Dokumentace popisuje několik variant. Můžeme je rozdělit asi takto – první tzv nulová varianta posuzuje situaci pro případ, že by se veškeré práce na skládce zastavily. Tato varianta je vychází z hlediska ochrany životního prostředí nejhůře. Druhá varianta posuzuje uložení odpadů z Pozďátek na jiné skládce. Tato varianta není pokryta finančně, jinak by vyšla patrně nejlépe. Třetí varianta je návrhem investora, který počítá s výstavbou nové skládky a provozem dalších technologií (provoz solidifikace, provoz biofermentace a provoz recyklační dílny na elektroodpad, na ploše pro nakládání s odpady chce firma mít provoz kompostování, provoz biodegradace a provoz recyklace stavebního odpadu, pod skládkou má být postavena čistírna odpadních vod). V dokumentaci je vyhodnocena jako nejlepší.
Zatím proběhla první část procesu, tzv. zjišťovací řízení. Připomínky obce, Občanského sdružení Pozďátky bez jedů a Arniky naleznete zde .
V současnosti běží lhůta pro připomínkování dokumentace. Připomínky lze zasílat na MŽP do 29. prosince 2005. Připomínky Arniky, programu Toxické látky a odpady a obce Slavičky naleznete zde .
Co bude následovat po tomto kole?
V druhé polovině prosince 2005 MŽP vybere zpracovatele posudku (nezávislá osoba, která hodnotí předloženou dokumentaci EIA). Posudek opět bude zveřejněn v informačním systému EIA. Bude ho možno najít zde a opět k němu na MŽP zaslat připomínky. Naposled bude možno projekt připomínkovat během veřejného projednávání. Koho tento případ zajímá, doporučujeme mu jednotlivé dokumenty připomínkovat.
Na základě těchto připomínek a odborného posudku dokumentace vydá MŽP stanovisko, což je něco jako doporučení, jak v případě skládky dále postupovat.
Klady a zápory přijetí či odmítnutí projektu.
Přijetí projektu – přínosy:
- ekonomické zajištění sanace skládky
- finanční přínos pro obec (obec je podle zákona o odpadech příjemcem základní složky poplatku, kterou platí jeho původce)
- vytvoření nových pracovních míst
- technologický přínos pro ČR – například stabilizace je pro určité druhy odpadů (především těžké kovy) považována za levnou a spolehlivou metodu jejich zneškodnění
Přijetí projektu – rizika:
- vznik průmyslové oblasti se zvýšenou prašností, hlukem, nárůstem dopravy
- zvýšené riziko vzniku řady onemocnění, včetně nádorových, zvláště ve vzdálenosti do 2 km od skládky, více lze nalézt zde.
- znečištění okolí skládky (např. prachem) může vést ke zhoršení kvality místních zemědělských produktů
- riziko havárií při přepravě odpadu
- vznik požáru na skládce – v r. 2002 bylo v ČR evidováno 237 požárů skládek
- dlouhodobá stabilita upravených odpadů (v ČR se stabilizáty posuzují pouze podle výluhových zkoušek, zatím nejsou k dispozici informace, jakým způsobem budou ověřovány technologické postupy pro jednotlivé typy odpadů)
- nekázeň provozovatele, nedodržení projektu
- rizikem pro budoucí vývoj regionu jsou i možné změny v projektu, jako je snaha rozšířit kapacitu skládky (až na dříve uváděných 1.500.000 m3), snaha rozšířit sortiment ukládanýxh odpadů, snaha technologicky nevhodně využívat popílky ze spaloven
- riziko plyne i z možných změn legislativy EU, která by mohla vést k dovozu odpadů ze zahraničí
- ekonomické riziko projektu
Odmítnutí projektu – přínosy:
- zachová se ráz lokality
- pokud by se podařilo zrekultivovat skládku, vzrostla by cena pozemků a nemovitostí v obci
- vyloučily by se rizika plynoucí z přijetí projektu
Odmítnutí projektu – rizika:
- stát nemusí uvolnit peníze na sanaci skladky, vlastnické vztahy mohou bránit získat finační prostředky na sanaci z fondů EU, dojde k dalšímu oddálení sanace
- odmítnutí projektu může vést ke konzervaci stavajícího stavu, což může vést k dalším haváriím v budoucnosti (zakrytí skládky snížilo její riziko, výrazně se snížil únik znečištění ze skládky)
Naše hodnocení
Přestože k dokumentaci máme ještě řadu připomínek, považujeme za ji dobře zpracovanou. Osud skládky má i nadále ve svých rukou obec Slavičky a Krajský úřad Vysočina. Obec nemusí souhlasit se změnou svého územního plánu, kraj může projekt rozporovat z důvodu nesouladu s jeho plánem odpadového hospodářství. V něm kraj sice počítá se sanací skládky, problematiku nebezpečných odpadů chce podle analytické části plánu řešit ve spolupráci s okolními kraji (plán nepředpokládá skládkování nebezpečných odpadů na území kraje).
Kromě výše dvou uvedených připomínek, považujeme za problém zabezpečení stávajících odpadů v zastřešené hale, problém posouzení stabilizačního postupu z hlediska dlouhodobé bezpečnost a také to, že na skládce mají končit odpady, které by šlo využít lépe naž jako materiál na technologické zajištění skládky.
Poslední aktualizace: 19.12.2005
