Podle České inspekce životního prostředí (ČIŽP) počet podnětů, se kterými se na ni veřejnost obrací, neustále roste. „Zatímco v roce 2003 byl celkový počet podnětů okolo tří set, v roce 2008 jich bylo již 1074. Z toho se okolo 70 % týkalo právě kácení stromů,“ spočítal vedoucí odboru ochrany přírody ČIŽP Tomáš Mařík na tiskové konferenci, kterou inspekce uspořádala na konci ledna. „Jestliže uvážíme, že 50 % z těchto podnětů je oprávněných, řeší ochrana přírody jen na základě podnětů veřejnosti 300 případů porušení zákona v oblasti ochrany dřevin“, dodal.
Jak uvedla Eva Tylová, ředitelka ČIŽP, přestože orgány ochrany přírody mají vyhovět žádosti o kácení jen v odůvodněných případech, je podle zkušeností ČIŽP až 95 % těchto rozhodnutí kladných. Podle ní jsou některé malé obecní úřady odborně málo způsobilé posoudit zdravotní stav a hodnotu stromu, a kácení zpravidla povolí. Některá velká kácení stromů ale povolily i úřady větších měst, které by již měly být schopny posoudit nezbytnost zásahu. „Kromě toho jen těžko odhadnutelné množství stromů je pokáceno bez příslušného povolení,“ doplnil Tomáš Mařík.
Specifickým problémem je tzv. systémová podjatost úřadů, pokud se jedná o povolení kácení na vlastním pozemku obce. V tomto případě žadatel sám sobě také kácení povoluje. „Například v Praze na úrovni městských částí se tímto způsobem často schvaluje plošné kácení zeleně údajně z pěstebních důvodů,“ doplnil Jakub Esterka z Centra pro podporu občanů Arniky.
Také počet a výše pokut, které udělila ČIŽP v loňské roce za poškozování přírody a krajiny významně vzrostl. Oproti roku 2005, kdy úhrn celkové výše pokut udělených oddělením ochrany přírody ČIŽP činil zhruba 8 mil. Kč, v roce 2008 již přesáhl 14,5 mil. Kč. Z toho zhruba polovina pokut byla udělena v souvislosti s ochranou dřevin. „V roce 2008 jsme za nelegální kácení stromů mimo les udělili pokuty ve 188 případech s celkovou sumou přes sedm milionů korun,“ řekl Mařík.
Dalším problémem, se kterým se dřeviny rostoucí mimo les potýkají, je jejich poškozování. „Stromy jsou poškozovány například tím, že je kolem nich nasypáván stavební odpad,“ popsala Eva Tylová. „Pokud je strom příliš zavezen, pak uhyne.“ S tím koresponduje i nebývale zvýšený výskyt nelegálních navážek, který se podle Inspekce v poslední době rozmohl v ČR. Jednou z příčin zvýšení počtu ilegálních navážek je bezpochyby intenzivní stavební boom. Pro investora znamená ilegální zavážka značné finanční úspory.
Ovšem stromy mohou být poškozeny také vlivem zanedbání péče. „Za stav stromu je odpovědný majitel. Potíž je v tom, že se majitelé o stromy nestarají a špatný stav stromu pak řeší jeho pokácením,“ uvedl Mařík. Na druhou stranu, kdo se o dřeviny chce starat, může na to získat státní peníze. Michal Slezák ze Státního fondu životního prostředí uvedl, že na regeneraci zeleně mají na období 2007 až 2013 vyčleněno 87 milionů eur. „Preferovány jsou projekty, které využívají stávající zeleň,“ upozornil Michal Slezák.
