V Arménii se obyvatelé regionů zasažených těžbou stále potýkají se zájmy těžařské lobby. Ty bohužel často převažují nad oprávněnými obavami lidí postižených činností dolů a závodů na zpracování rudy.
Naposledy se tento trend projevil při úpravě zákona o nerostných surovinách, který nyní umožňuje prodlužovat oprávnění k těžební činnosti v důsledku přerušení provozu během nečekaných událostí jako jsou například zemětřesení nebo vojenský konflikt. V rámci schválené změny zákona byly na seznam mimořádných událostí přidány i protestní akce veřejnosti, kvůli kterým byl pozastaven provoz. Z těchto důvodů mohou také úřady prodloužit celkové období činnosti bez nutnosti zpracování nového posouzení vlivu na životní prostředí (EIA).
Zákon v této podobě ještě více upozaďuje názor lidí zasažených těžbou. Představitelé arménské veřejnosti považují jak zákon samotný, tak i proces jeho schvalování za nedemokratický a protiústavní. Do čela kampaně proti této podobě těžební legislativy se postavily naše partnerské organizace EcoLur a Centre for Community and Mobilization Support (CCMS), které se aktivně podílely na zaslání podnětů prezidentovi a ministerstvům, účastnily se jednání a reagovaly na proces schvalování tohoto zákona. Celkem se ke kampani připojilo více než šedesát individuálních aktivistů a nevládních organizací.
Studie Arniky poskytují občanům argumenty
Dále také pokračují spory o těžbu v konkrétních lokalitách. Těžební společnost „Hayasa Resources Corp” LLC v březnu oznámila záměr zahájit průzkumné práce pro otevření nových ložisek zlata v regionech Stepanavan a Spitak. Tamní občany v boji proti těžbě podpořila nevládní organizace CCMS, která jim poskytla výsledky chemických studií realizovaných Arnikou. Díky úspěšné kampani obyvatelé obce Gogaran, kterou by těžba zasáhla, neumožnili jednání o zahájení průzkumných prací, což vedlo pozastavení celého procesu.
Proti otevření nového ložiska se postavili i lidé z obce Katnaghbyur v regionu Stepanavan, kteří se také odvolali na výsledky chemických analýz publikovaných Arnikou. Do celého procesu byli zapojení místní aktivisté, kteří sbírali podpisy a účastnili se protestních akcí. Ministerstvo životního prostředí posléze vydalo negativní stanovisko k věci. Podobná mobilizace byla nutná i v komunitě Marts v regionu Tumanyan, kde těžební společnost MPJ Resources projevila zájem začít průzkum pro možnou těžbu zlata. Na základě aktivního odporu byla veřejná jednání přerušena.
Předchozí příklady potvrzují, že díky našemu společnému projektu s nevládními organizacemi CCMS a EcoLur mají arménští občané k dispozici tvrdá data, o která se mohou opírat při svých kampaních proti těžbě poškozující životní prostředí. Mohou se tak účinněji bránit tlaku těžařských společností, které nekompromisně prosazují svoje zájmy bez ohledu na důsledky pro lidi i přírodu. „De facto nahrazujeme práci arménských inspekčních úřadů, které neposkytují nezbytná data o ekologické situaci v průmyslových lokalitách,“ říká Valeriya Grechko, koordinátorka arménského projektu Arniky. „Do sběru dat zapojujeme místní obyvatele, kteří nás informují o místech častých úniků nebo provozech v havarijním stavu. Získaná data pak publikujeme ve formě studií, kterými mohou argumentovat komunity zasažené těžbou. Občanské kampaně by bez tvrdých dat neměly takovou sílu,“ dodává.
Tento projekt byl podpořen z Programu transformační spolupráce Ministerstva zahraničních věcí ČR.
