Kdysi se tam pěstovaly růže pro Pražský hrad. Dnes už zašlou slávu Strnadova zahradnictví na Veleslavíně připomínají jen torza skleníků a o cenné pozemky na trase budoucí dráhy na letiště se rvou developeři. Teď se Městský soud v Praze jednoznačně postavil na stranu lidí žijících na Veleslavíně a proti zbytečné likvidaci další zelené plochy v Praze.
Lidé žijící okolo takzvaného Strnadova zahradnictví se ohrazovali zejména proti změně, která by umožnila na loukách mezi vilkami postavit sídliště bytovek. Lidé výstavbu principiálně neodmítají, ale požadují, aby alespoň polovina pozemku sloužila jako park místní základní školy, která nemá dostatečně velký pozemek. To jim ostatně kdysi slíbil také starosta Prahy 6 a primátor hlavního města Pavel Bém, když veřejně prohlásil, že na Veleslavíně vznikne „Stromovka Prahy 6“.
„Na zasedání zastupitelstva hlavního města v roce 2012 jsme přivítali tisk, který navrhoval zástavbu Strnadova zahradnictví zamítnout. O to větší bylo naše překvapení, když tehdejší první náměstek primátora Tomáš Hudeček těsně před zasedáním podklady vyměnil a doporučil developerský projekt odsouhlasit. Většina zastupitelů možná dodnes neví, pro co vlastně zvedla ruku,“ říká vedoucí Centra pro podporu občanů Martin Skalský z Arniky.
„Za situace, kdy pražský magistrát prohrál už přes dvacet soudů pro nelegální změny a úpravy územního plánu, mi připadá doslova drzé, že se o schvalování dalších stovek pokouší. Arnika postup magistrátu dlouhodobě kritizuje, magistrát ví, že to dělá špatně, rozsudky se kupí, ale jakési tlaky zastupitele neustále přesvědčují, že by pro vadné změny měli zvedat ruce,“ komentuje situaci právnička Arnika Vendula Zahumenská. Přeměňovat nezastavěné zelené plochy v Praze na stavební parcely pouhou změnou územního plánu je navíc podle Arniky protiprávní.
„Soud uznal celou řadu žalobních námitek, zejména že došlo k nezákonnému vymezení nového zastavitelného území, aniž by byla prokázána nemožnost využít jiné zastavitelné plochy, například v areálu bývalé veleslavínské teplárny. Změna též nebyla předmětem posouzení vlivů na životní prostředí bez jakéhokoliv zdůvodnění, proč nebylo požadováno. Praha též nedostatečně vyhodnotila námitky žalobců v průběhu pořizování, které zejména upozorňovaly právě na tyto nezákonnosti,“ říká k tomu advokát Michal Bernard, který žalobce v úspěšném sporu zastupoval.
Jedna z nejkontroverznějších změn celého procesu změn územního plánu byla schválena ještě za primátorování Bohuslava Svobody, Tomáš Hudeček mu dělal prvního náměstka. Hudeček byl také tím, kdo po zmatcích na zasedání zastupitelstva odmítl projednávání změny přerušit. Loni pak ještě přišel pokus navýšit takzvaný koeficient podlažnosti, což ale nepovedlo, protože takovou praxi zakázal Nejvyšší správní soud.
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. www.fonfnno.cz a www.eeagrants.cz.
