Řešení krize může pomoci i návrh Ministerstva životního prostředí ČR snížit DPH pro ekologicky šetrné výrobky. Recyklace totiž neznamená jen třídit odpady, ale i kupovat výrobky z druhotných surovin. Je však otázkou, zda o to máme zájem. Jako odstrašující příklad lze uvést hygienické papíry (toaletní papír, ubrousky, ručníky...). Ty tvoří cca 9 % ze spotřeby papíru v ČR a zdálo by se, že by neměl být problém vyrobit je ze sběrem získaného papíru. Při průzkumu v obchodech ale zjistíte, že z recyklovaného papíru je vyrobeno a nabízeno cca 10 % z vystavených druhů. Chybí u nich také často označení, že jsou ze recyklovaného papíru.
Pozitivních impulsů je daleko více, dalším příkladem může být pohled na naše plýtvání papírem. Jeho spotřeba u nás vzrostla ze 60 kg na 1 obyvatele na začátku devadesátých let na cca 150 kg v roce 2007. Například v našich schránkách ročně končí 15 až 20 kg reklamních letáků, které mnohdy nikdo nečte. Jejich likvidaci pak platíme všichni, a to nemalými částkami. Například starosta Blatné, pan Josef Hosperger, pro Český rozhlas uvedl, že město dříve dostávalo za 1 kg vytříděného papíru 50 haléřů a dnes kvůli krizi musí platit 1,40 Kč. Tento rozdíl znamená, že město Blatná, s 2988 domácnostmi, zaplatí za rok jen za likvidaci této reklamy o 80-100 tisíc korun více než před krizí (pokud se vše vytřídí). Odmítnutím zbytečné reklamy může tak každý přispět k řešení.
Pokud se týká plastů, jsou zde jiné problémy. Výrobci obalů doposud odmítají svoji odpovědnost za to, že by jejich výrobky měli být také recyklovatelné. Ve snaze vyrobit kvalitní obal na toto hledisko zapomínají nebo se přímo odmítají tomuto faktu věnovat. Řadu obalů prakticky nelze recyklovat, ačkoli je na obalu znázorněn recyklační trojúhelník. Jedná se o obaly z PVC, ze směsných plastů apod. V ČR nejsou zatím přijímána opatření, která by tuto skutečnost zohledňovala. Ve světě už dochází u některých výrobků k jejich zdanění nebo dokonce zákazu.
Ne všechny návrhy mohou pomoci krizi řešit. Některé ji mohou maximálně oddálit, pokud ji neprohloubí. Sem patří návrh Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a jeho snaha prosadit výstavbu nových spaloven. Jejich základní nevýhodou je, že nepřímo podporují naše konzumní chování, vedou k plýtvání surovinami a do nich vložené energie. Pálením odpadků se zpět získá maximálně asi 10 % energie (posuzováno v celém životním cyklu). Čím více odpadu spálíme, tím více energie a surovin ztratíme. Proto zcela po právu patří energetické využití odpadu až na dno tzv. odpadové pyramidy, těsně před skládkování.
