Dokud budou v zemi drahokamy, vždy se najdou lidé, kteří je budou chtít získat. Třeba i bez povolení a „načerno“. Přesně to je případ Horní Olešnice, obce v Podkrkonoší. Její okolí je významným nalezištěm českých granátů. Dlouhodobě je zde těží Družstvo umělecké výroby Granát Turnov. Zdejší krajina je ale i předmětem zájmu samozvaných prospektorů s jejich bagry nebo alespoň krumpáči.
Na základě podnětu občanského sdružení zakázala Česká inspekce životního prostředí v srpnu 2006 Šrejmovi jakékoli další zásahy do údolní nivy potoka. Mezi největší škody, které svou činností prospektor způsobil, patří devastace jedinečné louky s ohroženými upolíny evropskými. Ty v minulosti zkoumala botanička Martina Stránská. „Skutečným paradoxem je, že nepovolené těžařské aktivity zasáhly právě to nejvzácnější, co se v našem okolí a v Podkrkonoší vůbec nachází,“ komentovala případ Stránská.
Podle odhadů Arniky získal David Šrejma černou těžbou až 3 kilogramy pyropu, které mohl prodat za přibližně 100 tisíc korun. Sám Šrejma tvrdí, že na uváděných pozemcích prováděl jen „terénní úpravy“. Český granát je vyhrazený nerost, jehož ložiska jsou ve vlastnictví České republiky. Výhradní ložisko je ve vlastnictví státu ať se o něm ví z oficiálních průzkumů nebo nepovolené prospektorské činnosti. A proto v případě, že se báňské úřady nebo Ministerstvo životního prostředí dozví o skutečnostech nasvědčujících existenci výhradního ložiska, mají aktivně konat a chránit majetek státu. Ostatně Policie nyní zvažuje, zda Šrejmu obviní z krádeže.
Poznámka:
Upolín – lidové názvy „boleočko, bolíočko, boubelka, bublina, bublinky, buličí oko, buličí očka, knedlíček, luční tulipán, plané žarouží, planý tulipán, plný tulipán, tolita, úpol, volí očka, volské oko, volvočko, žlutá růžička“ popisují květ složený z mnoha plátků, „upolín“ vznikl z kupadlo – koupání, kdy se používal ve zkrášlovací lázni pro dívky, jedovatý.
