Občanské spolky

Spolky

Před 1. 1. 2018 se mohli občané prostřednictvím spolků vyjadřovat i ke stavbám, které sice nebyly natolik závažné jako je například výstavba velké chemičky nebo rozšíření ocelárny, ale přesto významně ovlivňovaly své okolí. V rámci nového stavebního zákona však byla působnost spolků v rámci stavebního řízení a územního plánování omezena. Přesto má význam spolek založit – už proto, že věříme v navrácení občanských práv. A mezitím může spolek fungovat jako zdroj informací pro občany v obci. Navíc je možné, že také soudy najdou cestu, jak občanům umožnit vyjadřovat se. Je důležité nic nevzdávat a nadále sledovat, co se v okolí děje.

V současnosti je zcela jisté, že se spolky mohou účastnit těch záměrů, u kterých bylo vydáno stanovisko EIA podle zákona č. 100/2001 Sb. Současně jim nikdo nevzal právo na to, aby podávaly i po roce 2018 žádosti o to, aby byly informovány o zahajovaných řízeních, i když se jich s velkou pravděpodobností nebudou moci jednoduše účastnit. Také je možné, že se najde soudní cesta k obraně občanských práv.

Činnost spolků se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Vznik a fungování spolku

Právní úprava spolků je založena na široké dispozitivnosti – spolky si mohou zvolit pravidla fungování odchylně od většiny pravidel nového občanského zákoníku (pokud ovšem tento zákon nestanoví, že se od určitých pravidel odchýlit nelze).

Nový občanský zákoník potvrzuje základní zásadu sdružování - k účasti ve spolku nesmí nikdo být nucen a nikomu nesmí být bráněno vystoupit z něho.  S novými pravidly přichází také povinnost, aby název spolku obsahoval slova „spolek“ nebo „zapsaný spolek“, postačí však zkratka „z. s.“. Spolky musí vykonávat tzv. hlavní činnost, kterou může být jen uspokojování a ochrana těch zájmů, k jejichž naplňování je spolek založen. Podnikání nebo jiná výdělečná činnost hlavní činností spolku být nemůže.  Vedle hlavní činnosti může spolek vyvíjet též vedlejší hospodářskou činnost spočívající v podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, je-li její účel v podpoře hlavní činnosti nebo v hospodárném využití spolkového majetku.

Spolek mohou založit alespoň tři osoby vedené společným zájmem (a současně platí, že již existující spolky mohou vytvářet nové spolky jako svoje svazy).  Spolek lze založit i usnesením ustavující schůze tvořícího se spolku. Spolek vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku. Návrh na zápis spolku do veřejného rejstříku podávají zakladatelé nebo osoba určená ustavující schůzí. Není-li spolek do veřejného rejstříku zapsán do třiceti dnů od podání návrhu na zápis a není-li v této lhůtě ani vydáno rozhodnutí o odmítnutí zápisu, považuje se spolek za zapsaný do veřejného rejstříku třicátým dnem od podání návrhu.

Každý spolek musí mít stanovy, které by měly upravovat základní pravidla fungování spolku, pokud je tedy chtějí členové spolku upravit výslovně nebo pokud se chtějí odchýlit od nového občanského zákoníku tam, kde to právní úprava umožňuje.

Nový občanský zákoník upravuje taktéž pravidla pro členství ve spolku. Kromě oné obecné maximy, že nikdo nesmí být nucen ke členství ve spolku, jsou stanovena pravidla také pro vznik a zánik členství nebo pro vedení seznamu členů spolku. Důvodová zpráva říká, že „členství ve spolku má povahu osobního poměru, vyloučeného z přechodu v rámci právního nástupnictví. Ke vzniku členství může dojít dvěma způsoby: zvláštním způsobem vzniká členství u zakládajících členů spolku, u nichž se nevyžaduje, aby podávali členskou přihlášku. Za trvání spolku však členství v něm může vzniknout na základě podání a přijetí členské přihlášky. Ze způsobů zániku členství upravuje osnova vystoupení, vyloučení a zánik členství pro neplacení členského příspěvku.“ 

Každý spolek musí mít svoje statutární orgány, kterými jedná navenek, ve styku s třetími osobami. Orgány spolku jsou statutární orgán a nejvyšší orgán, případně kontrolní komise, rozhodčí komise a další orgány určené ve stanovách. Stanovy mohou orgány spolku pojmenovat libovolně, nevzbudí-li tím klamný dojem o tom, jakou mají tyto orgány povahu. Stanovy určí, je-li statutární orgán kolektivní (výbor) nebo individuální (předseda). Neurčí-li stanovy jinak, volí a odvolává členy statutárního orgánu nejvyšší orgán spolku.

Který orgán je nejvyšším orgánem spolku, by měly taktéž určit stanovy. Pokud to neobsahují, je tímto orgánem členská schůze (musí se sejít alespoň 1x do roka). Jejím úkolem především bude určit hlavní zaměření činnosti spolku, rozhodovat o změně stanov, schválit výsledek hospodaření spolku, hodnotit činnost dalších orgánů spolku i jejich členů a rozhodnout o zrušení spolku s likvidací nebo o jeho přeměně. Zasedání členské schůze se může účastnit každý člen a může také požadovat i dostat na něm vysvětlení záležitostí spolku, vztahuje-li se požadované vysvětlení k předmětu zasedání členské schůze.

Po zápisu spolku do rejstříku by měla být svolána členská schůze (nebo jí obdobný nejvyšší orgán, název členská schůze není povinný). Na této schůzi by měla proběhnout volba orgánů spolku (zejm. předsedy nebo výboru) podle požadavků stanov.

Z této schůze je nezbytné pořídit podrobný zápis obsahující prezenční listinu. Tento zápis bude mj. sloužit jako doklad pro osoby oprávněné jednat podle stanov jménem sdružení, jímž budou prokazovat (vůči úřadům apod.), že byly řádně do svých funkcí zvoleny a že jsou skutečně jménem sdružení oprávněny jednat. Ze zápisu musí být především patrné, kdo zasedání svolal a jak, kdy se konalo, kdo je zahájil, kdo mu předsedal, jaké případné další činovníky členská schůze zvolila, jaká usnesení přijala a kdy byl zápis vyhotoven.

Členské schůze se musí konat pravidelně, v souladu se stanovami, nejméně však jednou za rok. Na schůzích se obvykle volí nové nebo se potvrzuje stávající předsednictvo či jiné orgány, jimž vypršelo funkční období, schvaluje se finanční zpráva apod.

Členských schůzí se nemusí členové účastnit osobně, stanovy mohou upravit, že se bude hlasovat kupř. e-mailem nebo přes videohovor.

Zánik spolků

Spolek zaniká několika způsoby – dobrovolně nebo rozhodnutím soudu. V první řadě se budeme věnovat zániku z rozhodnutí soudu. Soud zruší spolek s likvidací na návrh osoby, která na tom má oprávněný zájem, nebo i bez takového návrhu v případě, že spolek, ač byl na to soudem upozorněn. Typicky jde o situace, kdy spolek vykonává zakázanou činnost, nutí třetí osoby k členství ve spolku, k účasti na jeho činnosti nebo k jeho podpoře, nebo brání členům ze spolku vystoupit.

Pokud se ruší spolek s likvidací, musí být ustanoven likvidátor, jehož úkolem je sestavit soupis jmění a zpeněžit likvidační podstatu v rozsahu, který je nezbytný pro splnění dluhů. Do budoucna budou moci spolky se statutem veřejné prospěšnosti ve stanovách určit, jak naložit s likvidačním zůstatkem. Pokud to není možné, nakládá se s ním obdobně nebo se předává obci.

Spolky mohou také zaniknout dobrovolným rozhodnutím, a to fúzí dvou a více spolků v jeden. Zúčastněné spolky zveřejní nejméně třicet dnů před zasedáním členské schůze společné oznámení, v němž uvedou, jakých spolků se fúze týká a jaký spolek se stane nástupnickým spolkem. Fúzi musí schválit členská schůze všech spolků. Fúze se zapisuje do veřejného rejstříku.

Je také možné, aby se spolek rozdělil.

Soudní ochrana směřující k důsledkům činnosti spolku

„Významnou proměnou prochází oblast soudní ochrany. V současnosti § 15 zákona o sdružování občanů umožňuje dovolat se určení, že rozhodnutí občanského sdružení je v rozporu se zákonem nebo stanovami. Tuto možnost však mají de lege lata jen členové spolku (popřípadě ti, kdo byli ze sdružení vyloučeni a domáhají se určení, že se tak stalo protiprávně a jejich členství nadále trvá).“  (1) Každý člen spolku nebo ten, kdo na tom má zájem hodný právní ochrany, může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů spolku. Právo dovolat se neplatnosti rozhodnutí zaniká do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o rozhodnutí dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do jednoho roku od přijetí rozhodnutí.

Soud však nemusí vyslovit neplatnost takového rozhodnutí spolku, a to v případě, kdy by nedošlo „k podstatnému zásahu do práva třetí osoby nabytého v dobré víře, nebo pokud porušení práva ze strany spolku nemá závažné důsledky a je v zájmu spolku, aby neplatnost nebyla vyslovena. Soud neplatnost rozhodnutí nevysloví ani tehdy, bylo-li by tím podstatně zasaženo do práva třetí osoby nabytého v dobré víře.“(1)

Nový občanský zákoník také umožňuje, aby ten, kdo osvědčí právní zájem zrušení spolku soudem, protože nesplňuje podmínky stanovené novým občanským zákoníkem (§ 172). 

Účast spolků v řízeních

Spolky se mohou účastnit řízení, která se vedou podle zákona č. 114/1992 Sb. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Pro účast v řízeních je podle tohoto zákona nutné splnit následující podmínky:

1. hlavním posláním spolku musí být podle jeho stanov ochrana přírody a krajiny
   
   
2.  spolek podal žádost, aby byl informován o zahajovaných řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle zákona č. 114/1992 Sb.
   
   
3.  spolek svoji účast v konkrétním řízení písemně oznámí do 8 dnů od zahájení řízení
   

Má-li spolek ve svých stanovách uvedeno, že jeho hlavním posláním je ochrana přírody a krajiny, měl by se ihned po svém založení přihlásit na příslušných správních úřadech o průběžné informování o zahajovaných správních řízeních (věcně a místně specifikovaná žádost o informování).

Jak podat žádost o informace

Věcnou specifikací se rozumí vymezení záměrů, o nichž chcete být informováni (např. řízení o stavbách a rekonstrukcích silnic). Věcná specifikace je možná také pomocí ustanovení příslušného zákona. Lze tedy například žádat o informování o zahajovaných řízeních podle § 8 (kácení dřevin) zákona o ochraně přírody a krajiny.

Místní specifikací se rozumí vymezení území (obec, popř. katastrální území), jež vás zajímá. Nemusí se přitom jednat jen o obec, kde má spolek sídlo.

K žádosti je třeba přiložit kopii stanov a doklad o tom, které konkrétní osoby jsou oprávněny jednat jménem spolku (zpravidla zápis ze schůze, na níž byly zvoleny orgány spolku). Při změně stanov nebo změně oprávněných osob (nová volba na nové funkční období, změny v průběhu funkčního období apod.) je nutné aktuální dokumenty úřadům zaslat na vědomí.

Žádost o informování platí jen jeden rok od data podání - je nezbytné ji tedy každý rok obnovovat. Zároveň doporučujeme zavést si seznam podaných žádostí s datem jejich odeslání, abyste podané žádosti nezapomněli obnovovat.

V případě časové tísně je možné žádost o informování podat ještě před zápisem spolku. Příslušný úřad si poté sám vyžádá zaslání stanov.

Pokud už bylo řízení zahájeno, můžete se do něj výjimečně přihlásit, i když jste neměli podanou žádost o informování. Pokud zjistíte z úřední desky nebo jinak, že bylo zahájeno např. řízení o kácení dřevin a váš spolek nepodal žádost, ihned ji podejte a současně se přihlaste do řízení.

Pokud je to ale možné, podávejte žádosti včas a s předstihem. Úřadům to pak nebude činit problémy.

U kterých úřadů žádat

Žádost o informování se zpravidla podává na příslušný obecní (městský) úřad, ve velkých městech na magistrát a příslušný úřad městské části a krajský úřad. Žádost by měla být podána u příslušného odboru (zpravidla odbor životního prostředí). Žádost může být podána i na příslušnou správu CHKO či NP, regionální pobočku České inspekce životního prostředí a Ministerstvo životního prostředí ČR.

Všechny obeslané úřady jsou povinny spolek písemně informovat o zahajovaných správních řízeních dotýkajících se zájmů ochrany přírody a krajiny. Pozor, tato povinnost je splněna, pokud úřad informaci o zahájeném řízení vyvěsí na úřední desce. Osmidenní lhůta se nepočítá od doby, kdy si vy sami informaci vyhledáte, ale ode dne vyvěšení informace na úřední desce (i online). Vyplatí se každý týden sledovat online úřední desku, aby vám žádné důležité řízení neuteklo.

Pokud se sdružení některého z oznámených řízení chce účastnit, musí se k účasti přihlásit do 8 dnů od doručení oznámení (je-li oznámení uloženo na poště, bere se za den doručení třetí den od jeho uložení).

Účast v řízeních podle dalších zákonů

Spolky se s novelou stavebního zákona od 1. 1. 2018 nemohou stát účastníky územních nebo stavebních řízení. V podstatě se účastní jen řízení o kácení dřevin, a to ještě v případech, kdy nejde o kácení, které předchází výstavbě. Územních řízení se mohou účastnit jen u záměrů, které prošly celým posouzením EIA (tj. získaly stanovisko). Pak se postupuje podle pravidel obsažených v zákoně č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.

Účast spolků namísto sdružení

Okamžikem účinnosti nového občanského zákoníku došlo k automatické transformaci stávajících občanských sdružení na spolky (§ 3045 nového občanského zákoníku). Avšak zákon č. 114/1992 Sb. nadále používá termín občanské sdružení. Co to znamená z hlediska účasti v řízeních?

S účinností nového občanského zákoníku nebylo možné novelizovat všechny právní předpisy a upravovat v nich pojmy tak, aby odpovídaly novinkám. To však neznamená, že by se snad spolky nemohly účastnit řízení jen proto, že k těmto změnám nedošlo.

Podle důvodové zprávy ke změnovému zákonu si byl předkladatel při přípravě nového občanského zákoníku „vědom skutečnosti, že není schopen provést terminologické změny ve všech navazujících právních předpisech, a tudíž zvolil metodu, kdy pomocí přechodného ustanovení § 3029 odst. 1 NOZ zakotvil, že dovolávají-li se právní předpisy ustanovení, která se tímto zákonem zrušují, vstupují na jejich místo ustanovení tohoto zákona.“.  Znamená to, že na předpisy, které nejsou v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku novelizovány, se vztahuje ustanovení § 3029 odst. 1 tohoto zákoníku. Podle  něj platí, že staré termíny v zákonech (jako je právě § 70 a občanské sdružení) jsou automaticky nahrazeny novými. Namísto sdružení je tedy do § 70 dosazen pojem spol