Ekologická katastrofa na řece Odře ukázala nejen pomalost a neschopnost úřadů, ale také nutnost radikální nápravy ochrany životního prostředí a vodního hospodářství v Polsku. Každá krize je bolestná lekce. Omluvy předsedy vlády Polské republiky a symbolické rezignace nestačí. Je důležité krizi využít společně, za účasti veřejné debaty, k nezbytným a skutečným systémovým změnám!
Jako jedni ze členů mezinárodní koalice "Čas na Odru!" (https://saveoder.org/cs/) sdílíme požadavky zde sdružených polských ekologických organizací:
OKAMŽITĚ POZASTAVIT VŠECHNY PRÁCE A REGULAČNÍ PLÁNY na řece Odře. Dlouhotrvající nedostatek informací o hlavním zdroji katastrofy a názory odborníků na možnou akumulaci mnoha jejích příčin – včetně uvolňování znečištění ze spodních sedimentů během probíhajících rozsáhlých regulačních prací – naznačují naléhavou potřebu je zastavit . Toto pozastavení by mělo trvat minimálně do doby, než budou objasněny příčiny katastrofy a naplánována rekonstrukce říčního ekosystému. Prostředky na škodlivé a neopodstatněné regulační práce (viz příloha) by měly být přesměrovány na ochranu řeky, obnovu jejích biologických zdrojů a bezpečnost obyvatel údolí Odry.
URGENTNÍ PŘÍPRAVU A REALIZACI PROGRAMU RENATURACE Údolí Odry. Pokračující ekologická katastrofa na řece Odře znamená nejen nejviditelnější uhynulé ryby, ale také likvidaci mnoha dalších organismů a narušení rovnováhy ekosystému řeky. Pro záchranu situace je zapotřebí program obnovy Odry a zvýšení její odolnosti vůči antropogenním a klimatickým krizím, vypracovaný na základě vědeckých poznatků a ve skupině odborníků. Možnost takových aktivit naznačil Atlas niv Odry, publikovaný ekologickými organizacemi již v roce 2000, http://atlas.odra.pl/
ZAVEDENÍ STÁLÉ MONITOROVACÍ SÍTĚ ŘEK instalací automatických stanic pro měření základních fyzikálně-chemických parametrů se systémem přenosu dat na všech hlavních řekách v Polsku.
SYSTÉMOV POSÍLENÍ SLUŽEB OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Při ekologické katastrofě selhaly polské služby a systém monitorující kvalitu životního prostředí včetně vod.
Připomínáme, že v roce 2019 byly kompetence v oblasti vodního hospodářství, včetně řek, odebrány ministerstvu životního prostředí a klimatu a převedeny na ministerstvo infrastruktury, které není schopno se o stav polských řek a vod postarat a soustřeďuje se na realizaci hydrotechnických a plavebních investic .
Přes zapojení zaměstnanců různých institucí se dosud nepodařilo zjistit zdroj katastrofy na Odře. Krizová situace ukazuje na nutnost výrazného posílení služeb monitoringu životního prostředí - jak po stránce finanční, tak i po stránce vybavení a kompetencí. V Polsku by státní útvary měly působit na úrovni policejních útvarů, které mohou účinně čelit trestné činnosti ohrožující životní prostředí i obyvatele.
Vodní hospodářství včetně řek by mělo být doménou ministerstva životního prostředí a nemělo by být rozptýleno v rámci ministerstva infrastruktury. Řešením pro odstranění rozmělňování kompetencí a problémů v komunikaci mezi jednotlivými úřady by mohlo být vytvoření agentury ochrany životního prostředí sdružující kompetence GDOŚ (Generální inspekce životního prostředí), CIEP a KZGW PGW WP (státní správa v oblasti ochrany vod).
Absolutní změnu vyžaduje způsob komunikace a informování o ohrožení přírody a lidí spojených s katastrofami. Informace musí být věcné, založené na vědeckých poznatcích. Výsledky rozborů a testů kontaminace by měly být veřejně dostupné čitelným způsobem spolu s komentáři odborníků.
Ekologická katastrofa je příležitostí k revizi priorit ve vodním hospodářství v Polsku a přesměrování finančních prostředků do rozvoje povodí, které jsou šetrné k přírodě i lidem, odolné vůči klimatickým změnám a náhodným událostem. V souvislosti s kalamitou Odry by měly být revidovány aktualizace vodohospodářských plánů ve smyslu rezignace na nákladné úpravy toků a stavby vodních cest ve prospěch realizace programu obnovy Odry a Národního programu renaturace povrchových vod.
Cílem výše uvedených aktivit by měla být ochrana člověka a zvýšení odolnosti ekosystémů, snížení rizika povodní a sucha, rozvoj turistické a rekreační nabídky a zvýšení samočistící schopnosti řek.