Víte, které podniky nejvíce znečišťují vzduch, vodu a půdu v okolí Vašeho bydliště? Víte, jaký je stav životního prostředí ve Vašem městě? V pátrání Vám pomůže Integrovaný registr znečišťování. Na příkladu podniku DEZA a.s. z Valašského Meziříčí Vám ukážeme jak.
Co je Integrovaný registr znečišťování?
Integrovaný registr znečišťování je databáze údajů, která mapuje toky vybraných chemických látek v konkrétních průmyslových podnicích. Ministerstvo životního prostředí tyto údaje nejpozději v září 2005 musí zpřístupnit veřejnosti. V praxi to znamená, že z databáze bude možno zjistit údaje o tom, kolik dané chemické látky za rok konkrétní průmyslový provoz vypouští do vzduchu, vody, půdy a kolik se této látky předává mimo něj (v odpadu či odpadních vodách). Pokud je tedy v určité lokalitě problém s některou chemickou látkou, můžeme díky registru vystopovat její zdroj. Ne vždy, protože podniky nahlašují emise pouze tehdy, překročí-li určité minimální množství, tzv. ohlašovací práh, daný přílohou č. 1 k nařízení vlády č. 368/2003 Sb.
Jaké látky vypouští podnik DEZA do životního prostředí?
Podnik DEZA je největší výrobce základních organických chemikálií v ČR. Zpracovává surový dehet a benzol, což jsou oba vedlejší produkty při výrobě koksu z černého uhlí. Tyto látky jsou zdrojem řady uhlovodíků a dalších organických sloučenin využívaných v chemickém průmyslu, například při výrobě plastů, barev a podobně. Kromě toho provozuje DEZA vlastní energetické provozy, spalovnu nebezpečných odpadů a čistírnu odpadních vod.
Podnik nám na základě naší žádosti poskytl kopii svého prvního hlášení do Integrovaného registru znečišťování za rok 2004.
Práh pro emise do vzduchu překročily kysličník uhličitý (CO2), nemethanové těkavé organické látky (NMVOC), oxidy dusíku (NOx), oxidy síry (SOx), benzen a di-(2-ethyl hexyl) ftalát (DEHP).
Práh pro emise do vody překročily celkový dusík, rtuť, nikl a fenoly.
Emise do půdy podnik neohlásil žádné.
V odpadech byly překročeny prahové hodnoty pro arsen, kadmium, chrom, nikl, olovo a zinek. Dále byl překročen práh pro rtuť, v jejím případě se však jednalo o předání zářivek k další recyklaci.
Úplné hlášení podniku DEZA do IRZ naleznete zde.
Podobně budete moc nalézt v IRZ hlášení i z ostatních podniků z Vašeho bydliště. Porovnáním zjistíte, který provoz emituje Vámi sledovanou látku nejvíce.
Jaký je stav životního prostředí ve Valašském Meziříčí z hlediska látek vypouštěných podnikem DEZA?
Vzduch
Valašské Meziříčí patří mezi města se zhoršenou kvalitou vzduchu (viz nařízení vlády č.60/2004 Sb.). Překračovány jsou limity pro polyaromatické uhlovodíky (PAH) a prach (PM10). Rozptylová studie Zlínského kraje zařadila mezi problematické látky také oxid siřičitý a benzen. Obyvatelé města si dlouhodobě stěžují na zápach. V devadesátých letech odhalilo měření Ing. Holadové z VŠCHT v okolí podniku DEZA zvýšenou koncentraci ftalátů v trávě ostřici.
Z IRZ uvidíme, které z těchto problémů s podnikem souvisí.
Prach (PM10)
Prach IRZ nesleduje. Jeho hlavním zdrojem v současnosti také již nejsou velké energetické zdroje, ale malé kotelny a domácí topeniště. Vyšší vliv má dále nákladní doprava. Podniky typu DEZA jsou až na třetím místě.
Oxidy síry (SO2, SO3)
Imisní limity pro oxid siřičitý (SO2) stanovuje Nařízení vlády č. 60/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší.
Nařízení stanovuje tyto imisní limity:
| Účel vyhlášení | Parametr/Doba průměrování | Hodnota imisního limitu |
|---|---|---|
| Ochrana zdraví lidí | Aritmetický průměr / 1 h | 350 μg/m3, nesmí být překročen více než 24x za rok |
| Ochrana zdraví lidí | Aritmetický průměr / 24 h | 125 μg/m3, nesmí být překročen více než 3x za rok |
| Ochrana zdraví lidí | Aritmetický průměr / kalendářní rok | 50 μg/m3 |
| Ochrana ekosystémů | Aritmetický průměr / zimní období | 20 μg/m3 |
Podle Krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší nebyla průměrná roční koncentrace v celém Zlínském kraji překročena. Vypočtené hodnoty se pohybují na úrovni 10 μg/m3. Horší to je ale s hodnotami krátkodobými. Ve Valašském Meziříčí dle rozptylová studie Zlínského kraje jsou na několika místech překročeny jak hodinové, tak denní koncentrace. O tomto problému se jednalo již v době posuzování dokumentace EIA k záměru firmy na rozšíření provozu na výrobu ftalanhydridu, rozptylová studie tehdy neprokázala toto zatížení a emise z podniku se měly na průměrné úrovni znečišťování podílet pouze 10 μg/m3. Krátkodobé hodnoty nebyly v době procesu EIA k dispozici.
V každém případě dle hlášení podniků do registru znečišťování z roku 2001 je DEZA dominantní zdroj v oblasti. Viz tabulka č.1.
Tabulka č. 1: Hlavní zdroje oxidu siřičitého ve Valašském Meziříčí
| Název zdroje | Emise [t/rok] | % podíl na emisích kraje |
|---|---|---|
| DEZA, .a.s. | 1476,02 | 17,6 |
| CIDEM Hranice, a.s. - Cihelna Hrachovec | 224,64 | 2,7 |
| CS CABOT s.r.o. | 128,13 | 1,53 |
Zdroj: REZZO, ČHMÚ, ENVIROS
Podle údajů z roku 2001 jsou pro emise SO2 klíčové zdroje z REZZO 1. Tabulka č.2 nám ukazuje podíly jednotlivých zdrojů dle údajů z roku 2001.
Tabulka č. 2: Podíl jednotlivých zdrojů na emisích oxidu siřičitého ve Valašském Meziříčí
| Podíly jednotlivých zdrojů v % | |||
|---|---|---|---|
| doprava | malé | střední | velké |
| 1,1 | 4,9 | 0,9 | 93,1 |
Emise z podniku DEZA v posledních letech rostou. V roce 2001 podnik vyprodukoval 1470 t/r SO2, v roce 2003 to bylo již 1553,7 t/rok SO2. Za rok 2004 podnik do IRZ nahlásil emise oxidů síry (SO2, SO3) ve výši 2258,7 t/rok. Celkové emise kysličníku siřičitého ve Zlínském kraji v letech 2001 až 2003 jsou uvedeny v následující tabulce č. 3.
Tabulka č. 3: Celkové emise oxidu siřičitého ve Zlínském kraji
| 2001 | 2002 | 2003 | |
|---|---|---|---|
| Celkové emise SO2 v t/rok | 8565,3 | 7351,4 | 7986,9 |
| Emise SO2 do REZZO 1 v t/rok | 6232,4 | 5835,1 | 6466,7 |
Zdroj: ČHMÚ, Emisní bilance ČR
Závěrem je třeba dodat i další skutečnost. Na znečištění ovzduší kysličníkem siřičitým se nepodílí jenom lokální zdroje. Dochází zde k dálkovému transportu jak na území tak do jeho okolí. Při hodnocení lokality Vsetín pocházelo pouze 30,41% z našeho území. Zbytek z okolních států - Polska, Slovenska, Německa, Maďarska a Rakouska. To ale neznamená, že by se emise z našich zdrojů neměly snižovat. Jen to ukazuje na to, že tyto problémy lze řešit pouze na mezinárodní úrovni.
Benzen
Nařízení vlády č. 350/2002 Sb. stanovilo nově imisní limit pro benzen. Ten činí 5 μg/m3 a musí být splněn k 1.1.2010. Jeho hlavními zdroji jsou spalování dřeva, automobilová doprava a dále skladování, manipulace a distribuce benzinů. Ve Valašském Meziříčí je dominantním zdrojem benzenu podnik DEZA. Celkové emise benzenu ze stacionárních zdrojů ve Zlínském kraji v roce 2001 činily 163 tun. V roce 2004 činily emise benzenu z podniku DEZA asi 21,6 tun. V následující tabulce č. 4 vidíme emise benzenu z roku 2001. Tyto data sloužily jako podklad pro zpracování rozptylové studie kraje. Výsledky studie lze využít i nyní, protože emise podniku se příliš nezměnily.
Tabulka č. 4: Hlavní zdroje emisí benzenu ve Valašském Meziříčí
| Název zdroje | Emise [t/rok] |
|---|---|
| DEZA, .a.s. | 23,10 |
| CIDEM Hranice, a.s. - Cihelna Hrachovec | 2,32 |
Rozptylová studie Zlínského kraje překročení limitu pro rok 2010 ve Valašském Meziříčí prokázala. Nejvyšší vypočtené koncentrace se pohybují na úrovni 7,9 μg/m3. V tabulce č. 5 vidíme rozdíly původu benzenu mezi jednotlivými městy v kraji.
Tabulka č. 5: Podíl jednotlivých zdrojů emisí benzenu v různých městech ve Zlínském kraji
| Podíly jednotlivých zdrojů v % | ||||
|---|---|---|---|---|
| lokalita | doprava | malé | střední | velké |
| Valašské Meziříčí | 3,33 | 0 | 0,01 | 96,66 |
| Zlín | 99,14 | 0 | 0,01 | 0,85 |
| Uherské Hradiště | 99,03 | 0 | 0,02 | 0,94 |
Zdroj: Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Zlínského kraje (kapitola 5)
V roce 2004 proběhlo měření těkavých organických látek ve čtyřech městech Zlínského kraje. Odběr v lokalitě Křižná potvrdil přítomnost zdroje emisí benzenu. Zda-li se jedná o emise z podniku DEZA studie nepotvrdila. Lokalita není umístěno v hlavním směru proudění větru od podniku. Koncentrace benzenu jsou uvedeny v tabulce č. 6.
Tabulka č. 6: Výsledky měření imisí benzenu ve Zlínském kraji
| Datum odběru | Vsetín | Zubří | Rožnov pod Radhoštěm | Valašské Meziříčí |
|---|---|---|---|---|
| 28.-29.5. | 1,432 | 0,992 | 0,845 | 3,034 |
| 29.-30.5. | 0,711 | 0,568 | 0,431 | 2,565 |
| 30.-31.5. | 0,625 | 0,335 | 0,412 | 1,235 |
| 31.5.-1.6. | 0,504 | 0,354 | 0,300 | 2,421 |
| 1.-2.6. | 0,635 | 0,415 | 0,373 | 0,954 |
| 5.-6.11. | 1,573 | 2,070 | 2,192 | 1,936 |
| 6.-7.11. | 1,416 | 1,065 | 1,088 | 1,263 |
| 7.-8.11. | 1,432 | 2,341 | 3,292 | 2,252 |
| 8.-9.11. | 2,003 | 1,742 | 1,582 | 2,000 |
| 9.-10.11. | 1,646 | 1,646 | 1,369 | 1,970 |
Pachy
Za dlouhodobý a nejobtížněji řešitelný problém je považováno řešení zápachu v okolí podniku. Na ten si dlouhodobě stěžují i místní obyvatelé. Tento problém vyžaduje sledování emisí těkavých organických látek (NMVOC), a to nejen z provozu, z výroby, a jejich významným zdrojem je manipulace a skladování. Namátkou můžeme jmenovat látky typu organických rozpouštědel jako je benzen či toulen, dále naftalen, který podnik sám ve větší míře zpracovává. Podnik DEZA sice již přijal opatření, které by měly vést k postupnému snižování těchto emisí, ale další kroky musí být ještě učiněny. Jedná se jednak o dokončení hermetizaci (utěsňování) jednotlivých provozů jednak o řešení způsobu stáčení chemických látek z cisteren. Podnik považuje za hlavní zdroj pachu emise unikající při stáčení dehtu. Aby je omezil, dodává se část této suroviny do podniku v cisternách s topnými hady.
Di-(2-ethyl hexyl) ftalát (DEHP)
Podnik DEZA je jediným výrobcem DEHP v České republice. Tento ftalát se používá především při výrobě měkčeného PVC. V menší míře při výrobě barev, inkoustů, deodorantů a lze ho nalézt i v kosmetických přípravcích. Zakázáno bylo jeho použití pro výrobu hraček pro děti do 3 let. Nesmí být použito v obalech na potraviny (u nich se ale občas objeví). PVC je jeho hlavní zdroj. DEHP v něm není pevně vázáno a uvolňuje se do životního prostředí. Nalezneme ho prakticky všude.
Pokud se týká přímo podniku DEZA, v devadesátých letech byly zjištěny v okolí závodu řádově vyšší koncentrace v trávě ostřici oproti jiným rostlinným materiálům. To dokazuje jeho únik ze závodu. Monitoring této látky se ale neprovádí.
Polyaromatické uhlovodíky (PAH)
Problematika polyaromatických uhlovodíku je ve Valašském Meziříčí sledována již více než 10 let. Biomonitoring ukazuje, že bývalý okres Vsetín patří k zatíženějším lokalitám.
Pokud se týká emisí jednotlivých látek z podniku DEZA, patří podnik k hlavním emitentům PAH v kraji. Nové výsledky měření imisního zatížení Zlínského kraje ukazují na významný vliv emisí z domácností. Dle rozptylové studie Zlínského kraje (viz kapitola 4. a 5. Integrovaného programu) převyšuje imisní hodnota PAH ve Valašském Meziříčí 80krát krajský průměr. Vliv podniku již prokázalo řada studií. Jak velký je to ale podíl na celkových emisích PAH se však dosud diskutuje. V hlášení podniku do IRZ emise PAH uvedeny nejsou.
Voda
Odpadní vody z celého podniku DEZA jsou svedeny na společnou chemickou a biologickou čistírnu odpadních vod. Poté jsou vypouštěny do Bečvy. Limity stanovené OkÚ Vsetín podnik plní. Výsledky rozborů látek nahlášených do IRZ ve vyústění č.1 jsou uvedeny v tabulce č. 7:
Tabulka č. 7: Výsledky rozborů látek nahlášených do IRZ v odpadních vodách z podniku DEZA
| Parametr | Jednotka | Počet vzorků | Průměr | Minimum | Maximum |
|---|---|---|---|---|---|
| fenoly | mg/l | 8 | 0,04 | 0,03 | 0,08 |
| N celkový | mg/l | 7 | 46,0 | 0,9 | 68,0 |
| Nikl | mg/l | 4 | 0,040 | 0,035 | 0,045 |
| Rtuť | mg/l | 6 | 0,0009 | 0,005 | 0,0010 |
Zdroj: ČIŽP, OI Brno.
Začátkem devadesátých let bylo v areálu DEZY zjištěno silné zamoření podzemních vod. V roce 1994 zde byla vybudována hydraulická bariéra, která brání šíření znečištění mimo areál podniku. Účinnost bariéry hodnotí firma GEOtest Brno, a.s. Dle jejich zprávy za 1. pololetí 2004 zamezuje bariéra šíření kontaminace mimo areál závodu. Zatímco před bariérou byla podzemní voda silně znečištěna polyaromatickými uhlovodíky, fenoly a ropnými látkami, za bariérou je obsah těchto látek buď pod mezí detekce nebo nedosahuje hodnot, které by vedly k nutnosti přijímat jakákoliv opatření.
V roce 2000 v rámci projektu Morava byly v Bečvě ve Valašském Meziříčí zjištěny mírně zvýšené koncentrace polyaromatických uhlovodíků, konkrétně zde byly zjištěny vyšší hodnoty pro antracen (max. 67,5 ng/l) a fluoranten (max. 90 ng/l).
Kvalitu v řece monitoruje Český hydrometeorologický ústav, oddělení jakosti vod. Podle výsledků tohoto monitoringu není problém s emisemi celkového dusíku a niklu. Kvalita vody v Bečvě však nevyhovuje z hlediska obsahu rtuti a fenolů . Ale to platí již před výpustí z DEZY. Přímý vliv podniku nelze z dostupných údajů posoudit. Fenoly se přímo v okolí Valašského Meziříčí ani nemonitorují (podnik DEZA je ale jejich potenciální zdroj, nakládá s více jak 1000 tun fenolů za rok).
Tento projekt je podpořen Regionálním environmentálním centrem pro střední a východní Evropu (REC) v zastoupení UNDP/GEF v rámci Dunajského regionálního projektu. Názory vyjádřené v souvislosti s tímto projektem nejsou nutně názorem či postojem dárců. Dárce nenese odpovědnost za škody, které mohou vzejít z jakékoliv aktivity příjemce.
