25. listopadu proběhla konzultace zástupců Mezinárodní sítě pro eliminaci znečišťujících látek (IPEN) pro region střední a východní Evropy, Kavkazu a střední Asie se speciálním reportérem OSN pro lidská práva, chemické a odpadní látky Marcosem Orellanou. Setkání se zúčastnili také členové IPEN z Arménie – nevládní organizace „Arménské ženy pro zdraví a zdravé životní prostředí“ a také partnerské organizace Arniky „Centrum pro mobilizaci a podporu komunity“ (CCMS) a informační nevládní organizace „EcoLur“.
EcoLur a CCMS představily téma „Chemické znečištění těžkými kovy ničící životní prostředí a zdraví: výstražný signál z Akhtaly, těžařské komunity v Arménii“ připravené ve spolupráci s Arnikou. V prezentaci zazněly významné problémy jak celostátního, tak i regionálního rozsahu (regionu Tavush). Byla zdůrazněna problematika objemu nekontrolovatelné těžby, kdy i přes nerentabilitu ložisek arménská vláda schvaluje projekty s malými výtěžky (např. ložisko zlata Amulsar). Za této situace zůstávají komunity zasažené těžbou bez podpory státu při snahách chránit svá práva na čisté životní prostředí, práva pracovníků i odpovědnost za podnikání.
Během vystoupení byla pozornost věnována také případným nástrojům k ochraně práv místního obyvatelstva před dopady činností těžebních společností, zvyšování informovanosti o znečištění, možnostem kompenzace škod na zdraví, většímu zapojení vládních struktur a těžebních společností do eliminace znečištění.
V rámci spolupráce Arniky, CCMS a EcoLuru byla provedena řada výzkumů týkajících se znečištění těžkými kovy a organickými polutanty v regionu Tumanyan v arménské provincii Lori. Výsledky posledního průzkumu prokázaly jako nejvíce rizikový prvek arsen, který byl přítomen v 94 % vzorcích moči dětí žijících v blízkosti odkaliště v Akhtale. Tento fakt také potvrzuje již dříve zjištěná vyšší rizikovost pro děti v případě arsenu. Další prvky nebezpečné pro zdraví jsou kadmium, zinek, olovo.
Projev vyvolal reakci speciálního reportéra OSN. Ve svém závěrečném projevu Dr. Marcos Orellana vyzdvihl důležitost dodržování extrateritoriálních povinností v oblasti lidských práv v případech importu těžených materiálů. “Musíme mluvit o odpovědné těžbě. Bylo poznamenáno, že se někdy těží miliony tun rudy, aby se vyrobil 1 gram zlata. Samozřejmě existují také rtuť a kyanidy a další perzistentní znečišťující látky. Jak to vyřešit? Ti, kdo dovážejí materiál získaný tímto způsobem porušujícím lidská práva, mohou být postaveni před soud,” uvedl Orellana. Rovněž projevil zájem o informace týkající se států-importérů těchto rud a případné možnosti vyvíjení tlaku na tyto země.
“Musíme ukázat všem komunitám spravedlivý přechod k čistému prostředí. A to musí udělat výrobci. Důkazy o příčinách a následcích znečištění musí být poskytovány nikoli komunitami, které se snaží zachránit svoje životy, ale těmi, kteří znečišťují životní prostředí. A to je základ pro přístup ke spravedlnosti,” uzavřel Orellana.
