Arnika posoudila 30 případů změn Prahy a dospěla k pěti závěrům a doporučením. Zde je poslední díl naší série:
Zastupitelé, investoři i Pražané by si měli uvědomit, že povinností zastupitelstva je navrženou změnou se zabývat a vyhodnotit její dopady. V žádném případě nejsou zastupitelé povinni změnu schválit. Povinností samosprávy je zvážit všechna pro a proti a rozhodnout ve shodě s touto rovnováhou. Zastupitelé navíc musí hájit především veřejné zájmy a zájmy občanů Prahy. Územní plán je zásadní dokument, který určuje podobu města nejen na dva či pět let, ale na 25 let či polovinu století. Prostřednictvím územního plánu vyjadřuje obec svoji vůli sladit všechny zájmy v území a nikoli pouze vycházet vstříc konkrétnímu projektu. Aby byl tento cíl splněn, musí být územní plán skutečným nástrojem, kterým zastupitelé o podobě obce rozhodují.
Doporučení 4: Vyčlenit na projednávání změn více času
Je běžnou praxí jednání zastupitelstva, že se změny územního plánu projednávají v rámci desítek jiných bodů programu zasedání. Podklady pro jednání zastupitelstva přitom mívají i 3 000 stran. Není v silách zastupitelů, aby se s tak rozsáhlým materiálem mohli důkladně seznámit a následně odpovědně hlasovat. Rozhodují přitom o tak cenné materii, jakou je území hlavního města, a rozhodují o budoucím rozvoji. I zde by bylo řešením směřovat změny územního plánu k určitému periodickému projednávání zastupiteli a nikoli předkládání nějakých změn téměř na každém zastupitelstvu. Zastupitelé by díky tomu mohli mít možnost seznámit se s plánem projednávaných změn dříve, nejlépe několik měsíců předem a projednat je kupříkladu s odborníky.
V programu zastupitelstva by měl být vyčleněn speciální čas na projednávání změn územního plánu tak, aby na debaty o změnách byl vyčleněn dostatek času. Na tyto debaty mohli být přizváni odborníci, se kterými by mohly být problematické změny konzultovány.
