Deklarovaným cílem navržené změny územního plánu, která se dotýká 790 870 m², má být vytvoření největší vodní plochy, která bude plnit funkci rekreační zóny v metropoli. Mají vzniknout čtyři velká jezera s plážemi, sportovišti a přístavem motorových člunů. Pláže se mají prolínat se zelenými loukami, na kterých mají vzniknout restaurace, sportoviště, cyklistické stezky, in-line dráhy a skatepark. Monumentem rekreační zóny se má stát nejdelší most v Praze, který by přeťal celé údolí (jde o dálniční most, součást Pražského okruhu, tzv. lahovickou estakádu) a podstatně změnil krajinný ráz území.

Současnost

V současné době jsou na území nevyužívané velké zahrádkářské skleníky a půda není zemědělsky využívána. Vzhledem k tomu, že území se nachází v záplavové oblasti, je rekreační využití oblasti jednou z možností.

Zdroj: www.mapy.cz

Stávající územní plán: http://wgp.urm.cz/tms/internet/vykresy_up/ 

Nový územní plán

V konceptu nového územního plánu je dané území převážně určeno také pro vodní plochy a rekreaci. Ke konceptu nového územního plánu se veřejnost mohla vyjádřit na konci roku 2009, od té doby pražský magistrát zpracovává došlé připomínky.

Koncept nového územního plánu: http://wgp.urm.cz/kup/ 

Jak se vyznat v územním plánu

Přípomínky Arniky ke konceptu

Návrh změny územního plánu

Záměr je spojen s řadou pochybností a rizik. Na základě jednání byl částečně upraven, změny se však týkají pouze upřesnění režimu těžby, přeložek vodovodního řadu a redukce nefunkčního ÚSES. Tyto změny jsou však vzhledem k rozsahu záměru spíše kosmetické (byť redukce ÚSES má značný negativní dopad na ekologickou stabilitu krajiny). Využití území nebylo zpracováno v různých variantách, jak Arnika navrhovala, a rizika nebyla dostatečně vyhodnocena.

Změna územního plánu týkající se Radotínských jezer (změna č. Z 2724/00) byla součástí I. vlny tzv. celoměstsky významných změn územního plánu. V roce 2009 radní hlavního města projednávání této a dalších 12 změn odložili kvůli sporům. Veřejné projednání tohoto a dalších záměrů proběhlo v srpnu 2011. Dále bude následovat již konečné projednání zastupitelstvem hlavního města Prahy, které o návrzích rozhodne hlasováním.

Informace o záměru na webu magistrátu hl.m. Prahy

Proč nesouhlasit se změnou územního plánu

Skutečný záměr: těžba štěrkopísku a uložení odpadů

Na první pohled se zdá, že hlavním záměrem v území je těžba štěrkopísků a skládka odpadů, přičemž rekreační využití vzniklých jezer je spíše druhotným efektem. Vlivů těžby a následné zavážky vytěžených prostor na životní prostředí se přitom je důvod obávat se, přičemž v tuto chvíli není zřejmé, jak dlouho má těžební činnost probíhat ani jaké odpady se mají do oblasti vozit. Teoreticky by se mohlo stát, že po vytěžení štěrkopísků v ekologicky citlivé nivě a zřízení skládky nebude mít žádný investor zájem o vybudování rekreačních jezer, a celá oblast tak zůstane zdevastovaná. Zaručení skutečné rekultivace krajiny je třeba věnovat pozornost.

Obavy potvrzují také čísla. Zatímco skládka má pojmout 2 770 736 m³ odpadu, jezera mají mít obsah 646 226 m³. Zájem na těžbě a skládkování je tak podstatně vyšší, než na vytvoření rekreační zóny. Na základě četných zkušeností lze mít obavy také z případné nekázně provozovatele skládky, která by mohla mít za následek ukládání jiných druhů odpadů, než jsou inertní materiály. To by mohlo vést nejen ke znečištění podzemních a povrchových vod, ale také k likvidaci rekreačního potenciálu lokality.

Příliš mnoho další zastavěné plochy

Problematická je rovněž míra zástavby území, která se tu předpokládá – v souvislosti nebo spíše pod záminkou budování rekreačního areálu má vzniknout poměrně rozsáhlá zástavba části území (obytné – OB, případně všeobecně smíšené území – SV). To může být nebezpečné také z hlediska povodňových rizik (viz příslušná ustanovení zákona o vodách 254/2001 Sb. a vyhlášky 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovení záplavových území). Není zřejmé, proč mají být v rekreační zóně umístěny obytné plochy, které s rekreací zjevně nijak nesouvisejí a mají zřejmě pouze zvýšit komerční výtěžnost projektu.

Protipovodňová ochrana

V hodnocení SEA k uvedené změně územního plánu se uvádí, že „realizace jezer kladně přispěje k poklesu hladin při návrhových průtocích. To také dokládají výsledky matematického modelu DHI." To je však v rozporu se známou skutečností, že v případě povodně je rozliv na suchých poldrech zpomaluje povodňovou vlnu více, než na vodní ploše. Podle návrhu Povodí Vltavy jsou zde v reakci na povodeň z roku 2001 navrhována protipovodňová opatření.

V každém případě má v území značně vzrůst podíl zpevněných a zastavěných ploch, což snižuje retenční schopnost krajiny a zcela mění její charakter. Dochází také k fragmentaci krajiny a snížení její prostupnosti.

Negativní vliv na přírodu a krajinu

Nepříznivým efektem těžby štěrkopísku na opačném břehu bude rovněž narušení jímací a filtrační funkce štěrkopískové vrstvy lahovické nivy, narušení režimu podzemních vod, ohrožení blízké přírodní památky Krňov a jejího lužního lesa a Lipanského potoka, existují také obavy ohledně nakládání s kaly vzniklými při těžbě na obou březích.

Těžební prostor na radotínské straně má podle záměru pokrývat větší území, než které je územním plánem určeno pro rekreační vodní plochy. Zbylé vytěžené plochy mají být zavezeny inertními materiály, přičemž, jak potvrzují zkušenosti, nelze vyloučit odpady obtížně kontrolovatelného původu, což by mohlo dále narušit kvalitu podzemních vod, kontaminovat je a narušit i rekreační funkci oblasti. Hodnocení SEA se předpokládaným ukládáním materiálů do vytěžených prostor vůbec nezabývá, což je v rozporu se zákonem č. 100/2001 Sb., o hodnocení vlivů na životní prostředí, neboť tento záměr je znám a z hlediska chráněných zájmů je mimořádně podstatný.

Česká inspekce životního prostředí v roce 2006 zjistila, že část území (na ploše, kde jsou skleníky) je kontaminována ropnými produkty a dalšími nebezpečnými odpady, například chlorovanými uhlovodíky. Pokud by měly být řešené pozemky využitelné k rekreačním účelům, odhaduje Inspekce cenu za jejich vyčištění nejméně na 30 milionů Kč, což přetvoření oblasti v rekreační plochu komplikuje.

Projekt způsobuje redukci zeleně včetně ploch zařazených do celoměstského systému zeleně, což lze vnímat jako negativní zásah. Negativní je rovněž redukce Územního systému ekologické stability (ÚSES), což je u dvou hodnotitelů hodnoceno rozdílně, a předpokládaný posun prvků tohoto systému. Domníváme se, že součástí záměru by měla být přednostní výsadba nové zeleně tak, aby byl zachován přírodní ráz lokality.

Záměr vyžaduje poměrně rozsáhlé zábory zemědělské půdy nivních území. Přestože z převážné části nejde o půdu vysokých kvalit, jedná se o trvalou ztrátu neobnovitelného přírodního zdroje. Zhruba 1 hektar půdy nicméně náleží k I. třídě ochrany ZPF a k nejkvalitnějším nivním půdám. Arnika proto navrhuje, aby byl záměr přezkoumán a navrženo alternativní řešení, které by umožnilo kvalitní půdu v plném rozsahu zachovat.

Ohrožení vody

Záměr je v rozporu s platnými Zásadami územního rozvoje hl. m. Prahy, neboť předpokládá značný zásad do nivy a pobřežních pásem řeky, kde je podle ZÚR zakázáno umisťování trvalých staveb. Pořizovatel ani hodnotitel SEA tento rozpor dostatečně nevnímají a spíše přehlížejí.

Studie „Rekreační areál na soutoku Vltavy a Berounky" od firmy d-plus, projektová a inženýrská, a. s., Praha z roku 2005 konstatuje, že plánovaná výstavba by znamenala významný zásah do znaků a hodnot krajinného rázu. Studie upozorňuje na agresivní účinky zdejších podzemních vod (kyselostní, uhličitá, vyluhující, místy síranová), na potřebu vyjmutí většiny území ze zemědělského půdního fondu a na to, že do oblasti zasahuje ochranné pásmo 2. stupně vodárny Podolí.

V uzavřených plochách jezer bude zřejmě brzy docházet k eutrofizaci vody, přičemž štěrkopísky, sloužící nyní k filtraci vody, budou odtěženy a postupně nasyceny jílovitými částicemi, tzv. kolmatací. Pořizovatel změny ÚP tuto problematiku nijak neřeší, což potvrzuje naše obavy, že projekt rekreační zóny má jen zastřít skutečný záměr v území, kterým je těžba a skládkování.

Aktuální projekt navrhuje stavbu jezu na Berounce (na řkm 1,65 pohyblivý jez Radotín I. s malou vodní elektrárnou, malou plavební komorou, propustí pro vodáky a rybím přechodem). Jez má údajně snížit eutrofizaci rekreačních vodních ploch. Pakliže je kvůli výstavbě rekreační oblasti pro Prahu nutné budování jezu na řece, je zřejmě negativní dopad záměru na přírodu podstatně větší, než přínos pro rekreaci obyvatel (každé zadržení vody vytváří i negativní efekty).

Záměr zjevně není koordinován se Středočeským krajem. Problematická je zejména kvalita vody v Berounce, která dnes podle hygienických limitů není vhodná ke koupání (dle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR č. 135/2004 Sb., nelze využít vody v dané lokalitě Berounky ke koupání).

Hydroprojekt Praha ve své studii z roku 2005 připomíná, že voda v Berounce je pro vysoký obsah znečišťujících látek (kontaminantů) obecně nevhodná ke koupání, což omezí rekreační funkci vodních ploch propojených s Berounkou.

Území lahovické nivy (k. ú. Zbraslav) i radotínský břeh jsou v současnosti jedněmi z posledních, ne-li posledním územím v katastru Prahy, které jsou vhodné pro jímání větších množství podzemních vod. Jedná se o tzv. podzemní vodu poříční. Z podobných zdrojů je zásobována Praha (zdroj Káraný, niva Jizery). Výstavbou rekreační zóny nepochybně dojde k podstatnému snížení retenční a filtrační funkce území.

Doprava – další hluk a emise nežádoucí

Značně problematické je umisťování parkovišť a garáží o celkové rozloze 1,559 ha do území. Rekreační oblast by měla být obsloužena především veřejnou dopravou, velký důraz by měl být kladen rovněž na pěší a cyklistickou dopravu. Rozsah vymezených ploch pro parkování dává tušit, že obsluha oblasti má být založena především na individuální automobilové dopravě, což je zcela nevhodné. V okolních čtvrtích jsou již dnes překračovány zákonné hygienické limity pro hluk a emise a komunikační síť není na další dopravní zátěž dimenzována.

Před případnou další přípravou záměru by bylo nezbytné naplánovat dostatečnou obsluhu území veřejnou dopravou, přičemž autobusy nejsou z hlediska bezpečnosti provozu, hluku a emisí příliš vhodné. Pořizovatel změny ÚP se tímto problémem prakticky nezabývá.

Nedostatky v hodnocení vlivu na životní prostředí

Hodnocení vlivů záměru na životní prostředí se jeví na první pohled jako neúplné, neboť záměr nebyl posuzován v různých variantách, které by umožnily srovnání různých alternativních scénářů využití území.

Hodnocení je založeno na bodování různých indikátorů, přičemž není jasné, kdo tyto indikátory stanovil a jak při jejich hodnocení postupoval. V některých aspektech je hodnocení nevyhnutelně do jisté míry subjektivní, bez podložení faktickými argumenty nebo důkazy. Celkové hodnocení záměru je pak touto metodikou zkresleno – zatímco zamlčuje nebo potlačuje negativní vlivy, přeceňuje přínosy.

Například indikátor „podpora městské a příměstské zeleně" je hodnocen kladně (+1), což je sporné. Pokud by bylo území ponecháno v dnešním stavu (nulová varianta), byl by jistě význam pro zeleň podstatně výraznější.

Rovněž indikátory „hospodárné nakládání s územím" a „hospodárné nakládání se zdroji surovin" se jeví jako podhodnocené, neboť primárním zájmem v území je těžba štěrkopísků a umístění značně rozsáhlé skládky. Hodnocení by tedy mělo být spíše –2, což by zcela změnilo celkový náhled na záměr.

Celkově je v hodnocení SEA podhodnocen význam přírodního rázu nivy, která není zastavěna trvalými stavbami, může sloužit jako rozlivové území řeky v případě povodní, a vyvažuje hustě zastavěná území přilehlých čtvrtí. Navržené řešení je technické (vyžaduje úpravy přírodních břehů řek, výstavbu jezu a řadu staveb), čímž trvale změní přírodní charakter území a sníží jeho ekologickou hodnotu.

Záměr je hodnocen jako pozitivní z ekonomického a sociálního hlediska, přitom z podkladů nevyplývá, jaký počet pracovních míst a v jakých profesích má v novém území vzniknout (což je hlavním argumentem pro kladné hodnocení projektu). Tyto údaje by měly být doplněny a podrobeny dalšímu hodnocení.

Požadavky Arniky:

Požadujeme otevření veřejné diskuse při zpracování konceptu o funkčním i prostorovém využití území, variantní zpracování konceptu a posouzení vlivu konceptu na udržitelný rozvoj území. Požadujeme důkladné posouzení záměru z hlediska vlivu na přírodu a krajinu. Požadujeme vymezit v území nezastavitelnou oblast (jižní část – pozemky s rostlou zelení).

Připomínky Arniky k zadání I. vlny CVZ189.46 KB