Nárůst kamionů ve městě je jedním z mnoha paradoxů Plavebního stupně Děčín (PSD), velmi drahého a ekonomicky sporného projektu.
V dokumentaci EIA, kterou nedávno předložilo Ředitelství vodních cest Ministerstvu životního prostředí k posouzení, se uvádí, že ani po vybudování plavebního stupně nebude dolní Labe splavné po celý rok. Studie navíc předpokládá návaznou silniční dopravu po dobu 122 dnů v roce kvůli nízkému stavu vody. Doprava bude probíhat z přístavu v Rozbělesích přes Podmokly na Teplickou do Jílového a na D8. V Děčíně by se to nejvíce dotklo občanů z Podmokel, kde po dobu přibližně čtvrt roku, což jsou například 4 letní měsíce, by mělo městem projíždět až o 200 kamionů více než doposud.
Kromě toho, ani v případě, že by se z Labe stala říční dálnice (což samozřejmě nemůže zajistit jeden jez u Děčína), není zaručeno, že zákazníci nedají přednost jinému způsobu dopravy. O tom rozhodnou pravidla volného trhu. Na trase Praha–Hamburg je průměrně požadována přepravní doba pro většinu komodit 24 hodin (většina bank poskytuje dopravcům krátkodobé úvěry na 48 hodin). U labské vodní cesty – nepočítáme-li dobu vykládky a nakládky v Hamburgu – je doba pro doručení a cestu zpět 2 x 6 dní.
Deklarovaným smyslem PSD je zvýhodnit podmínky pro podnikání v lodní dopravě. Stavbu jezu není možné považovat za celkově ekologický počin jen z důvodu výstavby vodní elektrárny. Ta je jen doplňkem k této stavbě. Sama o sobě může být ekologickým zdrojem energie, avšak negativa spojená s přehrazením přírodního toku Labe, jako jsou nepřiměřená rizika pro rybí populace a jejich migraci v řece, její přínos nevyváží. Kompenzační opatření jsou především nutnou součástí projektu. Pokud něco zničíte, například nějakou výstavbou, tak byste to měli pochopitelně adekvátně nahradit (kompenzovat). Žádné lidské zásahy ale nenahradí přirozené přírodní procesy, které zde probíhají tisíce let.
Cílem Arniky je rozumná ochrana přírody, například před nerozvážnými stavbami. Cílem investora je především investovat. Fakta ale zůstávají pro všechny stejná. Ekonomicky udržitelnou lodní dopravu na Labi jez u Děčína zachránit nemůže. Rybářům jez uškodí, neboť v důsledku přehrazení volného toku zmizí z řeky některé druhy ryb, jako se to stalo nad Střekovským jezem (připomínky rybářského svazu patřily nyní k nepočetnějším). Stejně tak stavba naruší unikátní kus zachovalé přírody – kaňon Labe. A obyvatele Podmokel čeká po dobu 122 dní v roce hluk a znečištěné ovzduší kvůli nárůstu kamionové dopravy. Ale ještě je čas tomu zabránit.
Vyšlo v týdeníku Princip číslo 15 ze 13.dubna 2012:
Plavební stupeň Děčín...
...má také přínosy, a nejen pro vodní dopravu
V březnovém čísle Principu (11/2012) jsme se dočetli o mnohých negativech a nepotřebnosti Plavebního stupně Děčín neboli jezu. Argumenty v článcích jsou snad založené na určitém přesvědčení, nikoli ale na pravdivých skutečnostech.
Ochránci životního prostředí proti plavebnímu stupni bojují již od počátku zrodu myšlenky na jeho realizaci a naopak plavební společnosti a „šífáci" patřili k těm, kteří jezy obhajují. Ovšem minulý měsíc jsme v Principu četli nejen protiargumenty ekologů, ale i „šífáků".
Není třeba říkat, že ochránci přírody s cílem dosáhnout svého používají argumenty, které nemohou doložit a ani to, že „šífáci", kteří jsou proti jezu nemají zase takové zkušenosti s lodní dopravou. Raději se soustřeďme na konkrétní tvrzení a jejich oprávněnost.
Vzdutí hladiny po výstavbě plavebního stupně bude pouze na úrovni jednoleté vody, jde jen o možnost regulace vodního toku. Není tedy pravda, že budou vybetonované břehy a zatopené cyklostezky, naopak břehy budou moci být díky stabilitě hladiny řeky upravené, nebudou zanášeny a zase odkrývány, prostory kolem řeky se revitalizují, a to naopak cestovní ruch podpoří spolu s rozvojem vodních sportů a rybářů. Jako důkaz můžeme uvést upravenou a turisticky využívanou oblast nad Střekovem.
Vzdutí hladiny opravdu dosáhne 9 km nad plavební stupeň, ovšem cílem je možnost dojezdu lodí alespoň do prvního českého přístavu, což realizací jezu umožněno bude.
V článku se dočítáme o projíždění 200 kamionů denně. Již se ale nedovíme, na jakém výpočtu je toto číslo založeno. Pokud na základě praktických zkušeností objem nákladu kamionů a lodí poměříme, můžeme zjednodušeně dojít k počtu kamionů, které by se teoreticky v přístavu a okolí pohybovaly, ale číslo by bylo desetkrát nižší. Hovoří se o zhoršení životního prostředí, ovšem nyní kamiony vozí i náklad, který by mohl být přepravován nejekologičtějším způsobem dopravy, tedy dopravou vodní.
Navíc se nikde nedočteme o důležité součásti plavebního stupně - vodní elektrárně. Jedná se o obnovitelný zdroj energie, který se všechny vyspělé země snaží budovat. Vodní elektrárna by měla zásobovat většinu domácností v Děčíně energií, a zajistit tak i návratnost investice.
K názorům dvou „šífáků", že lodě nejezdí kvůli nedostatku nákladu a poruchovosti lodí a ne kvůli nízkým vodním stavům, lze jen říci, že praxe je opravdu jiná a stačí se podívat na historii vodních stavů, která doloží počet dní, kdy Labe nebylo splavné.
Mezinárodním dohodám neodporuje stavba plavebního stupně, ale naopak jim neodpovídá současný stav řeky Labe. Například v Evropské dohodě o hlavních vnitrozemských vodních cestách (AGN) je Labe vedeno jako vodní cesta mezinárodního významu, na které musí být zajištěna mezinárodní přeprava podle určitých parametrů, a ty současné to samozřejmě nesplňují.
Projekt obsahuje mnoho revitalizačních a kompenzačních opatření a některá již byla realizována. Po proudu pod plánovaným plavebním stupněm byly vybudovány balvanité výhony, aby se zjistilo, zda se za nimi tvoří štěrkopískové náplavy. Opatření, jež stálo asi 20 milionů korun přineslo pozitivní výsledky, které ale stejně nejsou ekology brány v úvahu.
Plavební stupeň Děčín má mnoho odpůrců i zastánců - a je to pochopitelné. Diskuse by se ale měla vést poctivě a na základě podložených argumentů.
Milan Klaubenschalk,kapitán, 40 let praxe
Ing. Dana Klaubenschalková,autorka diplomové práce o Plavebním stupni Děčín
