en ru

Marný boj o lípy v Neratovicích

Středočeský kraj, 2006 | Kauzy - Stromy | Aktualizováno 28.11.2011
V roce 2000 oznámil Městský úřad v Neratovicích, že chce vykácet 49 vzrostlých stromů přímo v centru města. Důvodem byl plán na rozšiřování silnice v ulici 28. října. Proti projektu se vzedmula vlna nevole, tisíce lidí projevily nesouhlas veřejně. Boj za záchranu lipové aleje začalo koordinovat Sdružení občanů Neratovic s podporou Arniky. Možnost zachování stromů prokázaly tři odborné posudky. Nadřízené úřady potvrdily, že Městský úřad v Neratovicích při prosazování záměru porušuje zákony, stromů i lidí se zastal také ombudsman. Město se přesto plánu nevzdalo; místo jednání o kompromisu zahájilo útočnou kampaň proti mluvčím občanského sdružení a rozpoutalo papírovou válku. Po dlouhých šesti letech úřad občany udolal a boj o lípy skončil. Stromy v srpnu 2006 padly.

Neratovická radnice od počátku pokácení lip hájila jako nevyhnutelné. Politikové i úředníci tvrdili, že lípy jsou staré, ve špatném zdravotním stavu, poškozené, a neschopné vydržet delší dobu naživu. Ulice 28. října je prý navíc natolik úzká, že i kdyby se stromořadí po obou jejích stranách podařilo zachránit, bude šířka vozovky odporovat technickým a bezpečnostním normám. Brzy však vyšlo najevo, že město sleduje jiný cíl.

Podle územního plánu z roku 1998 měl být v ulici 28. října postupně omezen provoz a rušná silnice ve středu města se měla přeměnit v jednosměrnou obslužnou cestu, časem možná dokonce v pěší zónu, která dnes v Neratovicích neexistuje. Stávající druhý jízdní pruh měl být přestavěn na parkovací stání pro zásobování a obousměrnou cyklostezku.

V plánu se samozřejmě počítalo se zachováním obou řad lipové aleje. Doprava měla být převedena na obchvat, později skutečně vybudovaný propojením ulic Mánesovou, Beneše a Na Výsluní nákladem více než 15 milionů. Neratovice svým územním plánem následovaly progresivní příklad mnohých měst v západní Evropě, která postupně svá centra před automobily uzavírají a upřednostňují chodce a bezpečnost ulic.

Změna plánu

V roce 2000 začal být stav ulice 28. října kritický. Přispěl k tomu i provoz meziměstských autobusů, který byl na ulici zaveden na počátku 90. let 20. století. Vozovka ani chodníky nebyly pořádně opraveny zhruba 30 let, jen nejhorší díry v silnici se občas zalily asfaltem. Radnice Neratovic proto rozhodla o celkové rekonstrukci, jejíž součástí měla být i kompletní výměna kanalizace a všech inženýrských sítí pod ulicí.

Počáteční radost obyvatel ovšem netrvala dlouho. Radnice totiž požádala o pokácení všech 49 lip v ulici a prohlásila, že v ulici bude i po rekonstrukci zachován obousměrný provoz aut. Chodník na jedné straně měl být radikálně zúžen. Ulice 28. října, která byla již v roce 2000 jednou z nejvíce dopravně zatížených tepen Neratovic, se měla prakticky stát přivaděčem automobilů do centra. Takový záměr byl v rozporu s územním plánem a lidem bylo jasné, že připustí-li jeho realizaci, dojde k rapidnímu zhoršení jejich životního prostředí.

Papírová válka

Proti kácení památečních lip a rozšiřování silnice vznikla z iniciativy obyvatel petice, případ se začal propírat v médiích. Nespokojené občany začalo reprezentovat Sdružení občanů Neratovic, založené v roce 1998 s cílem chránit životní prostředí města.

Odbor životního prostředí Městského úřadu v Neratovicích vydal hned na začátku roku 2000 povolení k pokácení obou řad lipové aleje. Do rozhodnutí napsal, že předpokládaná výměna inženýrských sítí neumožňuje stromy zachovat. Sdružení občanů Neratovic se proti povolení ke kácení stromů odvolalo k Okresnímu úřadu v Mělníku. Úřad po několika měsících odvolání zamítnul a napsal, že plánované kácení stromů je v pořádku. Občanské sdružení pak podalo proti vydanému rozhodnutí žalobu

Krajský soud v Praze konstatoval na podzim 2001, že vydané povolení odporuje zákonu, nařídil jeho zrušení a nové projednání celé věci. Neratovický odbor životního prostředí vzápětí zahájil nové správní řízení, porušil však při tom zásadním způsobem správní řád. Nové rozhodnutí o kácení stromů, vydané na podzim 2002, tak muselo být opět zrušeno. V zimě 2003 o tom rozhodnul nově založený Krajský úřad Středočeského kraje. Městský úřad tak byl nucen rozhodovat o stejné věci potřetí.

Poslední řízení o povolení pokácet lípy se táhlo neuvěřitelné dva roky – od února 2004 do března 2006. Jeho výsledkem bylo prakticky stejné rozhodnutí, jako to první, a to včetně celé řady právních chyb.

Úřady, které rozhodovaly o odvoláních Sdružení občanů Neratovic, několikrát potvrdily, že neratovická radnice postupovala v rozporu s územním plánem, udělala množství formálních chyb, porušila správní řád i zákon o ochraně přírody a krajiny. V létě 2003 vydal k celému případu své stanovisko veřejný ochránce práv. Také ombudsman potvrdil, že radnice postupovala v rozporu se zákony a nerespektovala názor obyvatel ani odborné podklady. Představitelé Sdružení občanů Neratovic, vyčerpaní šestiletým bojem s radnicí, se však přes to všechno proti rozhodnutí z jara 2006 již neodvolali.

Dokument k případu

pdf Závěrečná zpráva ombudsmana (2002) (78.64 Kb)

Umírající pahýly nebo významné stromořadí?

Úhelným kamenem celého šestiletého sporu byla rozdílná tvrzení o zdravotním stavu stromů a odlišný pohled na řešení dopravní situace ve městě. Radnice svůj postoj hájila argumentem, že lípy v ulici 28. října před sebou mají maximálně 10 let života. Nebudou-li pokáceny, bude sice možné opravit silnici a chodníky, ale z technických důvodů je prý vyloučena oprava kanalizace a inženýrských sítí. Všechny tyto argumenty ale časem padly.

Jedním z klíčových argumentů Sdružení občanů Neratovic pro zachování stromů byla nesporná historická hodnota lipové aleje. Stromořadí vysázeli v roce 1946 Sokolové na počest ukončení druhé světové války, na památku jejích obětí a jako výraz naděje ve znovuzískanou svobodu Československa. Občanské sdružení se dokonce v roce 2003 pokusilo o vyhlášení lipové aleje jako památného stromořadí chráněného zákonem. Vzhledem k tomu, že o žádosti rozhodoval opět Městský úřad Neratovice, byl ale návrh zamítnut.

Posudek soudního znalce Ing. Josefa Tichého, CSc. z listopadu 2002 prokázal jasnou účelovost argumentů radnice. Znalec prokázal, že většina lip velkolistých v ulici 28. října je naprosto zdravá a s výjimkou dvou poškozených stromů mají velkou šanci na dlouhověkost – mohou se dožít více než sta let. Za 57 let svého dosavadního života měly lípy pravidelné přírůstky dřeva a dokázaly se adaptovat i na silně znečištěné prostředí podél intenzivně využívané silnice. Stromy svou velikostí neohrožují chodce ani dopravu, drsnost listů a jejich velikost naopak napomáhá jejich funkci lapače prachu, a husté kopulovité koruny poskytují příjemný stín. Finanční hodnota stromů se podle výpočtu znalce přiblížila 8 milionům korun.

Aby radnice uchlácholila obyvatele, ubezpečovala je, že v ulici nechá v rámci celkové rekonstrukce vysázet nové stromy. Mělo to být 20 až 25 nových „speciálně šlechtěných“ lip dovezených z Belgie, vysazených podél pravé strany ulice směrem k náměstí a sestříhaných na šířku 80 cm. Druhý chodník měl být zúžený a beze stromů. Ačkoliv ozeleňovací akce měla vyjít na téměř 3 miliony korun, znalec Tichý předpověděl, že se nové stromy nedokáží vyrovnat s extrémními podmínkami a trvalým dopravním ruchem v ulici, a během několika let uhynou.

K podobným závěrům dospěly i další dva odborné posudky, které v souvislosti s případem vznikly na objednávku neratovické radnice.

Dodnes není zcela zřejmé, proč začal úřad v roce 2000 prosazovat zachování intenzivního automobilového provozu v ulici 28. října, když podle územního plánu z roku 1998 měl být provoz omezen a ze silnice se měla stát klidná jednosměrka. Je možné, že to byl následek úřednické chyby. Pravděpodobnější je vysvětlení, že radní a zastupitelé nakonec nenašli odvahu k omezení automobilové dopravy v centru města a před narůstající dopravní zátěží rezignovali. Ke konečnému rozhodnutí mohly přispět i osobní vazby komunálních politiků a stavebních firem, neboť rekonstrukce se zachováním lipové aleje by byla nepochybně technicky mnohem více náročná a vyžadovala by zodpovědný přístup a dokonalou organizaci stavebních prací.

Odborníci mimo dobrého zdravotního stavu stromů prokázali, že zachování lip je při současné rekonstrukci silnice, chodníků, kanalizace i inženýrských sítí technicky možné. Předpokladem úspěchu by bylo uložení všech sítí do hloubených kolektorů a zabezpečení stromů během stavby tak, aby jim nezaschly kořeny nebo se stromy nevyvrátily.

Reálnost návrhu dokládá například příběh staré lípy na pražském Václavském náměstí, která měla být před deseti lety pokácena kvůli stavbě podzemních parkovišť pod bývalým Darexem. Odbor životního prostředí Prahy 1 tehdy rozhodnul, že lípa musí zůstat zachována a donutila stavební firmu změnit postup výstavby. Garáže se používají a lípa na Václavském náměstí dodnes žije.

Dokument k případu

pdf Znalecký posudek na lípy Ing. Josefa Tichého, CSc. (2002) (260.83 Kb)

Když došly argumenty, nastoupily pomluvy

Letitý boj o záchranu lipové aleje v Neratovicích sice skončil nezdarem, přesto má jeho průběh i výsledek obecnější platnost a lze z něj vyvodit několik závěrů. Jedním z nejvíce znepokojujících zjištění je fakt, že obyvatelé Neratovic musí žít v permanentní nejistotě ohledně budoucnosti jejich města. Případ lipové aleje ukazuje, že radnice i městský úřad ignorují platný územní plán, takže nikdo nemá záruku, jak se bude město vyvíjet. Kterákoliv zelená plocha může v budoucnu zmizet kvůli provádění stavby.

Nekoordinovanost akcí města má za následek plýtvání s obecními prostředky. Město investovalo nejméně 15 milionů do vybudování alternativního dopravního spojení, aby mohla být později uzavřena ulice 28. října. Nyní bude investovat dalších přibližně 22 milionů do opravy této ulice, ale provoz v ní neomezí. Původní investice tak byla vynaložena zcela neúčelně.

Nejvážnější je ale důvod, proč občané nakonec svůj boj o lípy vzdali. Nebyla jím složitost právních postupů ani zdlouhavost sporu nebo přehodnocení vlastních požadavků. Lidé po několika letech podlehli útočné kampani, kterou rozpoutalo vedení Neratovic. Místo toho, aby se radnice snažila lidem vysvětlit svůj postoj, obhájit vybrané řešení a odpůrce přesvědčit nebo nalézt kompromis, přišla ke slovu demagogická prohlášení. Dialog s občany nahradil arogantní přístup.

Představitelé města začali brát spor o lípy v ulici 28. října už v jeho úplných počátcích osobně. Rozhodli se, že rebelující Sdružení občanů Neratovic „vyřídí“ – zřejmě za to, že si dovolilo odporovat radnici a prosazovat vlastní pohled na řešení problémů. Od propuknutí sporu v roce 2000 až do roku 2006 tak město ulici 28. října prakticky vůbec neudržovalo, a stav vozovky, chodníků i lip se tak rok od roku zhoršoval. Současně s tím se v Listech Neratovic objevovaly pravidelné demagogické články, obviňující z nebezpečných děr v chodnících i vozovce a přerostlých větví stromů Sdružení občanů Neratovic. Město prý nemůže ulici opravit, protože „pár jednotlivců“ blokuje rekonstrukci.

Celá záležitost přitom rozhodně nebyla trucem několika problematických individualistů. Petici za zachování lipové aleje a zavedení jednosměrného provozu v ulici 28. října podepsaly v roce 2001 téměř tři tisíce občanů, tedy skoro každý pátý obyvatel města. Osobní útoky radnice proti neposlušným se však vystupňovaly natolik, že v roce 2006 už nebyl lípy ochoten veřejně hájit naprosto nikdo.

Historie kácení neratovické lipové aleje je příběhem o nekompetentnosti úřadů státní správy a aroganci komunálních politiků. Dlouho očekávaná rekonstrukce ulice 28. října bude každopádně brzy zahájena. Zda přinese obyvatelům města radost z možnosti volného průjezdu centrem Neratovic, nebo naopak hořkost nad přibývajícími emisemi v ovzduší, hlukem a dopravními nehodami, se nejspíše ukáže mnohem dříve než za dalších šest let.

Histrorie případu

srpen 2006

Povolení k pokácení lipové aleje nabylo právní moci a nikdo se neodvolal, stromy proto mohou padnout doslova každým dnem.

březen 2006

Městský úřad v Neratovicích vydal (třetí) povolení k vykácení obou řad lipové aleje. Představitelé občanského sdružení, udolaní šestiletou papírovou válkou a útoky v místním tisku, se proti rozhodnutí již neodvolali, přestože opět trpí řadou právních pochybení.

únor 2004

Odbor životního prostředí Městského úřadu v Neratovicích zahájil – v pořadí již třetí – řízení o povolení pokácet lípy.

prosinec 2003

Sdružení občanů Neratovic navrhlo, aby bylo lipové stromořadí prohlášeno za památné, a to s poukazem na jeho historickou hodnotu. Alej byla vysázena Sokoly jako symbol nově nabyté svobody Československa v roce 1945. Odbor životního prostředí Městského úřadu v Neratovicích návrh odmítnul.

červenec 2003

Ke kauze se na základě podnětu Sdružení občanů Neratovic oficiálně vyjádřil ombudsman. Konstatuje, že řešení, prosazované městem, není progresivní a obousměrný provoz v ulici 28. října je v rozporu s územním plánem. Ombudsman se dále přiklání k názoru podloženému odbornými posudky, že lipové stromořadí by mělo být zachováno.

únor 2003

Odbor životního prostředí nově vzniklého Krajského úřadu Středočeského kraje (který převzal kompetence okresního úřadu) zrušil druhé povolení ke kácení dřevin, nezákonně vydané Městským úřadem Neratovice.

listopad 2002

Městský úřad v Neratovicích vydal nové povolení k pokácení lipového stromořadí. Místo toho, aby úřad pokračoval v původním správním řízení, zahájil však řízení zcela nové. Tím závažně porušil správní řád. Občanské sdružení se proti rozhodnutí odvolalo.

listopad 2002

Sdružení občanů Neratovic zveřejnilo odborný posudek Ing. Josefa Tichého, CSc., soudního znalce v oblasti dendrologie. Posudek konstatuje, že lípy jsou v dobrém zdravotním stavu, plní nenahraditelnou funkci z hlediska čistoty ovzduší a mají pro město i historický význam. Posudek dále uvádí, že celková oprava ulice je možná i při zachování stromů.

listopad 2002

Stavební úřad v Neratovicích přerušil řízení o povolení rekonstrukce ulice 28. října. Důvodem je stále chybějící rozhodnutí o osudu lipové aleje, bez něhož není možné se stavbou započít.

leden 2002

Okresní úřad v Mělníku formálně zrušil povolení k pokácení lipového stromořadí, a vrátil celou věc k novému správnímu řízení Městskému úřadu v Neratovicích.

září 2001

Krajský soud v Praze potvrdil, že povolení k pokácení lip bylo vydáno v rozporu se zákonem a nařídil, aby byla celá věc znovu úředně projednána.

léto 2001

Okresní úřad v Mělníku odvolání občanského sdružení zamítnul a rozhodnul, že kácení stromů je v pořádku. Sdružení občanů Neratovic podalo proti rozhodnutí žalobu.

září 2000

Odbor životního prostředí Městského úřadu v Neratovicích vydal povolení k pokácení všech 47 lip v ulici 28. října v centru města. Vydání povolení předcházelo rozhodnutí zastupitelstva Neratovic o celkové rekonstrukci ulice; zastupitelé odsouhlasili i pokácení stromů. Sdružení občanů Neratovic, které se účastnilo správního řízení, napadlo vydané rozhodnutí odvoláním.

jbj
podporte
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem