Nová kampaň Arniky vyzývá: Nespaluj, recykluj!

24.1.2012 - PRAHA | Tiskové zprávy
V šesti krajích České republiky se připravují nebo jsou již v běhu projekty na masivní spalování komunálních odpadů, které počítají s podporou z veřejných zdrojů.

„Stát by podle našeho názoru měl spíše podporovat rozšiřování recyklačních zařízení a kompostáren a především zavést opatření směřující ke snížení produkce odpadů, jak to požaduje evropská směrnice o odpadech. Spalovny nakládání s odpady neřeší, jen přesouvají problémy v podobě toxických látek jinam – do ovzduší, odpadních vod a odpadů, jež ze spálení odpadu zbydou v podobě strusky, popele a popílku. Chceme tento nepříznivý trend zastavit, a proto dnes zahajujeme novou kampaň s názvem Nespaluj, recykluj!,“ řekl dnes předseda sdružení Arnika RNDr. Jindřich Petrlík.

Celkem se chystá výstavba pěti nových velkých spaloven komunálních odpadů a jeden projekt masivního spoluspalování komunálních odpadů. Tři spalovny komunálních odpadů už v České republice stojí. Celkový počet spaloven komunálních odpadů se tak ztrojnásobí a jejich kapacita více jak zdvojnásobí (1). Na výstavbu nových spaloven bude třeba mezi 18 až 25 mld. Kč. Většinou polovinu z těchto peněz očekávají investoři z veřejných zdrojů. Spalovny odpadů otevřeně propaguje i Ministerstvo životního prostředí ČR včetně ministra Chalupy. „Nevidíme, že by stejnou podporu získávaly projekty na recyklaci odpadů a kompostování či zpracování u původců vytříděných bioodpadů," kritizoval přístup ministerstva Matěj Man, vedoucí nové kampaně Arniky „Nespaluj, recykluj!".

V místech plánovaného vzniku spaloven se zvedla vlna občanského odporu (2). „Naše kampaň má místním sdružením a iniciativám poskytnout pomocnou ruku na celostátní, případně evropské úrovni. Chceme jim také pomoci s odbornou argumentací. Ovšem boj o to, zda v té které lokalitě bude spalovna stát či nikoliv, musí svést především lidé v jednotlivých lokalitách plánovaných spaloven," přiblížil rozsah nové kampaně Man.

Ve spolupráci s ostatními sdruženími Arnika připravila petici „Nespalujme, recyklujme", prostřednictvím které mohou občané apelovat na zvýšení míry recyklace, kompostování a zastavení podpory spalování. Petici lze podepsat na internetu (arnika.org/petice-nespalujme-recyklujme) anebo si lze stáhnout podpisové archy a ty pak zaslat Arnice. „Součástí naší kampaně bude také vydávání informačních materiálů a pořádání informačních stánků. Připravujeme také happeningy, kde chceme varovat především krajské politiky a místní obyvatele, že spalovny nejsou ani zdaleka zázračné," popsal další postup v kampani Matěj Man.

„Někteří politici a spalovnářská lobby prosazují spalování jako ideální, bezchybné řešení. Arnika se snaží ukázat, že tomu tak není. Chceme ukázat úspěšné příklady z jiných regionů, kde si s odpadem poradili i s daleko nižší mírou spalování," přiblížila obsah kampaně tisková mluvčí Arniky Mgr. Zora Kasiková.

Z každé tuny spáleného odpadu zbude třetina v podobě popele, strusky a zvláště toxického popílku z čištění spalin. Už nyní tak ročně vzniká zhruba 160 tisíc tun odpadů ze spaloven, který se provozovatelé spaloven snaží prodat jako stavební materiál. „Podobný odpad, tedy struska, způsobil nedávno problémy na ostravské dálnici. Směs strusky a popílku z liberecké spalovny byla před několika lety použita na stavbě cyklostezky v chráněné krajinné oblasti Jizerské hory. Část těchto odpadů končí také nejspíš ve starých lomech, pískovnách a důlních dílech. Odpad s těžkými kovy a látkami, jako jsou dioxiny (3), je tak rozvlékán po krajině České republiky," specifikoval jeden z problémů způsobený spalovnami Petrlík.

Arnika nechce v kampani jen protestovat proti spalovnám, navrhuje i řešení. „Míra recyklace závisí na nastavení systému sběru odpadů a motivaci občanů. Významné jsou ekonomické nástroje a sběr odpadů dům od domu," nastínil cestu, jak zvýšit recyklaci odpadů, Ing. Milan Havel z Arniky. „Zavedením třídění bioodpadů v domácnostech a jejich následným kompostováním a anaerobní digescí se razantně zvýší míra materiálového využití odpadů. Sem by měla směřovat podpora státu," doplnil Man další část řešení, co s odpady, které navrhuje Arnika.

Inspirací může být tzv. komunitní kompostování. „Komunitní kompostování je založeno na principu komunity, která má stejný zájem – zpracovávat bioodpady formou kompostování. Často je doprovázeno dalšími aktivitami komunity, jako je například péče o blízké životní prostředí, kulturní a společenské centrum, mateřské centrum apod.," říká Pavel Pšenička z občanského sdružení Ekodomov. Při zapojení 15 rodin je možné zpracovat od 2,5 do 3,5 tun bioodpadu za rok a tím ročně ušetřit jen za náklady na spalování až 15 tisíc Kč (4).

Poznámky a další informace:

Kampaň je prezentována na internetové adrese: http://arnika.org/nespaluj-recykluj

(1) Přehled stávajících a plánovaných spaloven či spoluspalování komunálních odpadů v České republice. V tabulce není uvedena kapacita některých cementáren, kde se dnes spoluspalují odpady upravené jako tzv. alternativní palivo, protože ze statistik není patrné, jaké procento v nich tvoří komunální odpad.

Kraj Místo Investor / provozovatel Kapacita t/rok Stav
Jihomoravský Brno SAKO 224.000 V provozu
Liberecký Liberec Termizo 112.000 V provozu
Hl.m.Praha Praha-Malešice Pražské služby, a.s. 310.000 V provozu
Plzeňský Chotíkov Plzeňská teplárenská 95.000 Běží povolování úřady
Moravskoslezský Karviná KIC Odpady, a.s. 192.000 Běží povolování úřady
Ústecký Komořany u Mostu United Energy 150.000 Běží povolování úřady
Vysočina Jihlava/Žďár n.S: ISNOV 150.000 Přípravná fáze
Olomoucký Přerov/Mohelnice ? 100.000 Přípravná fáze
Karlovarský Vřesová Sokolovská uhelná 60.000 Běží povolování úřady
Celá ČR 1.393.000

Další informace o nakládání s odpady najdete v samostatné příloze k této tiskové zprávě.

(2) Arnika v rámci své poradenské činnosti podporuje účast veřejnosti na rozhodování o otázkách životního prostředí. Spolupracuje tak mj. i s občanskými iniciativami v místech plánovaných spaloven. Vlna odporu se zvedla proti záměrům v Chotíkově v Plzeňském kraji (minimálně dvě občanská sdružení), Karviné v Moravskoslezském kraji (dvě občanská sdružení a několik dalších místních iniciativ), Komořanech u Mostu v Ústeckém kraji (iniciativa Alerta, Strana zelených), Jihlava/Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina (Arnika – Jihlava, Strana zelených, nedávno vzniklá občanská iniciativa), Přerov v Olomouckém kraji (iniciativa „Dýchej v Přerově"). Před šesti lety se podařilo jeden projekt spalovny zastavit právě díky masové vlně odporu a to konkrétně spalovnu v Mydlovarech v jihočeském kraji v roce 2006. Českobudějovická pobočka Arniky se této kampaně aktivně účastnila (viz http://arnika.org/planovana-spalovna-v-mydlovarech). O rok později (2007) se pak podařilo zastavit také projekt spalovny komunálních odpadů v Opatovicích nad Labem (http://arnika.org/planovana-spalovna-odpadu-v-opatovicich-nad-labem ).

(3) Dioxiny zahrnují dvě skupiny látek: polychlorované dimenzo-p-dioxiny a polychlorované dibenzofurany (PCDD a PCDF). Celkem se jedná o 210 látek, z nichž se sleduje 17 nejvíce nebezpečných pro lidské zdraví. Tyto látky jsou nebezpečné již ve stopových koncentracích. V životním prostředí se jejich hladiny měří v pikogramech (10-12 g) a kvůli různé toxicitě jednotlivých dioxinů se zjištěné hodnoty přepočítávají na toxický ekvivalent (TEQ). Tyto látky reguluje Stockholmská úmluva o perzistentních organických látkách. Signatářské země, kterou je i Česká republika, by se podle této úmluvy měly snažit emise dioxinů do životního prostředí trvale snižovat, a to včetně jejich přítomnosti v odpadech. Více o dioxinech: http://arnika.org/dioxiny-pcdd-pcdf 

(4) Komunitní kompostování definuje zákon o odpadech (Zákon 314/2006 Sb. ze dne 23. května 2006, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb.) a ve své podstatě jde o předcházení vzniku bioodpadů, protože namísto spalování a skládkování se stávají surovinou pro výrobu kompostu – organického hnojiva. Účastní se jej zpravidla 10-20 rodin v bytové a sídlištní zástavbě, kde obyvatelé nemají možnosti vlastní zahrady. Komunitní kompostování má svá specifická pravidla podobná provoznímu řádu včetně správce, který dohlíží na správný chod kompostéru a řídí v tomto smyslu celou komunitu.Občanské sdružení Ekodomov se inspirovalo zahraničními zkušenostmi a vytvořilo koncept uzavřeného dvoukomorového kompostéru pro kuchyňské bioodpady, který nenarušuje okolí esteticky či zápachem, je vyrobeno z recyklovaného plastu, je odizolované pro udržení stabilních podmínek a uzamykatelné pro zajištění kvality kompostu, správy kompostování i prevenci vandalismu. Objem tohoto kompostéru je cca 600 litrů. Více: www.ekodomov.cz

Několik čísel a grafů o nakládání s odpady v ČR

Zpráva MŽP o stavu životního prostředí konstatuje: „Většinu materiálové základny ČR (cca 87 %) tvoří neobnovitelné zdroje, jejichž spotřeba přináší větší zátěže životního prostředí než spotřeba zdrojů obnovitelných," a Arnika dodává: „Výstavba nových spaloven tento stav jen zhorší."

V roce 2010 bylo na území ČR vyprodukováno zhruba 5,5 milionu tun komunálního a jemu podobného odpadu. Pokud sečteme stávající a plánovanou kapacitu spaloven, dostaneme číslo 1 393 000 tun, to by představovalo možnost pálení ¼ odpadu. 317 kg domovního odpadu vyprodukoval ve stejném roce průměrný občan, který z toho 50 kg vytřídil. Některé obce jako Semily nebo Planá nad Lužnicí třídí přes 100 kg odpadů na obyvatele. Podle konzervativního odhadu svazu měst a obcí může jeden občan vytřídit až 200 kg odpadu.

Celková produkce komunálního odpadu v ČR (tis. t), 2003-201039

NespalujRecykluj01

 

 

 

 

Mezinárodní srovnání produkce komunálního odpadu (kg.obyv.-1), 1999, 2004, 2009

NespalujRecykluj02

 

 

 

 

 

Způsob nakládání s komunálním odpadem v EU27 (kg.obyv.-1), 1999-2009

NespalujRecykluj03

 

 

 

   

Použity informace a grafy: MŽP 2011: Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2010. Ministerstvo životního prostředí ČR, 180 str.

  • Tiskový mluvčí: Vratislav Vozník,Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., tel. 222 781 471, 606 727 942
jbj
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

zachranme-irbise