Evropa sice udělala krok směrem k omezení nebezpečné rtuti, ale nad kontaminací v jiných částech světa si EU stále „myje ruce“. V minulém týdnu se totiž zástupci členských států, Evropské komise a Evropského parlamentu dohodli na kompromisním legislativním návrhu, který by měl omezit kontaminaci rtutí z evropských zdrojů. Unie by tak naplnila zásadní Minamatskou mezinárodní úmluvu o rtuti. Návrh například požaduje bezpečnější nakládání se rtuťovým odpadem tak, aby byl ukládán pouze v pevném stavu do podzemních úložišť. Pozitivní je také zákaz amalgámových plomb pro děti do 15 let a pro těhotné a kojící ženy. Bohužel návrh nepotlačuje neblahou praxi tzv. double standardu, kdy Evropa omezuje výrobky s obsahem rtuti na svém území, ale nebrání jejich exportu do třetích zemí.
Rtuť je neurotoxický kov, který se hromadí v životním prostředí a poškozuje zejména vyvíjející se mozek nenarozeného plodu i malých dětí a tím pádem je zvlášť nebezpečná také pro těhotné ženy. Má za následek snižování inteligence a nevratné poškození mozku. Emise rtuti v ovzduší padají na zem v dešťové vodě. Vodní mikroorganismy ji přeměňují v tzv. dimethylrtuť, která putuje potravním řetězcem až k člověku, který ji do sebe dostává zejména potravou z ryb. Ryby jsou přitom velmi cenným zdrojem proteinů i omega 3-mastných kyselin paradoxně nezbytných pro zdravý vývoj mozku. Důvodů pro jeho omezení je tedy víc než dost a každý krok je vítaný.
Evropské orgány bohužel v návrhu nešly dostatečně daleko v omezení exportu výrobků obsahujících rtuť. Posvěcují tedy pokrytecky tzv. double standard. V Evropě zakázané výrobky s obsahem rtuti např. v bateriích či lampách mohou výrobci vyvážet do třetích zemí. Bohatá Evropa tak pokrytecky umožňuje další kontaminaci rtutí mimo své území, ovšem v zemích, kde je legislativa i finanční prostředky pro bezpečné zacházení se rtutí na daleko nižší úrovni. Navíc odmítá poskytnout finance a know-how pro chudší země tak, aby mohly efektivně vyčistit kontaminovaná místa rtutí v jejich zemích.
Přivítat lze zákaz amalgámových plomb pro děti do 15 let a pro těhotné a kojící ženy (s platností od 1. 7. 2018). Všechny členské státy taky musejí vypracovat plán na snížení míry použití dentálního amalgámu, a to do 1. 7. 2019. Evropská komise pak na základě podkladů od jednotlivých členských států připraví případně legislativní návrh, jak amalgám zakázat nejlépe od roku 2030.
Amalgámové plomby jsou dnes druhým největším zdrojem rtuti v EU (využití rtuti v ostatních průmyslových odvětvích – první je chlorový průmysl, dále se např. používá při výrobě fluorescentních lamp). Evropská unie je současně největším znečišťovatel rtutí právě z dentálního amalgámu.
Obecně lze říci, že se Evropské unii podařilo dospět k částečně účinným opatřením tak, aby Evropané do budoucna přestali znečišťovat sebe i životní prostředí jednou z nejnebezpečnějších neurotoxických látek. Zbývají ovšem další kroky, především vstřícný a zodpovědný přístup k chudším zemím po celém světě.
K celému balíku opatření na omezení rtuti se EU zavázala podpisem Minamatské úmluvy o rtuti. Text kompromisního materiálu musí ještě schválit Evropský Parlament a Evropská Rada.
Více na: www.arnika.org/rtut
www.arnika.org/rtut-a-zdravi
www.arnika.org/poskozeni-mozku-deti
Tato zpráva vznikla z projektu financovaného hlavním městem Prahou a Ministerstvem životního prostředí. Publikované informace nemusí vyjadřovat stanovisko dárců.
