Zdrojem hexachlorbenzenu u Lampertic mohou být odpady zpracovávané v Dole Jan Šverma. „Abychom to mohli tvrdit s jistotou, bylo by nutné mít k dispozici daleko více rozborů. Stále jistější je však to, že zvolená cesta sanace dolu zavážením směsí odpadů je problematická a měla by být komplexně posouzena z hlediska jejích dopadů na životní prostředí včetně důkladnějšího monitoringu na přítomnost toxických látek v okolní přírodě,“ upřesnil Petrlík.
Z odpadů ukládaných v Dole Jan Šverma mohou hexachlorbenzen či polychlorované bifenyly obsahovat například popílky, popel a struska z různých provozů (spaloven, hutnických provozů a vyloučit nelze ani popílky z elektráren), čistírenské kaly (obzvláště kaly z čištění vod z průmyslových výrob - hlavně hutnictví, chemických provozů anebo spaloven odpadů). Pro zjištění původu dioxinů by bylo nutné znát složení jejich kongenerů v odpadech zpracovávaných a ukládaných v dole.
Přestože naměřené koncentrace toxických látek vyjádřené na gram tuku jsou především v případě hexachlorbenzenu a polychlorovaných bifenylů vysoké, díky nezvykle nízkému obsahu tuku v rybě (0,83%) žádná z hodnot zjištěných ve pstruzích z Lampertic nepřesáhla povolenou hygienickou normu. Ale již při obsahu tuku 2,2 procenta, by byl pstruh z Lampertic označen za nepoživatelného. Obsah tuku ve sladkovodních rybách se obvykle pohybuje mezi 2 - 15,5 %, přičemž většina vzorků má obsah tuku vyšší jak 2,1% (4).
Na problém možného úniku dioxinů z Dolu Jan Šverma upozornila Arnika na tiskové konferenci 4. února 2004.5. března pak firma Ecochem odebrala vzorky z Lampertického potoka. Více viz také článek o dioxinech v sedimentech.
