en ru

ethylbenzen

  • CAS

    100-41-4
  • Vzorec

    C8H10

  • Stručná charakteristika

    Ethylbenzen je aromatická, organická látka spotřebovávána zejména při výrobě styrenu (polystyrenu). Přirozeně se vyskytuje v uhelném dehtu a ropě. Do prostředí se dostává při spalování organického materiálu, hlavními antropogenními zdroji jsou především spalování fosilních paliv, rafinérský a chemický průmysl. Schopnost bioakumulace je u ethylbenzenu omezená. Člověk může být ehylbenzenu vystaven vdechnutím, pozřením a kožním kontaktem. Akutní toxicita je nízká, může dojít k podráždění kůže, sliznic a horních cest dýchacích. U zvířat byl při dlouhodobé expozici zaznamenán výskyt rakoviny jater, ledvin a plic. Ethylbenzen je považován za možný lidský karcinogen (2B IARC).

    Za normálních podmínek je ethylbenzen bezbarvá, silně hořlavá látka s typickým zápachem po benzinu. V menší míře můžeme ethylbenzen nalézt v pesticidech, barvách a pigmentech, v pohonných hmotách, ředidlech, lepidlech i tabákových výrobcích. Ethylbenzen je těkavá látka, v atmosféře se nachází jen v plynné fázi a rychle reaguje s hydroxylovými radikály. V půdě je středně mobilní, dochází k jeho zpětnému odparu do ovzduší, je dobře rozkládán mikroorganizmy v rámci denitrifikačních procesů, prosakuje do povrchových i spodních vod. Ve vodě rychle degraduje, dochází k odparu do atmosféry i částečné sedimentaci.

  • Účinky na zdraví lidí a zvířat


    Pro zhodnocení toho, jak ethylbenzen působí na lidské zdraví je k dispozici jen omezené množství informací a studií. Dosud získané informace ukazují především na negativní vliv na nervovou soustavu, dýchací soustavu a poškození sliznic. Lidé vystavení vysokým koncentracím ethylbenzenu v ovzduší trpí závratěmi, podrážděním či pálením očí a v hrdle a problémy s dýcháním. IARC na základě hodnocení z roku 2000 řadí ethylbenzen k možným karcinogenům pro lidi (skupina 2B).

    Studie na zvířatech prokázaly negativní vlivy inhalace ethylbenzenu z ovzduší na nervovou soustavu, játra, ledviny a oči. (Zdroj: ATSDR).

  • Hodnocení karcinogenity podle IARC

    2B - možná karcinogenní pro lidi
  • Výskyt v životním prostředí


    Vzhledem k těkavosti se ethylbenzen dostává hlavně do ovzduší. V ovzduší se během cca 3 dnů rozloží na jiné chemické látky. Poměrně snadno se rozkládá v půdě za pomoci půdních organsimů. Z povrchových vod rychle vytěkává do ovzduší.

    Jako se sloučeninou spojenou s emisemi z automobilové dopravy se s vyššími koncentracemi ethylbenzenu ve venkovním ovzduší setkáme především na místech s hustým provozem. Referenční koncentrace pro denní průměrnou koncentraci ethylbenzenu v ovzduší byla stanovena na 400 µg/m3. Hodnoty etylbenzenu na žádné ze stanic v roce 2003 nepřekročily 3 µg/m3 (podle zprávy SZÚ za rok 2003). V letech 2001 - 2003 byly zjišťovány také koncentrace ethylbenzenu ve venkovním ovzduší na dvou místech v Brně. Na Kotlářské ulici byly naměřeny jejich maximální koncentrace v rozmezí 3,2 - 6,5 µg/m3. Na Kroftově ulici byly zjištěné maximální koncentrace nižší 1,5 - 2,4 µg/m3. V obou případech s klesající tendencí (Adamec, V. et al. 2004).

    K zatíženějším mohou patřit také oblasti v okolí chemiček, kde se ethylbenzen používá anebo vyrábí. Studie provedená ve Zlínském kraji v roce 2004 však například nezjistila jeho zvýšené koncentrace ani ve Valašském Meziříčí v okolí podniku DEZA. Na Zlínsku byly naměřeny průměrné denní koncentrace pod 2 µg/m3.

    Koncentrace zjištěné v povrchových i podpovrchových vodách během posledních několika let se pohybovaly v řádu jednotek mg/l. Nejvyšší hodnota C90 v povrchových vodách byla v roce 2000 naměřena na profilu 0101 Labe - Valy: 3,5 mg.l. Nejvyšší hodnota ročního aritmetického průměru jeho koncentrace v podpovrchových vodách byla zjištěna na objektu VP7203 (Vamberk - Merklovice) v roce 2001: 3,9 mg.l. Nejvyšší roční aritmetický průměr v sedimentech byl zjištěn v roce 2000 na profilu 1123 Bílina – Ústí nad Labem. 105,5 mg.kg a lze jej dát do souvislosti s provozem Spolchemie. 

     

  • Limity pro ovzduší

    Obecný emisní limit: Ethylbenzen náleží podle vyhl. č. 356/2002 Sb. do skupiny „ostatní těkavé organické látky“, obsahující dále 1,4-dichlorbenzen, toluen, chlorbenzen, xyleny a další látky. Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 0,1 kg/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 20 mg/m3 těchto znečišťujících látek v odpadním plynu (vyjádřené jako TOC).

  • Limity pro vodu


    Pitná voda:

    Pro pitnou vodu jsou mezná hodnota 20 µg/l a nejvyšší mezná hodnota 300 µg/l (Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 376/2000 Sb.).

    Povrchové vody:

    0,01 µg/l (nařízení č. 61/2003 Sb., příloha č. 3, kategorie nebezpečné a zvlášť nebezpečné látky)

    Podzemní voda:

    1,3 μg/l - hodnota indikátoru znečištění dle Věstníku MŽP ročník XIV - leden 2014 - částka 1.

  • Limity pro půdu

    Limit pro obsah ethylbenzenu v zemědělských půdách stanovila vyhláška č. 13/1994 Sb. na úrovni 0,05 mg/kg sušiny.

    Hodnoty indikátorů znečištění pro zeminy podle Metodického pokynu MŽP ČR (Věstník MŽP ročník XIV - leden 2014 - částka 1).

    Průmyslové plochy: 27 mg/kg sušiny, ostatní plochy: 5,4 mg/kg sušiny.

    Hodnoty indikátorů znečištění půdního vzduchu dle pokynů MŽP (Věstník MŽP ročník XIV - leden 2014 - částka 1).

    Průmyslová území: 4,9 mg/m3, ostatní území: 0,97 mg/m3.

  • Limity pro odpady

    V odpadech jsou limity pro ethylbenzen vyjádřené sumou BTEX, což je sumární hodnota pro benzen, toluen, ethylbenzen a xyleny. Tyto limity obsahuje příloha č. 6 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.

    Limitní koncentrace škodlivin pro odpady, které je zakázáno ukládat na skládky všech skupin je pro BTEX rovna 5000 mg/kg sušiny.

    Limitní koncentrace škodlivin pro odpady, které nemohou být využívány v podzemních prostorách a na povrchu terénu je pro BTEX 10 mg/kg sušiny.

    Limitní koncentrace škodlivin pro odpady, které nesmějí být ukládány na skládky skupiny S – inertní odpad jsou pro BTEX 75 mg/kg sušiny.

  • Ostatní limity


    Zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší obsahuje řadu upřesnění a pravidel pro sledování a omezování těkavých organických látek, k nimž je benzen řazen. Další upřesnění ohledně emisních limitů pro těkavé organické látky (VOC) obsahuje Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 353/2002 Sb.

    Integrovaný registr znečišťování (NV č. 368/2003 Sb.): ohlašovací prahy v kg/rok pro emise do ozduší = 1000, pro emise do vody = 10, pro emise do půdy = 10 a pro přenosy mimo provozovnu = 100.

  • Mezinárodní úmluvy a legislativa

    Protokol o těkavých organických látkách (VOC) k Mezinárodní úmluvě o znečištění ovzduší přesahujícím státní hranice (LRTAP). Více viz: http://www.unece.org/env/lrtap/vola_h1.htm.

  • Výstražné symboly

    HorlavelatkyDrazdivelatky

  • R věty

    R 11 - Vysoce hořlavý, R 20 - Zdraví škodlivý při vdechování
  • S věty

    S 2 - Uchovávejte mimo dosah dětí, S 16 - Uchovávejte mimo dosah zdrojů zapálení - Zákaz kouření, S 29 - Nevylévejte do kanalizace, S 24/25 - Zamezte styku s kůží a očima
  • Tabulka

    Tabulka: Zařazení látky v seznamu látek pro integrovaný registr znečišťování dle Nařízení Evropského parlamenu a Rady (ES) č. 166/2006, dle Nařízení vlády č. 145/2008 Sb. a dle Nařízení vlády č. 450/2011 Sb.

    č. číslo CAS ohlašovaná látka ohlašovací prahy v kg/rok více informací
         

    A

    (ovzduší)

    B

    (voda)

    C

    (půda)

    D

    (odpady)

    o seznamu najdete
     65  100-41-4  ethylbenzen    200 (jako BTEX)  200 (jako BTEX)   zde

    Vysvětlivky:
    A = ohlašovací práh pro emise do ovzduší
    B = ohlašovací práh pro emise do vody a pro přenosy do vody
    C = ohlašovací práh pro emise do půdy
    D = ohlašovací práh pro přenosy v odpadech

  • Odkazy


    1) http://www.recetox.muni.cz/index.php?id=23 (Chemie životního prostředí III. Atmosféra, hydrosféra a pedosféra. Znečištění. Těkavé organické látky - stránky TOCOENu.)

    2) http://www.epa.gov/iris/subst/0051.htm (Profil ethylbenzenu v informačním systému US EPA - IRIS)

    3) http://www.atsdr.cdc.gov/tfacts110.html (Profil ethylbenzenu na stránkách ATSDR - Agency for Toxic Substancy and Disease Registry)

    4)http://www.irz.cz/sites/default/files/Souhrnna_zprava_2013_IRZ_C_web.pdf

    5)http://toxnet.nlm.nih.gov/cgi-bin/sis/search2/f?./temp/~zfYqN1:1

    6)http://www.atsdr.cdc.gov/PHS/PHS.asp?id=381&tid=66

  • Vysvětlivky

    Indikátory znečištění nenahrazují stanovené limitní koncentrace ostatních legislativních předpisů a v případech, kdy jsou tyto legislativní předpisy aplikovány, není použití indikátorů znečištění doporučeno.

    Smyslem indikátorů znečištění je indikace míst s přítomností chemických látek vyžadující další zkoumání a hodnocení, zda výskyt škodliviny nereprezentuje riziko pro lidské zdraví. Obecně platí, že v místech, kde jsou koncentrace chemických látek nižší než hodnoty indikátorů, není další zkoumání vyžadováno.

    Toto pravidlo neplatí pro: 1) významné plošně zvýšené koncentrace hodnocené chemické látky, které nepřekračují hodnotu indikátoru znečištění, 2) případy překročení příslušných legislativních ukazatelů (i když nebyla překročena hodnota indikátoru znečištění, 3) případy významného rizika nepříznivého vlivu na ekosystémy. V případech, kdy je prioritou ochrana ekosystému, je kromě indikátorů znečištění možné aplikovat jiné indikační hodnoty relevantní pro hodnocení ekologických rizik.

  • Literatura

    1) Klein W. a kol.: Revised Proposal for List of Priority Substances in the Context of the Water Framework Directive (COMMPS Procedure). Fraunhofer-Institut Umweltchemie und Ökotoxikologie, Schmallenberg 1999.

    2) Vincent A.Welch, Kevin J. Fallon, Heinz-Peter Gelbke “Ethylbenzene” Ullmann’s Encyclopedia of Industrial Chemistry, Wiley-VCH, Weinheim, 2005.

  • Autor

    RNDr. Jindřich Petrlík, Ing. Petr Válek
  • Email

    Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.


Více z této kategorie: « ethylazinfos ethylenoxid »
jbj
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

captcha