Výstavba u parku Klamovka

Namísto školy bytové domy

Jiné záměry měl však s pozemky Metrostav, který chtěl místo sportovního a školního využití zastavět téměř celou dvouhektarovou plochu plnou vzrostlých stromů obytnými domy s podzemními garážemi. Ze závěru zjišťovacího řízení procesu EIA z července 2013 vyplývá, že mělo jít o devět domů s až sedmi podlažími. Rezidenti měli užívat přes 230 aut, pro která byla naplánována parkovací místa. Jako obvykle však nebylo třeba žádného dalšího posuzování záměru.

Soulad plánů Metrostavu s územním plánem zajistila změna z 1187, o které se veřejnost mohla dozvědět poprvé v roce 2006, kdy bylo schváleno zadání změny územního plánu. O rok později, v říjnu 2008, se objevila první překážka – návrh změny se sice v balíku desítek dalších změn tzv. vlny 06 dostal na jednání zastupitelstva jako tisk Z-051, ale schválen být nemohl. Příčinou byl nesouhlas dotčeného orgánu – Krajské hygienické stanice.[1] Nezdar však neznamenal konec ohrožení parku. Projednání návrhu změny pokračovalo v březnu 2010 ve vlně 07. V tomto okamžiku zastupitelé s návrhem již souhlasili,[2] ačkoli Národní památkový ústav, ani hygienická stanice změnu stále nedoporučovali.[3] Zastupitelka Zuzana Drhová alespoň chtěla, aby se o některých změnách s nejzávažnějšími dopady hlasovalo jednotlivě. Její návrh však nebyl přijat[4] a změny byly schváleny ve formě opatření obecné povahy č. 9/2010.[5]

Sám magistrát v odůvodnění změny přiznává, že: „Rušení ploch sportu a veřejného vybavení v oblasti širšího městského centra je krokem neuváženým vzhledem k potřebě územních rezerv pro budoucí rozvoj města. Zábor pro obytnou zástavbu je nevratný a neopodstatněný.“

Zástupce veřejnosti podává žalobu

V tomto okamžiku se ukázalo, jak důležité bylo zmocnit pana Ilju Mráčka jako zástupce veřejnosti.  Pan Mráček řádně uplatnil svoji námitku.[6] Ta však podle jeho názoru a názoru lidí, jejichž zájmy měl hájit, nebyla řádně vypořádána. Protože v té době už bylo známo, že Nejvyšší správní soud nesouhlasí s tím, aby mohl zástupce veřejnosti žalobou napadnout schválený územní plán nebo jeho změnu, musel pan Mráček zkusit jinou cestu své právní obrany.

Ve své snaze byl nakonec úspěšný a po menších či větších peripetiích uspěl u Nejvyššího správního soudu, který uznal, že zástupce veřejnosti sice nemůže napadat územní plán, ale je jasné, že nějaký způsob obrany mít musí. Proto soudci řekli, že může podávat žalobu alespoň proti rozhodnutí o námitce.[7]

Nakonec se na stranu zachování veřejného prostranství postavila i radnice Prahy 5. Ta nesouhlasila už s dubnovým rozhodnutím zastupitelů.  Ve snaze zabránit developerovi stavět těsně vedle krásného parku dala celopražskému vedení další podnět na změnu územního plánu - žádá, aby se z plochy pro obytný dům stal opět pozemek určený pro veřejné vybavení.

Velká výhra zástupce veřejnosti?

Ačkoli Městský soud v Praze zrušil v roce 2013 rozhodnutí o námitce, [8] nepřinesl tento krok reálnou změnu situace. V dubnu 2014 pražští zastupitelé schválili (po neúspěšném projednání na předchozím březnovém zastupitelstvu[9]) usnesení s názvem „K návrhu na 2. vydání změny Z-1187/07 Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy (výstavba obytných domů Klamovka).“ Tehdejší primátor Tomáš Hudeček k tomu poznamenal, že „se jedná o technické vypořádání se s právním stavem, který nastal, nicméně samozřejmě ta změna svou zajímavost a půvab v době, kdy byla schvalována, měla.“ V rámci diskuse se ozval nejen zástupce veřejnosti Ilja Mráček, ale i odborníci, kupř. architekt pan Sonlajtner.

Po opětovném schválení změny nastala poměrně kuriózní situace. Městská část Praha 5 si na svém 33. Zasedání zastupitelstva schválila odmítavé stanovisko k 2. vydání změny Z-1187/07 a začala činit kroky k tomu, aby o podnětu na změnu územního plánu začalo jednat zastupitelstvo hl. m. Prahy. Zastupitelé hl. m. Prahy schválili v květnu 2016 pořízení této změny územního plánu.[10] Stavební úřad téže městské části vydal o několik měsíců po usnesení zastupitelstva územní rozhodnutí, jímž povolil umístění stavby obytného souboru Klamovka.[11]

Po zrušení územního rozhodnutí Magistrátem hl. m. Prahy bylo územní řízení na několik měsíců přerušeno, ale v květnu 2016 bylo opět zahájeno. Přitom u Městského soudu stále neskončilo řízení o žalobě ve věci rozhodnutí o námitce zástupce veřejnosti. Tato skutečnost je stavebnímu úřadu Prahy 5 dobře známa, přesto ji nezohlednil v územním řízení.[12]

Nakonec Městský soud v Praze rozhodl, že změna Z 1187 zůstane platná. U Nejvyššího správního soudu se proto vede řízení o kasační stížnosti. V srpnu 2017 bylo vydáno územní rozhodnutí, které povolilo umístění Vilaparku Klamovka. Proti tomuto rozhodnutí bylo podáno odvolání, o kterém dosud nebylo rozhodnuto.

Ačkoli běží řízení o odvolání i o kasační stížnosti (a v obou se může rozhodnout tak, že Metrostav nebude moci stavět), Městská část Praha 5 jedná s Metrostavem o uzavření memoranda. Jeho současná podoba je pro městskou část nevýhodná a nic podstatného občanům nepřináší. Městská část i developrr by se měli snažit do jednání zahrnout i spolky. Bez občanů se totiž o zájmech Prahy 5 rozhodnout nedá.