Množství některých toxických látek ohlášených znečišťovateli se snižuje, ale Spolana jich opět vypustila více

12.10.2016 - Praha | Tiskové zprávy
Arnika už po dvanácté vyhlásila žebříčky znečišťovatelů - některým z nich opět vévodí Spolana
Dezidor
Dobré i špatné zprávy přináší nové žebříčky největších tuzemských znečišťovatelů, které letos opět sestavil ekologický spolek Arnika na základě dat Integrovaného registru znečišťování (IRZ) za rok 2015 (1). Spolana Neratovice již druhým rokem žebříčkům vévodí. Ke špatným zprávám patří, že podnik opět meziročně zvýšil množství vypouštěných rakovinotvorných a potenciálně rakovinotvorných látek - konkrétně o šest a půl tuny. Vzrostl i její podíl na celkovém množství mutagenních látek. O téměř dvanáct tun více potenciálně rakovinotvorného styrenu vypustila do ovzduší také laminátovna Peter GFK, s.r.o. v Trhovém Štěpánově. Dobrou zprávou pro obyvatele České republiky naopak je, že množství rakovinotvorných, reprotoxických i mutagenních látek (2) ohlášených znečišťovateli do IRZ se meziročně snížilo, a to již podruhé. I zde je ale háček. Zvýšilo se totiž množství tzv. endokrinních látek, látek poškozujících ozonovou vrstvu Země anebo dioxinů. O tom, kdo je největším znečišťovatelem v sousedství se mohou již druhým rokem přesvědčit i samotní obyvatelé ČR v internetové aplikaci „Znečišťovatelé pod lupou“ (http://www.znecistovatele.cz).

Kompletní žebříčky jsou přílohou této tiskové zprávy >>

Spolana Neratovice postoupila v žebříčcích výše především kvůli stále velmi vysokým emisím trichlorethylenu (3). „Nebezpečnost této látky byla Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC) přehodnocena a trichlorethylen se nově řadí mezi látky s prokázaným karcinogenním vlivem na člověka. Kromě toho Spolana zvýšila i emise pravděpodobně rakovinotvorné látky 1,2-dichlorethanu (4), a to o tři a půl tuny. Jde o látku, kterou chce podnik dovážet jako surovinu pro výrobu PVC. Vyšší emise této látky důvěru v tento záměr nezvyšují, naopak,“ komentoval vývoj v případě Spolany RNDr. Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady spolku Arnika.

Kromě Spolany Neratovice lze za skokana roku označit Kovohutě holding DT, a.s. v Mníšku pod Brdy, které ohlásily 29 gramů dioxinů (5) v přenosech odpady. To je zhruba množství, o kolik více tento rok celkově ohlásily podniky těchto nebezpečných látek do IRZ. Mezi prvními deseti největšími původci dioxinů figurují hned tři spalovny odpadů firmy SITA CZ, a.s., v Trmicích, ve Zlíně a v Ostravě. „Pro orgány státní správy by mělo být varovným signálem to, že ArcelorMittal a spalovna SAKO Brno označily, že odpady s obsahem dioxinů recyklují, což jde proti smyslu Stockholmské úmluvy o perzistentních organických látkách, již Česká republika ratifikovala,“ zdůraznil Petrlík.

Za rok 2015 nahlásilo úniky a přenosy nebezpečných látek celkem 1770 podniků (meziročně jich tak přibylo sedmdesát) a počet látek se zvýšil o čtyři z 59 ohlašovaných za rok 2014 na 63 za rok 2015. Data do IRZ jako veřejně přístupné databáze hlásí samy jednotlivé provozy. Arnika na základě těchto údajů připravuje již dvanáct let žebříčky dle skupin látek, nebezpečných pro lidské zdraví a životní prostředí.

Po deseti letech zveřejňování žebříčků největších znečišťovatelů v ČR začala Arnika na podobném vyhodnocení dat v systémech IRZ v Kazachstánu a Bosně a Hercegovině. V obou zemích už také letos vyhlásila podobné žebříčky. „Zajímavé je, že stejně jako v českých žebříčcích i v těchto zemích figuruje na prvních místech nadnárodní metalurgický gigant ArcelorMittal. Studie z bosenské Zenice navíc ukázala na vysoké koncentrace dioxinů ve vejcích slepic chovaných v sousedství jeho provozu,“ říká vedoucí projektů Arniky v obou zemích Martin Skalský. ArcelorMittal zůstává i v Česku největším původcem prašných emisí, přestože jejich množství výrazně snížil.

V České republice letos dále meziročně mírně vzrostly emise styrenu (6). Zatímco Synthos Kralupy nad Vltavou jeho emise snížil o zhruba tři tuny, laminátovna Peter GFK v Trhovém Štěpánově je zvýšila o dvanáct tun. V podílu na emisích látek potenciálně rakovinotvorných a rakovinotvorných vzrostl význam původců styrenu oproti formaldehydu (7). Dřevozpracující provozy v Lukavci už dosáhly míry emisí formaldehydu známějšího jihlavského Kronospanu.

Z pražských provozů se do žebříčků největších znečišťovatelů „probojovaly“ tři: pražská čistírna odpadních vod na druhé místo největších zdrojů látek nebezpečných pro vodní organismy kvůli vypouštění těžkých kovů, mědi a zinku, a spalovna odpadů v Malešicích (s dioxiny a rtutí v odpadech). Třetím je provoz firmy Cofely, a.s. v Praze 4, ve kterém došlo k havarijnímu úniku halonů, pravděpodobně z hasicího zařízení. „Halony je zakázané v hasicích zařízeních používat od roku 2003. Jde o látky extrémně poškozující ozonovou vrstvu Země a letos ohlášené dva havarijní úniky představují nejvyšší ohlášené množství za celou historii IRZ,“ komentoval mimořádný havarijní únik halonů Petrlík. Ještě vyšší únik halonů než Cofely, a.s. ohlásil Kopos Kolín, a.s.

V sedmnácti aktuálních tabulkách dominují znečišťovatelé zejména z krajů Moravskoslezského, Ústeckého, Středočeského a více do popředí vystoupil i Kraj Vysočina.

V letošním roce zveřejňuje žebříčky největších znečišťovatelů podle dat v IRZ sdružení Arnika v rámci projektů „Pražští znečišťovatelé pod lupou“ podpořeného Magistrátem hlavního města Prahy a „Arnika Regional & International Support for a Toxic Free Future“ podpořeného nadací Global Greengrants Fund. Vytvoření internetové aplikace a tvorbu žebříčků také finančně podpořili individuální dárci Arniky, kterým patří dík nejen náš, ale i uživatelů webu http://www.znecistovatele.cz.


Poznámky:

(1) Integrovaný registr znečišťování (IRZ) provozuje a data do něj sbírá Ministerstvo životního prostředí ČR prostřednictvím České informační agentury životního prostředí CENIA. Lze ho nalézt a vyhledávat v něm na adrese www.irz.cz. Údaje o únicích vybraných chemických látek hlásí do registru samy jednotlivé podniky, protože jim tuto povinnost ukládá zákon. Arnika pak údaje analyzuje a sestavuje z nich přehledné žebříčky znečišťovatelů, které z registru nelze jednoduše vyčíst. Přítomnost v těchto žebříčcích a jejich zveřejňování mnohdy motivují podniky k eliminaci emisí škodlivých látek a k zavedení technologií, jež jsou šetrnější k životnímu prostředí. Přesto se již několikrát objevila snaha omezit IRZ a tak i právo veřejnosti na informace o znečištění životního prostředí. Naposledy v rámci tzv. ekoauditu, kdy ministerstvo průmyslu a obchodu chtělo snížit množství sledovaných látek i ohlašujících podniků. Stránky Arniky věnované IRZ (včetně žebříčků za předchozí roky): arnika.org/registr-znecistovani a nová internetová aplikace, ve které si lidé mohou vytvořit žebříčky například dle místa svého bydliště: http://www.znecistovatele.cz.

(2) Hodnocení skupin látek - rakovinotvorné a pravděpodobně či potenciálně rakovinotvorné látky, reprotoxické, mutagenní a dalších je upřesněno na http://arnika.org/hodnoceni-latek-v-irz.

(3) Trichlorethylen – více na: http://arnika.org/trichlorethylen

(4) 1,2-dichlorethan – více na: http://arnika.org/dichlorethan

(5) Dioxiny – více na: http://arnika.org/dioxiny

(6) Styren – více na: http://arnika.org/styren

(7) Formaldehyd – více na: http://arnika.org/formaldehyd

  • Tiskový mluvčí: Jan Vávra, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., tel. 222 781 471, 606 727 942
jbj
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

sajga-baner