Alej roku není anketou, která by byla atraktivní jen v České republice. Její předobraz vznikl před pěti lety v sousedním Německu. I letos tamní organizace BUND (Sdružení pro životní prostředí a ochranu přírody Německa) hledala cestu či stezku lemovanou stromy, konkrétně s podtitulem "Alej – prostor pro život". Z více než 160 přihlášených vybrala porota spolku tři vítězky roku 2013.
Udělením "Aleje roku" BUND chce upozornit na problematiku stromořadí u silnic, která je důležitým tématem jak v celém Německu, tak i u nás. Aleje jsou nejen kulturní památky. Filtrují znečišťující látky z ovzduší, jsou biotopem a často fungují jako útočiště ohrožených druhů zvířat. Proto zásadním způsobem přispívají k ochraně životního prostředí a přírody. Stromořadí jsou typickým prvkem české a středoevropské krajiny vůbec a plní i u silnic celou řadu dalších funkcí.
„Aleje okolo silnic a cest stojí mnoho, často i stovky let. Pokud motoristé dodržují pravidla silničního provozu, nikdo nemá problém – ani řidiči, ani stromy. Stromy zůstávají mimo silnici a vozy zůstávají na vozovce. Problémy ale způsobují různá pochybení řidičů, jako je nepřiměřená rychlost, alkohol, drogy, atd. Ke snížení možných rizik významně přispívá snížení povolené rychlosti v aleji nebo instalace svodidel. Kácení stromů jako takzvané řešení je velmi krátkozraká a neudržitelná varianta, obzvlášť s vědomím, že mnohé aleje mají velkou hodnotu z hlediska cestovního ruchu,“ říká člen rady Německé alejové cesty a ředitel turistických služeb německého autoklubu ADAC Erwin Pfeiffer (1).
První místo patří Severním Porýní-Vestfálsku
Vítězný snímek vyfotografoval Thomas Ulrich a ukazuje uzavřenou alej lip, z nichž většina je kolem 150 let stará. Alej je vyfocena v srpnu v obci Schlangen-Oesterholz am Teutoburger Wald v Severním Porýní-Vestfálsku. Je to příklad významu starších cest pro biologickou rozmanitost. Lipová alej poskytuje stín květinám a funguje jako útočiště různých druhů hmyzu, netopýrů a ptáků. Alej vede podél dlážděné silnice přes vojenský prostor, což ale není důvod, proč by neměla být ponechána v současném stavu. Z území by se po změně hranic vojenského areálu mělo stát území Národního parku Senne-Egge.
Druhé místo patří Durynsku: Alej v Kefferhausen
Druhé místo vyhrál Edgar Weidemann z Heiligenstadtu s fotografii dobře zachovalé jeřábové aleje poblíž Kefferhausen v Durynsku. Fotografie z více než 100 let staré aleje přesvědčila porotu svým celkově harmonickým obrazem. Vzkvétající podrost poskytuje místo k životu hmyzu, obojživelníkům, drobným savcům a i ohroženým volně žijícím druhům rostlin v okolní zemědělské krajině.
Třetí místo patří Sasku: alej v Chemnitz
Třetí místo ve fotografické soutěži vyhrál snímek aleje ve městě Chemnitz. Autorkou je Elinor Matschewsky. Platanová alej je ale ohrožena plánovanou výstavbou tramvajové tratě. Jedná se o asi čtyřicetileté stromy, které by ještě minimálně 100 let mohly zlepšovat okolní životní prostředí a tak se v současné době jedná o alternativní variantě vedení tratě. Alej chrání místní občanské sdružení.
Proč anketa o alejích?
BUND se už mnoho let zabývá ochranou alejí. Stovky dobrovolníků aktivně pečují o „své“ aleje na místní úrovni. Zejména jde o aleje Braniborska, Meklenburska-Předního Pomořanska a Saska-Anhaltska. V těchto státech se nachází asi patnáct tisíc kilometrů cest, okolo kterých vede více než polovina z celkové délky alejí celého Německa.
Poznámky:
(1) ADAC (Allgemeiner Deutscher Automobil-Club) je největším automobilistickým klubem v Evropě s více než 18 miliony členy. Od roku 1992 financuje „Německou alejovou cestu“, která v délce 2500 km spojuje turisticky atraktivní lokality napříč všemi německými spolkovými zeměmi pomocí silnic lemovaných alejemi stromů. Více na http://arnika.org/nemecka-alejova-cesta-deutsche-alleenstrasse
