en ru

Spolana Neratovice

Středočeský kraj | Kauzy - Toxické látky | Aktualizováno 26.9.2017
Spolana Neratovice je největší chemickou továrnou v České republice vyrábějící hydroxid sodný, chlor a produkty z něj. Náplň její výroby se v průběhu historie závodu měnila a zahrnovala i výrobu dnes již zakázaných pesticidů DDT anebo lindanu. Vyráběl se zde i herbicid 2,4,5-T kontaminovaný dioxiny. Tento herbicid byl používán americkou armádou během války ve Vietnamu jako součást nechvalně proslulé bojové látky "Agent Orange". Ovšem i dnes při výrobě chlóru a PVC Spolana vypouští do životního prostředí řadu zdraví a životní prostředí ohrožujících látek. V jakém množství, ukazují žebříčky největšich znečišťovatelů každoročně vyhlašové Arnikou na základě dat ohlašovaných průmyslem do Integrovaného registru znečišťování. V roce 2017 však skončí používaní alespoň jedné z toxických látek, a to rtuti, při výrobě chloru v této středočeské chemičce.    
 

Prosazujeme

Arnika prosazuje dokonalé a co nejdřívější vyčištění starých ekologických zátěží ve Spolaně. Vedle již zlikvidované a od dioxinů a chlororganických pesticidů vyčištěné staré výroby 2,4,5-T jsou ve Spolaně ještě rtutí a dioxiny zamořená stará amalgámová elektrolýza, stará budova výroby lindanu (její likvidace již probíhá) a alifatickými uhlovodíky kontaminované podpovrchové vody.

Výroba chlóru byla ve Spolaně založena na zastaralém postupu amalgámové elektrolýzy, který je zdrojem úniků jedovaté rtuti. Arnika původně prosadila to, že Spolana, a.s. Neratovice opustí technologii výroby chloru a alkalických hydroxidů amalgámovým postupem do konce roku 2014. Té se však podařilo konečné datum odsunout až na konec listopadu 2017, kdy amalgámovou elektrolýzu nahradí jinou technologií. Další variantou by samozřejmě mohlo být opuštění chlorové chemie a zaměření na jiný, méně nebezpečný obor chemie. To se však nepodařilo prosadit, i když po únicích toxických látek v době povodní v srpnu 2002 byla takovému řešení nakloněna řada lidí z okolí Spolany i politiků.

Spolana není jedinou chemičkou na území České republiky, která vyrábí chlor a alkalické hydroxidy za pomoci rtuti tzv. amalgámovou elektrolýzou. Druhou takovou je Spolchemie neboli Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a.s. Ústí nad Labem. Prosadili jsme, že také Spolchemie začne používat nejlepší dostupnou technologii při výrobě chloru a alkalických hydroxidů, i když i ta uspěla s odsunutím konce této technologie až do horizontu roku 2017.

Novinky

Mezinárodní konferenci IPEN pořádá Arnika v prostorách centra Tereza

Evropa v Praze rokuje, jak porazit toxické odpady

18.10.2017 - PRAHA
Jak zkoumat toxické látky ve výrobcích, odebírat kontaminované vzorky nebo účinně bojovat s historickým zamořením životního prostředí. Zástupci organizací z… více zde
Tepelná elektrárna v Počeradech

Žebříčky znečišťovatelů vedou severočeské elektrárny a Spolana

10.10.2017 - PRAHA
Neratovická chemička Spolana už třetím rokem dominuje žebříčkům největších českých znečišťovatelů společně se severočeskými elektrárnami v Počeradech a… více zde
Jitka Straková (Arnika) demonstruje na konferenci v Ženevě zjišťování rtuti v kosmetice

Čeští zástupci v Ženevě jednají o ochraně před jedovatou rtutí

26.09.2017 - ŽENEVA
Do pátku hostí Ženeva mezinárodní zasedání k omezení úniků rtuti v důsledku lidské činnosti. Zástupci států, mezivládních i nevládních organizací z celého… více zde
Kontaminace rtutí je vážný problém - ekologický, zdravotní i ekonomický

Kontaminace rtutí stojí miliardy korun ročně. Ztráty vyčíslil výzkum, na kterém se podílela Arnika

13.06.2017 - Praha
Praha – Jedná-li se o lidské zdraví, jdou peníze stranou a jeho hodnota je nevyčíslitelná. Pokud ale hovo-říme o celých komunitách, jejichž zdraví je ohroženo… více zde
Arnika už po dvanácté vyhlásila žebříčky znečišťovatelů - některým z nich opět vévodí Spolana

Množství některých toxických látek ohlášených znečišťovateli se snižuje, ale Spolana jich opět vypustila více

12.10.2016 - Praha
Dobré i špatné zprávy přináší nové žebříčky největších tuzemských znečišťovatelů, které letos opět sestavil ekologický spolek Arnika na základě dat… více zde
Na konferenci se sešla celá řada odborníků a zástupců vlád

Konference v Jordánsku řeší problém, který se týká i Česka: místa kontaminovaná rtutí

10.03.2016 - DEAD SEA
Na březích Mrtvého moře se tento týden schází představitelé vlád a experti z celého světa na schůzce Přípravného výboru Minamatské úmluvy (1) o rtuti. Zásadním… více zde
Ilustrační orbázek

Rakovinotvorných látek vypustila většina znečišťovatelů méně, Spolana naopak více

12.10.2015 - ČR
Dobrou zprávou pro obyvatele České republiky je, že množství rakovinotvorných, reprotoxických i mutagenních látek ohlášených znečišťovateli do Integrovaného… více zde

Organochlorové pesticidy a PCB v sedimentech a rybách z řek v ČR

28.12.2014 - Jindřich Petrlík
Arnika prováděla v roce 2010 rozsáhlý výzkum perzistentních organických látek (POPs) v sedimentech a rybách z českých, moravských a slezských potoků a řek. Zde… více zde

Příběh registru, který už deset let práská velké znečišťovatele

10.07.2014 - ČR
Těžba dat a jejich následné zpracování dodaly v posledních letech významný impuls žurnalistice a mají velký potenciál i v oblasti životního prostředí.… více zde
Elektrárna Třebovice

Tlak veřejnosti nutí firmy snižovat emise, přesto může být zlepšení větší

09.10.2013 - ČR / PRAHA
Dlouhodobý tlak místních obyvatel v různých částech Česka a fungující Integrovaný registr znečišťování začínají nést podle sdružení Arnika výsledky. V řadě… více zde

Fotogalerie

Arnika na jednáních o globální úmluvě ke rtuti

02.07.2012 - Punta del Este
Čtvrté zasedání k vznikající globální úmluvě o rtuti proběhlo v Punta del Este v Uruguayi. Za Arniku se ho zúčastnil vedoucí programu Toxické látky a odpady… více zde

Spolana - akce Pohřeb Polabí

26.11.2002 - Neratovice

Spolana a okolí během povodní 2002

29.08.2002 - Neratovice

Spolana - dioxinové baráky (rok 1996)

30.11.1996 - Neratovice

Výroba chlóru

Postupy výroby chlóru

Veškeré informace v této části byly čerpány z dokumentu „Integrovaná prevence a omezování znečištění (IPPC), Referenční dokument BAT v sektoru výroby chloru a louhu, 2001“. Tento dokument je dostupný v české a anglické verzi.

Obsah


Amalgámový postup (rtuťový elektrolytický proces)

Rtuťový elektrolytický proces se v Evropě používá již od roku 1892. V tomto procesu, který k výrobě chloru využívá Spolana, a.s. Neratovice a Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a.s. Ústí nad Labem, se používají dva články (Obrázek 1).

V primárním elektrolyzéru (nebo solankovém článku) protéká vyčištěná nasycená solanka obsahující asi 25% hmot. chloridu sodného delším žlabem nepatrně odkloněným od horizontální osy. Na dně žlabu teče tenká vrstva rtuti (Hg), katoda, protiproudně k solance. Těsně nad katodou je zavěšena sestava anody.

Elektrický proud tekoucí elektrolyzérem rozkládá solanku procházející úzkým prostorem mezi elektrodami. Na anodě se uvolňuje plynný chlor (Cl2) a na katodě kovový sodík (Na). Plynný chlor se shromažďuje nad sestavou anody a přepouští do operace čištění. Při uvolňování na povrchu rtuťové katody se sodík okamžitě přeměňuje na amalgam. Z elektrolyzéru se kapalný amalgam vede do separátního reaktoru nazývaného rozkladač, kde reaguje s vodou v přítomnosti grafitového katalyzátoru za tvorby hydroxidu sodného a plynného vodíku. Rtuť bez sodíku je vedena zpátky do elektrolyzéru a znovu použita.

Diafragmový proces

Proces s diafragmou byl vyvinut v USA v 80. letech 19. století a i v dnešní době představuje stále nejdůležitější cestu k výrobě chloru v USA. Proces se liší od rtuťového elektrolytického procesu v tom, že všechny reakce se odehrávají v jednom článku a kapalný produkt obsahuje sůl i hydroxid sodný.

Diafragma je obvykle vyrobena z azbestu a odděluje anolyt (nátokovou solanku) od katolytu, který obsahuje louh sodný (Obrázek 2). Vyčištěná solanka vstupuje do anodového prostoru a proniká diafragmou do komory s katodou. Na anodě se uvolňuje chlor a na katodě dochází k výrobě vodíku a hydroxidu sodného.

Diafragmové články mají tyto přednosti:

  • pracují při nižším napětí než rtuťové elektrolyzéry
  • pracují s méně čistou solankou než vyžadují membránové elektrolyzéry

Při použití azbestových diafragem se uvolňuje azbest do životního prostředí.
Již od 80. let 20. století se mnoho společností snaží vyvinout diafragmy bez azbestu.

Membránový proces

Membránový elektrolytický postup, jako nová technologie výroby chloru, byl umožněn v důsledku vývoje ionexových membrán. První ionexové výměnné membrány byly vyvinuty počátkem 70. let 20. století firmou Du Pont (Nafion) následovanou firmou Asahi Glass (Flemion). Od roku 1987 prakticky všechny nové výrobny chloru a louhu po celém světě používají pouze membránový proces, který je považován za nejlepší dostupnou techniku v oblasti chlorové chemie.

V tomto procesu jsou anoda a katoda odděleny pro vodu nepropustnou a ionty vodící membránou (Obrázek 3). Roztok solanky protéká anodovým prostorem, kde jsou chloridové ionty oxidovány na chlor. Sodíkové ionty migrují membránou do prostoru katody, kde proudí roztok louhu. Elektrolýzu demineralizované vody přidávané do cirkulujícího katolytu dochází k jejímu rozkladu a uvolňuje se vodík a hydroxidové ionty. Ze sodíkových a hydroxidových iontů vzniká hydroxid sodný recirkulací roztoku před vypuštěním z článku obvykle o koncentraci 32 – 35 %. Membrána zabraňuje migraci chloridových iontů z anodového do katodového prostoru, proto roztok hydroxidu sodného neobsahuje sůl jako v diafragmovém postupu. Vyčerpaná solanka je odvedena z anodového prostoru a dosycena solí.

Předností membránových článků je:

  • výroba roztoků velmi čistého hydroxidu sodného
  • výrazně menší spotřeba energie než v jiných postupech
  • že nepoužívá vysoce toxické látky jako rtuť a azbest

Jedinou nevýhodou membránového postupu je nutnost vysoce čistých a kvalitních základních surovin (např. solanky). Většina výrobních provozů stejně používá čisté vstupní chemikálie, protože to je jeden z prvních kroků, které provozy udělají jako opatření týkající se životního prostředí či snižování produkce odpadů.

Srovnání jednotlivých výrobních procesů

Rtuťový postup versus diafragmový a membránový postup:

+ produkuje plynný chlor téměř bez kyslíku a 50% roztok hydroxidu sodného

- rtuťové elektrolyzéry pracují s vyšším napětím a proto potřebují více energie, postup vyžaduje čistou solanku s malým nebo nulovým obsahem kovů, aby se vyloučilo nebezpečí exploze, úniky rtuti do životního prostředí

Diafragmový postup versus rtuťový a membránový postup:

+ diafragmový elektrolyzér pracuje při nižším napětí než rtuťové elektrolyzéry, pracuje s méně čistou solankou než vyžadují membránové elektrolyzéry

- při použití azbestových diafragem se uvolňuje azbest do životního prostředí

Membránový postup versus rtuťový a diafragmový postup:

+ nepoužívá vysoce toxické materiály jako rtuť a azbest, výroba roztoků velmi čistého hydroxidu sodného a menší spotřeba proudu než u zbylých dvou postupů

- vyžaduje velmi čistou solanku, chlor musí být podroben procesu odstraňování kyslíku

Nejlepší dostupné techniky (BAT – „Best Available Technique“)

Co to je a proč je používat

Nejlepší dostupné techniky jsou nejúčinnějším a nejpokročilejším stupněm vývoje použitých technik a způsobů jejich provozování, které jsou vyvinuty v měřítku umožňujícím jejich zavedení v příslušném hospodářském odvětví za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek s ohledem na náklady a přínosy, pokud jsou provozovateli zařízení za rozumných podmínek dostupné a zároveň jsou nejúčinnější v dosahování ochrany životního prostředí jako celku.
Pozn.: při převodu termínu technique do češtiny je nutné si uvědomit význam tohoto slova v angličtině; termín technika zahrnuje jak použitý způsob výroby (technologii), tak způsob projektování zařízení, jeho výstavbu, údržbu, provoz a odstavení.

Referenční dokumenty nejlepších dostupných technik – tzv. BREF (z anglického „BAT Reference Documents“) jsou výsledkem výměny informací o BAT a jsou postupně zveřejňovány pro všechny sledované činnosti, které spadají do režimu IPPC. Některé činnosti nejsou charakteristické jen pro jedno průmyslové odvětví (např. chladicí systémy, monitoring), hovoří se pak o mezisektorových BAT, které jsou shromažďovány v tzv. „horizontálních (průřezových) referenčních dokumentech“. Referenční dokumenty odrážejí stav techniky, kterého průmysl dosáhl, a umožňuje tak svými inovacemi vytváření nových standardů v oblasti BAT, a tedy i odvozených emisních limitů. (Více informací o BREF pro jednotlivé kategorie lze najít na internetových stránkách www.ippc.cz nebo na internetových stránkách Českého ekologického ústavu).

Havárie

Havárie ve Spolaně Neratovice v období 1965 - 2002

1965 - 68 - Při výrobě nebezpečného herbicidu 2,4,5-T, který proslul jako součást amerického bojového prostředku Agent Orange docházelo ve zvýšené míře ke vzniku dioxinů (PCDD/F) jako nechtěného vedlejšího produktu. Poté, co onemocněla řada pracovníků, byla výroba ukončena a tři kontaminované budovy uzavřeny. Dvě z nich dosud stojí.

27. ledna 1967 - První požár ve výrobě hexachlorcyklohexanu (HCH), který sloužil jako surovina k výrobě pesticidu lindan.

5. srpna 1968 - Požár ve výrobě lindanu (= gamaHCH).

28. října 1972 - Druhý požár ve výrobě hexachlorcyklohexanu (HCH).

* - při požárech v provozech hexachlorcyklohexanu muselo zákonitě docházet ke vzniku dalších vysoce toxických tzv. perzistentních organických látek (například dioxinů).

Červen 1988 - Po havárii čističky exhalací, k níž došlo v provozu viskózové střiže 17. 6. 1988, navrhla krajská hygienička, MUDr. D. Wokounová, tuto výrobu ukončit. Tehdy neuspěla. Provoz byl uzavřen až koncem roku 1999.

Srpen 1991 - Došlo k úniku práškového PVC, rakovinotvorného vinylchloridu, a dokonce snad i chloru z výroby PVC ve Spolaně. V závodě byl vyhlášen poplach I. stupně. 17 pracovníků bylo v ošetření pro otravu anebo podezření na ni. Byla zasažena i obec Libiš.

Duben 1993 - Došlo k explozi ve výrobě vinylchloridu monomeru.  Při této havárii hořely chlorované materiály, muselo tudíž docházet ke vzniku toxických dioxinů. Nikdo však jejich koncentrace nezměřil ani tato měření nepožadoval.

21. června 1997 - Při havárii kotle pro fluidní spalování energetického uhlí byli zraněni dva pracovníci údržby. Výroba nebyla omezena.

20. srpna 1998 - V jednom ze závodů Spolany uniklo několik kilogramů plynného chlorovodíku. Událost si vyžádala vyhlášení všech tří stupňů chemického nebezpečí, zdraví obyvatel ale podle oficiálních zpráv nebylo přímo ohroženo, lékaři nemuseli nikoho ošetřit. Podle havarijní komise byla příčinou "rozkolísaná elektrická ochrana kompresoru".

23. dubna 1999 - Havárie elektrických rozvodů na několik dnů ochromila výrobu. Příčinou byla závada na technickém zařízení, která vedla k rozkolísání elektrické sítě a explozi jedné ze spojek šestikilovoltového vedení. Podle firmy nikdo neutrpěl zranění a havárie nezatížila životní prostředí Neratovic. Celkovou škodu společnost odhadla na 95 miliónů korun.

10. března 2000 - Povodeň na Labi omezila výrobu ve Spolaně. Podle mluvčího firmy žádné škody na majetku nevznikly, výpadek ve výrobě ale přišel společnost na 36,5 miliónu korun.

21. července 2000 - Při havárii ve Spolaně uniklo do ovzduší zhruba 188 kilogramů chlóru. Úniku, jehož příčinou byl prasklý svar na potrubí v chlórové stanici, se podařilo zamezit po jedenácti hodinách. Mrak chlóru byl vidět, držel se při zemi a postupně se rozpouštěl. Nemocniční ošetření muselo vyhledat sedm hasičů, kteří se chlóru nadýchali.

V březnu 2001 podal právní zástupce zemědělských a lesních podnikatelů z okolí podniku první z několika chystaných žalob na Spolanu. Podle žalob únik chlóru způsobil podnikatelům značné škody, například majitelé lesních školek Knížecí dvůr v Tišicích na Mělnicku požadují náhradu 34 miliónů korun. Podle dřívějšího názoru Spolany škoda nevznikla v důsledku úniku chlóru. Dnes to však připouští a chce se s poškozenými vyrovnat mimosoudní cestou.

20. listopadu 2000 - Ze Spolany uniklo v 7:45 do ovzduší zhruba 50 litrů kyseliny chlorsulfonové. Podle mluvčího firmy nikdo nebyl zraněn a nevznikly ani větší hmotné škody. Příčinou bylo prasklé těsnění na ventilu potrubí.

6. června 2001 - Chlorovodík, který unikl do ovzduší při havárii ve Spolaně, se nerozšířil mimo areál závodu. Měřicí přístroje nezjistily žádné koncentrace mimo továrnu, havárii ale provázel charakteristický zápach. Později mělnická policie přijala oznámení, že chlorovodík poleptal hlasivky sedmačtyřicetileté ženě v nedaleké Libiši.

19. června 2002 – Došlo k výbuchu v provozu chlorové chemie, kde se vyrábí polyvinylchlorid (PVC). Exploze zranila dva zaměstnance chemičky. Podle vedení Spolany Neratovice do ovzduší neunikly žádné toxické látky.

15. srpna 2002 – Únik chloru do ovzduší pociťovali obyvatelé v širokém okolí Neratovic. Zástupci Spolany tvrdili, že jejich zdraví nebylo ohroženo. Byl vyhlášen chemický poplach třetího (nejvyššího) stupně.

17. srpna 2002 – Spolana přiznává další únik chlóru.

23. srpna 2002 – Ze Spolany opět unikl jedovatý chlor. Vedení podniku hovořilo nejprve o kilogramech, poté přiznalo stovky kilogramů uniklé toxické látky. Ta závažně poškodila lesní kultury a polní plodiny v širokém okolí. Někteří obyvatelé Neratovic a sousedních obcí měli zdravotní potíže. Byl vyhlášen třetí stupeň chemického poplachu.

Povodně v srpnu 2002 – Během srpnových povodní byla ze Spolany vyplavena řada toxických látek. Únik některých z nich vedení podniku přiznalo, jiné nikoliv. Rozbory z Labe a okolí chemičky prokázaly zvýšené koncentrace velmi toxických látek jako jsou dioxiny či polychlorované bifenyly (PCB). 

14. října 2002 - Spolana hlásí únik oxidu siřičitého.

31. října 2002 - Ve Spolaně opět unikl oxid siřičitý. Nedostal se ale mimo areál podniku. Byl vyhlášen první stupeň chemického poplachu, který byl po několika minutách odvolán.

5. prosince 2002 - Druhý den po obnovení výroby PVC došlo k úniku chlóru. Chemická látka údajně neopustila areál chemičky.

jbj
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

captcha