Moldavsko se ještě více než jiné evropské země potýká s důsledky klimatických změn. Postihují jej čím dál větší sucha, a to nejen kvůli geografické poloze. Na vině je i značné odlesnění způsobené intenzifikací zemědělství a těžbou. I když rozloha lesů již teď činí jen asi 11 % rozlohy Moldavska oproti zhruba 38 % Evropské unie, probíhá další – nelegální – kácení. Těžbu pohání souběh krizí: ruská agrese v sousední Ukrajině, mimořádná inflace a energetická krize. Sama ovšem vede nejen k dalšímu zhoršování stavu krajiny, nedostatku vody a erozi půdy, ale v důsledku hrozí i nižšími výnosy té většině Moldavanů, jež se věnuje zemědělství, a ještě horší ekonomickou situací venkova.
Jako možné východisko z této situace se nabízí omezení eroze a lepší zádrž vody v krajině prostřednictvím výsadby zelených pásů podél polí, případně rozdělení polních bloků na menší díly oddělené mezemi, remízky, větrolamy a lesními pásy. Tento přístup ale zatím není široce aplikovaný, zemědělci se obávají, že kvůli využití části pozemku na zelené pásy ztratí na úrodě.
Opak ale může být pravdou – výsadba zeleně a rozdělení polí na menší celky pomůže nejen zadržovat vodu, omezit vysychání půdy, větrnou (a nakonec i vodní) erozi, ale také ochrání horní vrstvy úrodné ornice. Ta je nyní odnášena a odhaduje se, že celé Moldavsko každoročně ztratí až 10-15 milionů m3 orné půdy. Výnos se tak zavedením zelených pásů naopak může zvýšit – nemluvě o jejich příspěvku ke zlepšení ekosystémové funkce krajiny včetně posílení biodiverzity.
Arnika se proto spolu s místní partnerskou organizací Biotica rozhodla šířit povědomí nejen mezi širokou moldavskou veřejnost, ale i mezi orgány státu. Jak se ukázalo, v Moldavsku není problémem legislativa (přestože zde zatím – na rozdíl od sousedního Rumunska – neexistuje právní rámec podporující výsadby zelených pásů) a zjevně ani nedostatek financí na výsadby (prostředky jsou k dispozici například v Mezinárodním fondu pro zemědělský rozvoj – IFAD), ale neexistující národní systém pro tvorbu, údržbu a monitorování zelených pásů, což pak vede i k nedostatečnému povědomí a dobré vůli k realizaci. K té je třeba i vyčlenění pozemků, zejména ze strany obcí či zemědělců využívajících půdu pro pastevectví.
V rámci našeho společného projektu financovaného z Programu transformační spolupráce českého Ministerstva zahraničních věcí jsme již v květnu 2023 uspořádali tiskovou konferencí za účasti odborníků i praktiků. Myšlenku zelených pásů jsme dále prezentovali v médiích, na vysokých školách i při setkání s dalšími neziskovými organizacemi. Všem zájemcům o výsadby zelených pásů může také posloužit tato brožura, kterou jsme k tomuto tématu vydali ve spolupráci s moldavskou neziskovou organizací Biotica.
Vasile Țînțar, starosta vesnice Copceac, a farmář Vasile Mereuță se zúřastnili spuštění veřejné kampaně na výsadbu zorganizované Bioticou. Dali jsme si také za cíl ukázat několik pozitivních příkladů moldavských obcí či zemědělců, kteří zmíněný přístup již používají a mohli by vzbudit zájem dalších. Pro veřejnost a hlavně zemědělce tak proběhly exkurze do míst, kde zelené pásy podél polí již mají a kde potvrzují i vyšší zemědělské výnosy: jako je Balti na severu země či Copceac poblíž Národnho parku Dolní Dněstr na jihu.
Naším dlouhodobějším cílem je pak přijetí legislativy, která by výsadbu zelených pásů v Moldavsku upravovala, a startovala tak žádoucí změnu. Mohla by být provázaná s Národním programem pro rozšíření a rehabilitaci lesů v období 2023-2032, který po schválení moldavskou vládou v únoru 2023 a za podpory řady zahraničních donorů počítá s rozšířením zalesněných ploch o 150 000 hektarů na státních i soukromých pozemcích.
