Vstup České republiky do EU mimo jiné znamená povinnost vyhlášení soustavy chráněných území Natura 2000. V následujícím textu se dozvíte aktuální stav mapování území v Českém středohoří.
1. Charakteristika oblasti Území CHKO České středohoří se rozkládá na ploše 1063 km2, čímž se řadí na třetí místo mezi CHKO České republiky (za Beskydy a Šumavu, jejíž část je národním parkem). České středohoří je pohoří vulkanického původu, na jehož podobě se významně podílela erozní činnost. Současný vzhled je tedy výsledkem dlouhotrvajícího geologického a geomorfologického vývoje. Nejvyšším bodem Českého středohoří je vrchol Milešovky (836,5 m), nejnižším hladina Labe v Děčíně (121,9 m). Maximální výškové rozpětí tedy činí 714,6 m, převládající výšková členitost je 200-600 m. Před zahájením podrobného plošného průzkumu, za něž lze mapování NATURA 2000 považovat, byl z Českého středohoří udáván výskyt 106 zvláště chráněných druhů rostlin (podle § 48 zákona o ochraně přírody a krajiny ve smyslu příslušné prováděcí vyhlášky) z toho 18 druhů kriticky ohrožených, 44 druhů silně ohrožených a 44 druhů ohrožených. Aktuálně je udáván výskyt 166 zvláště chráněných druhů živočichů, z toho 39 kriticky ohrožených, 66 silně ohrožených a 61 ohroženého druhu. 2. Aktuální stav mapování soustavy Natura 2000 v Českém středohoří Mapování v dosti členité krajině s velkou rozmanitostí přírodních stanovišť spolu se značnou rozlohou oblasti představuje obrovský rozsah práce, který je potřeba zvládnout do data vstupu České republiky do Evropské unie. Mapování pro soustavu NATURA 2000 bylo zahájeno v r. 2001, pokračovalo v r. 2002 a je plánováno i na r. 2003. Provádí se v základních mapách ČR v měřítku 1:10 000. CHKO leží na 86 listech takovýchto map nebo jejich částí. V současné době je zmapováno 51 listů, což představuje 47 070 ha. K dokončení mapování v Českém středohoří zbývá 35 listů nebo jejich částí, většinou v bývalých okresech Děčín a Česká Lípa. 3. Výběr z předběžných výsledků mapování soustavy Natura 2000 v Českém středohoří Jak vyplývá z předchozího textu, v CHKO České středohoří je zmapováno zhruba 2/3 území.Práce při mapování potvrdily značnou různorodost přírodních stanovišť s malou rozlohou, velký rozsah rozličných biotopů od nížinných po podhorské, od mokřadních po suchomilné až skalní a velkou druhovou diverzitu. Např. v území severně a západně od Lovosic na ploše zhruba 12600 ha (7 listů základní mapy ČR) bylo vymapováno celkem 45 typů přírodních stanovišť (z toho 22 zařazených v soustavě NATURA 2000, 8 prioritních) a zjištěn výskyt 145 taxonů, uvedených v redukované verzi Černého a červeného seznamu cévnatých rostlin ČR k programu NATURA 2000.V Českém středohoří se vyskytují tři rostlinné druhy významné z hlediska soustavy Natura 2000: včelník rakouský (Dracocephalum austriacum) – jediná lokalita na Deblíku u Ústí nad Labem, v posledních letech výskyt nepotvrzen, střevičník pantoflíček (Cypripedium calceolus) – národní přírodní památka Bílé stráně u Litoměřic a koniklec otevřený (Pulsatilla patens) – přírodní rezervace Holý vrch a více lokalit v jeho okolí, národní přírodní památka Borečský vrch. 4. Předpokládané lokality, které budou navrženy pro soustavu Natura 2000 v Českém středohoří Z dosavadních průzkumů a předběžného vyhodnocení zatím vyplývá, že jako budoucí lokality soustavy NATURA 2000 by měla být navržena území s následujícími pracovními názvy: Lounské stepi – stepní lokality na jihozápadním okraji CHKO České středohoří s přesahem do nechráněné krajiny (výskyt sysla obecného s povinným zařazením do soustavy NATURA 2000) Milešovka – lesnatá část CHKO v severozápadní části CHKO; pro realizaci tohoto projektu je požádáno o podporu z prostředků PHARE (projekt Technická a praktická podpora soustavě NATURA 2000) Labské středohoří – lesostepní část CHKO na pravém břehu Labe mezi Ústím nad Labem a Litoměřicemi (lokality koniklece otevřeného, které se povinně zařazují do lokalit soustavy NATURA 2000) S ohledem na potvrzený výskyt bobra evropského (povinné zařazení do lokalit soustavy NATURA 2000) bude navržena jako další přírodní lokalita i Niva Labe, zvláště jeho pravý břeh. Předpokladem ovšem je vyřešení technických problémů, mezi něž patří především disjunktivní charakter přírodních biotopů. Zdroje informací použité v textu: Jaromíra Kuncová, SCHKO České středohoří, text přednášky přednesené na konferenci Trvale udržitelný rozvoj Euroregionu Labe 8. 2. 2003 M. Chytrý, T. Kučera, M. Kočí, Katalog biotopů ČR, Praha 2001, AOPK Praha
