„Doufáme, že o úniku této nebezpečné látky bude vypracována zpráva, ze které bude jasné, kolik jí uniklo, a že bude zpřístupněna veřejnosti. Zatím jsme takovou informaci hledali marně na internetu Spolany. Jde o látku potenciálně více nebezpečnou lidskému zdraví než chlór,“ řekla k úniku ve Spolaně Mgr. Hana Kuncová, vedoucí kampaně Arniky „Stop nebezpečí ze Spolany“. Etyldichlorid se po úniku drží při zemi podobně jako chlór.
Etyldichlorid (neboli 1,2 dichlorethan) je toxická látka. Při vdechnutí vyšších koncentrací může poškodit játra či ledviny, má narkotický účinek. Smrtelná dávka způsobuje selhání centrálního nervového systému a selhání srdce. Dlouhodobý expoziční limit pro pracovní prostředí je 10 mg/m3, krátkodobá koncentrace by neměla překročit 20 mg/m3.
Etyldichlorid je podezřelý z karcinogenních a genotoxických účinků. Tato látka se z 90% využívá při výrobě vinylchloridu monomeru, z něhož se posléze vyrábí PVC. Odhadované úniky do životního prostředí jsou z 95% do ovzduší a ze 4,8% do vody, zbytek se pak ukládá v půdách a sedimentech. Je to dáno těkavostí látky, která se z vody poměrně rychle dostává do ovzduší. Ve vzduchu pak EDC reaguje na oxid uhličitý a chlorovodík. Poločas rozpadu EDC v ovzduší byl odhadnut na 42 dní. EDC se uvolňuje do životního prostředí i za běžného provozu Spolany Neratovice. Během povodní uniklo podle odhadů České inspekce životního prostředí cca 50 kg EDC.
Česká inspekce životního prostředí zveřejnila po povodni v roce 2002 ve své zprávě z 27. 9. 2002 mimo jiné i výsledky měření koncentrací této látky. Citujeme celou pasáž, která se k této látce váže: „ Z dalších výsledků je nutné věnovat pozornost zvýšené koncentraci chlorovaných uhlovodíků, především 1,2 dichlorethanu ve vzorcích (meliorační strouha Libiš – 27. 8. 2002 1 900, resp. 2 700 µg/l; nařízení vlády č. 82/1999 Sb. udává hodnotu 10 µg/l, metodický pokyn MŽP č. 8/1996 v limitu „C“ udává hodnotu 50 µg/l), což je způsobeno kontaminací vody v důsledku staré ekologické zátěže v areálu SPOLANY. Výsledky jsou v relaci s údaji analýzy rizik (Analýza rizika – EKOSYSTEM, 4/1996, kde jsou uvedeny koncentrace 1 500, resp. 19 600 µg/l) a tento stav přímo nesouvisí s povodňovou situací.“
