Nevládní organizace EARTH a Arnika (1) při příležitosti Světového dne životního prostředí 2021 vyzvaly k ukončení vývozu nebezpečného odpadu a špinavého recyklačního průmyslu prostřednictvím celosvětové ratifikace dodatku Basilejské úmluvy (2). Přestože svět vstupuje do dekády OSN pro obnovu ekosystémů, znečištění špinavou recyklací nadále devastuje životní prostředí a zdraví po celém světě. Bez celosvětové ratifikace Ban Amendment Basilejské úmluvy bude tento problém pokračovat.
Poté, co začal v lednu 2018 platit zákaz importu odpadu do Číny, došlo ke zvýšení množství plastového a elektronického odpadu dováženého do Thajska (3). Jako zdroje nebezpečných znečišťujících látek byly identifikovány procesy recyklace, zejména procesy související s plasty (3). Tyto znečišťující látky by mohly mít dopad na životní prostředí a živobytí komunit žijících v blízkosti recyklačních závodů. V reakci na to se organizace občanské společnosti mobilizovaly a vyzvaly k zákazům a regulaci dovozu plastového šrotu a elektronického odpadu. V srpnu 2018 thajská vláda vypracovala usnesení o zákazu dovozu elektronického odpadu kategorizovaného podle Basilejské úmluvy a plán na postupné zrušení dovozu běžného plastového šrotu v příštích dvou letech.
Organizace EARTH provedla průzkum dat, aby zjistila, zda se dovoz plastového šrotu a elektronického odpadu s těmito vládními opatřeními změnil. Podle údajů celního úřadu se množství plastového šrotu – výrobků podle celního kódu 3915 (4) – dovezeného do Thajska v roce 2017 odhaduje na 152 737 tun (5). V roce 2018, po čínském zákazu, se množství dovezeného plastového šrotu zvýšilo na 552 721 tun (5) (další informace viz tabulka 1). V EARTH zjistili, že počet nových provozů plastového průmyslu, které obdržely povolení, se zvýšil na 289, což je více než kdykoli jindy za posledních sedm let (obvykle mezi 132 a 195 ročně) (6). Nejenže se dvouletý plán zákazu dovozu plastového šrotu neuskutečnil, ale v březnu 2021 se Ministerstvo přírodních zdrojů a životního prostředí a Odbor průmyslových prací rozhodly povolit dovoz plastového šrotu na dalších šest let.
Zákaz dovozu elektronického odpadu vstoupil v platnost 15. září 2020 a zakázal import 428 druhů elektronického odpadu. Tento zákaz však vyjímá druhy elektronického odpadu, které spadají pod celní kód 8548 (5). Patří sem části strojů a elektrické součástky (7). Od vyhlášení zákazu se však druhy elektronického odpadu pod celním kódem 8548 stále dovážejí, i když pomalejším tempem (5). Kromě tohoto kódu EARTH zjistil, že zákaz obsahuje právní mezery, které umožňují dovážet mnohem více druhů elektronického odpadu (8). Tyto podmínky umožňují dovoz elektronického odpadu i v roce 2021 (5).
Díky neúplnému zákazu dovozu elektronického odpadu a neochotě postupně ukončit dovoz plastového šrotu recyklační továrny v Thajsku (6) nadále rostou. Miroslava Jopková z české nevládní organizace Arnika poukazuje na rozdíly mezi recyklačními závody v Thajsku a EU: “Mnoho recyklačních závodů v Thajsku se neřídí vysokými bezpečnostními normami, jako jsme zvyklí v Evropě. Tyto závody jsou velmi často obrovským zdrojem emisí nebezpečných látek se špatnými pracovními podmínkami.”
Od roku 2017 EARTH sleduje mnoho recyklačních závodů, které spalují a zpracovávají kovy bez preventivních opatření a vypouštějí vzduchem přenášené kontaminanty. “Špinavý recyklační průmysl má zničující dopady na životní prostředí a živobytí v Thajsku. Na jedné straně vytlačuje menší zpracovatele odpadu a sběrače odpadků, což mnohým z nich způsobilo finanční potíže. Na druhé straně nesprávné metody zpracování odpadu způsobují znečištění místního životního prostředí,” vysvětluje Akarapon Teebthaisong, výzkumný a technický pracovník organizace EARTH. “Znečišťující látky, jako jsou těžké kovy, kontaminují místní atmosféru a vodní zdroje. Perzistentní organické znečišťující látky, jako jsou dioxiny/furany, rovněž představují hrozbu dlouhodobé kontaminace ekosystémů a potravinové sítě, což může potenciálně ohrožovat zdraví obyvatelstva na regionální až národní úrovni.”
Místní komunity tváří v tvář takovým hrozbám nemlčely. Thamonwan Wannapirun, vedoucí skupiny Tha Than-Ban Song, se zasazuje o uzavření nadnárodních recyklačních továren ve své komunitě poté, co jejich přítomnost a provoz vedly k vážné kontaminaci místních vodních cest a studní podzemních vod a k neustálému znečištění ovzduší a hluku: “Chtěli bychom, aby země po celém světě přestaly vyvážet svůj odpad do zemí se slabší legislativou a horšími standardy pro vymáhání. Thajsko se stalo skládkou odpadků a místní komunity jako ta naše trpí následky.”
Thamonwan si přeje, aby země po celém světě ratifikovaly dodatek - Ban Amendment - Basilejské úmluvy jako významný krok k ukončení mezinárodního obchodu s nebezpečným odpadem a špinavou recyklací. Novela zákazu dovozu a vývozu nebezpečných odpadů mezi členskými státy odstraní mezery a ukončí politiky, které umožnily pokračování dovozu elektronického odpadu a plastového šrotu. “Chtěli bychom, aby vedoucí představitelé národů a průmyslových odvětví mysleli na masy lidí žijící s důsledky jejich činů. Každý člověk si zaslouží čistý vzduch, čistou vodu, čisté životní prostředí a zdravé živobytí. Prosím, přemýšlejte o tom a připojte se k dodatku. To pomůže celosvětovému úsilí o ochranu a zlepšení životního prostředí.” Hlavní vývozci elektronického odpadu a plastového šrotu do Thajska v roce 2021 a jejich status týkající se Basilejské úmluvy a dodatku jsou zobrazeni v tabulce 2 a 3.
Miroslava Jopková z Arniky doplňuje: “Pokud mezinárodní obchodování s odpady a špinavá recyklace nejsou řádně kontrolovány, mají dopad na komunity. Naléhavě vyzýváme thajskou vládu, aby ratifikovala Ban Amendment Basilejské úmluvy (2), který umožní zákaz nebezpečných odpadů v přílohách I, III, VIII a IX. Tato nečinnost je bohužel běžná i v jiných zemích států jihovýchodní Asie a po celém světě. Bez aktivního závazku států nemají mezinárodní zákony jako Basilejská úmluva (2) žádný dopad na globální úsilí o ochranu životního prostředí. Jelikož Světový den životního prostředí 2021 znamená vstup globálního společenství do nové dekády obnovy ekosystémů, jednoznačně vyzýváme k ukončení vývozu nebezpečných odpadů a špinavého recyklačního průmyslu prostřednictvím celosvětové ratifikace dodatku Basilejské úmluvy."
Tabulka 1: Hodnoty vývozu plastového šrotu (HS3915) do Thajska v letech 2015 až 2021
Hodnoty zobrazené v tabulce jsou zpracovány organizací EARTH. Zdroj nezpracovaných dat: Centrum informačních a komunikačních technologií, Ministerstvo obchodu ve spolupráci s celním odborem. Adresa URL: http://tradereport.moc.go.th/TradeThai.aspx.
Tabulka 2: Největší vývozci plastového šrotu do Thajska v roku 2021 (leden-duben)
Tabulka 3: Největší vývozci elektronického odpadu do Thajska v roku 2021 (leden-duben)
