Arnika ve své nové publikaci posoudila 30 případů změn Prahy a dospěla k pěti závěrům a doporučením. Přinášíme druhý díl těchto doporučení:
Databáze změn a úprav územního pánu by měla být propojena s Geoportálem hlavního města Prahy a umožňovat oproti stávajícímu stavu jednoduché a intuitivní vyhledávání. Součástí této databáze by měla být i evidence všech podnětů na změnu územního plánu, doposud podněty takto zpracovány nejsou. Pokud by se jednalo o podnikatelský záměr, mělo by být zřetelně uvedeno, kdo podnět podal a komu patří dotčené pozemky. Snadno dohledatelná by měla být i vyjádření městských částí, státních úřadů (jako hygienická stanice nebo odbor ochrany prostředí) a dalších dotčených subjektů, včetně přímých odkazů na usnesení zastupitelstva, která se změny týkala. Praha už má tuto databázi zčásti zpracovanou a její doladění by představovalo významnou službu veřejnosti. V ideálním případě by databáze mohla obsahovat také informace o probíhajících územních a stavebních řízeních v jednotlivých městských částech a vydaných územních rozhodnutí či stavebních povolení, včetně dalších vyjádření k nim. Taková databáze by výrazně snížila korupční potenciál celého procesu schvalování změn územního plánu.
Doporučení 2: Podobu databáze hledat spolu s obyvateli
Rada hl. m. Prahy by ve spolupráci s odborníky, občany a jejich spolky měla definovat, jak by výše popsaná databáze měla fungovat a jaké služby by měla občanům i úředníkům poskytovat. Na základě výsledků této spolupráce by měla být vytvořena databáze změn a úprav územního plánu a také databáze všech dokumentů souvisejících s rozhodováním v území a povolováním staveb.
