Záměr vytvoření rekreační zóny Radotínská jezera je spojen s těžbou štěrkopísku a plány na uložení odpadu, což mohlo být hlavním cílem projektu. Dnes se plány mění.
Vybudování rekreačního areálu v Radotíně a s ním spojená těžba štěrkopísku spojená s ukládáním odpadu byly po několik let kontroverzními plány vyvolávajícími mnoho otázek a nejasností. Deklarovaným cílem navržené změny územního plánu, která se měla dotýkat 790 870 m2, mělo být vytvoření největší vodní plochy, která měla plnit funkci rekreační zóny v metropoli. Měla zde vzniknout čtyři velká jezera s plážemi, sportovišti a přístavem motorových člunů. Pláže se měly prolínat se zelenými loukami, na kterých mohly vzniknout restaurace, sportoviště, cyklistické stezky, in-line dráhy a skatepark. Monumentem rekreační zóny se měl stát nejdelší most v Praze, který by přeťal celé údolí (jde o dálniční most, součást Pražského okruhu, tzv. lahovickou estakádu) a podstatně by změnil krajinný ráz území.
Tyto plány se však právě nyní mění.
Současnost
V současné době jsou na území nevyužívané velké zahrádkářské skleníky a půda není zemědělsky využívána. Vzhledem k tomu, že území se nachází v záplavové oblasti, je rekreační využití oblasti jednou z možností. V konceptu dřívějšího územního plánu bylo dané území převážně určeno také pro vodní plochy a rekreaci. Pořizování konceptu však bylo zastaveno a začalo se pracovat na novém Metropolitním plánu. Metropolitní plán je prozatím ve fázi zadání a není možné předjímat, jak se k dané lokalitě postaví.
Zdroj: www.mapy.cz
Stávající územní plán: http://wgp.urm.cz/tms/internet/vykresy_up/
Návrh změny územního plánu
Změna územního plánu týkající se Radotínských jezer (změna č. Z 2724/00) byla součástí I. vlny tzv. celoměstsky významných změn územního plánu. Záměr byl spojen s řadou pochybností a rizik. Na základě jednání byl částečně upraven, změny se však týkaly pouze upřesnění režimu těžby, přeložek vodovodního řadu a redukce nefunkčního ÚSES. Tyto změny byly však vzhledem k rozsahu záměru spíše kosmetické (byť redukce ÚSES má značný negativní dopad na ekologickou stabilitu krajiny). Využití území nebylo zpracováno v různých variantách, jak Arnika navrhovala, a rizika nebyla dostatečně vyhodnocena.
V červnu 2013 zastupitelé změnu Z 2724/00 neschválili a její pořizování bylo ukončeno.
Informace o změně na webu Arniky
Nové plány
Současně s návrhem na ukončení pořizováním změny mělo zastupitelstvo schválilo zadání nové změny Z 2837. Jde o nový plán, jak naložit s danou oblastí v Radotíně a Lahovicích. S návrhem přišla městská část Praha 16 a Praha Zbraslav. Praha 16 si jako žadatel o změnu nechala vypracovat Alternativní studii, která namísto vybudování velké vodní plochy nabízí síť cyklostezek údolím Berounky, na Hřebeny a případně údolím Vltavy a vybudování centra vodních sportů s umělým kanálem pro vodní slalom, prostorem pro nakládání lodí a malým přístavem pro vodní sporty. Podle návrhu městské části Praha 16 by měla tato změna směřovat ke snížení investiční, časovou a provozní náročnosti projektu, respektovat vlastnické poměry v území. Praha 16 navíc přislíbila veřejné projednání s ekologickými iniciativami.
Pořizování této změny budeme nadále sledovat.
Žádné výjimky ze stavební uzávěry
Ve velkých rozvojových územích Prahy je vyhláškou č. 33/1999 Sb. hl.m. Prahy, o stavební uzávěře ve velkých rozvojových územích hlavního města Prahy vymezena stavební uzávěra. Prostřednictvím stavebních uzávěr je možné v konkrétním území omezit nebo zákazat stavební činnosti. Sooučasně je možné, aby pražští radní povolili z tohoto zákazu výjimku.
Rada hl. m. Prahy však svým usnesením č. 438 ze dne 18. března 2014 výjimku neudělila a do doby, než bude schválena podrobná územně plánovací dokumentace znemožnila těžbu štěrkopísku.
Proč nesouhlasit s původní změnou územního plánu
Skutečný záměr: těžba štěrkopísku a uložení odpadů
Na první pohled se zdá, že hlavním záměrem v území byla těžba štěrkopísků a skládka odpadů, přičemž rekreační využití vzniklých jezer bylo spíše druhotným efektem. Vlivů těžby a následné zavážky vytěžených prostor na životní prostředí se přitom je důvod obávat se, přičemž ani nebylo zřejmé, jak dlouho má těžební činnost probíhat ani jaké odpady se mají do oblasti vozit. Teoreticky se mohlo stát, že by po vytěžení štěrkopísků v ekologicky citlivé nivě a zřízení skládky neměl žádný investor zájem o vybudování rekreačních jezer, a celá oblast tak zůstane zdevastovaná. Zaručení skutečné rekultivace krajiny je třeba věnovat pozornost.
Obavy potvrzovaly také čísla. Zatímco skládka měla pojmout 2 770 736 m3 odpadu, jezera mají mít obsah 646 226 m3. Zájem na těžbě a skládkování tak byl podstatně vyšší, než na vytvoření rekreační zóny. Na základě četných zkušeností bylo možné mít obavy také z případné nekázně provozovatele skládky, která by mohla mít za následek ukládání jiných druhů odpadů, než jsou inertní materiály. To by mohlo vést nejen ke znečištění podzemních a povrchových vod, ale také k likvidaci rekreačního potenciálu lokality.
Příliš mnoho další zastavěné plochy
Problematická je rovněž míra zástavby území, kterou změna územního plánu předpokládala – v souvislosti nebo spíše pod záminkou budování rekreačního areálu měla vzniknout poměrně rozsáhlá zástavba části území (obytné – OB, případně všeobecně smíšené území – SV). To mohlo být nebezpečné také z hlediska povodňových rizik (viz příslušná ustanovení zákona o vodách 254/2001 Sb. a vyhlášky 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovení záplavových území). Nebylo zřejmé, proč mají být v rekreační zóně umístěny obytné plochy, které s rekreací zjevně nijak nesouvisejí a měly zřejmě pouze zvýšit komerční výtěžnost projektu.
Protipovodňová ochrana
V hodnocení SEA k uvedené změně územního plánu se uvádí, že „realizace jezer kladně přispěje k poklesu hladin při návrhových průtocích. To také dokládají výsledky matematického modelu DHI." To je však v rozporu se známou skutečností, že v případě povodně rozliv na suchých poldrech zpomaluje povodňovou vlnu více, než na vodní ploše. Podle návrhu Povodí Vltavy jsou zde v reakci na povodeň z roku 2001 navrhována protipovodňová opatření.
V každém případě měl v území značně vzrůst podíl zpevněných a zastavěných ploch, což snižuje retenční schopnost krajiny a zcela mění její charakter. Dochází také k fragmentaci krajiny a snížení její prostupnosti.
Negativní vliv na přírodu a krajinu
Nepříznivým efektem těžby štěrkopísku na opačném břehu by rovněž bylo narušení jímací a filtrační funkce štěrkopískové vrstvy lahovické nivy, narušení režimu podzemních vod, ohrožení blízké přírodní památky Krňov a jejího lužního lesa a Lipanského potoka, existují také obavy ohledně nakládání s kaly vzniklými při těžbě na obou březích.
Těžební prostor na radotínské straně měl podle záměru pokrývat větší území, než které je územním plánem určeno pro rekreační vodní plochy. Zbylé vytěžené plochy měly být zavezeny inertními materiály, přičemž, jak potvrzují zkušenosti, nebylo možné vyloučit odpady obtížně kontrolovatelného původu, což by mohlo dále narušit kvalitu podzemních vod, kontaminovat je a narušit i rekreační funkci oblasti. Hodnocení SEA se předpokládaným ukládáním materiálů do vytěžených prostor vůbec nezabývá, což je v rozporu se zákonem č. 100/2001 Sb., o hodnocení vlivů na životní prostředí, neboť tento záměr je znám a z hlediska chráněných zájmů je mimořádně podstatný.
Česká inspekce životního prostředí v roce 2006 zjistila, že část území (na ploše, kde jsou skleníky) je kontaminována ropnými produkty a dalšími nebezpečnými odpady, například chlorovanými uhlovodíky. Pokud by měly být řešené pozemky využitelné k rekreačním účelům, odhaduje Inspekce cenu za jejich vyčištění nejméně na 30 milionů Kč, což přetvoření oblasti v rekreační plochu komplikuje.
Projekt způsoboval redukci zeleně včetně ploch zařazených do celoměstského systému zeleně, což lze vnímat jako negativní zásah. Negativní by rovněž byla redukce Územního systému ekologické stability (ÚSES), což bylo u dvou hodnotitelů hodnoceno rozdílně, a předpokládaný posun prvků tohoto systému. Domníváme se, že součástí záměru by měla být přednostní výsadba nové zeleně tak, aby byl zachován přírodní ráz lokality.
Původně navržený záměr podle změny Z 2724/00 by vyžadoval poměrně rozsáhlé zábory zemědělské půdy nivních území. Přestože z převážné části nejde o půdu vysokých kvalit, jednalo by se o trvalou ztrátu neobnovitelného přírodního zdroje. Zhruba 1 hektar půdy nicméně náleží k I. třídě ochrany ZPF a k nejkvalitnějším nivním půdám. Arnika proto navrhovala, aby byl záměr přezkoumán a navrženo alternativní řešení, které by umožnilo kvalitní půdu v plném rozsahu zachovat.
Ohrožení vody
Záměr je v rozporu s platnými Zásadami územního rozvoje hl. m. Prahy, neboť předpokládá značný zásah do nivy a pobřežních pásem řeky, kde je podle ZÚR zakázáno umisťování trvalých staveb. Pořizovatel ani hodnotitel SEA tento rozpor dostatečně nevnímají a spíše přehlížejí.
Studie „Rekreační areál na soutoku Vltavy a Berounky" od firmy d-plus, projektová a inženýrská, a. s., Praha z roku 2005 konstatuje, že plánovaná výstavba by znamenala významný zásah do znaků a hodnot krajinného rázu. Studie upozorňuje na agresivní účinky zdejších podzemních vod (kyselostní, uhličitá, vyluhující, místy síranová), na potřebu vyjmutí většiny území ze zemědělského půdního fondu a na to, že do oblasti zasahuje ochranné pásmo 2. stupně vodárny Podolí.
V uzavřených plochách jezer by zřejmě brzy docházelo k eutrofizaci vody, přičemž štěrkopísky, sloužící nyní k filtraci vody, budou odtěženy a postupně nasyceny jílovitými částicemi, tzv. kolmatací. Pořizovatel změny ÚP tuto problematiku nijak neřešil, což potvrzuje naše obavy, že projekt rekreační zóny měl jen zastřít skutečný záměr v území, kterým je těžba a skládkování.
Původní projekt navrhoval stavbu jezu na Berounce (na km 1,65 pohyblivý jez Radotín I. s malou vodní elektrárnou, malou plavební komorou, propustí pro vodáky a rybím přechodem). Jez měl údajně snížit eutrofizaci rekreačních vodních ploch. Pakliže bylo kvůli výstavbě rekreační oblasti pro Prahu nutné budování jezu na řece, byl zřejmě negativní dopad záměru na přírodu podstatně větší, než přínos pro rekreaci obyvatel (každé zadržení vody vytváří i negativní efekty).
Záměr zjevně není koordinován se Středočeským krajem. Problematická je zejména kvalita vody v Berounce, která dnes podle hygienických limitů není vhodná ke koupání (dle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR č. 135/2004 Sb., nelze využít vody v dané lokalitě Berounky ke koupání).
Hydroprojekt Praha ve své studii z roku 2005 připomíná, že voda v Berounce je pro vysoký obsah znečišťujících látek (kontaminantů) obecně nevhodná ke koupání, což omezí rekreační funkci vodních ploch propojených s Berounkou.
Území lahovické nivy (k. ú. Zbraslav) i radotínský břeh jsou v současnosti jedněmi z posledních, ne-li posledním územím v katastru Prahy, které jsou vhodné pro jímání větších množství podzemních vod. Jedná se o tzv. podzemní vodu poříční. Z podobných zdrojů je zásobována Praha (zdroj Káraný, niva Jizery). Výstavbou rekreační zóny by nepochybně došlo k podstatnému snížení retenční a filtrační funkce území.
Doprava – další hluk a emise nežádoucí
Značně problematické je umisťování parkovišť a garáží o celkové rozloze 1,559 ha do území. Rekreační oblast by měla být obsloužena především veřejnou dopravou, velký důraz by měl být kladen rovněž na pěší a cyklistickou dopravu. Rozsah vymezených ploch pro parkování dává tušit, že obsluha oblasti má být založena především na individuální automobilové dopravě, což je zcela nevhodné. V okolních čtvrtích jsou již dnes překračovány zákonné hygienické limity pro hluk a emise a komunikační síť není na další dopravní zátěž dimenzována.
Před případnou další přípravou záměru by bylo nezbytné naplánovat dostatečnou obsluhu území veřejnou dopravou, přičemž autobusy nejsou z hlediska bezpečnosti provozu, hluku a emisí příliš vhodné. Pořizovatel změny ÚP se tímto problémem prakticky nezabývá.
Problematika dopravy a zajištění obsluhy rekreační oblasti veřejnou dopravou se týká také nového návrhu.
Nedostatky v hodnocení vlivu na životní prostředí
Hodnocení vlivů záměru na životní prostředí se jeví na první pohled jako neúplné, neboť záměr nebyl posuzován v různých variantách, které by umožnily srovnání různých alternativních scénářů využití území.
Hodnocení bylo založeno na bodování různých indikátorů, přičemž není jasné, kdo tyto indikátory stanovil a jak při jejich hodnocení postupoval. V některých aspektech je hodnocení nevyhnutelně do jisté míry subjektivní, bez podložení faktickými argumenty nebo důkazy. Celkové hodnocení záměru je pak touto metodikou zkresleno – zatímco zamlčuje nebo potlačuje negativní vlivy, přeceňuje přínosy.
Například indikátor „podpora městské a příměstské zeleně" byl hodnocen kladně (+1), což je sporné. Pokud by bylo území ponecháno v dnešním stavu (nulová varianta), byl by jistě význam pro zeleň podstatně výraznější.
Rovněž indikátory „hospodárné nakládání s územím" a „hospodárné nakládání se zdroji surovin" se jeví jako podhodnocené, neboť primárním zájmem v území je těžba štěrkopísků a umístění značně rozsáhlé skládky. Hodnocení by tedy mělo být spíše –2, což by zcela změnilo celkový náhled na záměr.
Celkově byl v hodnocení SEA podhodnocen význam přírodního rázu nivy, která není zastavěna trvalými stavbami, může sloužit jako rozlivové území řeky v případě povodní, a vyvažuje hustě zastavěná území přilehlých čtvrtí. Navržené řešení bylo technické (vyžaduje úpravy přírodních břehů řek, výstavbu jezu a řadu staveb), čímž by trvale změnilo přírodní charakter území a snížilo jeho ekologickou hodnotu.
Záměr je hodnocen jako pozitivní z ekonomického a sociálního hlediska, přitom z podkladů nevyplývá, jaký počet pracovních míst a v jakých profesích má v novém území vzniknout (což je hlavním argumentem pro kladné hodnocení projektu). Tyto údaje by měly být doplněny a podrobeny dalšímu hodnocení.
Požadavky Arniky
Požadujeme otevření veřejné diskuse o funkčním i prostorovém využití území, trváme na přislíbenné diskusi s místními sdruženími a doporučujeme variantní zpracování návrhu změny a posouzení vlivu návrhu na udržitelný rozvoj území. Požadujeme důkladné posouzení záměru z hlediska vlivu na přírodu a krajinu. Požadujeme vymezit v území nezastavitelnou oblast (jižní část – pozemky s rostlou zelení).
Připomínky Arniky k zadání I. vlny
O další problematických změnách územního plánu si přečtěte v publikace 30 případů změn Prahy>>>
