dichlordifenyltrichloretan (DDT)

  • CAS

    50-29-3
  • Vzorec

    (C6H4Cl)2CHCCl3
    Na obrázku jsou strukturní vzorce p, p´-DDT (4,4’-DDT), p,p´-DDE a p,p´-DDD

  • Stručná charakteristika

    Dichlordifenyltrichloretan, neboli DDT, je organochloridový insekticid hojně používaný především v 50. a 60. letech minulého století. V Československu bylo DDT zakázáno v roce 1974, ale ještě několik let se používalo například pro likvidaci vši vlasové. DDT je velmi účinné pro likvidaci komárů rodu Anopheles, vektorů nemoci malárie, v omezené míře se k tomuto nadále využívá. Jediným producentem DDT je v současnosti Indie. DDT je typická bioakumulativní sloučenina s výrazným nárůstem koncentrace u vrcholových predátorů. Člověk je DDT vystaven především kontaminovanou potravou. DDT se hromadí prakticky ve všech tkáních těla, je schopné procházet placentou, přechází i do mateřského mléka. Akutní expozice poškozuje nervový systém, při chronické expozici může dojít k rozvoji rakoviny jater, narušení metabolismus steroidních hormonů, poruchám vývoje plodu i plodnosti.

    Během sedmdesátých let 20. století docházelo ve vyspělých zemích k zákazu používání DDT k ochraně rostlin a zemědělských produktů. DDT a jeho metabolity jsou velmi stálé, málo těkavé sloučeniny s nízkou rozpustností ve vodě a naopak výraznou schopností adsorpce na povrchu tuhých částic a akumulace v tukových tkáních organismů. DDT je v prostředí rozkládáno chemickou i biologickou cestou (poločas rozpadu 8–15 let). Vysoké koncentrace DDT byly naměřeny například v bývalém skladu pesticidů v Klatovech-Lubech anebo v chemických závodech Spolana Neratovice a Spolchemie Ústí nad Labem a v jejich okolí. DDT je zakázáno Stockholmskou úmluvou.

    Pomozte chránit zdraví lidí v Česku před škodlivými účinky toxických látek darem podle vašich možností. Děkujeme!

    nebo
    ,- Kč
    darujme
  • Podrobná charakteristika

    Název DDT je zkratkou méně přesné formulace dichlordifenyltrichloretan (přesnější chemický název je: 1,1,1-trichloro-2,2-bis (p-chlorfenyl) ethan). DDT se i v České republice používalo jako insekticid. Na hmyz působí jako kontaktní a požerový nervový jed. Je jednou z historicky nejúčinnějších zbraní proti malárii, která hubí přenašeče nemoci - komára Anopheles funestus. Většina organických pesticidů jako DDT, dieldrin a dalších byla již v Evropě a USA zakázána, ovšem v řadě rozvojových zemí se DDT stále používá. Jediným producentem DDT je v současnosti Indie.

    DDT, resp. p,p´-DDT byl jako účinný insekticid identifikován v roce 1939. Jeho širší využití se datuje od roku 1944 a do počátku sedmdesátých let se celosvětová produkce odhaduje na 2 miliony tun. Od 50. do 70. let minulého století bylo DDT hojně využíváno i v českém zemědělství. Největší spotřeba u nás byla v rostlinné výrobě k hubení různých škůdců. Jeho výrobci na území bývalého Československa byly Spolana Neratovice a CHZJD Bratislava.

    Během 70. let 20. století docházelo ve vyspělých zemích k zákazu používání DDT k ochraně rostlin a zemědělských produktů. V Československu bylo DDT zakázáno v roce 1974, ale ještě několik let se používalo například pro likvidaci vši vlasové. S DDT se v našem životním prostředí setkáme i přes jeho třicetiletý zákaz. DDT patří k látkám, které dlouho přetrvávají v životním prostředí a své udělalo i nelegální „využití zbylých zásob“, existence starých zátěží a také dovoz některých krmiv z rozvojových zemí, v nichž bylo používání DDT stále povoleno. Při sledování přítomnosti DDT v životním prostředí se pod pojmem „DDT“ nechápe pouze p,p´-DDT, což je vlastní účinná látka, ale celá skupina látek blízkých. Při jeho výrobě vzniká souběžně také izomer o,p´-DDT (jeho množství závisí na reakčních podmínkách) a vedlejším produkty jsou i izomery dichlordifenyldichlorethanu (p,p´-DDD a o,p´-DDD). V životním prostředí se navíc DDT dehydrochloruje na dichlordifenyldichlorethen (DDE). Také tyto metabolity DDT jsou velmi perzistentní a ekologicky i zdravotně závadné. Skutečnost, že se v čase mění poměr uvedených látek, především DDT/DDE, významně komplikuje vyhodnocování trendů vyplývajících z dlouhodobě založených monitorovacích programů sledování DDT a jeho metabolitů v životním prostředí.

    Obecně lze konstatovat, že DDT a jeho metabolity jsou velmi stálé, málo těkavé sloučeniny s nízkou rozpustností ve vodě a naopak výraznou schopností se jednak kumulovat v tukových tkáních organismů a jednak se adsorbovat na povrchy tuhých částic. Tyto vlastnosti předurčují DDT a jeho metabolity k dlouhému setrvání v životním prostředí a pronikání do potravních řetězců. Rychlost úbytku DDT v různých ekosystémech lze popsat poločasem 8 – 15 let, přičemž DDT se rozkládá chemicky (hydrolýza, fotolýza) či biochemicky živými organismy ve vodě a půdě.


    Vývoj spotřeby DDT v bývalém Československu ve srovnání s dalšími organochlorovými pesticidy zachycuje následující graf (převzato z Holoubek, I. et al. 2004).

    pesticidy spotreba

  • Účinky na zdraví lidí a zvířat

    Objevila se u něj tzv. kumulativní toxicita (příznaky otravy se objevují po postupném dosažení určité koncentrace v organismu). DDT se do těla české populace dostává převážně potravou. Vystaveni DDT můžeme být při jídle dovážených jídel ze surovin z oblastí, kde bylo DDT aplikováno jako pesticid, či konzumací kontaminovaných živočichů, při jedení plodin rostoucích v kontaminované půdě. Kojenci mohou DDT do svého těla dostávat prostřednictvím mateřského mléka.

    DDT je pravděpodobný lidský karcinogen. Poškozuje játra a může zapříčinit jejich rakovinu. Způsobuje dočasné poškození nervového systému. Poškozuje reprodukční systém, čímž omezuje schopnost jedinců mít děti.

    DDT účinně hubí jak živé komáry a jejich larvy, tak s úspěchem hubí či ohrožuje všechny formy živočišného života včetně člověka.

  • Hodnocení karcinogenity podle IARC

    2B - možná karcinogenní pro lidi
  • Výskyt v životním prostředí

    DDT se biologicky rozkládá velice pomalu, dostává se potravními řetězci do těl mnoha živočichů a usazuje se v těle všech organismů na celé planetě. Přítomnost DDT byla zjištěna i u mořských ptáků v Antarktidě a u ryb žijících v hloubce 3000 m.

    Model na obrázku ukazuje, jak se Potravniretezeckoncentruje DDT v živočiších postavených na vrcholku potravní pyramidy. V dravých ptácích se lze setkat s koncentracemi stonásobně vyššími než je tomu v rostlinách.



    Vysoké koncentrace DDT byly naměřeny například v bývalém skladu pesticidů v Klatovech-Lubech anebo v chemických závodech Spolana Neratovice a Spolchemie Ústí nad Labem a v jejich okolí. Nejvyšší koncentrace DDT z českých řek byly zjištěny v Bílině při jejím ústí do Labe pod Spolchemií. Vysoké koncentrace v rybách z Labe byly zjištěny v Děčíně a v Obříství (pod Spolanou).

    Přestože se koncentrace DDT v životním prostředí České republiky obecně snižují, i nadále se s tímto pesticidem a jeho metabolity můžeme setkat na každém kroku.

  • Synonyma

    Dynocit, Dykol, Aerosol, Neraemulzhttp://arnika.org/soubory/obrazky/toxicke-latky/chemicke-latky/Potravniretezec.gife 30, Dibovin, Nerakain, Anofex, Chlorophenothane, D.D.T., Dichlorodiphenyltrichloroethane, p,p'-DDT, p,p'-Dichloro diphenyl trichloroethane , Dichlorodiphenyltrichloroethane, Genitox, p,p'-Dichlorodiphenyltrichloroethane, 1,1'-(2,2,2-trichloroethylidene) Bis (4-chlorobenzene); 1,1,1-trichloro-2,2-bis(p-chlorophenyl) ethane; 1,1,1-trichloro-2,2-di (4-chlorophenyl) ethane; 1,1,1-trichloro-2,2-di(p-chlorophenyl) ethane; 1,1-bis(4-chlorophenyl)-2,2,2-trichlorethane; 1,1-bis(p-chlorophenyl)-2,2,2-trichlorethane; 2,2,2-trichloro-1,1-bis (4-chlorophenyl) ehtane; 2,2-bix(p-chlorophenyl)-1,1,1-trichloroethane; 4,4'-DDT; 4,4'-dichlorodiphenyltrichloroethane; aavero-extra; agritan; alpha, alpha-bis (p-chlorophenyl)-beta,beta,beta-trichlorethan; anofex; arkotine; azotox; azotox m 33; benzochloryl; bosan supra; bovidermol; chlorophenothane; chlorophenotoxum; chlorphenothan; chlorphenotoxum; citox; clofenotan; clofenotane; DDT (DOT French); DDT (DOT Spanish); dedelo; deoval; detox; detoxan; dibovan; dichlorodiphenyltrichlorethane (DDT) (DOT French); dichlorodipheyltrichloroethane; dichlorodiphenyltrichloroethane (DDT)dichlorodifeniltrichloroethano (DDT) (DOT Spanish); dicophane; didigam; didimac; diphenyltrichloroethane; dodat; dykol; ent 1,506; ent-1506; estonate;ethane, 1,1,1-trichloro-2,2-bis(4-chlorophenyl)-; ethane, 1,1,1-trichloro-2,2-bis(p-chlorophenyl)-; genitox; gesafid; gesapon; gesarex; gesarol; guesapon; guesarol; gyron; havero-extra; hildit; ivoran; ixodex; kopsol; micro DDT 75; mutoxan; mutoxin; na 2761; nci-c00464; neocid; neocidol (solid); oms 16; p,p'- DDT; p,p'-dichlorodiphenyltrichloroethane; p,p'- Dichlorodiphenyltrichloromethylmethane; parachlorocidum; peb1; pentachlorin; pentech; penticidum; ppzeidan; r50; RCRA waste number U061; Rukseam; Santobane; Tafidex; Tech DDT; Trichlorobis (4'-chlorophenyl) ethane; Trichlorobis (4-chlorophenyl) ethane; Zeidane; Zerdane.
  • Limity pro ovzduší

    Není stanoven žádný limit.

  • Limity pro vodu

    Pitná voda:

    0,1 ug/l (nejvyšší mezní hodnota (NMH) pro pesticidní látku (jednotlivou) (vyhl. č. 252/2004 Sb.)
    0,5 ug/l (nejvyšší mezní hodnota (NMH) pro součet všech pesticidních látek (vyhl. č. 252/2004 Sb.)

    Balená voda:

    0,025 ug/l (platí pro jednotlivé pesticidní látky (vyhl. č. 275/2004 Sb.)

    Povrchová voda:

    0,025 ug/l (suma izomerů a kongenerů DDT (nařízení č. 61/2003 Sb.)

    0,001 ug/l (p,p‘-DDT (nařízení č. 61/2003 Sb.)

    0,5 ug/l (max. přípustná hodnota součtu všech relevantních pesticidních látek, pokud se jedná o zdroj pitné vody (nařízení č. 61/2003 Sb.)

    Podzemní voda:

    A = 0,01 ug/l, B = 0,1 ug/l, C = 0,2 ug/l (limity dle Metodického pokynu MŽP ČR (Věstník MŽP 3/1996) pro jednotlivé chlorované organické pesticidy).

    Odpadní voda:2)

    Emisní limity dle nařízení č. 61/2003 Sb. přílohy 1, jsou popsány podle průmyslového odvětví a druhu výroby. Přípustné hodnotya)1) jsou vždy v pořadí A) měsíční průměr a B) denní průměr v mg/la),b) a v závorce je uvedena hodnota v g/t vyrobené látky:

    5.1 Výroba DDT včetně zpracování DDT na stejném místě3) : A) 0,2 (4), B) 0,4 (8)

    5.2 Zpracování DDT mimo místo výroby3),5) : A) 0 (0), B) 0 (0)

    5.3 Průmyslová výroba dikofolu4),5) : A) 0,2 (1), B) 0,4 (2)

    Vysvětlivky:

    a) Přípustné hodnoty denních a měsíčních průměrů jsou nepřekročitelné hodnoty. Denní průměry se stanovují typem vzorku C podle poznámky 3) k tabulce 1 přílohy č. 4 Měsíční průměry se stanoví na základě denních hodnot.

    b) Jako referenční analytická metoda pro stanovení DDT v odpadních vodách je předepsána plynová chromatografie s mezí stanovitelnosti 1 µg/l v závislosti na množství cizorodých látek ve vzorku vody. Správnost a přesnost analytické metody musí být ±50% při dvojnásobku meze stanovitelnosti. Pokud provozovatel zařízení použije jinou než referenční metodu, musí prokázat dodržení požadované meze stanovitelnosti, přesnosti a správnosti metody. Průtok se měří se správností ±20%.

    c) V povolení stanovené limitní koncentrace nesmějí být větší než hodnoty vyjádřené v g/t dělené spotřebou vody v m3/t parametru charakterizujícího výrobu. Mezní hodnoty vyjádřené v g/t musejí být v každém případě dodrženy.

    1) U nových závodů již musejí nejlepší dostupné techniky umožnit dosáhnout emisních standardů nižších než 1 g/t vyrobených látek. .

  • Limity pro půdu

    Limitní hodnoty chlorovaných organických pesticidů pro zemědělskou půdu (vyhl. č. 13/1994 Sb.):

    Jednotlivé: 0,01 mg/kg sušiny

    Celkem (součet všech chlorovaných organických pesticidů): 0,1 mg/kg sušiny.

    Limity pro zeminy podle Metodického pokynu MŽP ČR (Věstník MŽP 3/1996) pro jednotlivé chlorované organické pesticidy v mg/kg sušiny:

    A = 0,05, B = 2, C (obyt.) = 2,5, C (rekr.) = 5, C (prům.) = 10.

  • Limity pro odpady

    50 mg/kg (max. přípustná koncentrace v opadu (NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1195/2006, kterým se mění příloha IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách)

    *5 000 mg/kg (NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 172/2007, kterým se mění příloha V nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách)

    *Tento limit se uplatní výhradně na skládky nebezpečného odpadu a nevztahuje se na trvalé podzemní uskladňovací prostory pro nebezpečné odpady, včetně solných dolů a vztahuje se na:

    ODPADY Z TEPELNÝCH PROCESŮ;

    STAVEBNÍ A DEMOLIČNÍ ODPADY (VČETNĚ VYTĚŽENÉ ZEMINY Z KONTAMINOVANÝCH MÍST);

    ODPADY ZE ZAŘÍZENÍ PRO NAKLÁDÁNÍ S ODPADY, Z ČISTÍREN ODPADNÍCH VOD UMÍSTĚNÝCH MIMO MÍSTO JEJICH VZNIKU A Z PŘÍPRAVY VODY PRO LIDSKOU SPOTŘEBU A VODY Z PRŮMYSLOVÉHO POUŽITÍ

  • Limity pro potraviny

    Potraviny rostlinného původu:

    0,2 mg/kg (max. přípustný obsah v čaji (vyhl. 381/2007 Sb.)
    0,05 mg/kg (ostatní potraviny rostlinného původu (vyhl. 381/2007 Sb.)

    Potraviny živočišného původu:

    1 mg/kg1) (maso, drůbeží maso, včetně tuku a vnitřností, masné výrobky (vyhl. 381/2007 Sb.)
    0,04 mg/kg2) (mléko, mléčné výrobky (vyhl. 381/2007 Sb.)
    0,05 mg/kg3) (vejce, vaječné výrobky (vyhl. 381/2007 Sb.)
    0,5 mg/kg4) (ryby včetně mořských, rybí výrobky (vyhl. 381/2007 Sb.)

    1) Limity se vztahují na mg/kg tuku. V případě potraviny s obsahem tuku 10 % hmotnostních nebo nižším se maximální limity reziduí pesticidů vztahují k celkové hmotnosti vykostěné potraviny. V těchto případech je maximálním limitem jedna desetina hodnoty vztažené k obsahu tuku, ale nesmí být nižší než 0,01 mg/kg.
    2) Pro stanovení obsahu reziduí v syrovém kravském mléce a plnotučném kravském mléce by měl být jako základ pro výpočet brán obsah tuku rovnající se 4 % hmotnostním. Pro syrové mléko a plnotučné mléko jiného živočišného původu se maximální limity reziduí pesticidů vyjadřují na tuk. Pro ostatní mléčné výrobky uvedené v příloze č. 1 s obsahem tuku nižším než než 2 % hmotnostní je maximální limit stanoven jako polovina hodnoty stanovené pro syrové mléko a plnotučné mléko, s obsahem tuku 2 % hmotnostní nebo vyšším je maximální limit vyjádřen v mg/kg tuku. V těchto případech je maximální limit roven 25násobku hodnoty stanovené pro syrové mléko a plnotučné mléko.
    3) Pro vejce a vaječné výrobky s obsahem tuku vyšším než 10 % je maximální limit vyjádřen v mg/kg tuku. V těchto případech je maximální limit roven 10násobku hodnoty uvedené v tabulce.
    4) Pro ryby a rybí výrobky s obsahem tuku vyšším než 10 % je maximální limit vyjádřen v mg/kg tuku. V těchto případech je maximální limit roven 10násobku hodnoty uvedené v tabulce.

    Nařízení Evropské komise č. 149/2008 uvádí maximální reziduální limity (MRL) i u jiných rostlinných a živočišných produktů.

  • Ostatní limity

    Integrovaný registr znečišťování:

    Ohlašovací práh pro emise do ovzduší: 1 kg/rok

    Ohlašovací práh pro emise do vody: 1 kg/rok

    Ohlašovací práh pro emise do půdy: 1 kg/rok

    Ohlašovací práh pro přenosy mimo provozovnu v odpadních vodách (a do roku 2011 také v odpadech): 1 kg/rok

  • Mezinárodní úmluvy a legislativa

    Stockholmská úmluva, POPs protokol k LRTAP konvenci.
    Překročení limitů kategorie A v zeminách (a podzemních vodách) se podle Metodického pokynu MŽP ze dne 3. 7. 1996 posuzuje jako znečištění příslušné složky životního prostředí vyjma oblastí s přirozeným vyšším obsahem sledovaných látek.

    Překročení limitů B se posuzuje jako znečištění, které může mít negativní vliv na zdraví člověka a jednotlivé složky životního prostředí a které vyžaduje další opatření.

    Překročení limitů C představuje znečištění, které může znamenat významné riziko ohrožení zdraví člověka a složek životního prostředí.Překročení limitu C zároveň vyžaduje dekontaminaci území pro daný účel.

  • Výstražné symboly

    nebezpecny-pro-zptoxicky

  • R věty

    R 25 - Toxický při požití, R 40 - Podezření na karcinogenní účinky, R 48/24 - Toxický: nebezpečí vážného poškození zdraví při dlouhodobé expozici stykem s kůží, R 48/23/24/25 - Toxický: nebezpečí vážného poškození zdraví při dlouhodobé expozici vdechováním, stykem s kůží a požíváním
  • S věty

    S 22 - Nevdechujte prach, S 45 - V případě nehody, nebo necítíte-li se dobře, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc (je-li možno, ukažte toto označení), S 60 - Tento materiál a jeho obal musí být zneškodněny jako nebezpečný odpad, S 61 - Zabraňte uvolnění do životního prostředí. Viz speciální pokyny nebo bezpečnostní listy, S 1/2 - Uchovávejte uzamčené a mimo dosah dětí, S 36/37 - Používejte vhodný ochranný oděv a ochranné rukavice
  • Tabulka

    Tabulka: Zařazení látky v seznamu látek pro integrovaný registr znečišťování dle Nařízení Evropského parlamenu a Rady (ES) č. 166/2006, dle Nařízení vlády č. 145/2008 Sb. a dle Nařízení vlády č. 450/2011 Sb.

    č. číslo CAS ohlašovaná látka ohlašovací prahy v kg/rok více informací
         

    A

    (ovzduší)

    B

    (voda)

    C

    (půda)

    D

    (odpady)

    o seznamu najdete
    33  50-29-3  DDT  1  1  1   zde

    Vysvětlivky:
    A = ohlašovací práh pro emise do ovzduší
    B = ohlašovací práh pro emise do vody a pro přenosy do vody
    C = ohlašovací práh pro emise do půdy
    D = ohlašovací práh pro přenosy v odpadech

  • Odkazy

    1) http://www.nsc.org/library/chemical/ddt.htm (DDT Chemical Backgrounder)

    2) http://www.mnhradiste.cz/externi/zpravodaj_vzp/2005/zpravodaj_02.pdf (Zpravodaj odboru výstavby a životního prostředí, číslo 2, ročník 2005 článkem - příběhem o kontaminaci DDT od MVDr. Hany Netíkové)

  • Vysvětlivky

    Překročení limitů kategorie A v zeminách (a podzemních vodách) se podle Metodického pokynu MŽP ze dne 3. 7. 1996 posuzuje jako znečištění příslušné složky životního prostředí vyjma oblastí s přirozeným vyšším obsahem sledovaných látek.

    Překročení limitů B se posuzuje jako znečištění, které může mít negativní vliv na zdraví člověka a jednotlivé složky životního prostředí a které vyžaduje další opatření.

    Překročení limitů C představuje znečištění, které může znamenat významné riziko ohrožení zdraví člověka a složek životního prostředí.Překročení limitu C zároveň vyžaduje dekontaminaci území pro daný účel.

  • Literatura

    1) Holoubek, I. et al. (2004): Draft of National Implementation Plan for Stockholm Convention - Czech Republic. TOCOEN Brno Report No. 252. Project GF/CEH/01/003 Enabling Activities to Facilitate Early Action on the Implementation of the Stockholm Convention on Persistent Organic Pollutants (POPs) in the Czech Republic.

    2) Randák, T. 2004: Informace o výsledcích výzkumu cizorodých látek a zdravotního stavu ryb v řece Labi v roce 2003. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ve Vodňanech, 24. 4. 2004.

  • Autor

    Kamil Repeš, Ing. Petr Válek
  • Email

    Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.


jbj
podporte
Sledujte nás na:

Přehled zpráv emailem

zachranme-irbise