en ru

trichlorethylen

  • CAS

    79–01–6
  • Vzorec

    C2HCl3

  • Stručná charakteristika

    Trichlorethylen je člověkem vytvořená organická látka sloužící zejména jako průmyslové odmašťovadlo v chemických čistírnách a strojírenství. Člověk může být této látce vystaven vdechnutím, pozřením a kožním kontaktem. Trichlorethylen působí zejména na nervový systém. Krátkodobé expozice vede k příznakům ne nepodobným alkoholovému opojení (nevolnost, bolest hlavy), při dlouhodobém působení se může dostavit kóma i smrt. Může docházet k poškození zraku, sluchu, oběhové soustavy, ledvin, jater. Dráždí kůži, oči i sliznice horních cest dýchacích. Po delší expozici dochází k poškození imunity a schopnosti reprodukce. Existuje dostatek důkazů, že trichlorethylen způsobuje u lidí rakovinu ledvin, některé studie potvrdily i rozvoj rakoviny jater. IARC považuje trichlorethylen za lidský karcinogen (1. kategorie) způsobující rakovinu jater, ledvin, varlat, plic a orgánů krvetvorby).

    V chemickém průmyslu se používá jako základní surovina pro další syntézy (výroba HCFC), v minulosti se uplatňoval také jako vykuřovací pesticid a anestetikum. V atmosféře existuje jako těkavá látka pouze v plynné fázi. Podléhá rozkladu UV zářením i reakcí s hydroxylovými radikály. V půdě je velmi mobilní, prosakuje do podzemních vod, často také těká zpět do ovzduší, jen pozvolna biodegraduje. Z vodního prostředí těká zpět do atmosféry, nebo je silně vázán na pevné částice a následně sedimentuje. Bioakumulační potenciál trichlorethylenu je nízký až střední.

  • Podrobná charakteristika

    Trichlorethylen je syntetická, organická látka s bohatým průmyslovým uplatněním. Za normálních podmínek je trichlorethylen těkavou, bezbarvou a mírně hořlavou kapalinou lehce sladkého zápachu a sladce-pálivé chuti. Trichlorethylen je omezeně rozpustný ve vodě, dobře se rozpouští v některých organických rozpouštědlech. Bod tání je – 86 °C, bod varu pak 87 °C. Bod vzplanutí trichlorethanu je 32 °C, k samovznícení dojde při teplotě nad 410 °C.

    Spolu s tetrachlorethylenem je používán zejména jako rozpouštědlo v chemických čistírnách a ve strojírenství. Více než 80 % trichlorethylenu se používá pro odmašťování páry a pro čištění kovových dílů. Trichlorethylen se nachází také v některých přípravcích pro domácnost a běžné použití, je přítomen například v tekutině na odstraňování chyb při psaní na psacích strojích, jako odstraňovač barev, lepidel a skvrn. Dále se používá jako surovina pro syntézy v chemickém průmyslu a jako surovina pro náhražky CFC, HCFCs a HFC. V minulosti se používal také jako vykuřovací pesticid při pěstování obilí a v omezené míře jako anestetikum.

    Trichlorethylen je na Kandidátní listině látek vzbuzujících obavu nařízení REACH (1907/2006), její použití v EU podléhá autorizaci. V roce 2013 byly v ČR nahlášeny pouze nadlimitní úniky do ovzduší, a to ve výši bezmála 35 tun. Jediným znečišťovatelem je v tomto směru společnost Spolana, a. s., provoz Neratovice.

  • Účinky na zdraví lidí a zvířat


    Malé množství trichlorethylenu může způsobit bolest hlavy, ztrátu stability a třes, větší množství způsobuje závratě a ospalost a může způsobit až bezvědomí a genetické poruchy. Nadměrné působení vyvolává dráždění pokožky a očí, a může nevratně poškozovat mozek (účinky na centrální nervový systém), srdce, ledviny a játra.

    Jde o látku, která je považována za pravděpodobně karcinogenní – podle klasifikace Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny řazenou do skupiny 2A (pravděpodobný lidský karcinogen). U lidí, kteří po mnoho let pili vodu ze studní vysoce kontaminovaných trichlorethylenem, byl zaznamenán větší výskyt dětské leukemie. Větší počet takových dětí se rodil také se srdečními vadami.

    V případě většího požitého množství může následovat smrt. Řada lidí s trichlorethylenem pracuje a může se stát, že jej vdechnou nebo se jím polijí, co může způsobit kožní vyrážku. Vdechnutí velkého množství trichlorethylenu může vést k poškození některých nervů v obličeji. Zdravotní účinky udávali lidé v případě působení trichlorethylenu v množství, kdy jej bylo možné ucítit anebo při působení ještě mnohem vyššího objemu.

    Za určitých podmínek se trichlorethylen na pracovištích může rozpadnout na chemické látky jako je dichloroacetylen a fosgen. V organismu se může rozpadnout na kyselinu dichloroctovou (DCA), trichloroctovou (TCA), chloralhydrát a dichloroacetaldehyd. Bylo prokázáno, že uvedené látky působí toxicky na zvířata a totéž lze předpokládat také u lidí.

    Trichlorethylen proniká do lidského organismu dýcháním vzduchu nebo pitím vody s jeho obsahem, případně dotykem s pokožkou. Lidé mohou být vystaveni kontaminované vodě a vzduchu, pokud bydlí blízko továrny, kde je trichlorethylen používán, nebo pokud v takovém provozu přímo pracují, a také pokud bydlí poblíž skládek nebezpečných či jiných úložišť odpadů, které tuto látku obsahují. Při vdechování trichlorethylenu se z něj asi polovina dostane do krevního oběhu a do různých orgánů, druhou polovinu člověk vydýchá. Také v případě vypití této látky je jí většina absorbována krví. Při kontaktu trichlorethylenu s pokožkou se ho část může do těla dostat, ne ale tak snadno jako při vdechnutí nebo spolknutí.

    Dostane-li se trichlorethylen do krve, většina se ho v játrech přemění na jiné chemikálie, z nichž většina tělo opustí v moči během jednoho dne. Trichlorethylen přítomný v krvi je také snadno vydýchán ven, část z něj nebo z látek vzniklých jeho rozpadem může po určitou dobu zůstat v tělesném tuku a usazovat se v těle, dokud trvá vystavení této látce.

  • Hodnocení karcinogenity podle IARC

    1 - karcinogenní pro lidi
  • Výskyt v životním prostředí


    Zdaleka největším zdrojem trichlorethylenu v životním prostředí jsou továrny či chemické a jiné provozy, v nichž je používán k odmašťování kovů a odkud se vypařuje. Do vzduchu a vody se tato chemikálie může dostat také z úložišť chemických odpadů. Ačkoli se snadno vypařuje, může zůstat v půdě nebo podzemní vodě. Unikne-li do ovzduší, asi polovina objemu se do týdne rozpadne a může vzniknout fosgen, látka dráždící plíce.

    Pokud se trichlorethylen dostane do vody, většina se ho vypaří do vzduchu, kde se, jak bylo uvedeno, asi polovina do týdne rozpadne. V povrchové vodě trvá jeho rozpad dny až týdny, v podzemní vodě je rozpad mnohem pomalejší vzhledem k pomalejšímu vypařování. V půdě dojde k rozpadu jen malé části trichlorethylenu, který odtud spíše pronikne do podzemní vody.

    Do vzduchu a vody se tato chemikálie může dostat mnoha způsoby, například vypařováním z barev, lepidel a dalších chemických výrobků uložených v zařízeních pro nakládání s odpady a nakonec také úniky z továren, kde se vyrábí. Jeho působení mohou být vystaveni také lidé žijící poblíž skládek či úložišť nebezpečného odpadu, odkud tato látka proniká do pitné vody a do vody užitkové, v níž se myjí nebo ji používají na vaření.

    Mezi výrobky s možným obsahem trichlorethylenu patří korektory pro opravu chyb při psaní na psacím stroji, barvy a jejich odstraňovače, lepidla, odstraňovače skvrn a čistidla kovů.

    Bylo zjištěno, že jako těkavá organická sloučenina (VOC) má zanedbatelnou fotochemickou reaktivitu a nelze předpokládat, že by významně přispíval k tvorbě škodlivého přízemního ozonu nebo fotochemického smogu.

    Trichlorethylen je přítomen v některých potravinách, kam se dostal pravděpodobně z kontaminované vody použité při jejich zpracování anebo z potravinářských přístrojů a zařízení, které byly touto látkou čištěny. Trichlorethylen se nehromadí v tkáních ryb, ale určité nízké hodnoty v nich nalezeny byly. Pravděpodobně se ale neusazuje v lidském těle.

  • Synonyma


    trichlorethen, Triklone, Neutri, HiTri, Tavoxen, Tristabil, Alten, Trike, 1-chloro- 2,2-dichlorethylen, algylen, blacosolv, cecolene, cukerín, threthylen, triad, triasol, triol, vestrol, vitran, Tri, TCE
  • Limity pro ovzduší


    Emisní limit: Trichlorethylen je hodnocen ve skupině s látkami 1,1-dichlorethylen (vinylidenchlorid), benzylchlorid (alfa-chlortoluen) a tetrachlorethylen. Při celkovém hmotnostním toku emisí těchto znečišťujících látek větším než 100 g/h nesmí být překročena celková hmotnostní koncentrace těchto znečisťujících látek 20 mg/m3 po přepočtu na standardní podmínky.

    Jako orientační imisní limity lze chápat Referenční koncentrace vydané SZÚ (v µg/m3) - (podle § 45 zákona č. 86/2002 O ochraně ovzduší z 15. 4. 2003) ve znění následných právních úprav (472/2005 Sb.). Pro trichlorethylen platí KR-6 (referenční koncentrace pro karcinogenní látky, odpovídají úrovni rizika 1*10-6) stanovená na úrovni 2,3 µg/m3 ve venkovním ovzduší.

  • Limity pro vodu


    Pitná voda:

    Pro pitnou vodu je nejvyšší mezná hodnota pro součet trichlorethylenu a tetrachlorethylenu nesmí překročit 10 µg/l (Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 376/2000 Sb.).

    Povrchové vody:

    Normy environmentální kvality pro útvary povrchových vod (nařízení vlády 401/2015).
    NEK-RP: 10 µg/l, NEK-NPK: nepoužije se.
     
    NEK-RP: norma environmentální kvality vyjádřená jako celoroční průměrná hodnota. Není-li uvedeno jinak, použije se na celkovou koncentraci všech izomerů. Pro každý daný útvar povrchových vod se použitím NEK-RP rozumí, že aritmetický průměr koncentrací naměřených v různých časech průběhu roku v žádném reprezentativním monitorovacím místě ve vodním útvaru nepřekračuje dotyčnou normu.
     
    NEK-NPK: norma environmentální kvality vyjádřená jako nejvyšší přípustná hodnota je nepřekročitelná. Není-li NEK-NPK stanovena nejvyšší přípustné hodnoty se nepoužijí.


    Odpadní vody:

    1. Trichlorethen 1)
    1.1 Výroba trichlorethenu a tetrachlorethenu 2),3) 
     měsíční průměr 2,5 g/t, 0,5 mg/l b) 
     denní průměr 5 g/t, 1 mg/l b) 
    1.2 Užití trichlorethenu k odmašťování kovů, s vypouštěním nad 30 kg/rok 
     měsíční průměr  0,1 mg/l b)
     denní průměr  0,2 mg/l b) 
    1.3 Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, s vypouštěním nad 30 kg/rok 4),5) 
     měsíční průměr  0,2 mg/l b)
     denní průměr  0,4 mg/l b) 
    1.4 Užití trichlorethenu jako rozpouštědla, s vypouštěním pod 30 kg/rok 4),5),6) 
     přípustná hodnota „p“  0,5 mg/l b)

    a) Přípustné hodnoty denních a měsíčních průměrů jsou nepřekročitelné hodnoty. Denní průměry se stanovují podle § 12 odst. 2. Měsíční průměry se stanoví na základě denních hodnot. Přípustná hodnota „p“ není roční průměr a může být v povolené míře překročena podle hodnot uvedených v příloze č. 5 k tomuto nařízení.
    b) V povolení stanovené limitní koncentrace nesmějí být větší než hodnoty vyjádřené v g/t dělené spotřebou vody v m3/t parametru charakterizujícího výrobu. Mezní hodnoty vyjádřené v g/t musejí být v každém případě dodrženy.
    1) Vzhledem k těkavosti trichlorethenu a k zamezení jeho úniků do ovzduší se u procesů, které zahrnují manipulaci s odpadními vodami s obsahem trichlorethenu v kontaktu s ovzduším, vyžaduje dodržení přípustných koncentrací i směrem proti proudu u daného závodu. Při tom je třeba vzít v úvahu veškeré pravděpodobně znečištěné odpadní vody.
    2) Přípustné hodnoty poměrného množství trichlorethenu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity trichlorethenu a tetrachlorethenu. Přípustné hodnoty koncentrací jsou vztaženy k referenčnímu objemu odpadních vod 5 m3/t výrobní kapacity trichlorethenu a tetrachlorethenu.
    3) Pro stávající závody užívající proces dehydrochlorace tetrachlorethanu je výrobní kapacita rovna kapacitě TRI-PER a poměr TRI/PER se bere za 1 : 3.
    4) Vodoprávní úřad je při stanovení emisních limitů povinen přihlížet k nejlepším dostupným technikám ve výrobě a nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod.
    5) Přípustná hodnota koncentrace je uvedena jako AOX v mg/l.
    6) Užití trichlorethenu zejména jako rozpouštědla pro chemické čištění, pro extrakci tuků nebo aromatických látek, k odmašťování kovů a podobně. 
     
    Prahová množství vypouštěných uvedených zvlášť nebezpečných látek obsažených v průmyslových odpadních vodách, při jejichž nedosažení není nutné vyžadovat denní 24 hodinové sledování: 30 kg/rok.
     
    Podzemní voda:

    0,44 μg/l - hodnota indikátoru* znečištění dle Věstníku MŽP ročník XIV - leden 2014 - částka 1.

  • Limity pro půdu

    Hodnoty indikátorů* znečištění pro zeminy podle metodického pokynu MŽP ČR (Věstník MŽP ročník XIV – leden 2014 – částka 1).
    Průmyslové plochy: 6,4 mg/kg sušiny, ostatní plochy: 0,91 mg/kg sušiny.

    Hodnoty indikátorů* znečištění pro půdní vzduch podle metodického pokynu MŽP ČR (Věstník MŽP ročník XIV – leden 2014 – částka 1).
    Průmyslová území: 3 mg/m3, ostatní území: 0,43 mg/m3.

  • Limity pro odpady


    Limity pro tichlorethylen v odpadech obsahuje příloha č. 6 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.

    Limitní koncentrace škodlivin pro odpady, které nemohou být využívány v podzemních prostorách a na povrchu terénu je 1 mg/kg sušiny.

    Limitní koncentrace škodlivin pro odpady, které nesmějí být ukládány na skládky skupiny S – inertní odpad je 10 mg/kg sušiny.

  • Mezinárodní úmluvy a legislativa

    Kritéria znečištění A,B,C podle Metodického pokynu MŽP ve Věstníku 3/1996 pro hodnocení kontaminace území (ekologických zátěží) byla vysvětlena v pokynu následujícím způsobem:

    Kritéria A
    Kritéria A odpovídají přibližně přirozeným obsahům sledovaných látek v přírodě (v souvislosti s uzančně stanovenou mezí citlivosti analytického stanovení). Překročení kritérií A se posuzuje jako mečištění příslušné složky životního prostředí vyjma oblastí s přirozeným vyšším obsahem sledovaných látek. Pokud však nejsou překročena kritéria B, znečištění není pokládáno za tak významné, aby bylo nutné získat podrobnější údaje pro jeho posouzení, tedy zahájit průzkum nebo znečištění monitorovat.

    Kritéria B
    Překročení kritérií B se posuzuje jako znečištění, které může mít negativní vliv na zdraví člověka a jednotlivé složky životního prostředí. Je třeba shromáždit další údaje pro posouzení, zda se jedná o významnou ekologickou zátěž a jaká jsou rizika s ní spojená. Kritéria B jsou tedy vytvořena jako intervenční hladiny, při jejichž překročení je nezbytné se mečištěním dále zabývat. Překročení kritérií B vyžaduje předběžně hodnotit rizika plynoucí ze zjištěného mečištění, zjistit jeho zdroj a přičiny a podle výsledku rozhodnout o dalším průzkumu či zahájení monitoringu.

    Kritéria C
    Překročení kritérií C představuje znečištění, které může znamenat významné riziko ohrožení zdraví člověka a složek životního prostředí. Závažnost rizika může být potvrzena pouze jeho analýzou. Doporučené hodnoty cílových parametrů pro asanaci v závislosti na výsledku analýzy rizik, mohou být i vyšší než jsou uvedená kritéria C. Nezbytným podkladem pro rozhodnutí o způsobu nápravného opatření jsou mimo analýzu rizika studie, které zhodnotí technické a ekonomické aspekty navrženého řešení. Kritéria C mohou být stanovena odlišně pro různé využití území - obytné, rekreační, průmyslové či všestranné.

    Poznámka: Tato kritéria je dle pokynu MŽP možné používat od roku 2005 jako signální pro případ, že nelze koncentrace látek porovnat s hodnotami, danými v legislativních předpisech.

  • Výstražné symboly

    toxicky

  • R věty

    R 45 - Může vyvolat rakovinu, R 67 - Vdechování par může způsobit ospalost a závratě, R 36/37 - Dráždí oči a dýchací orgány, R 51/53 - Toxický pro vodní organismy, může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí
  • S věty

    S 45 - V případě nehody, nebo necítíte-li se dobře, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc (je-li možno, ukažte toto označení), S 53 - Zamezte expozici - před použitím si obstarejte speciální instrukce, S 61 - Zabraňte uvolnění do životního prostředí. Viz speciální pokyny nebo bezpečnostní listy
  • Tabulka

    Tabulka: Zařazení látky v seznamu látek pro integrovaný registr znečišťování dle Nařízení Evropského parlamenu a Rady (ES) č. 166/2006, dle Nařízení vlády č. 145/2008 Sb. a dle Nařízení vlády č. 450/2011 Sb.

    č. číslo CAS ohlašovaná látka ohlašovací prahy v kg/rok více informací
         

    A

    (ovzduší)

    B

    (voda)

    C

    (půda)

    D

    (odpady)

    o seznamu najdete
     57  79-01-6  trichlorethylen  2000  10     zde

    Vysvětlivky:
    A = ohlašovací práh pro emise do ovzduší
    B = ohlašovací práh pro emise do vody a pro přenosy do vody
    C = ohlašovací práh pro emise do půdy
    D = ohlašovací práh pro přenosy v odpadech

  • Odkazy


    1) http://www.eco-usa.net/toxics/trichloroethene.shtml (Profil trichlorethylenu na stránkách Eco-USA v angličtině.)

    2) http://arnika.org/problemy-s-trichlorethylenem-v-pitne-vode-v-kanadskem-quebecu (Problémy s trichlorethylenem v pitné vodě v Quebecu.)

    3) http://toxnet.nlm.nih.gov/cgi-bin/sis/search2/f?./temp/~UbGRb1:3

    4) http://www.irz.cz/node/100

    5) http://www.atsdr.cdc.gov/PHS/PHS.asp?id=171&tid=30

  • Vysvětlivky

    *Indikátory znečištění nenahrazují stanovené limitní koncentrace ostatních legislativních předpisů a v případech, kdy jsou tyto legislativní předpisy aplikovány, není použití indikátorů znečištění doporučeno.
     
    Smyslem indikátorů znečištění je indikace míst s přítomností chemických látek vyžadující další zkoumání a hodnocení, zda výskyt škodliviny nereprezentuje riziko pro lidské zdraví. Obecně platí, že v místech, kde jsou koncentrace chemických látek nižší než hodnoty indikátorů, není další zkoumání vyžadováno.
     
    Toto pravidlo neplatí pro: 1) významné plošně zvýšené koncentrace hodnocené chemické látky, které nepřekračují hodnotu indikátoru znečištění, 2) případy překročení příslušných legislativních ukazatelů (i když nebyla překročena hodnota indikátoru znečištění, 3) případy významného rizika nepříznivého vlivu na ekosystémy. V případech, kdy je prioritou ochrana ekosystému, je kromě indikátorů znečištění možné aplikovat jiné indikační hodnoty relevantní pro hodnocení ekologických rizik.
  • Literatura


    1) WHO 1985: Trichloroethylene. Health and Safety Guide No. 50. IPCS International Programme on Chemical Safety, Geneva 1985.

  • Autor

    RNDr. Jindřich Petrlík, ing. Petr Válek
  • Email

    Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.


jbj
podporte
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

sajga-baner