Z hlediska uživatelů má český IRZ i některé nedostatky. Na rozdíl od zahraničních předchůdců se z IRZ česká veřejnost nic nedozví o vstupech nebezpečných látek do výroby. Dalším podstatným rozdílem oproti zahraničním registrům je poměrně nízký počet ohlašovaných látek (v USA se v roce 2002 ohlašovalo 650 látek, v Kanadě to bylo 323 látek v roce 2003, v Nizozemí je jich 170). Množství dat negativně ovlivňují i špatně nastavené tzv. ohlašovací prahy, čili množství látky v únicích či přenosech za rok do jednotlivých složek životního prostředí, které zakládá povinnost tu kterou látku do registru ohlásit. Často jsou prahy příliš vysoké, takže o některých látkách není v registru ani jediný údaj anebo jenom pár hlášení, z nichž si nelze udělat obrázek o skutečných únicích té které látky.
I přes výše zmíněné nedostatky našel IRZ u laické i odborné veřejnosti široký ohlas, o čemž svědčí vysoká návštěvnost jeho internetové prezentace na http://www.irz.cz. Registr představuje pro řadu lidí jednu z podstatných informací o životním prostředí, ve kterém žijí. Slouží lékařům, složkám záchranného systému, samosprávě, novinářům i nevládním organizacím (viz například /irz). Státní správa jeho dat využije k ověření účinnosti vydaných integrovaných povolení. IRZ může korigovat odhady množství jednotlivých látek vypouštěných do životního prostředí u řady látek založené na teoretických výpočtech. Pro průmyslové a zemědělské podniky je určitým srovnáním s ostatními provozy. Zároveň jde o nenásilný nástroj k omezování celkové zátěže životního prostředí škodlivými látkami. V tom je jeho cíl shodný s IPPC.
Přednáška ke stažení v pdf formátu.
