Když pánové Martin Svoboda a Aleš Štrych z Libčan na Královéhradecku seděli v naší kanceláři, jméno jejich vesnice už znala celá republika. Libčany se nechvalně proslavily doslova přes noc. Hned poté, co policejní zásahová jednotka vtrhla do areálu místní bývalé továrny Vertex a objevila zde jeden z největších ilegálních skladů toxických látek.
Události kolem bývalé továrny v Libčanech, které vyvrcholily zásahem policejního komanda, se vyvíjely jako podle hollywoodského scénáře katastrofického filmu. Že se zde děje něco podezřelého, si místní lidé všimli již v roce 2002 a ihned také uvědomili všechny příslušné úřady. O rok později zahájila Česká inspekce životního prostředí řízení se společností SNOG HK s.r.o., která sklad provozovala a v roce 2004 byla firmě vyměřena pokuta 450 000 korun za nakládání s odpady bez povolení. Ještě na konci téhož roku ale firma získala povolení pro nakládání s nebezpečnými odpady a v roce 2005 byla dokonce povolena změna užívání jednoho z objektů továrny na sklad nebezpečných a ostatních odpadů. Úřady dokonce firmě udělily dva certifikáty kvality, které mimo jiné dokládají, že se SNOG chová odpovědně k životnímu prostředí.
Je sice poněkud zvláštní, že firmě, která má zjevně problémy s dodržováním zákonů, je nakonec vydáno povolení pro nakládání s nebezpečnými látkami, ale takový postup není v Česku zase tak výjimečný. Skutečný spád případ dostává až v roce 2006. V únoru tohoto roku získává útvar pro odhalování organizovaného zločinu informace z podsvětí, že v Královéhradeckém kraji jsou nabízeny vysoce nebezpečné látky. Během vyšetřování odhalují policisté stopy vedoucí k osobám, které mají úzký vztah právě k firmě SNOG.
Vězením to nekončí, ale začíná
Koncem dubna končí v policejních celách čtyři lidé. Je mezi nimi i předlistopadový kriminalista Václav Etlík, ústřední postava SNOGu. Tři z nich, zaměstnanci SNOGu, jsou stíháni za obchodování s nebezpečnými látkami a hrozí jim až 15 let vězení. Samotný Etlík, který řídil odpadové aktivity firmy, je obviněn z „pouhého“ držení nebezpečných látek s horní sazbou trestu 8 let.
Dopadením a potrestáním „špatných hochů“ většina příběhů končí. Nikoliv ten náš. Skutečnost, že se šéf a zaměstnanci firmy SNOG dostali za mříže, situaci v Libčanech nijak nezměnila. Stále zde bylo velké množství nebezpečných látek 60 metrů od mateřské školky. Nikdo ani nevěděl, co se ve stovkách sudů uvnitř Vertexu přesně nachází. Do areálu byla povolána firma Dekonta, jejíž pracovníci začali sudy jeden po druhém otevírat a analyzovat jejich obsah, aby mohly být bezpečně zlikvidovány.
Krajský úřad, město Hradec Králové a obec Libčany vložili do likvidace černé skládky přes 7,5 milionu korun. Na odstranění asi šesti set tun nebezpečných chemikálií to však nestačilo a Dekonta musela kvůli nedostatku financí přerušit svoji činnost. Jen na dokončení inventarizace byla zapotřebí finanční injekce ve výši dalších sedmi miliónů. Náklady na likvidaci všech odpadů pak Dekonta odhadla na desítky miliónů korun. V pokladně obce ani města Hradce Králové už další peníze nebyly. Obyvatelé Libčan se ocitli v úzkých. Šance na vyklizení továrny byla v nedohlednu. Obrátili se tedy na Centrum pro podporu občanů sdružení Arnika.
Demonstrace
Když jsme s Martinem Svobodou a Alešem Štrychem hledali možnosti řešení, bylo zřejmé, že je třeba na prekérní situaci v Libčanech poukázat veřejně. Aby se pohnuly ledy, musel být hlas místních obyvatel slyšet. Klub přátel školy Libčany svolal na 20. června demonstraci přímo na prostranství mezi skladem nebezpečných látek a areálem mateřské školky. Arnika se akce aktivně účastnila. Ploty před budovou Vertexu lidé vyzdobili transparenty „Nechceme tu jedy“, „Chceme čistou obec“ či „Jedy z Libčan ven, ať je čistá zem“, které většinou vyrobily děti místních obyvatel. Na demonstraci se sešlo 300 lidí, kteří na místě podepsali petici za úplnou a bezpečnou likvidaci nebezpečných odpadů.
Ledy se po demonstraci přece jen pohnuly. Málo, ale přece. Ministr financí Bohuslav Sobotka nakonec rozhodl, že Libčanům pošle 15 milionů korun ze státní rezervy na řešení krizových situací pro Královéhradecký kraj. Do věci se vložila také senátorka Jitka Seitlová, na kterou se obrátila libčanská radnice s žádostí o pomoc. Po nemalých obstrukcích se podařilo docílit alespoň toho, aby byl sklad plný nebezpečných látek střežen policií a armádou. Stovky sudů s neznámými chemikáliemi, ze kterých tu a tam něco vyteklo, totiž do té doby nikdo nehlídal. A to přesto, že Dekonta opakovaně upozorňovala na pohyb neznámých osob uvnitř areálu. V jednom ze skladů se tak jednou nečekaně objevil třeba pětilitrový kanystr s kyselinou bromovodíkovou.
Senátorka Seitlová policii ostře kritizovala a situaci v Libčanech označila za její úplné selhání. Policejní hlídka se v areálu objevila až poté, co senátorka na policisty křičela, že na ně podá trestní oznámení.
Jedy zůstávají, komplikací přibývá
A jaká je situace v Libčanech nyní? Peníze z ministerstva financí už dorazily a Martin Svoboda mi mohl radostně sdělit, že Dekonta právě začíná odvážet část sudů. Na likvidaci celého skladu to však stačit nebude, celkové náklady se odhadují na více než 40 miliónů korun.
Radost pana Svobody zkalila ještě jedna věc. Experti v Libčanech právě odhalili znečištění podzemních vod. Ukázalo se, že jedovaté látky unikají ze septiku bývalé továrny. Příběh jako opsaný z hollywoodského scénáře tedy nekončí. Zápletek naopak přibývá. Arnika celou situaci nadále sleduje. O osudech obyvatel malé obce na Královéhradecku tedy určitě ještě uslyšíte. Nejen z televizních zpráv a novinových titulků, ale i na stránkách našeho zpravodaje, kde vás budeme o vývoji této kauzy informovat. Snad budeme mít již lepší zprávy.
Psáno pro zpravodaj Arnikum.
