en ru

Dioxiny v potravinách

Kontaminace potravního řetězce dioxiny představuje pro člověka největší riziko, protože právě potravinami do našeho těla přichází až 99% veškerého příjmu dioxinů a dioxinům podobných látek (například PCB). Posledních deset let v Evropě provázejí skandály, kdy došlo ke kontaminaci potravin anebo krmiv pro hospodářská zvířata dioxiny a dioxinům podobnými PCB (=dioxin like PCBs). Zřejmě nejznámějším je případ dioxinových kuřat z Belgie, ke kterému došlo v roce 1999 a nejčerstvějším je kontaminace gumy guar dovezené z Indie, která se používá jako přísada do řady potravin pod označením E412.

Celková zátěž obyvatelstva dioxiny a jim podobnými látkami se ovšem neodvozuje od takovýchto přechodných událostí, kdy dochází ke krátkodobější expozici části obyvatelstva, byť vysokými koncentracemi těchto látek. Většinou se vypočítává na základě analýz potravin nakoupených v různých částech příslušné země. Do nich se však nemusí promítnout zátěž části populace ovlivněné zvýšenými hladinami dioxinů a jim podobných látek ať už v důsledku kontaminace dovezených potravin, anebo v důsledku konzumace doma chovaných zvířat a produktů z nich. Každopádně jde však o reprezentativní obraz o zátěži průměrného občana příslušného státu. U nás jej sestavuje Odbor hygieny výživy a bezpečnosti potravin SZÚ (Státního zdravotního ústavu) sídlící v Brně.

Dioxiny v gumě guar (červenec – srpen 2007)

V gumě guar, kterou od indické společnosti India Glycols Ltd. dovezla a v Evropě dále distribuovala firma Unipektin, se objevily vysoké koncentrace dioxinů a pesticidu pentachlorfenol. Guma guar se přitom přidává do různých potravin jako zahušťovadlo, změkčovadlo či stabilizátor pod označením E412. (Více zde)

Guar od zeleného plodu, přes sklízené lusky, boby až po vlastní polotovar, ze kterého se vyrábí přísada do potravin.

Pole s guarem.

Dioxinové látky v potravinách v různých částech světa

Zdaleka ne každá oblast světa je natolik bohatá, aby si mohla takovýto odhad dovolit. Jednak v řadě zemí chybí laboratoře schopné měřit dioxiny v potravinách, a jednak si to ani řada rozvojových zemí nemůže dovolit kvůli vysoké finanční náročnosti analýz na obsah dioxinů. Slibně i pro tyto země vypadá metoda stanovování „dioxinové aktivity“, která je levnější nežli laboratorní měření dioxinů a dioxinům podobných PCB metodou spojení plynové chromatografie s vysokorozlišující hmotnostní spektrometrií (HR GC-MS). Jak ukázala první měření i poslední skandál s gumou guar, může být kontaminace prostředí dioxiny v rozvojových zemích velice vážná a ve svém důsledku ovlivňuje v globalizovaném světě i stav v zemích rozvinutých.

Mezinárodní síť nevládních organizací IPEN (International POPs Elimination Network) provedla v na přelomu let 2004 a 2005 globální monitoring kontaminace vajec doma chovaných slepic v 17 zemích světa. Výsledky ukázaly, že to, co může pro nás je výjimečná, skandální situace, může být v rozvojových zemích každodenní skutečnost. Přesto se v globálním měřítku nepočítá s mapováním kontaminace potravních řetězců.

  • The Egg Report - studie Pracovní skupiny IPEN pro dioxiny, PCB a odpady hodnotící globální vzorkování vajec doma chovaných slepic a její přílohy(vše anglicky).

Dioxinové látky v potravních řetězcích v České republice

Centrum hygieny potravních řetězců SZÚ (Státního zdravotního ústavu) v Brně posuzuje od roku 2000, tedy rok po belgickém skandálu s „dioxinovými kuřaty“, vystavení populace České republiky působení dioxinů a dioxinům podobných PCB.

Nebezpečí z této expozice charakterizuje ve svých materiálech následně:

  • Charakterizováno je pouze nebezpečí tzv. dioxinového efektu (viz studii WHO z roku 1998), nikoli jiné účinky těchto látek, např. na endokrinní systém organizmu.
  • Koncept přepočtu dávky PCB na dávku TEQ TCDD: Pro charakterizaci nebezpečí byl použit koncept sumarizace expoziční dávky založený na předpokladu působení na stejné cílové struktury v organizmu, ovšem s rozdílnou intenzitou, která je vyjádřena pomocí tzv. faktorů toxicity (TEF). Ty jsou použity k přepočtu zjištěného množství jednotlivých kongenerů PCDD, PCDF a PCB na tzv toxický ekvivalent (TEQ) 2,3,7,8 PCDD. Mezinárodní faktory TEF jsou uvedeny obsáhlejším dokumentu CHPŘ z roku 2003 (ke stažení v pdf formátu)
  • Podle Scientific Committee on Food (SCF/CS/CNTM/DIOXIN/20 Final, 30.5.2001, str.17) byla doporučena hodnota tolerovatelného týdenního přívodu TWI = 14 pg WHO TEQ/kg t.hm. Tato hodnota zahrnuje dioxiny, dibenzofurany a dioxin-like koplanární kongenery PCB přepočítané na TEQ podle WHO-TEF.
  • Vzhledem k výrazné kumulativní schopnosti látek s dioxinovým efektem, stanovila JECFA FAO/WHO hodnotu provizorního tolerovatelného měsíčního přívodu PTMI = 70 pg WHO TEQ/kg t.hm. (WHO Technical Report Series, 909, Geneva, 2002, str. 169)
  • OSF (HEAST, US EPA, 1995) byl pro 2,3,7,8 TCDD předběžně stanoven ve výši 1.5E+05.
  • Posouzení expozice české populace dioxinům a dioxinům podobným PCB v letech 2000 - 2002 zpracované CHPŘ SZÚ v Brně
  • Lysá nad Labem a toxické látky - souhrnné grafy a tabulky
  • Porovnání toxických látek v rybách z Lampertic a odjinud
  • PCB v Litoměřicích po povodni v roce 2002