Bude se stavět v Podjavorinské?

Praha 11 | Kauzy - Územní plán Prahy | Aktualizováno 10.1.2017
Foto: Jan Losenický
V ulici Podjavorinská na Praze 11 měl vyrůst nový dům a podle původních záměrů v něm měly být sociální byty. Část prostor měla být věnována komerci a v podzemí, jak to už bývá, mělo vzniknout parkoviště. Z plánů však prozatím sešlo – občanům se podařilo nezákonnou úpravu územního plánu, na jejímž základě byla stavba umožněna, zrušit. A nové vedené radnice se od záměru distancovalo.

Úprava U 1159 – a můžeme stavět?

Když dřívější vedení Prahy 11 požádalo o vhodnou úpravu územního plánu, zřejmě nepočítalo s žádným větším problémem. Úpravy se přeci na magistrátu, konkrétně na odboru územního rozvoje, schvalovaly jak na běžícím pásu. Zvýšení kódu míry využitelnosti území, jednoduše řečeno počet podlaží, o která bude moci nová stavba převyšovat obecně povolenou míru, byla v roce 2013 bez zdržování zvýšena z kódu D na kód F. Praha 11 jako hlavní investor nové stavby, dostala zelenou.

Dle studie společnosti Bomart, s .r. o. má v lokalitě o výměře  3982 m2 pro pozemek p.č. 3038/1 a 595 m2 pro pozemek 3038/3 vzniknout polyfunkční bezbariérový dům s obecními byty o výměře 1+kk až 2+1. V parteru měly být nebytové funkce (obchody, služby). Na webových stránkách zpracovatele studie se uvádí: Cílem studie je návrh využitelnosti pozemku pro potřeby zbudování novostavby multifunkčního objektu s převahou bydlení v maloplošných bytech. Řešené území se nachází ve střední části Jižního Města. Urbanisticky jde o nevyužité místo. Objekt je navržen tak, aby zapadl do nekompaktní zástavby ulice Hviezdoslavova. Základní hmotu domu tvoří nižší dvoupatrová část u ulice Hviezdoslavova a vyšší osmipatrová věž na západním okraji pozemku. Vertikálně je dům rozdělen na dvě funkční části. Přízemí obsahuje prostory potenciálně využitelné jako komerční, které by měly sloužit sociálním službám nebo pro kulturu. Otevřená koncepce přízemí nabízí možnost různorodých dispozic užitného prostoru. Zbytek nadzemních podlaží je čistě obytného charakteru a obsahuje celkem 64 bytových jednotek 1+kk až 2+kk. Ty jsou vybaveny standardně obytnými místnostmi s kuchyňskými kouty, sociálním vybavením a komorou. Podzemní podlaží zahrnuje prostory garáží a technické zázemí objektu. (viz http://bomart.cz/galerie/39/dum-v-podjavorinske),.

Co na to občané

Místní spolek „Javor Jižní Město“ se aktivně zapojoval do komunikace o budoucím využití lokality. S žádostí o řešení situace se sdružení opakovaně obracelo na Magistrát hl. m. Prahy a Útvar rozvoje hl. m. Prahy. Všechna snaha však nedopadla na úrodnou půdu. Útvar rozvoje odpověděl, že předložený záměr je v souladu s charakterem a měřítkem okolní zástavby. V roce 2014 se pak spolek obracel znovu na nástupce Útvaru rozvoje, Institut plánování a rozvoje, který jim odpověděl, že původní stanovisko, které se týká architektonického a urbanistického začlenění záměru do místní struktury zástavby a funkčního využití pozemku je nadále platné. Spolek ještě v lednu 2014 upozorňoval tehdejší ředitelku Odboru územního plánu na nezákonnost dané úpravy, na základě které bude moci být v lokalitě realizována stavba, která výrazně zatíží celé území. Nic se však nestalo.

Obdobně hluší byli vůči obavám místních jak tehdejší starosta Dalibor Mlejnský, tak nejrůznější politikové např. Petr Nečas, Bohuslav Sobotka, Jeroným Tejc nebo Bohuslav Svoboda. Žádný dopad neměla ani petice občanů proti výstavbě bytového domu.

Nová radnice – nové názory

Po volbách v roce 2014 došlo ke změně politické reprezentace na MČ Praha 11. Noví radní se rozhodli ukončit proces přípravy výstavby bytových domů v lokalitě Prašná a Podjavorinská z důvodu nesouhlasu obyvatel dotčené lokality a z důvodu zachování stávající občanské vybavenosti. Radnice Prahy 11 tedy podporuje zájem občanů na snížení míry výstavby. Dané rozhodnutí Rady MČ však ještě neznamenalo, že by došlo ke změně územního plánu – pořád bylo možné požádat o vydání územního rozhodnutí.  Jediným prostředkem k tomu, aby občané měli jistotu, bylo úpravu zrušit soudně. To se jim v roce 2015 za přispění Arniky podařilo.

Jak je to se sociálním bydlením na Praze 11

Místní se však domnívali, že lokalita Jižního Města je však již v současnosti přetížená a další zahušťování je nežádoucí, vždyť hustota zastavenosti Jižního Města je o 50% vyšší než je pražský průměr. Pravdou je, že na Jižním Městě nescházejí sociální byty, ale občanská vybavenost a zeleň. Občané však nerozporovali jen novou výstavbu jako takovou, ale i to, že se má do jedné stavby umístit několik deístek sociálních bytů. Stavět sociální byty nahuštěné v jedné lokalitě je z mnoha odborných hledisek nevhodné, neboť takový postup vede ke koncentraci negativ spojených se sociálním vyloučením a v žádném případě nepřispívá k zapojení občanů do společnosti.

Bez zajímavosti není ani to, jak městská část nakládala s potenciálními sociálními byty v minulosti. Původně jí totiž bylo svěřeno do správy 14 415 bytů. To je nepochybně úctyhodné číslo a při správném hospodaření by mohla řada z těchto bytových ejdnotek posloužit lidem, kteří by sociální bydlení skutečně potřebovali. Namísto totho bylo od roku 1994 do konce roku 2006 75% těchto bytů zprivatizováno, ve správě MČ zůstalo 3690 bytů. Privatizace probíhaly nadále a koncem roku 2014 mělo MČ zbýt je několik stovek bytů (viz sdělení Bohuslava Sobotky ze dne 16. 5. 2013). V důsledku tohoto nesprávného jednání došlo k poklesu počtu obecních bytů a záměrem MČ  bylo  opět zvýšit počet obecních bytů novou výstavbou, což navrhovatelka považuje za nepochopitelné.

O další problematických změnách územního plánu si přečtěte v publikace 30 případů změn Prahy>>>

jbj
podporte
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

sajga-baner