Stručná charakteristika
Dekabromdifenyleter je bromovaná aromatická sloučenina ze skupiny polybromovaných difenyletherů (PBDE), které se užívají zejména jako bromované zpomalovače hoření. Používá se ve spojení s oxidem antimonitým jako zpomalovač hoření v plastových dílech při výrobě automobilů a elektrických spotřeb. V průmyslovém využití se jedná o směs několika kongenerů PBDE, přičemž převažuje kongener 209. V surovém stavu je bílý prášek bez zápachu. DekaBDE se řadí se mezi takzvané perzistentní organické polutanty (POPs), které se jen velmi těžko odbourávají z životního prostředí a dokážou cestovat s vodními a vzdušnými proudy daleko od místa svého vzniku.
Podrobná charakteristika
DekaBDE se používá v řadě průmyslových aplikací, protože je kompatibilní s mnoha materiály a tvoří většinou 7-20 % hm. (UNEP, 2014). Jedním z nejvýznamnějších spotřebitelů polybromovaných difenyletherů (především okta- a dekaBDE) je elektrotechnický průmysl (Stockholm Convention, 2017; UNEP, 2014). Poptávka tohoto odvětví průmyslu po chemických zpomalovačích hoření je dána existencí bezpečnostních (požárních) norem pro elektrotechniku.
Do životního prostředí se PBDEs mohou uvolňovat při jejich výrobě, aplikaci, při užívání výrobků, ve kterých jsou obsaženy, a v neposlední řadě při jejich likvidaci. Díky vysoké odolnosti, mobilitě a bioakumulaci jsou tyto toxické látky nalézány ve všech složkách životního prostředí – ve vzduchu, vodě, odpadních kalech, kancelářském prachu, rybách a jiných živočiších, lidské krvi, tukových tkáních i mateřském mléce.
DekaBDE se používá převážně v těchto materiálech: v nárazuvzdorném (houževnatém) polystyrenu (HIPS), který najdeme v plastových krytech televizí, počítačů, stereo přehrávačů (případně mobilů) Dále v polykarbonátech, polyamidech, polyesterových pryskyřicích, v polyvinylchloridu (PVC), polypropylenu (PP), tereftalátu (PET a PBT) a gumě: zde jej najdeme v použitích jako je drobná elektronika (kabely, konektory, kryty, vypínače), světelné panely, detektory požáru, čalounění, barvy.
Účinky na zdraví lidí a zvířat
Mezi nejpravděpodobnější cesty expozice patří konzumace kontaminovaných potravin jako jsou např. tučné ryby, inhalace částic dekaBDE uvolněných z ošetřeného materiálu, dermální kontakt s takovými materiály. DekaBDE je zakázán zejména na základě jeho PBT vlastností – protože se jedná o perzistentní a bioakumulativní látku přetrvávající pod dlouhou dobu v životním prostředí a akmulující se v potravním řetězci. Je toxický pro vodní organismy. Stopy dekaBDE se našly i v lidských tkáních - mateřském mléce, krevním séru či spermatu. Jeho negativní zdravotní dopady jsou doloženy převážně ze studií na zvířatech. Vystavení dekaBDE může vést k poruchám funkce štítné žlázy, poruchám neurologického vývoje a rakovině. Právě štítná žláza ovlivňuje zdravý vývoj mozku na mnoha frontách. Je též charakterizován jako reprodukční toxická látka. Proto je zařazen do skupiny tzv. endokrinních disruptorů (přerušovačů), které negativně ovlivňují hormonální rovnováhu organismu, a zkoumají se i jako potenciální neurotoxiny a karcinogeny.
Jako nechtěný produkt při výrobě, likvidaci a recyklaci vznikají při spalovacích procesech také bromované dioxiny a dibenzofurany. Jejich chemická struktura a vliv na lidské zdraví je podobný více známým chlorovaným dioxinům. Předpokládá se, že zdravotní rizika jsou podobná jako u chlorovaných dioxinů: Dlouhodobé působení dioxinů vede k poškození imunitního a nervového systému, dále ke změnám endokrinního systému (zejména štítné žlázy) a reprodukčních funkcí.
Hodnocení karcinogenity podle IARC
3 - neklasifikovatelná jako lidský karcinogenVýskyt v životním prostředí
Do životního prostředí se PBDEs mohou uvolňovat při jejich výrobě, aplikaci, při užívání výrobků, ve kterých jsou obsaženy, a v neposlední řadě při jejich likvidaci. Díky vysoké odolnosti, mobilitě a bioakumulaci jsou tyto toxické látky nalézány ve všech složkách životního prostředí – ve vzduchu, vodě, odpadních kalech, kancelářském prachu, rybách a jiných živočiších, lidské krvi, tukových tkáních i mateřském mléce.
Nízká akutní toxicita pro testovaná zvířata (hlodavci), dermální dávka (králíci), orální dávka (krysy) LD50 >2->28 g/kg těl. hm. 20.
Hodnota LOAEL (králíci) 2 mg/kg těl. hm./den (v závislosti na nejcitlivějším efektu – nervové poškození během vývoje plodu).
Odpadní kaly z čistíren odpadních vod a říční sedimenty:
Nálezy: BDE 209 majoritní, podíl až 96 % z celkového nálezu sledovaných BDE:
Kaly: nejvyšší hladiny v Českých Budějovicích (317 µg/kg sušiny) a Opavě (250 µg/kg sušiny); Sedimenty: nejvyšší hladiny Klatovy (266 µg/kg sušiny) a Plzeň (117 µg/kg sušiny);
Synonyma
FR-300BA, Bromkal 81, DE 83, DP 10F, FR-1210, EB10FP, Chemflam 011, FlameCut BR 100, Tardex 100, NC-1085, HFO-102, Hexcel PF1, Phoscon BR-250Ostatní limity
DekaBDE je také zařazen mezi látky vzbuzující významné obavy (SVHC list) evropské legislativy REACH (Nařízení 1907/2006). DekaBDE nebude smět být od 1. března 2019 uváděn na trh (výjimkou jsou automobilové a letecké aplikace) v koncentracích vyšších než 10 mg/kg (0,001% hm). DekaBDE je na kandidátní listině látek, které vyžadují autorizaci. V průběhu roku 2018 a 2019 však došlo k revizi EU POPs nařízení, které reguluje látky zakázané Stockholmskou úmluvou. Evropský parlament odsouhlasil snížení limitu pro dekaBDE v nových i recyklovaných výrobcích z 1000 mg/kg na 10 mg/kg (0,001 % hm.) s výjimkami pro automobilový a letecký průmysl.
Použití PBDEs v elektrických a elektronických zařízeních je omezeno direktivou 2011/65/EU, která aktualizovala původní 2002/95/EC (RoHS). RoHS zakazuje od 1. července 2006 vstup PBDEs (komerčních směsí penta-, okta- a dekaBDE) a polybromovaných bifenylů PBB (v součtu) do elektroniky v koncentraci vyšší než 1000 mg/kg (0,1% hm.).
Mezinárodní úmluvy a legislativa
DekaBDE je zařazen v příloze A Stockholmské úmluvy jako perzistentní organická látka, která se má celosvětově odstranit. Na „černou listinu“ Úmluvy se dostal v roce 2017.
R věty
R 53 - Může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředíLiteratura
[1] G. Marsh, J. Hu, E. Jakobsson, S. Rahm, A. Bergmann: Synthesis and Characterisation of 32 Polybrominated Diphenyl Ethers, Environmental Science and Technology 33, 3033-3037, 1999.
[2] Darneud P.O.: Toxic Effects of Brominated Flame Retardants in Man and in Wildlife, Environment International 29, 2003, 841-853.
[3] Beratungsgesellschaft für integrierte Problemlösungen (BiPRO). 2007. Draft Management Option Dossier for commercial octabromodiphenyl ether (c-octaBDE). Study contract on “Support related to the international work on Persistent Organic Pollutants (POPs)”, Service Contract ENV.D1/SER/2006/0123r, DG Environment, European Commission. 25 May 2007.
[4] http://recycling.about.com/od/e-scrap/a/Decabde-Resources.htm
[5] IPCS (International Program on Chemical Safety). Environmental Health Criteria no. 162, Brominated Diphenyl Ethers. WHO, Geneva; 1994
[6] Pulkrabová J., Hajšlová J., Poustka J., Kazda R.: Fish as Biomonitors of Polybrominated Diphenyl Ethers and Hexabromocyclododecane in Czech Aquatic Ecosystems: Pollution of the Elbe River Basin, Environmental Health Perspectives, 115, 2007, 28-34.
[7] Hajšlová J., Pulkrabová J., Poustka J., Čajka T., Randák T.: Brominated flame retardants and related chlorinated persistent organic pollutants in fish from river Elbe and its main tributary Vltava, Chemosphere, 69, 2007, 1195-1203.
[8] Kazda R., Hajšlová J., Poustka J., Čajka T.: Determination of polybrominated diphenyl ethers in human milk samples in the Czech Republic comparative study of negative chemical ionisation mass spectrometry and time-of-flight high-resolution mass spectrometry. Analytica Chimica Acta 520, 2004, 237-243.
[9] Pulkrabová J., Hrádková P., Hajšlová J., Poustka J., Nápravníková M., Poláček V.: Brominated Flame Retardants and Other Organochlorine Pollutants in Human Adipose Tissue Samples from the Czech Republic, Environment International 35, 2009, 63-68.
[10] A.Pettersson, M. Karlsson: Analysis and toxicology of brominated flame retardants with emphasis on PBDEs, MTM 01-8-PP, Man-Technology Environment Research centre, Department of natural sciences, Orebo University,1-55, 2001.
[11] Janssen S.: Brominated Flame Retardants: Rising Levels of Concern. Health Care Without Harm, Arlington, USA, 2005.
[12] Strakova J., and Petrlik J.: Toxicka recyklace aneb jak mohou nevytridene odpady kontaminovat spotrebni zboží v CR. Arnika. 2007.
[13] Strakova J., and Petrlik J.: Hracka nebo toxicky odpad aneb jak odpovi Stockholmska umluva. Arnika. 2017
[14] Strakova J., Di Gangi J, Jensen G.K.: Toxic Loophole. Recycling Hazardous Waste into New Products. Arnika, IPEN and HEAL. 2018.
