en ru

Palác Stromovka

Praha 7 | Kauzy - Územní plán Prahy | Aktualizováno 10.1.2017
Foto: Jan Losenický
Z východu parkhotel, z jihovýchodu Veletržní palác. To jsou sousedé plánovaného Paláce Stromovka. Název je sice vznosný, obsah už méně – klasická obrovská polyfunkční budova, jakých najdete po Praze dost a dost. Jestliže plánovaná stavba nevybočuje svým skleněným zjevem s šestipodlažní rotundou, pak ji už vůbec neodliší všechna klišé, která provází její plánování. V těsné blízkosti Královské obory Stromovka, nechtěná místními a nyní dokonce radnicí Prahy 7, s problémy při povolování. Taková je galerie Stromovka, kterou se má zastavět holešovický nebo také letenský trojúhelník. 

Co s parcelou

Stavební parcela č. 1549/1 v katastrálním území Holešovic, na které má vyrůst obchodně administrativní centrum, patří hl. m. Praze. Investor si ji pouze pronajal – na 75 let od roku 2002 se dvěma automatickými prodlouženími vždy na 15 let. Nájemné bylo dohodnuto na 2 miliony ročně, od roku 2005 na 5 milionů. Nájemné je stále hrazeno[1] a nájemce má dle smlouvy na pozemky předkupní právo. Po skončení nájmu mělo být nákupní a administrativní centrum převedeno do majetku Prahy. Smlouva byla uzavřena se společností SEN. Smlouva byla uzavřena na základě usnesení Rady MČ Praha 7 č. 0069/02 ze dne 29. 01. 2002, tedy ještě v době, kdy starostou MČ Praha 7 byl Ing. Dub.[2] Projekt v roce 2006 získala firma Holešovicý trojúhelník, která patří do developerské skupiny Lordship (ta v blízkosti Paláce Stromovka připravuje i jiný projekt – Office Park Letná, který je stejně kontroverzní.)

Záměr výstavby nákupního centra není z hlediska územního plánu bezproblémový. Výstavba totiž znamená překročení 60% hranice využití pozemku pro jeden účel. To však nebyl pro Prahu nikdy příliš velký problém a ukázalo se, že je možné oči přimhouřit i tentokrát. Projekt získal územní rozhodnutí (stalo se tak v roce 2006 těsně předtím, než ho koupila společnost Holešovický trojúhelník) a také stavební povolení. Pak do realizace záměru zasáhly komunální volby, kdy se na Praze 7 stal Palác Stromovka centrem předvolebního zájmu. Po zvolení Jana Čižinského starostou se roztočilo kolečko sporů.

Palác Stromovka na Praze 7 nechtějí

Nové zastupitelstvo vzešlé z voleb v roce 2014 nebylo záměru investora nakloněno.[3] Začalo podnikat veškeré možné kroky, které měly směřovat k tomu, aby se projekt co nejvíce přepracoval. Radnice si nechala zpracovat posouzení závazků z nájemní smlouvy, protože se domnívala, že Lordship nedodržuje svoje povinnosti. V plánovaném projektu mj. chyběly byty a plánovaný památník obětem holocaustu.[4] Právě v tomto místě totiž bylo shromaždiště lidí, kteří byli deportováni do koncentračních táborů. Podle Prahy 7 však investor za celých 13 let nájmu ani nezahájil přípravu soutěže na památník, ke které se ve smlouvě jasně zavázal.[5]

Rada z těchto podmínek přitom vyplývala ze stanoviska magistrátu i k posouzení vlivů na životní prostředí.[6] Během územního řízení bylo namítáno, že nebyla, vzhledem k rozsahu záměru, architektonická soutěž. Stavební úřad i magistrát v pozdějším odvolacím řízení, se však nedomnívaly, že by to bylo zapotřebí. Stavební řízení pro obě části stavby (podzemní i nadzemní) se táhla, v roce 2009 existovalo jen povolení pro podzemní část.

Developer reagoval tím, že radnici nabídl část prostor pro zřízení radnice. Kolem výstavby nové radnice na Praze 7 proběhla taktéž řada sporů a o ceně nové budovy se konalo referendum. Podle tohoto referenda může být budova radnice postavena jen na základě architektonického návrhu vzešlého z veřejné soutěže. Současný projekt, i kvůli velmi úzce specifikovanému územnímu rozhodnutí, smysluplnou architektonickou soutěž neumožňuje.[7]  Nabídl i další věci jako noční parkování pro obyvatele Prahy 7 za dvacet korun na noc nebo prostory pro služebnu městské policie. Ukázalo se také, že v projektu, pokud by nebyl přepracován, nemůže být ani školka, ani ordinace lékařů.[8]

Povolení nakonec máme

Proti záměru se postavil i Národní památkový ústav, který ve svém posudku ke stavebnímu povolení z roku 2014 uvádí, že posuzované stavební povolení a závazná stanoviska jsou v příkrém rozporu s veřejným zájmem na ochraně kulturních hodnot dotčené zóny, platnou právní úpravou a odbornými metodikami.[9] Stavbu kritizují i někteří odborníci. Arch Vader říká: „Architektonicky je to banální tvar, kvádr s válcem na střeše, postmoderna, nenáviděný styl 90. let, plný nesourodých geometrických tvarů. Další problém je to, že ten dům nekomunikuje se svým okolím, má vjezd na parkování, hlavní vstup a to je všecko. Je tam minimum oken, jako by říkal, že ulice a to, co je okolo, ho nezajímá. Zajímá ho jen to, co je uvnitř, a to je maximum obchodů.“

V roce 2015 pražský magistrát zamítl odvolání proti stavebnímu povolení na nadzemní část, které bylo vydáno stavebním odborem Prahy 7 v únoru 2014. Proti tomuto rozhodnutí sice byla podána žaloba, ale té odmítl Městský soud v Praze přiznat odkladný účinek (v únoru 2016). Městský soud ale dosud nerozhodl o zákonnosti stavebního povolení samotného. To zatím platí, ale může být za několik měsíců pro nezákonnost zrušeno. Situace se ještě více zkomplikovala.

Zbyly jen obří jáma a výhružky arbitráží

Když se záměr zadrhl, sáhl developer ke klasickému nástroji – vyhrožování mezinárodní arbitráží o 800 milionů korun.  Před českými soudy by totiž s nároky na náhradu škody neuspěl, proto by se musel obrátit na zahraniční rozhodce. Do sporu se proto mělo vložit i ministerstvo financí, které má tyto arbitráže v gesci a které hradí nároky, se kterými investoři uspějí. [10] Termín k dohodě stanovila Lordship do konce července 2016.[11]

V současnosti na stavební parcele zeje obří jáma, která podle posudků může mít problémy se statikou. K žádné dohodě se dosud nedospělo. Radnice Prahy 7 kupř. schválila, že bude od Lordshipu požadovat předplacení nájmu ve výši 50 milionů korun, na což má podle nájemní smlouvy právo.[12] Praha však nabídla Lordshipu, že stavební místo převezme zpět. Na pozemku by mohlo podle slov náměstka primátorky Dolínka stát podzemní parkoviště. O tom, co by bylo nad ním, ještě není jasno.

To, jak využít Holešovický trojúhelník, řešili např. i studenti pražské techniky. Jejich návrhy jsou zajímavé.[13]


[13] http://stempelbenes.blogspot.cz/2016/01/letensky-trojuhelnik.html

O další problematických změnách územního plánu si přečtěte v publikace 30 případů změn Prahy>>>

jbj
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

captcha