en ru

tetrachlorethylen (perchlor)

  • CAS

    127-18-4
  • Vzorec

    C2Cl4

  • Stručná charakteristika

    Tetrachlorethylen (PER) je uměle vyráběná, nehořlavá, bezbarvá tekutina nasládlé vůně charakteristická především svými čistícími účinky. PER je těkavá látka, do prostředí tedy může unikat v podstatě kdykoliv během nedokonale zabezpečené výroby. Zdrojem emisí jsou také skládky odpadu. Člověk může být PER vystaven vdechnutím, pozřením a kožním kontaktem Nadměrné působení PER může způsobit poškození mozku, očí, ledvin, jater, pokožky a hrtanu. PER je zařazen do kategorie 2A (IARC) jako možný lidský karcinogen.

    PER je téměř dokonalé rozpouštědlo organických látek, díky čemuž nalezl uplatnění především v procesech průmyslového čištění (suché čištění). S PER se setkáme v strojírenství (odmašťování kovů), v rafinačním průmyslu, používá se k regeneraci katalyzátorů i v řadě domácích aplikací (odbarvovače, čisticí prostředky aj.). Přírodní zdroje PER neexistují. PER kontaminuje všechny složky životního prostředí. Většina PER je vypuštěna do atmosféry, kde podléhá jen pomalému rozkladu. V půdě je PER mobilní, proniká do podzemních vod. Z půdy i vody je možný zpětný odpar PER do ovzduší.

    Pomozte chránit zdraví lidí v Česku před škodlivými účinky toxických látek darem podle vašich možností. Děkujeme!

    nebo
    ,- Kč
    darujme
  • Podrobná charakteristika

    Tetrachlorethylen (PER) neboli 1,1,2,2-tetrachlorethylen je uměle vyráběná, těkavá kapalina vyznačující se ostrým, sladkým zápachem. PER je bezbarvý, téměř ve vodě nerozpustný a nehořlavý. Jedná se o vesměs dokonalé rozpouštědlo organických látek, čehož je hojně využíváno především v procesu suchého průmyslového čištění a strojírenství. V menších množstvích se PER používá při regeneraci katalyzátorů, v rafineriích ropy i pro čištění kinofilmů. Uplatnění naléza také ve výrobě jiných chemikálií, ve stopových množství může být nalezen v některém spotřebitelském zboží, jako jsou inkousty do tiskáren, lepidla, nosiče barev a silikonová maziva.

    Dle Souhrnné správy IRZ byl celkovým počtem 32 ohlášení PER nejběžněji ohlašovanou látkou. Celkem bylo evidováno 11 hlášení v únicích do ovzduší, 2 v přenosech v odpadních vodách, 18 v odpadech a 1 v únicích do vody. Nejvíce ohlášení bylo ohlášeno a evidováno v přenosech látek v odpadech. Celkově byly nahlášeny v roce 2013 úniky PER do prostředí v objemu přesahujícím 88 tun. Největším znečišťovatelem byla v roce 2013 chemička CHS Epi a. s. s 22 tunami PER v odpadech.

  • Účinky na zdraví lidí a zvířat

    Nadměrné působení tetrachlorethylenu může způsobit zdravotní poškození mozku, očí, ledvin, jater, pokožky, hrtanu a existují některé důkazy, že tato látka může také způsobovat rakovinu.

    Jde o látku, která je obecně považována za karcinogenní – podle klasifikace Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny řazenu do skupiny 2A (pravděpodobný lidský karcinogen). U lidí, kteří mu byli dlouhodobě vystaveni v čistírnách, kde se hojně používal, byli zjištěny také časté případy poškození nervového systému a u žen pak zvýšená potratovost a narušení menstruace. Do lidského organismu se dostává nejenom z kontaminované vody, ale také z ovzduší a potravinami.

  • Hodnocení karcinogenity podle IARC

    2A - pravděpodobně karcinogenní pro lidi
  • Výskyt v životním prostředí

    Tetrachlorethylen je v životním prostředí značně rozšířen a ve stopových množstvích se nachází ve vodě, ve vodních organizmech, v ovzduší, v potravinách i v lidských tkáních. Vyráběný tetrachlorethylen se uvolňuje do okolního ovzduší v důsledku odpařování a nejdůležitějšími zdroji jsou fugitivní emise z chemických čistíren oděvů a z odmašťování kovů. Také skládky odpadů mohou být zdrojem emisí. Přírodní zdroje tetrachlorethylenu neexistují.

    Velká část tetrachlorethylenu, který pronikne do vody a do půdy, se snadno vypaří do ovzduší, kde se rozštěpí působením slunečního světla nebo se dostane se srážkami zpět do půdy a vody. Mikroorganizmy přítomné v půdě jsou schopny tetrachlorethylen štěpit. Nejeví sklony k bioakumulaci v rybách ani jiných vodních živočiších. Navzdory zařazení do kategorie těkavých organických látek (VOC) byla u tetrachloret­hylenu zjištěna nepatrná fotochemická reaktivita a je nepravděpodobné, že by významněji přispíval ke vzniku škodlivého přízemního ozonu nebo fotochemického smogu.

    S odpady končil nebezpečný tetrachlorethylen (perchlor) na skládce u Boru u Skutče. Na černé skládce v rezervaci Toulcovy Maštale ho podle odhadů skončilo 16 – 20 tun. „Před rokem 1989 sem firmy zabývající se kovovýrobou vyvážely perchlór a vylévaly ho přímo na skály. V roce 1993 se toto místo přestalo využívat. Před třemi lety zjistili hygienici, že obecní vodovod je kontaminován touto látkou,“ uvedl v článku MF Dnes (7. 11. 2002) starosta Boru, Vladimír Drahoš. Vyčištění této staré ekologické zátěže již přišlo stát na 9 milionů korun. Borští museli na dekontaminaci čekat tři roky od doby, kdy se zjistilo, že také jejich zdroj pitné vody je kontaminován. Pouhé čtyři litry perchloru nesprávně použité důchodcem v roce 2000 kontaminovaly zdroje pitné vody v Novém Malíně na Šumpersku.

    Tetrachlorethylen kontaminoval na přelomu dubna a května roku 2003 pitnou vodu pro Kouřim. Není jasné, jak se nebezpečná chemická látka do vody v Kouřimi dostala. Existují dvě verze, buď chemikálii do vody někdo úmyslně vypustil, nebo unikla při havárii.

    Tetrachlorethylen byl zjištěn také v Labi pod Spolanou po povodních v roce 2002.

  • Synonyma

    tetrachlorethen, PCE, ethylene tetrachloride, PERK, PERC, perchchloroethylen, Dowper, Perclene, Nema, Tetracap, Tetropil, Ankilostin, Didakene, 1,1,2,2-tetrachlorethylen, 1,1,2,2,–tertrachlo­roethylene, carbon dichloride, perchlor, antisol 1, fedal-un, PER, perawin, perclene d, percosolve, Perklone, persec, tetlen, tetraleno, tetralex, tetravec, tetroguer
  • Limity pro ovzduší

    Emisní limit: Tetrachlorethylen je hodnocen ve skupině s látkami 1,1-dichlorethylen (vinylidenchlorid), benzylchlorid (alfa-chlortoluen) a trichlorethylen. Při celkovém hmotnostním toku emisí těchto znečišťujících látek větším než 100 g/h nesmí být překročena celková hmotnostní koncentrace těchto znečisťujících látek 20 mg/m3 po přepočtu na standardní podmínky.

    Jako orientační imisní limity lze chápat Referenční koncentrace vydané SZÚ (v µg/m3) - (podle § 45 zákona č. 86/2002 O ochraně ovzduší z 15. 4. 2003) ve znění následných právních úprav (472/2005 Sb.). Pro trichlorethylen platí PK (referenční koncentrace pro látky s prahovými účinky) stanovená na úrovni 250 µg/m3 ve venkovním ovzduší.

  • Limity pro vodu

    Pitná voda:

    Nejvyšší mezná hodnota pro součet trichlorethylenu a tetrachlorethylenu nesmí překročit 10 µg/l (Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 376/2000 Sb.).

    Povrchové vody:

    Normy environmentální kvality pro útvary povrchových vod (nařízení vlády 401/2015).
    NEK-RP: 10 µg/l, NEK-NPK: nepoužije se.
     
    NEK-RP: norma environmentální kvality vyjádřená jako celoroční průměrná hodnota. Není-li uvedeno jinak, použije se na celkovou koncentraci všech izomerů. Pro každý daný útvar povrchových vod se použitím NEK-RP rozumí, že aritmetický průměr koncentrací naměřených v různých časech průběhu roku v žádném reprezentativním monitorovacím místě ve vodním útvaru nepřekračuje dotyčnou normu.
     
    NEK-NPK: norma environmentální kvality vyjádřená jako nejvyšší přípustná hodnota je nepřekročitelná. Není-li NEK-NPK stanovena nejvyšší přípustné hodnoty se nepoužijí.


    Podzemní voda:

    9,7 μg/l - hodnota indikátoru* znečištění dle Věstníku MŽP ročník XIV - leden 2014 - částka 1.


    Odpadní vody:

    Emisní standardy: přípustné hodnoty ukazatelů znečištění odpadních vod (nařízení vlády 401/2015).
     
    1. Tetrachlorethen 1)
    1.1 Výroba trichlorethenu a tetrachlorethenu (technologie TRI-PER) 2)
     měsíční průměr 2,5 g/t, 0,5 mg/l b)  
     denní průměr 5 g/t, 1 mg/l b)  
    1.2 Výroba tetrachlormethanu a tetrachlorethenu (technologie TETRA-PER) 3)
     měsíční průměr 2,5 g/t, 1,25 mg/l b)  
     denní průměr 5 g/t, 2,5 mg/l b)  
    1.3 Užití tetrachlorethenu k odmašťování kovů, s vypouštěním nad 30 kg/rok 
     měsíční průměr  0,1 mg/l b)  
     denní průměr  0,2 mg/l b)  
    1.4 Výroba fluorchloruhlovodíků (freonů)4),5) 
     měsíční průměr 2 g/t, 10 mg/l b)  
     denní průměr 4 g/t, 20 mg/l b)  
    1.5 Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, s vypouštěním nad 30 kg/rok 4),6) 
     měsíční průměr  0,2 mg/l b)  
     denní průměr  0,4 mg/l b)  
    1.6 Užití tetrachlorethenu jako rozpouštědla, s vypouštěním pod 30 kg/rok 4),6),7) 
     přípustná hodnota „p“  0,5 mg/l b)  
     
    a) Přípustné hodnoty denních a měsíčních průměrů jsou nepřekročitelné hodnoty. Denní průměry se stanovují podle § 12 odst. 2. Měsíční průměry se stanoví na základě denních hodnot. Přípustná hodnota „p“ není roční průměr a může být v povolené míře překročena podle hodnot uvedených v příloze č. 5 k tomuto nařízení.
    b) V povolení stanovené limitní koncentrace nesmějí být větší než hodnoty vyjádřené v g/t dělené spotřebou vody v m3/t parametru charakterizujícího výrobu. Mezní hodnoty vyjádřené v g/t musejí být v každém případě dodrženy.
    1) Vzhledem k těkavosti tetrachlorethenu a k zamezení jeho úniků do ovzduší se u procesů, které zahrnují manipulaci s odpadními vodami s obsahem tetrachlorethenu v kontaktu s ovzduším, vyžaduje dodržení přípustných koncentrací i směrem proti proudu u daného závodu. Při tom je třeba vzít v úvahu veškeré pravděpodobně znečištěné odpadní vody.
    2) Přípustné hodnoty poměrného množství tetrachlorethenu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity trichlorethenu a tetrachlorethenu. Přípustné hodnoty koncentrací jsou vztaženy k referenčnímu objemu odpadních vod 5 m3/t výrobní kapacity trichlorethenu + tetrachlorethenu.
    3) Přípustné hodnoty poměrného množství tetrachlorethenu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity tetrachlormethanu a tetrachlorethenu. Přípustné hodnoty koncentrací jsou vztaženy k referenčnímu objemu odpadních vod 2 m3/t výrobní kapacity tetrachlormethanu + tetrachlorethenu.
    4) Vodoprávní úřad je při stanovení emisních limitů povinen přihlížet k nejlepším dostupným technikám ve výrobě a nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod.
    5) Přípustné hodnoty koncentrace a poměrného množství jsou uvedeny jako AOX v mg/l resp. v g/t celkové výrobní kapacity fluorchloruhlovodíků.
    6) Přípustné hodnoty koncentrace jsou uvedeny jako AOX v mg/l.
    7) Užití tetrachlorethenu zejména jako rozpouštědla pro chemické čištění, pro extrakci tuků nebo aromatických látek, k odmašťování kovů a podobně.
     
    Prahová množství vypouštěných uvedených zvlášť nebezpečných látek obsažených v průmyslových odpadních vodách, při jejichž nedosažení není nutné vyžadovat denní 24 hodinové sledování: 30 kg/rok.
     
     
  • Limity pro půdu

    Hodnoty indikátorů* znečištění pro zeminy podle metodického pokynu MŽP ČR (Věstník MŽP ročník XIV – leden 2014 – částka 1).
    Průmyslové plochy: 110  mg/kg sušiny, ostatní plochy: 22 mg/kg sušiny.
    Hodnoty indikátorů* znečištění pro půdní vzduch podle metodického pokynu MŽP ČR (Věstník MŽP ročník XIV – leden 2014 – částka 1).
    Průmyslová území: 47 mg/m3, ostatní území: 9,4 mg/m3.

  • Výstražné symboly

    nebezpecny-pro-zpzdravi-skodlivy

  • R věty

    R 40 - Podezření na karcinogenní účinky, R 50/53 - Vysoce toxický pro vodní organismy, může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí
  • S věty

    S 2 - Uchovávejte mimo dosah dětí, S 23 - Nevdechujte plyny/dýmy/páry/aerosoly (příslušný výraz specifikuje výrobce), S 61 - Zabraňte uvolnění do životního prostředí. Viz speciální pokyny nebo bezpečnostní listy, S 36/37 - Používejte vhodný ochranný oděv a ochranné rukavice
  • Tabulka

    Tabulka: Zařazení látky v seznamu látek pro integrovaný registr znečišťování dle Nařízení Evropského parlamenu a Rady (ES) č. 166/2006, dle Nařízení vlády č. 145/2008 Sb. a dle Nařízení vlády č. 450/2011 Sb.

    č. číslo CAS ohlašovaná látka ohlašovací prahy v kg/rok více informací
         

    A

    (ovzduší)

    B

    (voda)

    C

    (půda)

    D

    (odpady)

    o seznamu najdete
     52  127-18-4  tetrachlorethylen (PER)  2000  10    1000 zde

    Vysvětlivky:
    A = ohlašovací práh pro emise do ovzduší
    B = ohlašovací práh pro emise do vody a pro přenosy do vody
    C = ohlašovací práh pro emise do půdy
    D = ohlašovací práh pro přenosy v odpadech

  • Odkazy

    1) http://arnika.org/tetrachlorethylen-perchlor-tetrachlorethen. (Starší článek o tetrachlorethylenu).

    2) http://irz.cz/node/93

    3) http://www.atsdr.cdc.gov/toxfaqs/tf.asp?id=264&tid=48

  • Vysvětlivky

    *Indikátory znečištění nenahrazují stanovené limitní koncentrace ostatních legislativních předpisů a v případech, kdy jsou tyto legislativní předpisy aplikovány, není použití indikátorů znečištění doporučeno.
     
    Smyslem indikátorů znečištění je indikace míst s přítomností chemických látek vyžadující další zkoumání a hodnocení, zda výskyt škodliviny nereprezentuje riziko pro lidské zdraví. Obecně platí, že v místech, kde jsou koncentrace chemických látek nižší než hodnoty indikátorů, není další zkoumání vyžadováno.
     
    Toto pravidlo neplatí pro: 1) významné plošně zvýšené koncentrace hodnocené chemické látky, které nepřekračují hodnotu indikátoru znečištění, 2) případy překročení příslušných legislativních ukazatelů (i když nebyla překročena hodnota indikátoru znečištění, 3) případy významného rizika nepříznivého vlivu na ekosystémy. V případech, kdy je prioritou ochrana ekosystému, je kromě indikátorů znečištění možné aplikovat jiné indikační hodnoty relevantní pro hodnocení ekologických rizik.
     
  • Autor

    RNDr. Jindřich Petrlík, Ing. Petr Válek
  • Email

    Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.


jbj
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

captcha