Emise škodlivin na severu Moravy klesají, zásadně však chybí informace o rakovinotvorném benzo(a)pyrenu

11.11.2013 - MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ | Tiskové zprávy
Průmysl se neustále snaží omezit Integrovaný registr znečišťování, přitom jde o podstatné informace pro každého obyvatele Česka. Ohlašovat by se naopak měla další látka - karcinogenní benzo(a)pyren (ilustrační obrázek)
Přestože si mohou plíce Severomoravanů trochu oddychnout, pořád je nutné tlačit na politiky, aby pro zlepšování stavu životního prostředí dělali více. I když v roce 2012 klesly například emise jemného prachu (1), zůstává sever Moravy stále nejznečištěnější oblastí v Česku. Mezi největšími znečišťovateli se dlouhodobě drží ArcelorMittal, Rockwool nebo Teva, všechny ale své emise řady sledovaných látek snížily. Naopak Třinecké železárny zvýšily množství úniků rakovinotvorných látek (2). Vyplývá to z žebříčků, které už po deváté zpracovali odborníci ze sdružení Arnika. Za zmínku stojí i fakt, že Evraz Vítkovice dostal od krajského úřadu odklad na odprášení svého provozu, takže bude moct Ostravany další rok a půl zasypávat prachem (3).

Nabízíme i kompletní žebříčky největších znečišťovatelů Moravskoslezského kraje >>

Data do IRZ jako veřejně přístupné databáze hlásí samy jednotlivé provozy (4). Arnika na základě těchto údajů připravuje žebříčky dle skupin látek, jež jsou nebezpečné pro lidské zdraví a životní prostředí.

„Veřejný Integrovaný registr znečišťování je důležitá databáze, kde si mohou lidé ověřit, nakolik je znečištěné prostředí, ve kterém žijí, a které konkrétní podniky za to mohou. Jedná se o podstatný nástroj pro lidi, úředníky i politiky, jak monitorovat stav životního prostředí. Průmysl se dlouhodobě snaží prosadit změny zákona a omezit tak své povinnosti k ohlašování nebezpečných látek i takzvané prahové množství, které už musejí hlásit, tím by ale lidem upřeli právo na informace, Český registr slouží v mnoha ohledech jako vzor pro další státy Evropské unie. Podle aktuálních dat registru emise některých látek sice klesají, ale lidé na Třinecku by měli vědět, že třeba rakovinotvorných látek vypouštějí tamní železárny více,“ komentuje žebříčky vedoucí programu Toxické látky a odpady RNDr. Jindřich Petrlík z Arniky.

„Třeba u prachu se projevily pozitivní dopady ekologizace, protože v roce2012 klesla jeho produkce o zhruba 170 tun, od roku 2010 dokonce o 710 tun. Další pokles ale prozatím zazdili úředníci a politici na krajském úřadu, protože povolili odklad ekologizace Evrazu. Podnik, který měl v roce 2005 miliardový zisk (5), se teď vymlouvá na krizi a peníze na odprášení musíme financovat všichni prostřednictvím daní. Přitom peněz na snížení prachových emisí měl dost a plíce Ostravanů si od dalších desítek tun prachu mohly oddechnout už před lety,“ dodává vedoucí havířovské pobočky Arniky Jan Nezhyba.

„Rozhodně nelze opomenout fakt, že Třinecké železárny zvýšily produkci rakovinotvorných látek a Evraz vypustil více látek, které poškozují reprodukční systém lidí. ArcelorMittal pro změnu zvýšil produkci extrémně nebezpečných dioxinů (6) a v odpadech společnosti AWT skončilo o zhruba čtyři tuny více perzistentních organických látek, konkrétně polyaromatických uhlovodíků. Brány třebovické elektrárny společnosti Dalkia pak opustilo přes tři tuny rtuti (7) více, než v roce 2011,“ doplňuje informace mluvčí Arniky Vratislav Vozník.

Aby byla informace o příspěvku jednotlivých provozů k zátěži životního prostředí v Moravskoslezském kraji toxickými látkami úplná, chybí konkrétní údaje o tom, kolik který z nich vypouští benzo-a-pyrenu (8). Je to rakovinotvorná látka, která trápí především obce v sousedství hutních kolosů. Taková data však v IRZ nejsou, protože zařazení benzo-a-pyrenu na seznam ohlašovaných látek do registru zablokovali v roce 2003 Svaz průmyslu a dopravy a Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. „Doufáme, že tváří v tvář vážnosti situace v Moravskoslezském kraji přistoupí nová vláda a parlament na to, aby byla tato nebezpečná látka doplněna na seznam chemických látek ohlašovaných do IRZ. Povinnost tuto látku ohlašovat mají například ve Francii, v USA anebo v Kanadě,“ vyzývá politiky Nezhyba.

V celostátních tabulkách dominují tradičně znečišťovatelé zejména z krajů Moravskoslezského, Ústeckého a Středočeského (9).

V letošním roce zveřejňuje žebříčky největších znečišťovatelů podle dat v IRZ sdružení Arnika jako svůj příspěvek k Evropskému roku občanů, kterým je rok 2013. „Právo na informace o životním prostředí patří podle našeho soudu k důležitému právu všech občanů Evropské unie. Pomáhá nám Evropu dělat lepším místem pro život,“ shrnuje souvislosti Petrlík, který je zároveň předsedou sdružení Arnika.

Poznámky pro editory:

(1) Polétavý prach (PM10), tedy prachové částice o průměru do velikosti 10-5 m (= 10 mikronů). Nebezpečnost polétavého prachu se odvozuje z jeho chemického složení, protože na povrch prachových částic se váže řada nebezpečných látek. Jedná se například o těžké kovy a organické látky, které se pak snadněji dostávají do našeho dýchacího ústrojí. Podrobnou charakteristiku polétavého prachu PM10 najdete zde: arnika.org/poletavy-prach-pm10

 

(2) Rakovinotvorné a pravděpodobně či potenciálně rakovinotvorné látky

Do této souhrnné skupiny jsou řazeny látky či jejich sloučeniny klasifikované Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC) jako karcinogenní (1), pravděpodobně (2A) a možná (2B) karcinogenní pro člověka:

- skupina 1: arsen, azbest, benzen, ethylenoxid, formaldehyd, chrom, kadmium a vinylchlorid.

- skupiny 2A a 2B: 1,2,3,4,5,6- hexychlorcyklohexan (HCH), 1,2-dichlorethan (DCE), dichlordifenyltrichlorethan (DDT), dichlormethan (DCM), ethylbenzen, heptachlor, hexachlorbenzen (HCB), chloralkany (C10-13), chlordan, chlordecon, lindan, mirex, naftalen, nikl, olovo, polychlorované bifenyly (PCB), rtuť, styren, tetrachlorethylen, tetrachlormethan (TCM), toxafen, trichlorethylen a trichlormethan.

 

(3) Více informací je k dispozici na http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/cz/krajsky-urad-prodlouzil-spolecnosti-evraz-vitkovice-steel-integrovane-povoleni-33651/

 

 (4) Integrovaný registr znečišťování (IRZ) provozuje a data do něj sbírá Ministerstvo životního prostředí ČR prostřednictvím České informační agentury životního prostředí CENIA. Lze ho nalézt a vyhledávat v něm na adrese www.irz.cz. Údaje o únicích vybraných chemických látek hlásí do registru samy jednotlivé podniky, protože jim tuto povinnost ukládá zákon. Arnika pak údaje analyzuje a sestavuje z nich přehledné žebříčky znečišťovatelů, které z registru nelze jednoduše vyčíst. Přítomnost v těchto žebříčcích a jejich zveřejňování mnohdy motivují podniky k eliminaci emisí škodlivých látek a k zavedení technologií, jež jsou šetrnější k životnímu prostředí. Přesto se již několikrát objevila snaha omezit IRZ a tak i právo veřejnosti na informace o znečištění životního prostředí. Naposledy v rámci tzv. ekoauditu, kdy ministerstvo průmyslu a obchodu chce snížit množství sledovaných látek i ohlašujících podniků. Více zde: arnika.org/zachovejme-irz
Stránky Arniky věnované IRZ (včetně žebříčků za předchozí roky): arnika.org/registr-znecistovani

(5) Více informací na http://www.evrazvitkovicesteel.com/media/miliardovy-zisk-spolecnosti-vitkovice-steel

(6) Dioxiny zahrnují dvě skupiny látek: polychlorované dimenzo-p-dioxiny a polychlorované dibenzofurany (PCDD a PCDF). Celkem se jedná o 210 látek, z nichž se sleduje 17 nejvíce nebezpečných pro lidské zdraví. Tyto látky jsou nebezpečné již ve stopových koncentracích. V životním prostředí se jejich hladiny měří v pikogramech (10-12 g) a kvůli různé toxicitě jednotlivých dioxinů se zjištěné hodnoty přepočítávají na toxický ekvivalent (TEQ). Tyto látky reguluje Stockholmská úmluva o perzistentních organických látkách. Signatářské země, kterou je i Česká republika, by se podle této úmluvy měly snažit emise dioxinů do životního prostředí trvale snižovat, a to včetně jejich přítomnosti v odpadech.

Více o dioxinech: http://arnika.org/dioxiny-pcdd-pcdf

(7) Rtuť je velmi toxický těžký kov, jehož vlivem dochází ke zničení či porušení struktury bílkovin v buňkách. Organické sloučeniny rtuti mají mimořádně velkou schopnost hromadit se v organismech a přenášet se dále potravním řetězcem. Jejich dlouhodobé působení může způsobit například také poruchy reprodukce a obecně poškození nervové soustavy, dimethylrtuť je navíc možným karcinogenem. Více: arnika.org/rtut-2

(8) Benzo(a)pyren je velice nebezpečný polycyklický aromatický uhlovodík. Je přítomen v kouři ze spalování uhlí, dřeva, v automobilových výfukových plynech a v cigaretovém kouři. Významným zdrojem jsou průmyslové procesy, jako výroba koksu, hutnické provozy, zpracování černouhelného dehtu, výroba tepla a elektrické energie spalováním uhlí, spalovny odpadů. Benzo(a)pyren je toxický, mutagenní. Může být vdechnut, ale prostupuje do organismu i pokožkou. Ohrožuje zdravý vývoj plodu, je zde velké riziko onemocnění rakovinou (je prokázaným karcinogenem pro člověka) a způsobuje podráždění nebo až popálení kůže. V molekulárně-epidemiologických studiích je prokázáno, že koncentrace vyšší než jeden nanogram benzo(a)pyrenu v metru krychlovém ovzduší poškozuje genetický materiál – DNA. Více informací viz: http://arnika.org/benzoapyren

(9) Více informací na http://arnika.org/tlak-verejnosti-nuti-firmy-snizovat-emise-presto-muze-byt-zlepseni-vetsi

Stránky Arniky věnované IRZ včetně žebříčků znečišťovatelů za předchozí roky:

arnika.org/registr-znecistovani

 

Tato akce byla realizována za finanční podpory Zastoupení Evropské komise v České republice.

EU

  • Tiskový mluvčí: Vratislav Vozník, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., tel. 222 781 471, 606 727 942
DarekProPrirodu-zeleny
kniha Jak žít dobře
Objednejte si rozšířené vydání praktického průvodce při každodenním rozhodování za příznivou cenu.…
183 Kč Vstoupit do e-shopu
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

sajga-baner