Plánovaná likvidace nebezpečných odpadů v plazmatronu ruské výroby v Poličských strojírnách je z hlediska životního prostředí problematickým krokem. Autoři hodnotící vliv této technologie na životní prostředí zrovna nehýřili sdílností. „Vypadá to tak, že tato technologie nikde nebyla v provozu natolik dlouho, aby o ní byly známy například údaje o množství emisí nebezpečných dioxinů a dalších škodlivin do životního prostředí,“ řekl RNDr. Jindřich Petrlík vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika, který se zúčastní zítřejší veřejné diskuse organizované poličským občanským sdružením A21.
Plánovaná likvidace nebezpečných odpadů v plazmatronu ruské výroby v Poličských strojírnách je z hlediska životního prostředí problematickým krokem. Autoři hodnotící vliv této technologie na životní prostředí zrovna nehýřili sdílností. „Vypadá to tak, že tato technologie nikde nebyla v provozu natolik dlouho, aby o ní byly známy například údaje o množství emisí nebezpečných dioxinů a dalších škodlivin do životního prostředí,“ řekl RNDr. Jindřich Petrlík vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika, který se zúčastní zítřejší veřejné diskuse organizované poličským občanským sdružením A21.
„Za vysoce problematické považujeme umístění zamýšleného projektu. Auta s nákladem vysoce nebezpečných odpadů by totiž projížděla zónou zvýšené ochrany zdrojů pitné vody. Havárie při jejich přepravě by mohla mít katastrofální důsledky,“ upřesnil jedno z možných rizik pro životní prostředí Petrlík. V plazmatronu předpokládá Omnipol likvidaci odpadů s obsahem polychlorovaných bifenylů, což jsou látky nebezpečných v již velice nízkých koncentracích.
Další možná rizika specifikovala Arnika v připomínkách ke studii o hodnocení vlivů na životní prostředí zpracované na zakázku Omnipolu: „Svými odhadovanými ročními emisemi chlorovodíku by plazmatron byl dle nám dostupných údajů druhou nejhorší spalovnou nebezpečných odpadů v České republice z hlediska emisí této látky v objemu 510 kg/rok (po spalovně Emseko Zlín, která má odhadované roční emise HCl za rok 2000 949 kg a za rok 1999 687 kg). Pak by měla dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí obsahovat i posouzení zátěže okolního životního prostředí chlorem/chlorovodíkem. Dopad jeho imisí na lesní porosty v okolí, na kvalitu vody apod. Ani celkové emise NOx nejsou zanedbatelné.“ Více viz úplné znění připomínek Arniky k dokumentaci o hodnocení vlivů plánovaného plazmatronu na životní prostředí.
Vedle účasti na veřejné diskusi Arnika do Poličky zapůjčí také výstavu "Budoucnost bez jedů" věnovanou toxickým látkám a obraně před jejich úniky. "Mimo jiné právě také polychlorovaným bifenylům, které chtějí Poličské strojírny a Omnipol pálit v plazmatronu," specifikoval náplň výstavy tiskový mluvčí Arniky Marek Jehlička.
Stránky sdružení A21 k plazmatronu.
