en ru

Pomůže mezinárodní úmluva ochránit Labe či Ohři před kontaminací rtutí?

9.1.2013 - PRAHA | Tiskové zprávy
Ilustrační foto
Světově významná místa znečištěná toxickou rtutí máme i v ČeskuJak omezit rtuť v životním prostředí, budou v Ženevě řešit zástupci skoro dvou set zemí již příští týden   Spolana Neratovice, Spolchemie v Ústní nad Labem, ale třeba i nádrž Skalka nedaleko Chebu patří k místům, která jsou nejvíce kontaminována rtutí a to v celosvětovém měřítku. Poukazuje na to nejnovější celosvětová studie sítě nevládních organizací IPEN, jež mapuje takzvaná horká místa zatížená rtutí. V lokalitách z různých míst světa, které jsou zahrnuty v celosvětové studii, překračují hodnoty rtuti v tělech ryb, ale i lidí, hygienické limity. Ze šestnácti ryb odchycených pro studii v českém Labi, jich 14 (88%) nevyhovělo referenční hodnotě americké EPA a tři přesáhly normu platnou v EU (viz tabulku níže).

Studie Global Mercury Hotspots  upozorňuje, že je nutné snížit na minimum celkové emise rtuti do životního prostředí, ale také zásadně omezit její používaní. Zajistit to má nová Mezinárodní úmluva o rtuti, přičemž studie poukazuje na nedostatky, které v současné podobě návrhu nevládní organizace vidí. Na mezivládní úrovni budou o úmluvě v Ženevě příští týden jednat zástupci téměř dvou set států z celého světa. Jedná se o poslední kolo rozhovorů a na organizaci se podílí i česká nevládní organizace Arnika.

Jak si v kontaminací rtutí vede Česká republika, si můžete přečíst ve studii pdfChlor-alkalický průmysl: Neratovice, Ústí nad Labem a další ohniska v České republice >>560.59 KB

Zprávu o stavu v České republice připravilo sdružení Arnika. „Celosvětová zpráva jasně ukazuje, že je nezbytné, abychom snížili celkové emise rtuti do ovzduší, půdy a vody. Ovšem rtuti v životním prostředí a především v rybách se svět zbaví až poté, co vyčistí kontaminovaná místa, opustí dobývání zlata s pomocí rtuti a podobně. Třeba vysoké koncentrace rtuti v nádrži Skalka jsou důsledkem toho, že je kontaminován jeden z přítoků Ohře. Teče z Německa a protéká kolem Marktredwitzu, kde se zhruba dvě století vyráběly sloučeniny rtuti,“ říká vedoucí programu Toxické látky a odpady a spoluautor studie RNDr. Jindřich Petrlík z Arniky.

Zásadní závěry komplexní zprávy Arnika zveřejní až po oficiálním představení celého textu v USA, tedy okolo patnácté hodiny našeho času.

Nejzávažnější horké místo v Česku leží ve středočeských Neratovicích, kde společnost Spolana vyrábí chlor zastaralou amalgámovou elektrolýzou. Kromě neustálých emisí toxického kovu do životního prostředí je v jejím areálu také stará ekologická zátěž - již uzavřený provoz elektrolýzy silně kontaminovaný rtutí. Spolana dodnes vypouští do životního prostředí přes sto kilogramů toxické rtuti ročně. Arnika prosadila, aby Spolana modernizovala svou výrobu do konce roku 2014, chemička však v rozporu s platnými dokumenty zkouší termín odložit až do roku 2020. „Výsledek jednání v Ženevě bude také signálem pro rozhodování českých úřadů o žádosti Spolany Neratovice, která chce prodloužit používání rtuti k výrobě chloru. Pod Spolanou odebrané vzorky ryb měly nejvyšší koncentrace rtuti ze sladkovodních ryb sledovaných ve studii IPENu. Předčily například rovněž velmi zatížené ryby z ruského Volgogradu či z thajského Tha Tumu,“ dodává Petrlík.

Dalším horkým místem v Česku je výroba chloru za pomocí rtuti ve Spolku pro chemickou a hutní výrobu, tedy Spolchemií v Ústí nad Labem. Provoz Spolchemie se nachází přibližně 500 m od centra stotisícového Ústí nad Labem. Výroba jedovatého chloru je i zde již více než 70 let založena na tzv. amalgámové elektrolýze. Každoročně se tak do životního prostředí zbytečně dostávají desítky kilogramů toxické rtuti. Nicméně Spolchemie už alespoň zahájila proces, na jehož konci bude chlor vyrábět šetrnější technologií. K tomuto rozhodnutí významně přispěl i tlak Arniky. „Ryby z Labe pod Spolchemií měly v sobě sice rtuti méně, ale ani ty by v USA nedoporučili ke konzumaci,“ konstatuje Mgr. Jan Šamánek, který se na výzkumu podílel.

Obě místa však budou kontaminována rtutí ještě mnoho let po ukončení výroby.

Zpráva, kterou Arnika vydává, je součástí většího projektu, který odborně vedli vědci z Biodivesity Research Institute a mezinárodní sítě nevládních organizací IPEN. Dokument Global Mercury Hotspots kombinuje nová data o koncentraci rtuti v rybách a lidských vlasech z desítek míst po celém světě. Zároveň poprvé identifikuje seznam globálních biologických „horkých míst“, kde je zvýšená koncentrace rtuti, což představuje vážné ohrožení lidského zdraví i ekosystémů.

„Vzorky z ryb, ale i lidských vlasů z celého světa často překračují bezpečné limity. To platí i pro Českou republiku,“ říká dále Šamánek. „Výsledky ukazují, že je nutná globální smlouva o rtuti, která nařídí skutečné a razantní snižování emisí rtuti nejen do vzduchu, ale i do vod a půdy, a současně zakáže další používání rtuti. Rtuť je vážnou globální hrozbu pro lidské zdraví, která vyžaduje ambiciózní celosvětovou odpověď,“ dodává Šamánek.

Závěrečné jednání o rtuti smlouvě se bude konat od 13. do 18. ledna 2013 ve švýcarské Ženevě.

Nebezpečí otravy rtutí jsou známy již po staletí. Vystavení vysokým koncentracím rtuti může trvale poškodit mozek a ledviny. Toxické působení se navíc přenáší i z matky na její vyvíjející se plod a může mít za následek poškození mozku, mentální retardaci, slepota, křeče nebo neschopnost mluvit.

Tabulka: Obsah rtuti v rybách odebraných z Labe ve třech lokalitách: Obříství, Valtířov and Děčín, po proudu od chlórových chemiček

  Velikost vzorku Průměrný obsah rtuti (ppm, čerstvá váha) Min. obsah rtuti
(ppm)
Max. obsah rtuti
(ppm)
Referenční dávka
(ppm) 1)
Podíl vzorků nad referenční dávkou Limit
(ppm) 2)
Všechny vzorky ryb 16 0.429 0.183 1.583 0.22 88% 0.5
Děčín – karas 2 0.343 0.183 0.502 0.22 50% 0.5
Všechny vzorky cejnů 14 0.441 0.195 1.583 0.22 93% 0.5
Děčín - cejn 3 0.255 0.226 0.304 0.22 100% 0.5
Valtířov - cejn 3 0.281 0.195 0.399 0.22 67% 0.5
Obříství - cejn 8 0.571 0.277 1.583 0.22 100% 0.5

1) Vzorec odvozený z referenční dávky používané jako směrnice Americké agentury na ochranu životního prostředí (EPA) pro ryby (0.2 mg.kg-1 methylrtuti) založené na předpokladu, že methylrtuť představuje 90% hladiny THg. Limitní hodnota používaná v Kanadě je podobná. Japonsko nebo Velká Británie používají referenční dávku v hodnotě 0,3. Zdroj: US EPA (2001). Water Quality Criterion for the Protection of Human Health: Methylmercury. Final. EPA-823-R-01-001, Office of Science and Technology, Office of Water, U.S. Environmental Protection Agency Washington, DC: 303.

2) Limit pro rtuť v rybách používaný Evropskou Unií: European Commission (2001). Commission Regulation (EC) No 466/2001 of 8 March 2001 setting maximum levels for certain contaminants in foodstuffs (Text with EEA relevance). European Commission. Official Journal of the European Communities. EC 466/2001: L 77/71-13. Several other countries use the same limit value UNEP (2002). Global Mercury Assessment. Geneva, Switzerland, UNEP: 258.

  • Tiskový mluvčí: Vratislav Vozník, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., tel. 222 781 471, 606 727 942
DarekProPrirodu-zeleny
kalendář 2018
Vykročte do roku 2018 s kalendářem od Arniky.
95 Kč Vstoupit do e-shopu
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

captcha 
podporte