en ru

Ubývá prostoru pro občanskou společnost: Podmínky pro účast veřejnosti na rozhodování o životním prostředí se zhoršují

13.9.2017 - ČERNÁ HORA / PRAHA | Tiskové zprávy
Martin Skalský z Arniky při diskuzi s účastníky Aarhuské konference.
Foto: Majda Slámová
Řada zemí v praxi nedodržuje ustanovení mezinárodní Aarhuské úmluvy o účasti veřejnosti na rozhodování o životním prostředí. V lednu 2018, kdy účinnosti nabude nový stavební zákon, se k nim podle nevládních organizací zařadí také Česká republika. Zatímco v postsovětských zemích a na západním Balkáně vymahatelnost zákonů v praxi pokulhává, v posledních letech dochází k rozsáhlým škrtům občanských práv také v zemích Visegrádu. Vyplývá to ze stínových zpráv o uplatňování této mezinárodní dohody, které vypracovaly nevládní organizace. Delegáti signatářských zemí se tento týden sjeli do Černé Hory na zasedání stran úmluvy, které se koná každé tři roky.

Vlády zemí Evropy a bývalého Sovětského svazu s výjimkou Ruska slíbily, že občanům zajistí otevřený přístup k informacím, možnosti podílet se rozhodování a nezávislé soudnictví v otázkách životního prostředí. Nicméně prostor pro občanskou společnost se v mnoha zemích zmenšuje a lidé nejsou schopni domoci se svých práv, uvádí zprávy nevládních organizací.

„Postsovětské země svým občanům garantují mnohá práva jen na papíře. Zákony navenek často působí progresivně, ve skutečnosti však státní orgány skrývají informace a data o životním prostředí, odrazují veřejnost od účasti na rozhodování a spravedlnost je mnohdy v nedohlednu," vysvětluje odborník na účast veřejnosti v rozhodování Martin Skalský ze spolku Arnika, české nevládní organizace, která koordinovala zpracování právních analýz v několika zemích.

V Česku škodí zákon

Ředitel Zeleného kruhu Daniel Vondrouš říká: „Česká republika patřila dlouhodobě mezi státy, kde se veřejnost mohla účastnit celé řady procesů, a i přes četné excesy byla naše právní úprava jednou z nejlepších v Evropě.“

V nedávné době podle Vondrouše došlo k závažným změnám v legislativě. „Letos poslanci změnili zákon o hodnocení vlivů na životní prostředí a také stavební zákon, čímž od ledna 2018 znemožnili lidem vyjadřovat se ke stavbám v jejich okolí. Politikové argumentují, že připomínky občanů zdržují rozhodovací proces, avšak veřejná diskuse je podstatou demokracie. Jejím ořezáváním se nebezpečně posouváme na Východ,” domnívá se Vondrouš.

Postoj České republiky výmluvně ilustruje fakt, že na Setkání na vysoké úrovni, jež se v rámci setkání stran Aarhuské úmluvy koná ve čtvrtek, nepřijede ministr životního prostředí a dokonce ani žádný z jeho náměstků. A to přesto, že Výbor pro dodržování Aarhuské úmluvy vede proti České republice řízení za porušení mezinárodních závazků.

Co přinese Budva

Nevládní organizace představí svou analýzu na šestém zasedání stran Aarhuské úmluvy, které se koná ve dnech 11. až 15. září v černohorské Budvě. Stínové zprávy upozorňují na to, že reporty o situaci předložené vládami jsou často neúplné a zamlčují řadu existujících problémů. Ekologické nevládní organizace řeší konkrétní kauzy a obracejí se na ně občané, proto jejich hodnocení není formálním dokumentem, ale odráží skutečnou situaci. Žádají vlády, aby dodržovaly svůj slib a zajistily demokratický prostor pro spolurozhodování veřejnosti o otázkách životního prostředí.

"Vlády by měly při posuzování uplatňování Úmluvy v jednotlivých zemích a při plánování následných kroků zohledňovat zkušenosti občanských sdružení,” vysvětluje telefonicky přímo z Budvy Martin Skalský. “Obyvatelé států, které systematicky porušují své závazky, oprávněně očekávají, že budou účinně fungovat mezinárodní mechanismy a zajistí informační otevřenost, demokratický způsob rozhodování a přístup k právní ochraně,” dodává Skalský.

  • Tiskový mluvčí: Jan Vávra, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., tel. 222 781 471, 606 727 942
jbj
podporte
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem