Výrobci kontaminují dětské hračky nevhodným nakládáním s elekroodpadem

20.10.2015 - PRAHA | Tiskové zprávy
Arnika na mapě označila, kam putují plasty s toxickými látkami z Evropy a odkud se ve výrobcích vracejí do našich domácností.
Populární Rubikovy kostky skrývají hned dva hlavolamy. Jak se skládají a z čeho jsou složeny. Nový průzkum ekologické organizace Arnika totiž zjistil, že jsou v kostkách toxické zpomalovače hoření. Do nových výrobků včetně hraček a výrobků pro děti se dostávají z plastových částí elektroodpadu. Ve všech dvanácti vzorcích stanovila akreditovaná laboratoř VŠCHT přítomnost okta- nebo dekabromo difenyletheru (PBDE, vysvětlivky níže), tedy látky nepříznivě ovlivňující nervový a reprodukční systém. Do výrobků se dostaly kvůli nesystémové výjimce z mezinárodní, takzvané Stockholmské úmluvy (1), ale i kvůli nedostatkům evropské legislativy známé pod zkratkou REACH (2). Pro české spotřebitele, úřady i politiky by mělo být alarmující, že vzorky z České republiky dopadly v porovnání s Rubikovými kostkami z ostatních EU zemí nejhůře.

„Paradoxem zůstává, že hračkami s nejvyšší koncentrací byl prstový skateboard a rubikova kostka, které mají rozvíjet dětskou motoriku a IQ. Kvůli obsahu bromovaných zpomalovačů hoření ovšem mohou působit naprosto naopak. Recyklace samotná šetří zdroje a energii, nedá se ale považovat za jednoznačně pozitivní, pokud spolu s ní uvádíme do oběhu zakázané toxické látky. Většina evropského elektroodpadu se navíc zpracovává v rozvojových zemích - Číně a Africe. Toxický materiál, který vyvážíme do rozvojových zemí bez ohledu na pracovní podmínky podniků, které odpad zpracovávají, se nám ovšem vrací jako bumerang v podobě výrobků z černého recyklovaného plastu na náš trh,“ komentuje výsledky expertka Arniky na toxické látky ve spotřebním zboží Jitka Straková.

 

Do procesu zpracování elektroodpadu jsou zapojené děti, které z odpadu vytřiďují druhotné suroviny. Plasty se často pálí na otevřeném ohni, čímž toxické látky unikají do životního prostředí. V lepším případě jsou zpracovávány na recyklačních linkách, ovšem za použití technologií, které úniku nebezpečných chemických látek do pracovního prostředí nezabrání.

 

„První z chemikálií je zakázána Stockholmskou úmluvou a druhá čeká na svůj zákaz při příštím zasedání. Obě se jen velice těžko odbourávají z životního prostředí a našich těl, kde negativně působí na nervový systém a reprodukci. Řadí se mezi endokrinní disruptory, látky narušující hormonální rovnováhu našich těl. Nebezpečné jsou zejména pro těhotné ženy a novorozence. Nenarozený plod a právě narozené dítě je totiž plně pod kontrolou hormonů. Pokud nějaké látky působení hormonů naruší, zpozdí či jinak ovlivní, může to mít trvalé následky na vývoj mozku dítěte či propuknutí vážných chorob v dospělosti,“ doplňuje vliv toxických látek na zdraví člověka Karolína Brabcová z programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika. Vedle PBDE české vzorky obsahovaly nové bromované zpomalovače hoření, které se objevily na chemickém trhu teprve nedávno a jejichž zdravotní nezávadnost nebyla dosud ověřena.

 

Závěry průzkumu, který provedla Arnika v České republice a dalších pěti zemí EU (Slovensku, Německu, Polsku, Maďarsku a Švédsku), zazní tento týden na zasedání odborné komise Stockholmské úmluvy. Kromě samotných výsledků obsahuje zpráva české nevládní organizace návrh konkrétních opatření, jak do budoucna zabránit recyklaci toxických látek do nových výrobků.

 

Řešením tohoto problému a cílem je zodpovědně zlikvidovat nebezpečný elektroodpad za pomoci existujících technologií, které neuvolní další nebezpečné látky do pracovního prostředí nebo přírody, nikoli bránit recyklaci. Dalším klíčovým krokem je především zabránit zavádění do výroby takových látek, jejichž vlastnosti nejsou prozkoumány. Průzkum totiž mimo jiné poukazuje na praxi, kdy jsou zakázané zpomalovače nahrazovány novými chemikáliemi, jejichž chemické složení vzbuzuje obavy z obdobného působení na zdraví a životní prostředí, jako je tomu u chemikálií dříve vyrobených.

 

Průzkum Rubikových kostek na evropském trhu provedla Arnika v rámci své činnosti v mezinárodní síti nevládních organizací IPEN (International POPs Elimination Network). IPEN se prostřednictvím své pracovní skupiny pro dioxiny a odpady dlouhodobě snaží zamezit vývozu nebezpečného elektroodpadu do rozvojových zemí. „Pokoušíme se zastavit zavádění toxických látek do výrobků a jejich únik do životního prostředí,“ uvádí vedoucí pracovní skupiny IPENu a předseda Arniky Jindřich Petrlík.

 

Poznámky:

(1) REACH:http://arnika.org/reach

REACH je nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (Registration, Evaluation, Authorisation and Restriction of Chemicals). Vstoupilo v platnost dne 1. června 2007 a jeho cílem je zracionalizovat a vylepšit starý právní rámec Evropské unie (EU) pro chemické látky. REACH klade na průmysl větší odpovědnost za kontrolu rizik, která mohou chemické látky představovat pro zdraví a životní prostředí. V zásadě se REACH vztahuje na všechny chemické látky: nejen na chemické látky využívané v průmyslových procesech, ale i v našem každodenním životě, například na čisticí prostředky, nátěrové hmoty i na předměty, jako jsou oděvy, nábytek a elektrospotřebiče.

 

(2) Stockholmská úmluva o perzistentních organických znečišťujících látkách (POPs) z roku 2001 klíčový dokument v úsilí zbavit svět polychlorovaných bifenylů (PCB), dioxinů a furanů a devíti vysoce nebezpečných pesticidů a dalších nebezpečných látek. Více informací je na http://arnika.org/stockholmska-umluva

 

(3) IPEN: http://www.ipen.org/

Tato síť sdružuje přes 700 nevládních organizací z vice než sto zemí světa. Jejím cílem je dosáhnout pomocí Stockholmské úmluvy eliminace toxického znečištění světa perzistentními organickými látkami na naprosté minimum. Rovněž se aktivně podílí na přípravách a naplňování dalších mezinárodních úmluv týkajících se chemické bezpečnosti (např. SAICM, Basilejské úmluvy). Od roku 2009 se účastní také příprav nové úmluvy o rtuti.

 

Program Toxické látky a odpady sdružení Arnika hostí od roku 2001 sekretariát Pracovní skupiny IPENu (International POPs Elimination Network) pro dioxiny, PCB a odpady a od roku 2008 je koordinačním centrem IPENu pro region střední a východní Evropy (CEE Region). Současně proto také koordinuje důležité projekty mezinárodní kampaně Dodržte slib, eliminujte POPs (prezistentní organické látky).

 

Odkazy na naši databázi chem.látek:

http://arnika.org/bfr

http://arnika.org/pbde-polybromovane-difenylethery

http://arnika.org/hbcd-hexabromcyklododekan

http://arnika.org/nove-bromovane-zpomalovace-horeni-nbfr

 

Vydáno jako součást projektu podpořeného MŽP "Zdravá planeta pro zdravé děti" a projektu "Chemické látky a odpady v životě Pražanů - poradenství pro obyvatele hlavního města" podpořeného hlavním městem Prahou.

 

logoMZPlogo praha

  • Tiskový mluvčí: Vratislav Vozník, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., tel. 222 781 471, 606 727 942
jbj
Sledujte nás na:

Přehled zpráv emailem

zachranme-irbise