„Přestože polyvinylchlorid patří k nejpoužívanějším plastům a obklopuje nás prakticky na každém kroku, o jeho škodlivých účincích na lidský organismus ví překvapivě málo lidí. PVC přitom obsahuje řadu toxických látek, které se z něj uvolňují. Přes legislativní opatření tyto látky nacházíme v dětských hračkách či obalech na potraviny v překvapivém množství, ačkoliv by tam neměly být vůbec. Prostřednictvím našeho infostánku bychom chtěli veřejnost s těmito informacemi seznámit,“ vysvětluje vedoucí kampaně Arniky „Nehrajme si s PVC“ Ing. Miroslava Jopková.
Ta upozorňuje například na ftaláty, které v PVC hrají roli změkčovadla. „Například ze zdravotnických pomůcek se ftaláty uvolňují v takovém množství, že někteří pacienti musí držet speciální dietu, aby jich nevstřebávali tolik. Ftaláty se totiž vážou na tuky. Tyto látky se uvolňují také z plastových hraček z PVC. Přitom dětský organismus je na jejich působení nejcitlivější a ftaláty mohou působit zdravotní problémy v pozdějším věku – negativně působí třeba na spermie. Některé studie (2) přičítají zhoršení průběhu astmatických a alergických onemocnění právě velkému množství PVC výrobků, které nás obklopují, respektive látkám, které se z tohoto materiálu uvolňují,“ vysvětluje Jopková.
Podle jejích slov se PVC navíc velmi obtížně recykluje a nepatří proto do ani kontejnerů na třídění plastu. Jedna láhev z PVC může znehodnotit recyklaci třiceti až padesáti tisíc lahví z PETu.