Zatímco v našich zeměpisných šířkách už začíná být znatelně chladněji, zářijové teploty v černohorské Budvě blížící se podzim rozhodně nepřipomínají. Ne, že by to skupinku formálně oděných lidí spěchajících po rozpálené ulici jadranského letoviska obzvlášť těšilo. Ve třicetistupňovém parnu míří na zahájení mezinárodní konference o dodržování demokratických principů v otázkách životního prostředí. Většina delegátů očekává ničím nerušené, místy až nudné jednání. Netuší zatím, co si pro ně Arnika přichystala.
Dva ranaři s rameny jako kmen lípy zastavují účastníky přicházející do hotelu Splendid. „Who gave you this?,“ ukazují na podezřelý předmět, který dostal každý z účastníků od dvou tajemných dívek hned u vchodu. „Do you know her, are you a provocateur too?,“ pokračují lámanou angličtinou*. Delegáti na vlastní kůži pociťují nejistotu a možná obavy. Ale jen na okamžik. Z balíčku se nakonec vyklube pozvánka na prezentaci o pronásledování ekologických aktivistů a z goril v černých oblecích naši kolegové.
Happeningem nazvaným Zastavte perzekuci aktivistů!, který upozorňoval na pronásledování činorodých občanů, Arnika otevřela zářijové setkání stran Aarhuské úmluvy, zabývající se zpřístupňováním informací, zabezpečením právní ochrany a zajištěním aktivní účasti veřejnosti na rozhodování ovlivňující životní prostředí. Tématy v angličtině souhrnně nazývanými „environmental democracy“.
A na co jsme se snažili v Budvě upozornit? Pronásledování lidí aktivně zapojených do ochrany životního prostředí každoročně narůstá. V mnoha případech jsou přitom nejvíce ohroženi místní obyvatelé, kteří musejí odolávat tlaku bohatých a mocných. Do Černé Hory jsme mimo jiné přijeli představit nově spuštěný portál Stop-persecution.org, který podobné kauzy mapuje. Jeden z nich přichází na přetřes v samém závěru konference. Příběh Taťány a Andreje, který se do historie zapíše jako první, na jehož základě strany úmluvy oficiálně obvinily konkrétní stát z pronásledování aktivistů.
Kde Bělorusko přestřelilo
Taťána Noviková a Andrej Ožarovský se stali obětí útlaku ze strany běloruských úřadů za své námitky proti jaderné elektrárně Ostrovec, budované na bělorusko-litevských hranicích. Ožarovský, ruský jaderný expert, byl zatčen, vyhoštěn a dalších deset let nesmí do země vstoupit. Běloruské novinářce Novikové po uvěznění sebrali léky, které jí pomáhaly zotavit se z předchozí operace rakoviny. Později byla se skupinou kolegů znova zadržována, aby se nemohla zúčastnit dalších demonstrací.
Bělorusko ovšem není jediným hříšníkem. Na nešvary jednotlivých zemí upozorňují oficiální i jiné studie. Smutným faktem je, že se k zemím překračujícím přijaté normy úmluvy brzy připojí také doposud příkladná Česká republika. Nový stavební zákon, účinný od ledna 2018, totiž spolu s novelou zákona o posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) téměř kompletně vylučují veřejnost zastupující spolky z účasti na rozhodování o územních změnách.
* „Kdo vám to dal? Znáte ji? Jste taky provokatér?“
Tento text vyšel v listopadu 2017 v časopise Arnikum (číslo 3/2017)
