en ru

Články

Stockholmská úmluva

V roce 2001 spatřila ve Stockholmu světlo světa mezinárodní dohoda, jejíž ratifikací se signatářské státy zavazují k eliminaci nejvýznamnějších perzistentních organických látek (POPs), tedy látek setrvávajících dlouhodobě v životním prostředí a ohrožujících lidské zdraví už při jejich velice nízkých koncentracích v životním prostředí. Úúmluvu dosud ratifikovalo anebo k ní přistoupilo 181 zemí světa včetně České republiky a Evropské unie. 

Stockholmská úmluva dnes zakazuje anebo jinak reguluje celkem 26 látek.

Mezi první dvanáctkou nejnebezpečnějších POPs pokrytých Stockholmskou úmluvou bylo osm látek používaných jako pesticidy, dvě průmyslové sloučeniny a polychlorované dibenzodioxiny a dibenzofurany, vznikajících mimovolně v chemické výrobě a při spalování chlorovaných látek. Pesticidy a průmyslové látky tato úmluva zakázala dále vyrábět a používat (s výjimkou DDT, které lze omezeně používat) a zdroje úniků polychlorovaných dioxinů a furanů, polychlorovaných bifenylů a hexachlorbenzenu navrhla eliminovat.

Mezi pesticidy, které úmluva hned v počátku zakázala anebo omezila jejich použití patřily: aldrin, dieldrin, endrin, hexachlorbenzen (HCB), heptachlor, chlordan, mirex a toxafen. Na seznamu zakázaných či regulovaných průmyslových látek jsou zatím polychlorované bifenyly a hexachlorbenzen.Pesticid DDT (dichlordifenyltrichloretan) slouží k tzv. vektorovému použití především v oblastech postižených malárií (je zařazen do Přílohy B Stockholmské úmluvy).

V roce 2009 přibylo na černý seznam Stockholmské úmluvy dalších devět látek: hexabrombifenyl (HBB), penta- a oktabromdifenyléter (pentaBDE, oktaBDE), pentachlorbenzen, lindan, α- a β-hexachlorcyklohexan, chlordekon, PFOS a jeho soli, které jsou stejně jako DDT zatím v Příloze B a je tedy povolené je používat pro vyjmenované činnosti. V roce 2011 doplnil seznam endosulfan. O dva roky později to pak byl další bromovaný zpomalovač hoření hexabromcydklododekan (HBCD). V roce 2015 se v Příloze A (tedy látek zákazáných) objevily další tři látky či jejich skupiny: hexachlorbutadien (HCBD) používaný dříve jako pesticid, pentachlorfenol a jeho soli (PCP) a polychlorované naftaleny (PCN), předchůdci PCB v transformátorových olejích. K poslednímu rozšíření pak došlo v roce 2017 o dekbromdifenyléter (dekaBDE), chlorované parafíny s krátkým řetězcem (SCCP) a hexachlorbutadien byl dozařazen i do Přílohy C úmluvy, tedy uznán jako látka vznikající jako vedlejší produkt různých procesů, stejně jako například dioxiny anebo PCB.

Za Českou republiku ve Stockholmu 23. května 2001 tuto úmluvu podepsal ministr životního prostředí Miloš Kužvart. Parlament ČR ji ratifikoval 5. února 2002 a 6. srpna téhož roku byly oficiálně doručeny české ratifikační listiny sekretariátu úmluvy. Úmluva vstoupila v platnost dne 17. května 2004. 

Osmdesátoupátou stranou úmluvy se stala Evropská unie, která k její implementaci přijala před vlastní ratifikací nařízení o perzistentních organických látkách. Má číslo 850/2004 a je průběžně aktualizováno podle toho, jak se seznam látek regulovaných Stockholmskou úmluvou rozrůstá.

Každá země, která tuto mezinárodní dohodu ratifikovala (včetně České republiky), musí vytvořit plán eliminace toxických látek na jejím seznamu a připravit potřebné legislativní úpravy, tzv. Národní implementační plán Stockholmské úmluvy.

Arnika pomáhá naplňovat Stockholmskou úmluvu v mezinárodním měřítku

V pražské kanceláři Arniky sídlí od roku 2001 sekretariát Pracovní skupiny IPEN pro dioxiny, PCB a odpady, která se zaměřuje především na prevenci vzniku perzistentních organických látek při nakládání s odpady a likvidací průmyslového znečištění těmito látkami.

Arnika také koordinuje projekty nevládních organizací v regionu střední a východní Evropy (včetně balkánských států) směřující k naplnění Stockholmské úmluvy v této části Evropy. Byla vybrána jako koordinační centrum pro tento region v rámci celosvětového projektu „International POPs Elimination Project“ mezinárodní sítě IPEN financovaného Global Environment Facility prostřednictvím organizací OSN (UNIDO, UNDP) a z dalších zdrojů v roce 2004. Na naplňování Stockholmské úmluvy jsou víceméně orientované i zahraniční projekty organizace realizované ve spolupráci s nevládními organizacemi v různých zemích, především rozvojových a zemích s rozvíjející se ekonomikou: Arménii, Bělorusku, Číně, Kazachstánu, Pákistánu a Thajsku.

* * *

Další informace o Stockholmské úmluvě: 

Stránky Stockholmské úmluvy (v angličtině)

Stránky Mezinárodní sítě pro eliminaci perzistentních organických látek (IPEN)
Perzistentní organické látky (POPs)

* * *

α- and β-hexachlorcyklohexan

toxické látky

banner-pripominky-MPP

Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

captcha 
kniha Jak žít dobře
Objednejte si rozšířené vydání praktického průvodce při každodenním rozhodování za příznivou cenu.…
183 Kč Vstoupit do e-shopu