en ru

Špatné hospodaření s vodou v Praze zvyšuje rizika sucha i povodní

9.8.2011 - PRAHA | Tiskové zprávy
Ilustrační foto
Hospodaření s vodou v hlavním městě neodpovídá světovým trendům. Chybí účinná opatření k zadržování a využívání dešťové vody, zbytečně se plýtvá pitnou vodou a zvyšuje se riziko povodní. Projekt nové Ústřední čistírny odpadních vod je předimenzovaný a příliš drahý. Magistrát nekomunikuje s veřejností a územní plán vede k zástavbě zelených ploch, což dále zhoršuje hospodaření s vodou a je proti zájmu občanů. Tak by se daly shrnout závěry mezinárodního výzkumu pořádaného v Praze nizozemskou Univerzitou Wageningen. Studie, která se nyní dostává na stůl úředníkům a politikům magistrátu a městských částí, ukazuje na zahraničních příkladech cesty k řešení problémů. Výzkum provádělo v roce 2010 třicet studentů z 20 zemí, kteří na prestižní nizozemské univerzitě studují magisterský obor Management životního prostředí ve městech.

„Nezávislá studie může pomoci odborníkům magistrátu i městských části. Při plánování rozvoje města by měli vzít v úvahu moderní koncepty hospodaření s vodou, která je čím dál cennějším přírodním zdrojem,“ řekl Martin Skalský ze sdružení Arnika. Výzkumníci zjistili, že Pražané mají zdánlivě nekonečné zdroje pro zajištění dodávek pitné vody – zejména vodní nádrž Želivku - a nic je tak nenutí k šetření. Pitná voda se používá ke splachování toalet, zalévání i mytí. Ve světě se přitom ve stále větší míře uplatňuje recyklace dešťové vody, která je zdarma. Využití deště zároveň zamezuje rychlému odtoku vody z krajiny a pomáhá snížit riziko povodní. Praha sice investuje nemalé prostředky do mobilních povodňových zdí, avšak oblasti pro akumulaci a vsakování vody nijak nechrání.

Pro Prahu by mohl být užitečný příklad amerického Chicaga, které se i přes odlišné klimatické podmínky a charakter podobá české metropoli mírou urbanizace. Tamní radnice přistoupila k řadě opatření, která snižují náklady na čištění přívalové vody, zadržují ji a zajišťují její vsakování. Probíhají veřejně prospěšné projekty, které pomáhají zlepšit hospodaření s vodou. Úřady například zahájily kampaň pro odpojení okapů od kanalizace a zřizují zahrady (například na parkovištích) pro zachycování dešťové vody. Za povšimnutí stojí program pro podporu zelených střech i rozlehlá zahrada na střeše samotné chicagské radnice. Od roku 2001 město rekonstruuje některé asfaltem pokryté ulice pomocí propustných materiálů, které zabraňují opakujícím se místním záplavám a umožňují vsakování vody do půdy. Podobné systémy by bylo možné využívat také v Praze.

Po ničivé povodni, která zasáhla Prahu v roce 2002, bylo v ohrožených oblastech realizováno mnoho opatření. Protipovodňovou ochranu je podle studie nicméně potřeba především integrovat do územního plánu, což se neděje. Podle konceptu nového územního plánu Prahy i projednávaných změn se mají stovky hektarů polí a luk i zelených území proměnit v pozemky k nové developerské výstavbě. S přibýváním asfaltových a betonových ploch se zrychluje odtok dešťové vody a tím se zvyšuje riziko povodní. Výzkumníci varují, že se tím sníží přirozená schopnost krajiny zadržovat vodu a vedení Prahy doporučují inspirovat se opět v Nizozemí.

Protože Praha nemá oddělenou kanalizaci pro splašky a dešťovou vodu, potřebuje obrovskou kapacitu ústřední čistírny. Tomu odpovídá i vysoká cena za čištění vody. Mezinárodní studie se podivuje nad faktem, že ačkoliv Praha má mít v budoucnu podle prognózy 1,6 milionu obyvatel, nová ústřední čistírna má být podle projektu dimenzována na 2,2 milionu lidí. Výzkumný tým přitom poukazuje na efektivitu decentralizovaných systémů a jako příklad uvádí DESAR (Decentralised Sanitation and Reuse), který úspěšně funguje v několika evropských městech. Jeho podstatou je shromažďování, čištění a využití odpadní vody přímo v místě jejího vzniku. Procesem anaerobního rozkladu se získává energie a využití kalu v zemědělství umožňuje znovu využívat živiny. Decentralizované systémy by bylo možné využít v nové zástavbě na okrajích Prahy, kde je napojení na stávající kanalizační síť nákladné a kde jsou v blízkosti zemědělské plochy, na kterých lze zužitkovat kal. Takovým kritériím odpovídá například oblast Štěrboholy – Dubeč, kde se plánuje zvyšování počtu obyvatel a výstavba nové obytné oblasti.

Pro bezpečné zvládání větších množství vody přijala nizozemská vláda koncepci „Prostor pro řeku“, která má do roku 2015 zlepšit protipovodňovou ochranu a zvýšit kvalitu životního prostředí v povodí řek. Mezi hlavní opatření patří snížení okolí řeky, odstranění hrází dále ve vnitrozemí, snížení ochranných hrází řeky a zvětšení řečiště. Zpevnění hrází se využívá pouze tehdy, když jsou jiná opatření příliš nákladná nebo nevhodná. Projekt se realizuje ve spolupráci se všemi zeměmi v povodí, například s Německem.

Součástí pražského výzkumu bylo dotazníkové šetření, jehož se zúčastnilo 550 náhodně vybraných lidí ze sledovaných městských částí. Pro většinu obyvatel je důležitá zeleň a vodních plochy a lidé jsou zpravidla spokojeni s využitím konkrétních území. Téměř polovina lidí by uvítala nové rekreační plochy, zatímco skoro dvě třetiny lidí odmítají další developerskou výstavbu. Dvě třetiny lidí mají pocit, že nemají žádný vliv na rozhodování o podobě Prahy a že s nimi úřady nekomunikují.

I zde by se pražské úřady a politici mohli inspirovat v zahraničí. Například ve Francii zorganizovala státní správa v roce 2008 celostátní konzultace návrhu plánů správy povodí. V povodí Loiry v Bretani probíhaly otevřené diskuse a výstavy, byla zřízena informační centra, konaly se prohlídky s průvodcem a divadelní představení. Konzultace pomohly získat podporu pro změnu cíle evropské Rámcové směrnice o vodách v tomto povodí. Konkrétně došlo ke zvýšení podílu řek, který má být do roku 2015 v dobrém stavu, ze 45 % na 61 %. Během konzultací vyjádřilo svůj názor 85 tisíc lidí a 450 obcí, občanských sdružení a organizací. Další francouzská povodí postupovala podobně.

 


Podrobnosti a poznámky pro editory:

 

Doporučení Arniky vyplývající ze studie nizozemské univerzity:

  1. Zlepšit zadržování vody v městské krajině, například pomocí dešťových zahrad
  2. Nezastavovat velké volné plochy – zeleň a zemědělskou půdu
  3. U staveb silnic, parkovišť apod. používat propustné povrchy
  4. Využívat dešťovou vodu k zalévání, mytí a splachování WC
  5. Decentralizovat čištění odpadních vod, zejména v okrajových částech Prahy
  6. U nových staveb uplatňovat ekologické technologie, například zelené střechy
  7. Zapojit veřejnost do rozhodování o rozvoji města

Podrobnosti k příkladům dobré praxe:

http://arnika.org/priklady-dobre-praxe

Celá studie Hospodaření s vodou v Praze je dostupná na webu:

http://arnika.org/voda-2010

Podrobnosti o systému DESAR

DESAR byl zaveden ve městě Sneek v severní části Nizozemí. Nový obytný soubor 32 domů zde má systém shromažďování, odvádění a čištění odpadní vody přímo na místě. Toky odpadní vody z domácností se shromažďují odděleně jako „černá voda“ (výkaly a moč), „šedá voda“ a voda dešťová. Směs černé vody a kuchyňského odpadu se zpracovává přímo v lokalitě anaerobním rozkladem.

Využití tohoto systému kanalizace v nových obytných oblastech má několik pozitivních stránek: voda zůstává na místě, procesem anaerobního rozkladu se získává energie, a využití kalu v zemědělství umožňuje znovu využívat živiny. Kromě odstranění všech běžných znečišťujících látek přítomných v odpadní vodě umožňuje tento systém zachycovat rovněž znečišťující látky přítomné ve stopovém množství, jako jsou léčiva a hormony.

Popsanou technologii by bylo možné aplikovat v nové zástavbě na okrajích Prahy, kde je napojení na stávající kanalizační síť nákladné a kde jsou v blízkosti zemědělské plochy, na kterých lze zužitkovat kal. Takovým kritériím odpovídá například oblast Štěrboholy – Dubeč, kde se plánuje zvyšování počtu obyvatel a výstavba nové obytné oblasti. Nový kanalizační systém může být rovněž vhodnou možností pro čištění odpadní vody z nemocnice, která se má stavět v městské části Praha 7 na místě nádraží Bubny, vzhledem k tomu, že umožňuje účinné čištění vody od léčiv a hormonů.

Další informace o výzkumných projektech Univerzity Wageningen:

http://arnika.org/vyzkum

  • Tiskový mluvčí: Vratislav Vozník,Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., tel. 222 781 471, 606 727 942
DarekProPrirodu-zeleny
kalendář 2018
Vykročte do roku 2018 s kalendářem od Arniky.
95 Kč Vstoupit do e-shopu
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

captcha 
podporte