Rakovinotvorných látek znečišťovatelé nahlásili dvojnásobek, ve zvyšování vede jihlavský Kronospan

6.10.2014 - ČR | Tiskové zprávy
Kronospan
Jan Losenický
Špatnou zprávou pro obyvatele České republiky je, že se meziročně podstatně zvýšilo množství rakovinotvorných, reprotoxických, mutagenních látek i dioxinů ohlášených jednotlivými znečišťovateli do Integrovaného registru znečišťování (IRZ). V roce 2013 se zvýšil také objem jemného prachu vypuštěného do ovzduší ostravským podnikem ArcelorMittal, ale podstatně se snížil z elektráren ČEZu v Prunéřově. Vážný je stav u vypouštění rakovinotvorných a potenciálně rakovinotvorných látek (1) ve Středočeském kraji a na Vysočině. Prozrazují to žebříčky, které z čerstvě zveřejněných dat IRZ za rok 2013 zpracovali odborníci ze sdružení Arnika.

 

pdfPřečtěte si kompletní žebříčky největších znečišťovaletů >>738.38 KB

V roce 2013 nahlašovalo úniky a přenosy nebezpečných látek celkem 1655 podniků (počet meziročně vzrostl o třicet pět znečišťovatelů) a počet látek se zvýšil o dvě - z 59 ohlašovaných v letech 2011 i 2012 na 61 ohlašovaných za rok 2013. Data do IRZ jako veřejně přístupné databáze hlásí samy jednotlivé provozy. Arnika na základě těchto údajů připravuje žebříčky podle skupin látek různým způsobem nebezpečných pro lidské zdraví a životní prostředí.

Podpořím aktivity Arniky na zachování volného přístupu k informacím o toxických látkách a sestavování žebříčků darem

nebo
,- Kč
darujme

 

„Skokanem roku se staly jihlavské provozy Kronospanu. Kronospan loni vypustil do životního prostředí Vysočiny v součtu přes 22 tun rakovinotvorného formaldehydu, což sice není nejvíc v posledních deseti letech, přesto jde zhruba o pětinásobek emisí roku 2012, podstatně nižší měl podnik emise i v roce 2011. Kronospan nás utvrzuje v tom, že je nutné zavést povinnost integrovaného povolení i pro nábytkářské a dřevozpracující provozy. Jen provozy Kronospanu nejvíce přispěly k dvojnásobnému navýšení emisí rakovinotvorných látek ohlášených do Integrovaného registru znečišťování,“ komentuje žebříčky vedoucí programu Toxické látky a odpady RNDr. Jindřich Petrlík z Arniky.

V původním znění tiskové zprávy byla následující věta: "Nejen skokanem roku, ale skokanem desetiletí se staly jihlavské provozy Kronospanu, které v součtu dosáhly vůbec nejvyšších emisí formaldehydu za celou historii ohlašování do IRZ, tedy od roku 2004." Po upozornění jihlavské redakce Mladé fronty Dnes na nesrovnalost jsme dne 7. října 2014 znění upravili. Čtenářům i firmě se omlouváme.

„K dalším skokanům patří Ústřední čistírna odpadních vod v Praze, která se stala za rok 2013 třetím největším zdrojem rakovinotvorných a potenciálně rakovinotvorných látek, ale na rozdíl od Kronospanu většinu z nich vypustila do vody. Největším znečišťovatelem rakovinotvornými a potenciálně rakovinotvornými látkami však stále zůstává středočeská Spolana Neratovice především kvůli vysokým emisím trichlorethylenu. Vysoký nárůst lze v roce 2013 podle IRZ pozorovat také u množství dioxinů v emisích do ovzduší a předaných v odpadech,“ dodává Petrlík.

„Žebříček emisí dioxinů sice vede železárna v Hrádku, ale nahlášené množství je tak vysoké, že lze těžko uvěřit, že vychází ze správného výpočtu. I kdybychom Hrádek nepočítali, jsou nahlášené emise dioxinů podstatně vyšší, než tomu bylo za rok předchozí, a to platí především o dioxinech předaných v odpadech Geosanem v Neratovicích, spalovnou v Trmicích či ArcelorMittalem Ostrava,“ dokresluje situaci mluvčí Arniky Vratislav Vozník.

V osmnácti aktuálních tabulkách dominují tradičně znečišťovatelé zejména z krajů Moravskoslezského, Ústeckého a Středočeského. Svůj podíl zvýšil Kraj Vysočina.

Nejvíce skleníkových plynů v Česku vypustilyv roce 2013, stejně jako v letech předchozích, severočeské elektrárny ČEZu, ovšem před elektrárny Prunéřov se letos zařadila elektrárna Počerady.

Údaje v IRZ také potvrdily bezzubost opatření prosazovaných na zlepšení ovzduší v Moravskoslezském kraji ministrem Chalupou, když se u jeho dvou největších znečišťovatelů ArceloruMittal a Třineckých železáren zvýšily emisí prachu (PM10). Celkově klesly emise prachu u elektráren v Ústeckém kraji, celkově pak emise prachu v ČR zůstaly na zhruba stejné úrovni.

„Z dat v IRZ jsme také zjistili, že způsob dekontaminace staré amalgámové elektrolýzy ve Spolaně Neratovice je zvolen špatně a jak vysokou zátěž pro toto území představuje výroba chloru s použitím rtuti. Firma Geosan, která dekontaminace území provádí, vévodí žebříčku emisí a transferů rtuti, které předala v odpadech přes 9 tun. Ve stejných odpadech předala i 40 gramů TEQ dioxinů, což je opravdu hodně. Takové kontaminaci dioxiny bylo možné se vyhnout, kdyby byla použitá modernější metoda dekontaminace půdy ze staré amalgámové elektrolýzy. Zvolená cesta představuje pouhé přemístění a zafixování zátěže a podle nás odporuje i požadavkům Stockholmské úmluvy (2),“ vysvětluje Petrlík.

V letošním roce zveřejňuje žebříčky největších znečišťovatelů podle dat v IRZ sdružení Arnika v rámci projektu „Máme právo vědět“ (3) jako svůj příspěvek k Evropskému roku občanů, kterým byl rok 2013. „Právo na informace o životním prostředí patří podle našeho soudu k důležitému právu všech občanů Evropské unie. Pomáhá nám Evropu dělat lepším místem pro život,“ shrnuje další souvislosti Vozník.

Poznámky:

(1) Rakovinotvorné a pravděpodobně či potenciálně rakovinotvorné látky
Do této souhrnné skupiny jsou řazeny látky či jejich sloučeniny klasifikované Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC) jako karcinogenní (1), pravděpodobně (2A) a možná (2B) karcinogenní pro člověka:
- skupina 1: arsen, azbest, benzen, ethylenoxid, formaldehyd, chrom, kadmium, polychlorované bifenyly a vinylchlorid.
- skupiny 2A a 2B: 1,2,3,4,5,6- hexychlorcyklohexan (HCH), 1,2-dichlorethan (DCE), di-(2-ethyl hexyl) ftalát (DEHP), dichlordifenyltrichlorethan (DDT), dichlormethan (DCM), ethylbenzen, heptachlor, hexachlorbenzen (HCB), chloralkany (C10-13), chlordan, chlordecon, lindan, mirex, naftalen, nikl, olovo, polychlorované bifenyly (PCB), rtuť, styren, tetrachlorethylen, tetrachlormethan (TCM), toxafen, trichlorethylen a trichlormethan.

(2) Stockholmská úmluva
V roce 2001 spatřila ve Stockholmu na půdě UNEPu (Programu OSN pro životní prostředí)světlo světa mezinárodní dohoda, jejíž ratifikací se signatářské státy zavazují k eliminaci nejvýznamnějších persistentních organických látek (POPs). Doposud úmluvy ratifikovalo 174 zemí světa včetně České republiky a Evropské unie.
Mezi první dvanáctkou nejnebezpečnějších POPs pokrytých Stockholmskou úmluvou bylo osm látek používaných jako pesticidy, dvě průmyslové sloučeniny a polychlorované dibenzodioxiny a dibenzofurany, vznikajících mimovolně v chemické výrobě a při spalování chlorovaných látek. Pesticidy a průmyslové látky tato úmluva zakázala dále vyrábět a používat a zdroje úniků polychlorovaných dioxinů a furanů, polychlorovaných bifenylů a hexachlorbenzenu navrhuje eliminovat.

(3) Projekt „Máme právo vědět aneb Budoucnost Evropy bez jedů“ byl podpořen Evropskou unií prostřednictvím Evropské komise v rámci programu „Akce na podporu informovanosti a diskuse o občanství EU a právech občanů“ k Evropskému roku občanů, jímž byl vyhlášen rok 2013. Cílem projektu „Máme právo vědět“ je na příkladu konkrétních práv občanů, ochraně spotřebitele, veřejného zdraví a právu na svobodný přístup k informacím, vyvolat zájem lidí o to, co jim v těchto oblastech přináší občanství v EU a jakou mají možnost naplňování těchto práv ovlivňovat.

 

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. www.fondnno.cz a www.eeagrants.cz.

Logo NROS

  • Tiskový mluvčí: Vratislav Vozník, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., tel. 222 781 471, 606 727 942
jbj
kniha Jak žít dobře
Objednejte si rozšířené vydání praktického průvodce při každodenním rozhodování za příznivou cenu.…
  183 Kč   Přidat do košíku
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

zachranme-irbise