Je to už třicet let, co se poprvé objevila dokumentace záměru na vybudování jezů na posledním přírodě blízkém úseku Labe mezi Střekovem u Ústí nad Labem a státní hranicí s Německem. Již tehdy záměr vzbudil velkou nevoli a pochybnosti ochránců přírody, neboť bylo jasné, že ohrozí zcela unikátní přírodní hodnoty posledního proudného úseku velké řeky s přirozeným režimem sezónního kolísání hladiny. Problémem se od té doby zabývají nevládní organizace, zejména Děti Země a obě její nástupnické organizace, včetně Arniky.
Čím více analyzujeme i dopravní a ekonomické souvislosti, tím je pevnější naše přesvědčení, že přírodní hodnoty by zanikly pro nic za nic. Poptávka po vodní dopravě trvale klesá, a to i v navazujícím úseku v Německu, kde podmínky pro plavbu nejsou výrazně lepší než v ČR. Ekonomické zdůvodnění stavby se opírá o zcela nereálný předpoklad mnohonásobného zvýšení objemu dopravy po dokončení. A klimatická změna způsobující ještě větší rozkolísání průtoku v průběhu roku efektivitu záměru ještě zhoršuje.
Zastánci jezu však svou aktivitu v současné době stupňují a daří se jím dosahovat úspěchů zejména na místní a regionální úrovni. Lze to dokumentovat na několika zdánlivě nesouvisejících skutečnostech.
Nejvýraznější zastánci a lobbisté projezové koalice uspěli v komunálních volbách na kandidátkách populistických a ultrapravicových stran, a mají zejména v Děčíně velmi silnou pozici. Za tím účelem někteří dokonce kandidovali, aniž by měli v Děčíně trvalé bydliště!
Velkým jejich úspěchem z poslední doby je také odvolání ředitele Národního parku České Švýcarsko Pavla Bendy, za jehož řízení národní park garantoval studii, prokazující nemožnost kompenzovat dopady na evropsky významnou lokalitu v rámci soustavy Natura 2000, což je důvod, proč byla poslední podaná dokumentace EIA na jez u Děčína zamítnuta. Cestu k vybudování jezu tak má umést účelově zpracovaná studie, která tvrdí opak.
Arnika shrnula hlavní argumenty proti výstavbě jezu u Děčína v nové publikaci, kterou je možné zdarma stáhnout. V publikaci se nejen nad ekologickými, ale i dopravními a ekonomickými souvislostmi zabývají přední čeští odborníci. Připomeňme si zde na závěr citáty některých z nich:
Prof. Ing. Martin Kvizda, Ph.D., ředitel Institutu pro dopravní ekonomii, geografii a politiku Masarykovy univerzity:
„Přeprava nákladu lodní dopravou je zhruba dvakrát dražší než po železnici.“
„V Evropské unii pokračuje dlouhodobý trend poklesu objemu vnitrozemské vodní nákladní dopravy i jejího podílu na celkové přepravě zboží.“
„… dnešní poptávka po přepravě daleko více koresponduje s tím, co může nabídnout železnice.“
RNDr. Petr Roth, CSc., nezávislý konzultant v oboru ochrany přírody
„…ve stávajícím stavu je železnice kapacitně schopna přepravit veškeré objemy zboží, teoreticky uvažované v prognóze Ministerstva dopravy pro lodní dopravu v roce 2032 – bez jakýchkoliv dodatečných investic.“
Doc. RNDr. Jan Hradecký, Ph.D., děkan Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity:
„Pokud někdo argumentuje tím, že příčným přehrazením vodního toku se zadrží voda v krajině, potom se jedná o zásadní nepochopení základního principu retence vody v krajině.“
„Na základě empirických zkušeností lze předpokládat, že i plavební stupeň Děčín bude mít řadu negativních dopadů do stávajícího koryta a návazných segmentů řeky Labe.“
Podpořeno Nadací OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska. Podpořeno z programu EURENI Spolkového ministerstva pro životní prostředí, ochranu přírody a jadernou bezpečnost.
