Jak souvisí astma a alergie s PVC?

Prozatím nejucelenější revizi všech studií na toto téma zpracovali v roce 2008 vědci z Univerzity v Birminghamu, ve Velké Británii. Studie nese název Role ftalátové expozice z PVC v výrobků v rozvoji astmatu a alergií. Systematická revize a meta-analýza.

Jedna z prvních studií, která přímo spojuje ftaláty s astmatem a alergiemi byla provedena v Dánsku v roce 2004. Nese název Spojení mezi astmatem, alergickými symptomy u dětí a ftaláty v domácím prachu: Vnořená studie případů a kontrol.

Další studie, která zkoumá vliv ftalátů na alergické onemocnění u dětí, byla završena v roce 2008 v Bulharsku.

O tom, že nejen zdraví dětí může být ohroženo ftaláty, ale že mají někteří zástupci z této skupiny látek mohou způsobovat astmatické reakce také u dospělých pojednává studie z Finska z roku 2006.

Práce se zajímavými závěry pochází z Japonska, kde se vědci tentokrát zaměřili na výskyt lézí atopického ekzému u myší způsobených vlivem ftalátů DEHP. Tato studie provedená na zvířatech ustanovuje souvislot mezi DEHP a atopickým ekzémem a svědivou kůží související s alergiemi. Výsledky jsou důkazem, že podávání dávek s nižším obsahem určitých typů ftalátů zhoršují alergické reakce za přítomnosti alergenu a ukazují, „že vystavení DEHP je možným přispěvatelem současného růstu výskytu atopického ekzému.“

Ftaláty z PVC mohou negativně působit na dýchací cesty, imunitní systém, nicméně doposud nebyla provedena systematická revize studií, které se tímto zabývají, což si klade za cíl tato studie.

V rámci této studie byl proveden průzkum databáze Medline, kdy se vyhledávaly relevantní studie (od roku 1950 – května 2007) vypovídající o respiračních obtížích, alergických reakcích v souvislosti s působením ftalátů z PVC produktů.

Závěr: Tato revizní studie vychází z dvaceti sedmi toxikologických studií u lidí a ze čtrnácti laboratorních studií. Dva experinty s inhalací u myší ukazují, že mno-2-ehtylhexyyl ftalát (MEHP – metabolit DEHP) má schopnost vyvolat imunitní reakci na koalargen. Xxxx. Případové zprávy a série (n=9) poukazují a potvrzují případy astmatu, které s velkou pravděpodobností byly zapříčiněny výpary z PVC folie. Epidemiologické studie dospělých (n=10) – většinou se jednalo o menší studie provedené v pracovním prostředí, ukazují spojitost mezi zahřátými výpary z PVC a astmatem a respiračními symptomy. Epidemiologické studie u děti (n=5) ukazují spojitost mezi materiály s PVC povrchem v domovech a rizikem astmatu a alergií.

Vysoké dávky ftalátů z PVC produktů mohou vytvořit u hlodavců imunitní reakci na koalergen. Zahřáté výpary z PVC pravděpodobně přispívaji k rozvoji astmatu u dospělých. Epidemiologické studie u dětí ukazují spojitost mezi rizikem astmatu a alergií a ftalátovou expozicí v domovech. Vzhledem k nedostatku objektivních informací o expozici jsou epidemiologické údaje limitovány.

Vědci určili pomocí počátečního a následného dotazníku 198 případů a 202 kontrol. Během dvou týdnů, když lékaři vyšetřovali všechny děti, tak vědci sbírali vzorky prachu, prováděli vizuální prohlídky a posuzovali kvalitu vzduchu uvnitř domovů vyšetřovaných dětí. Děti byly vyloučeny ze studie, pokud jejich domov byl přestavěn kvůli problémům s vlhkostí nebo pokud se od doby vyplnění prvního dotazníku přestěhovaly. Během laboratorního testování byly identifikovány a kvantifikovány různé typy ftalátů nalezené ve vzorcích prachu z dětských ložnic.

Závěr: Dětí s diagnózou astmatu nebo alergie měly významně vyšší úroveň ftalátů v prachu získaném z dětského pokoje, než tomu bylo u zdravých děti. Také častěji žily v domácnosti s podlahami z PVC. Prach z ložnic s podlahou z PVC měl s vyšší pravdě podobností vyšší koncentraci BBP a DEHP v porovnání s jinými ložnicemi. Spojení bylo rozdílné pro různé typy ftalátů. U dětí s diagnózou rhinitidy nebo ekzému bylo v prahu z ložnice významně větší množství BBP než u kontrolní skupiny. U dětí s diagnózou astmatu bylo v prachu z ložnice významně větší množství DEHP než u kontrolní skupiny. Děti s nejvyšší úrovní ftalátů v prachu své ložnice měli 2-3x větší pravděpodobnost diagnózy astmatu, rhinitidy nebo ekzému, v porovnání s dětmi, v jejichž ložnicích bylo v prachu nejméně ftalátů.

Cílem této studie bylo prozkoumat spojitost mezi alegickými symptomy u dětí a koncentrací ftalátů v usazeném prachu odebraného z domovů dětí v Sofii a Burgasu v Bulharsku. Z dětských pokojů byly odebrány vzorky prachu. Celkově 102 dětí (ve věku 2-7 let) mělo symptomy sípání, alergické rýmy, a/nebo ekzém během předchozích 12ti měsíců (případové subjekty), a 82 bez těchto příznaků (kontrolní subjekty). Vzorky prachu byly analyzovány s ohledem na obsah di-metyl ftalátu (DMP), di-ethyl ftalátu (DEP), di-n-butyl ftalátu (DNBP), butyl benzyl ftalátu (BBP), di-2-ethylhexyl ftalátu (DEHP), a di-n-octyl ftalátu (DNOP).

Závěr: V domácnostech případových dětí byla zjištěna vyšší koncentrace DEHP než u těch, jenž byly subjekty kontrolními (1,24 vs. 0,86 mg/g prachu). Koncentrace DEHP byla významně spojena s výskytem sípání v předchozích 12ti měsících (p = 0,035), jak uváděli rodiče. Byl shledán vztah odpovědi závislé na dávce mezi koncentrací DEHP a statusem případového subjektu a mezi koncentrací DEHP a výskytem sípání v předchozích 12ti měsících. Tato studie ukazuje na spojitost mezi koncentrací DEHP v pokojovém prachu a výskytem sípání u dětí předškolního věku v Bulharsku.

Tato obsáhlá studie z Finska uvádí, že dospělí pracující v místnostech, kde je alespoň polovina zdí pokryta plastem, jsou více než dvakrát náchylnější k onemocnění astmatem. Riziko onemocnění astmatem je také vyšší u lidí, kteří se pohybují v místnostech s celoplošnými koberci a to především v případě, že tyto kobercoviny obsahují plíseň. Tyto výsledky jsou konzistentní s předchozími studiemi, které ukazují zvýšené nebezpečí onemocnění astmatem při styku s DEHP. Plastové zdivo a mnoho kobercovin v sobě obsahuje PVC, které obsahuje mezi 30 – 40 % váhy DEHP.

Během posledních desetiletí výrazně přibývá výskyt alergických reakcí ve vyspělém světě, a to i v době, kdy se celková kvalita vzduchu zlepšuje a tudíž není žádný důvod k tomu, aby výskyt alergenů, jako jsou například roztoči nebo švábi, stále zvyšoval. Tato odborná pozorování dovedly některé vědce k závěru, že příčinou zvyšování výskytu alergických reakcí mohou být neidentifikované projevy životního prostředí, které mohou zvyšovat citlivost lidského imunitního systému, ačkoliv se počet alergenů nezvyšuje. V tomto dokumentu upozorňuje Takano a kol.na možnou příčinu tohoto vzrůstu, a to na vliv nízkých, avšak environmentálně významných dávek ftalátů DEHP, které zhoršily alergické reakce na alergeny prachových roztočů u myší. Ve své studii chtěl Takano a kol. stanovit, zda běžné změkčovadlo di-(2-etylhexyl) ftalát (DEHP) zvyšuje závažnost alergických reakcí u myší vystavených běžnému alergenu z roztoče prachu Dermatophagoides pteronyssinus (uváděného jako – dále jen DP). DP může vyvolat roztočové alergie u alergických myší, jako je rozvíjející se svědící vyrážka a jiné kožní projevy způsobené reakcí imunitního systému.

Závěr: Výsledky Takanova výzkumu potvrzují teorii, že zvýšení četnosti alergických onemocnění jsou řízeny znečišťujícími látkami, které zvyšují citlivost imunitního systému a ne změnami v množství samotných alergenů. Například není důkaz o tom, že by se zvýšilo procento výskytu prachu ze švábů v centrech měst, přesto však v amerických městech výskyt astmatu v posledních 20 letech neustále roste. Takano a kol. dokázali, že DEHP může, po vystavení běžným alergenům, zesílit alergické reakce. Dávkou dostačující k vyvolání takovéto reakce je pak dle japonských vědců dávka podobná jako ta, která je v současnosti hodnocena US EPA (Americká Agentura pro životní prostředí) jako bezpečná (19 mg/kg za den). Vědci dokonce zjistili, že nejefektivnější dávka podněcující reakci byla téměř 1000 krát pod limitem stanoveným EPA . Výsledky studie Takana a kol. jsou však důležité také z jiného důvodu, rovněž: nižší dávky DEHP měly větší účinek než větší dávky. Přesněji zatímco dávky DEHP 0,8 – 20 µg zvýšily imunitní reakce ve srovnání s kontrolou, vyšší dávky o 100 µg takové výsledky nevykazovaly. Takováto reakce, kdy vyšší dávky zapřičiňují nižší účinky, se nazývá nemonotónní křivka odezvy dávkování (NKOD). Toto je první NKOD pro ftaláty. Podobné křivky tvarované do „obrácené U“ byly zjištěny u zvířat při laboratorních studiích, které zkoumaly účinek endokrinně-dusrupčních chemikálií, jako jsou alkylfenoly a bisfenol A. Tyto křivky reakcí na dávky jsou důležité, protože ruší standardní metody pro určení zdravotních standardů. Proč? Reakce na nízké dávky viděné při množství 8 - 20 µg nemůžou být předpovězena z vyšších dávek. Toxikologie obvykle nesprávně předpokládá, že vysoká zkušební dávka může předpovídat výsledky nízkých dávek a jestliže není účinek ve vysokých dávkách, v malých dávkách nebude účinek také žádný.

To, jak DEHP podporuje zhoršení alergických reakcí, může souviset s jeho schopností zvýšit reakci zánětlivých buněčných proteinů, tzv. chemokinů. Hladiny dvou chemokinů měřených v této studii se zvýšily vlivem DEHP při 4 a 20 µg. Tyto signalizující proteiny pomáhají šířit zánětlivé buňky do tkání a tímto zhoršují příznaky alergické reakce. Lidé s alergiemi souvisejícími s atopickým ekzémem mají vyšší hladinu chemokinů než lidé, kteří netrpí žádnou alergií.

Studie je volně k dispozici zde: http://www.ehponline.org/members/2006/8985/8985.html.

Tato aktivita  je součástí projektu Chemická bezpečnost občanů Evropy, který byl finačně podpořen z prostředků Evropské komise prostřednictvím Zastoupení EK v ČR.