Epichlorhydrin ve Spolchemii

Epichlorhydrin se používá k výrobě syntetického glycerolu, epoxidových pryskyřic, vodou ředitelných pryskyřic, epoxidových nátěrových hmot a iontoměničů. Používá se však také například jako klížidlo papíru či ve farmacii anebo ve výrobě elastomerů, změkčovadel, lubrikantů a adheziv. Nejsou známa žádná konkrétní data o jeho přítomnosti v jídle či pitné vodě. Podle vyhlášky ministerstva zdravotnictví číslo 376/2000 Sb. se obsah této látky stanovuje pouze v případě předpokládaného výskytu.

Je to látka rychle a široce absorbovaná vdechnutím či prostřednictvím kůže. Snadno proniká buněčnými membránami. Hlavními toxickými účinky jsou lokální podráždění a poškození centrální nervové soustavy. Vyvolává rakovinu nosní dutiny inhalační cestou a nádory žaludku potravní cestou. Při kontaktu s kůží způsobuje senzibilizaci a poleptání.

Maximální denní přípustný příjem byl Světovou zdravotnickou organizací (WHO) stanoven na 0,143 ug/kg tělesné váhy vypočtený s faktorem 10.000 pro míru nejistoty. Prozatímní limit pro pitnou byl stanoven na úrovni 0,4 ug/l založený na alokaci 10% maximálního denního příjmu z vody.

Epichlorhydrin se do životního prostředí uvolňuje z výroby, použití, skladování, při přepravě i při likvidaci materiálů, které jej obsahují. Jeho poločas rozkladu v neutrálním roztoku je 148 hodin. Má nízký potenciál k bioakumulaci. V České republice je zařazen mezi vodu znečišťující nebezpečné látky, patří do skupiny adsorbovatelných organických halogenidů.

Hlavní cesty, jak se tato látka dostává do lidského organismu je vzduchem (jak ústy a nosem, tak kůží) a s potravinami či vodou. Do vody a potravin se může uvolňovat z materiálů, s nimiž přicházejí do kontaktu. Data pro jeho koncentraci v ovzduší jsou málo známa, nejde o běžně sledovanou látku a zároveň není snadné ji ve venkovním ovzduší měřit. Ve vzdálenosti 100 až 200 m od továrny vypouštějící epichlorhydrin do ovzduší (v bývalém SSSR) se jeho koncentrace ve venkovním ovzduší pohybovaly mezi 0,5 - 1,2 mg/m3. Ve vzdálenosti 400 m pak pět z 29 vzorků obsahovaly epichlorhydrin v koncentracích přesahujících 0,2 mg/m3. V 600 metrech od továrny už nebyla látka detekována.

V České republice je s epichlorhydrinem spojena především chemická výroba ve Spolchemii v Ústí nad Labem. Právě v této továrně došlo 25. srpna 2000 k jeho úniku. Používá se zde ve výrobě epoxidových pryskyřic. Možná právě tato látka způsobila zdravotní problémy studentů výtvarného směru jedné z vysokých škol, kterým Spolchemie věnovala epoxidové pryskyřice jako materiál k výrobě výtvarných děl bez jakéhokoliv varování před jejich možnou zdravotní nebezpečností. Příznaky - jako malátnost anebo podráždění pokožky - by tomu odpovídaly. Epichlorhydrin byl také přítomen v provozu výroby pryskyřic, který ve Spolchemii vyhořel v listopadu 2002. Jeho hořením mohou vznikat další nebezpečné chemické látky - například dioxiny.

Epichlorhydrin je mezi látkami zařazenými na širší seznam integrovaného registru znečišťování. Prakticky to znamená, že by se veřejnost o jeho cestách v životním prostředí měla poprvé dozvědět až teprve v roce 2008. Navíc jde o látku, u níž se dá očekávat snaha ji ze seznamu vyškrtnout.

Další informace:

Akrylamid, epichlorhydrin, vinylchlorid (Státní zdravotní ústav Praha)

Únik ze Spolchemie v roce 2000

Bezpečnostní list jednoho výrobku s epichlorhydrinem

Český tisk o epichlorhydrinu:

MF Dnes – 28. 3. 2003, autor: (ir)

Za požárem v chemičce je nedbalost

Ústí nad Labem - Policisté včera zveřejnili, jak došlo k mohutnému požáru ve výrobně pryskyřic v ústecké Spolchemii vloni v listopadu. Oheň způsobila nedbalost - jeden ze zaměstnanců zapomněl uzavřít kohout potrubí, ve kterém byly zbytky vysoce hořlavého epichlorhydrinu. Z reaktoru, ve kterém se pryskyřice vyrábí, se pak do trubek dostaly další chemické látky. Ty při smíchání s epichlorhydrinem vybuchly. „V době, kdy k havárii došlo, potřebovali pracovníci provozu odčerpat z reaktoru přebytečný epichlorhydrin jinam. Volili nestandardní postup a neúspěšně se pokusili přesunout látku do jiného reaktoru, kde vytvořili podtlak. V trubkách pak zůstal zbytek epichlorhydrinu z neúspěšného pokusu,“ řekl policejní rada Jan Král, který se případem zabývá.

Poté, co se nakonec pracovníkům podařilo odvést přebytečný epichlorhydrin jinou cestou, destilací, začalo se s vlastní výrobou. Do potřebného množství epichlorhydrinu pak do reaktoru nasadili další suroviny. „Nebyl však uzavřen hlavní ventil, kterým se pokoušeli upustit přebytečný epichlorhydrin. Hmota se smísila se zbytky a došlo k reakci. Výbuch roztrhl potrubí, na podlahu v prvním patře se rozlil hořlavý obsah reaktoru a pak se zapalovaly ostatní sudy s hořlavinami a vznikl ten velký požár,“ poznamenal Jan Král. I když se potrubí rozlétlo na kusy a poškozen byl i ventil, podařilo se jasně určit, že byl otevřený. „Ventil se otvírá jen z devadesáti stupňů. Výbuch pod zavřeným ventilem by jej zdeformoval jinak,“ řekl Král.

V případě, že státní zástupce podá obžalobu, stanou spolu s obsluhou před soudem i dva vedoucí pracovníci výroby pryskyřic. Ti měli za úkol před zahájením běžného provozu zpracovat výrobní dokumentaci. To se nestalo a provoz začal vyrábět i bez dokumentace. Zaměstnanci tak měli k dispozici pouze instrukce výzkumného pracoviště Spolchemie. Od roku 1999 totiž probíhaly ověřovací výroby, které měly vyladit postupy tak, aby výroba byla šetrnější k životnímu prostředí. Neexistovala však schválená výrobní instrukce pro tento postup. Obviněni jsou tak dva vedoucí pracovníci, kteří odpovídají za provozní dokumentaci, a obsluha, která odpovídá za správné nastavení potrubních tras. Policie nepředpokládá, že by obvinila někoho dalšího.

MF Dnes 26.11.2002, autor: FILIP KŘIVINKA

Inspektor: Naše měření škodlivin po požáru nelžou

Ústí nad Labem - Při požáru ústecké chemičky mohly unikat nebezpečné látky, které vůbec nikdo neměří - spekuloval po páteční havárii Jindřich Petrlík z ekologického hnutí Arnika. A přidávali se k němu další ekologové. Představitelé továrny i nezávislá inspekce životního prostředí však něco podobného odmítají. „Věděli jsme, co ve výrobně pryskyřic bylo za látky, a proto jsme i od začátku věděli, co měřit - přítomnost kysličníku uhelnatého a fosgenu,“ vysvětluje Jiří Balej z ústecké pobočky České inspekce životního prostředí (ČIŽP). Hlavně tyto dvě látky mohly podle Baleje při spalování chemikálií, jako je epichlorhydrin a styren, vzniknout. „Pryskyřice, benzín a organická rozpouštědla ale shořela tak rychle, že při vysoké teplotě spalování z nich nezbylo vůbec nic. Všechno shořelo na oxid uhličitý a vodu. Ani saze nikam nespadly,“ uvedl Balej.

Měření navíc provádělo na různých místech několik na sobě nezávislých systémů. Jedním z nich byly i dvě pojízdné laboratoře, které má ústecká Spolchemie. „Ty jsou konstruovány tak, aby změřily, co může potenciálně hrozit. Kdyby to neuměly, popřel by se jejich význam,“ odpovídá na Petrlíkovy úvahy mluvčí chemičky Zdeněk Rytíř. „Dozírali jsme na měření, která prováděla chemička, celou noc. Můžeme potvrdit, že byla udělána dobře, a také, že se shodují s výsledky jiných autorizovaných měřičských skupin,“ uvedl Balej. Kromě dat z mobilních laboratoří jsou podle něj v Ústí ještě k dispozici údaje z dalších přístrojů, které vlastní hydrometeorologové a magistrát města. „Měřících skupin bylo dost a byly renomované. Přijel i měřící vůz z Chemopetrolu, který je velmi dobře vybavený.

Docela by mě potěšilo, kdyby se ti, co mají řadu neověřených hypotéz, měření zúčastnili,“ vzkázal ekologům Balej, který nicméně považuje havárii v Ústí nad Labem za mimořádně závažnou. „Přítomnost látek, jako je chlor, styren a hexachlorbenzen, se při požárech běžně neměří,“ oponuje Petrlík. „Požár v chemičce je rozhodně příspěvek ke globálnímu zamoření. Hoření látek s obsahem chloru, třeba jen PVC, představuje nebezpečí,“ dodává ekolog, který páteční oheň přirovnává k haváriím, které se nedávno staly v neratovické Spolaně.

MF Dnes 23.11.2002, autor: MILAN K. OSVAAG

Nebezpečných látek jsou v areálu tuny

Ústí nad Labem - V ústecké Spolchemii se pracuje s více než stovkou nebezpečných látek. Vyplývá to z její bezpečnostní zprávy. Mezi nejnebezpečnější patří Epichlorhydrin, kterého je více než tisíc tun v zásobnících na Ovčím vrchu střežených bezpečnostní agenturou. Epichlorhydrin je hořlavina druhé třídy, dlouhodobé působení jeho nízkých koncentrací má rakovinotvorné účinky.

Ve Spolchemii se vyskytuje i kolem čtyř set tun extrémně hořlavých zkapalněných plynů a tisíc dvě stě tun chloru, který dráždí a leptá sliznice a dýchací cesty a při vyšších koncentracích způsobí i smrt. Chlor se používal jako bojová látka v první světové válce. Různých hořlavých pryskyřic je v továrně více než dva tisíce tun. Již bezpečnostně technický průzkum specializované německé firmy z roku 1995 jasně prokázal, že nelze nijak zcela zabránit například úniku propylenu z potrubí. Propylen má přitom při vysokých koncentracích narkotické účinky a nebezpečný je tím, že se vzduchem tvoří třaskavou směs.

Dalším terčem kritiky především ze strany ústecké Občanské ligy je skladování a zpracování chloru. „Dobrý stav zásobníků i stáčecího místa se kvůli projevům koroze velmi špatně udržuje,“ uvádí zmiňovaná zpráva. Kvůli zeslabování konstrukčních materiálů nelze podle zprávy vyloučit únik až deseti kilogramů chloru. Podle havarijní studie této zprávy by přitom únik šesti kilogramů během tří sekund způsobil zdravotní poškození lidem až do vzdálenosti bezmála tří set dvaceti metrů. Zástupci Spolchemie v červenci podepsali smlouvu na dodávku nového provozu epoxidových pryskyřic. K běžné produkci deseti tisíc tun tak má přibýt dalších dvacet čtyři tisíc tun.

Nebezpečné chemikálie ve Spolchemii

- Epichlorhydrin 1 050 tun - Alylchlorid 270 tun - Aceton 125 tun - lakový benzin 200 tun - hořlavé kapalné plyny 420 tun - Fenol 160 tun - Chlór 1211 tun - Kyselina fluorovodíková 275 tun - Rtuť 150 tun - Syren 250 tun - Perchloretylen 570 tun - Tetrachlormetan 350 tun - Toluen 100 tun - Xylen 130 tun - Epoxidové, Alkydové a polyesterové pryskyřice více než 2 000 tun Zdroj: Bezpečnostní zpráva Spolchemie, analýza Občanské ligy.

MF Dnes 31.08.2000, autor: (lu)

Úniky nebezpečných látek ze Spolchemie

S e v e r n í Č e ch y - Areál Spolchemie se nachází jenom několik set metrů od centra Ústí nad Labem, kde se pohybují tisíce lidí. V minulých letech hned několikrát z areálu společnosti unikly velmi škodlivé látky.

prosinec 1994 - Měřící systém Opsis zaznamená v Ústí nad Labem zvýšené koncentrace rtuti. Podezření padne na Spolchemii, která ji používá ve výrobě Elektrolýza, ale nic se neprokáže.

říjen 1995 - Z provozu Elektrolýza unikne do ovzduší sedm kilogramů jedovaté rtuti.

duben 1996 - Kvůli špatné funkci koncového absorbéru unikne z provozu výroby kyseliny sírové nebezpečný oxid sírový.

červenec 1996 - Několik občanů si v Ústí nad Labem stěžuje na pálení očí a zápach chloru. Česká inspekce životního prostředí není schopna prokázat, že chlor unikl z chemičky, nařídí však, aby společnost nainstalovala kameru, která by příští případný únik zaznamenala.

říjen 1996 - Obyvatelé v Ústí nad Labem si opět stěžují na zápach chloru v centru města. Spolchemie tehdy vypouštěla do řeky Bíliny chlornan, což má povoleno. Řeka byla ale příliš kyselá a látka se proto začala rozkládat na prudce jedovatý chlor.

prosinec 1997 - Při opakovaném najíždění provozu na výrobu kyseliny sírové ze Spolchemie uniklo velké množství oxidu siřičitého. Okamžité koncentrace této škodlivé látky v centru města přesáhly hodnotu osmadvacet tisíc mikrogramů na metr krychlový, když norma je pět set mikrogramů.

únor 1998 - Začátkem měsíce při poruše zařízení pro sběr a úpravu odpadních vod z výrobny syntetických pryskyřic uniknou do řeky Bíliny organická rozpouštědla. O týden později unikne z výrobny kyseliny sírové oxid sírový, který zahalí bílou mlhou centrum Ústí nad Labem.

srpen 1998 - Z výroby olea unikl Spolchemii oxid sírový a zahalil město. Spolchemie odhadovala, že škodlivé látky do ovzduší během asi tří minut unikl zhruba jeden litr a nemohla proto nijak ohrozit zdraví obyvatel. Jaké byly koncentrace oxidu sírového v ovzduší, ale nikdo neví, protože je žádná instituce neměří.

říjen 1999 - Při poruše na zařízení, které vyrábí kyselinu chlorovodíkovou, unikl do ústeckého ovzduší chlor, který byl cítit v celém centru města. Nebezpečné a jedovaté látky naštěstí uniklo jen minimální množství a neohrozila žádného z obyvatel města.

srpen 2000 - Ze zásobníků v areálu Spolchemie unikl epichlorhydrin, látka zůstala v jímkách pod nádržemi a naštěstí se tak nedostala mimo areál závodu.

MF Dnes 26.08.2000, autor: (lu)

Spolchemii opět unikla chemikálie

Ú s t í n a d L a b e m - Ze zkorodovaného zásobníku ústecké Spolchemie ve čtvrtek večer unikl epichlorhydrin. Společnost tvrdí, že únik neohrozil životní prostředí a zdraví obyvatel v Ústí nad Labem. "Uniklo celkem asi pět metrů krychlových epichlorhydrinu. U úniku zasahovali naši hasiči, kterým se podařilo jej zlikvidovat. Látka se nedostala mimo území společnosti," uvedl včera mluvčí Spolchemie Zdeněk Rytíř.

Epichlorhydrin se spolu s vodou, kterou hasiči použili na ochlazení zásobníku, zachytil v jímkách. "Jejich obsah bude předepsaným způsobem asanován" řekl Rytíř. Dodal, že závada nijak nenarušila chod podniku a materiální škody na majetku firmy jsou minimální. Již v pondělí by měl být poškozený zásobník opraven. Únik pobouřil ústecký magistrát, který o něm údajně nebyl informován. "Spolek tak porušil dohodu z května 1998," tlumočil včera stanovisko vedení města mluvčí magistrátu Milan Knotek. Tato dohoda chemičku zavazuje o všech únicích škodlivých látek neprodleně informovat město, okresní úřad, hygieniky, policii, hasiče a další instituce. Porušení dohody ovšem Spolchemie popírá. "Osobně jsem na dispečinku byl a vím, že informováni byli," uvedl Rytíř.

MF Dnes 12.03.1998, autor: MICHAEL FIALA

Prodej firmy do soukromých rukou bude kvůli ekologii těžký

SPOLCHEMIE: Podnik v centru Ústí nad Labem plný nebezpečných jedů

Ústí nad Labem- Spolek pro chemickou a hutní výrobu, který byl založen již před sto čtyřiceti lety, zaměstnává v současné době dva tisíce pět lidí. Za poslední tři roky propustil necelé tři stovky zaměstnanců a do roku 2000 chce jejich počet snížit o dalších dvě stě. Průměrná měsíční mzda v podniku se loni zvýšila o necelých třináct set korun na více než dvanáct tisíc korun. Spolchemie vytvořila za loňský rok při tržbách tři a půl miliardy korun hrubý zisk osmdesát tři miliony korun. Jeden a půl miliardy korun tržeb přitom získala z vývozu. Spolchemie se majetkově účastní v šestnácti společnostech, z nichž osm jsou dceřiné firmy se stoprocentním podílem Spolku.

STÁT VLASTNÍ VÍTŠINU AKCIÍ

Spolchemie má dnes dva akcionáře s více než desetiprocentními podíly. Jsou jimi dceřiná společnost České národní banky Česká finanční s necelými šestačtyřiceti procenty a Fond národního majetku, který vlastní dvanáct procent. Téměř šedesát procent akcií podniku je tedy v rukou státu. "Svůj podíl chceme prodat solventnímu investorovi z oboru, tedy nejspíš zahraničnímu," sdělil ředitel České finanční Stanislav Pavel. Hledání vhodného partnera bude podle Pavla zřejmě dlouhodobou záležitostí. Cenu akcií totiž nejspíše nepříznivě ovlivní poloha podniku s ekologicky náročnou a nebezpečnou výrobou uprostřed městské zástavby. "Ani při prodeji majority vcelku by zřejmě pozice státu při vyjednávání o ceně akcií nebyla jednoduchá," uvedl analytik Československé obchodní banky Zdeněk Šafka. "Stát by zřejmě musel přijmout veškeré záruky za možné dopady výroby podniku na životní prostředí," dodal.

PODNIK ZÍSKAL OSVÍDČENÍ

Výtkám kritiků se Spolchemie brání s tím, že pro ekologii dělá mnoho. Letos chce získat mezinárodní osvědčení kvality svého takzvaného environmentálního systému řízení. Od roku 1994 totiž svůj řídící i provozní systém přizpůsobuje mezinárodním standardům v oblasti ekologického chování. Předloni obdržel Spolek od Svazu chemického průmyslu České republiky osvědčení o respektování principů odpovědného chování v chemii, certifikát Responsible Care. Začátkem loňského roku získal podnik rovněž certifikát o bezpečnostní analýze podle platných západních norem.

NEBEZPEČNÉ LÁTKY

Propylen: Při vysokých koncentracích má narkotické účinky. Nebezpečný je tím, že se vzduchem tvoří třaskavou směs.

Epichlorhydrin: Dráždí a leptá sliznice a dýchací cesty, při vyšších koncentracích způsobí smrt. Dlouhodobé působení nízkých koncentrací má rakovinotvorné účinky.

Chlor: Dráždí a leptá sliznice a dýchací cesty, při vyšších koncentracích způsobí smrt. Používal se jako bojová látka v první světové válce.

Amoniak, chlorid fosforitý, bezvodý fluorovodík: Dráždí a leptá sliznice a dýchací cesty, při vyšších koncentracích způsobí smrt.