Mapování biotopů v Českém středohoří

Projekt je zaměřen na průzkum a vytipování vhodných lokalit pro následnou péči ve fytogeografickém obvodu České termofytikum, v severní část okrajově i ve fytogeografického obvodu Českomoravské mezofytikum, okresu 44. Milešovské středohoří (v okolí Hradišťan). Většina zkoumaného území leží ve fytogeografickém okrese 4. Lounsko-labské středohoří, na JV zasahuje do fytogeografického okresu 7. Středočeská tabule (podokresu 7c. Libochovická tabule). Projekt byl s výjimkou Třtěnských strání realizován mimo všeobecně známé a již podrobně prozkoumané lokality, na kterých jsou již většinou vyhlášeny maloplošná ZCHÚ (skupina Oblík, Raná, Velký vrch u Loun, Hradišťanská louka apod.). Zkoumané území je ohraničeno sídly: Louny - Břvany - Bečov - Lužice - Hrobčice - Štěpánov - Třebívlice - Třtěno - Vršovice - Louny. Na severu zasahuje po linii Štěpánov - Lukov jižně od Milešovky, na jihu je ohraničeno levým břehem řeky Ohře. Nadmořská výška zkoumaných lokalit se pohybuje v rozmezí 180 – 656 m.n.m. Geologicky je území tvořeno vyvřelými třetihorními horninami (čedičem) a druhohorními sedimentárními horninami křídy Českého masivu. Z vápnitých hornin se vyskytuje opuka, v okolí Hrádku vytvářející suťové pole. Území (zejména v okolí Loun a Třtěna) je charakteristické těžkými slínovitými či jílovitými půdami, na jejichž podkladě se vytváří tzv. „bílé stráně“ (floristicky však výrazně chudší než známé bílé stráně v okolí Litoměřic, Štětí či Úštěka). Typickými rostlinami pro bílé stráně v oblasti tzv. Lounského středohoří a v okolí Loun jsou druhy jako zlatovlásek obecný (Crinitina linosyris), krvavec menší (Sanguisorba minor), hořec brvitý (Gentianopsis ciliata) či len tenkolistý (Linum tenuifolium). Výskyt orchidejí se omezuje jen na několik druhů jako bradáček vejčitý (Listera ovata) či pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), a to jen na některých lokalitách jako je Velký vrch u Loun či lokalita U mlýnů u Slavětína. Projekt je převážně zaměřen na lokality, kde jsou porosty tvořeny skupinou biotopů označované jako „suché trávníky“ (CHYTRÝ M., KUČERA T. & KOČÍ M. (ed.) 2001), tj. lokality s výrazně xerotermní či semixerotermní vegetací. Jedná se zejména o: - biotop T 3.3 Úzkolisté suché trávníky (většinou o společenstva svazu Festucion valesiacae Klika 1931) - převažují porosty stepního charakteru, kde kostru bylinného patra tvoří kostřavy (Festuca sp.) či kavyly (Stipa sp.), případně obojí; - biotop T 3.4 Širokolisté suché trávníky (společenstva svazu Bromion erecti Koch 1926), Na malých ploškách (v mozaice s biotopem T 3.3) byl v několika případech zaznamenán výskyt biotopu T 3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens), avšak bez výraznějšího výskytu sukulentů a s absencí netřesku výběžkatého (Jovibarba globifera). Kromě této xerotermní či semixerotermní vegetace je zkoumáno několik lokalit s mezofilnější vegetací, tvořené biotopem T 1.1 Mezofilní ovsíkové louky či travinnými společenstvy vlhkých stanovišť řádu Molinetalia Koch 1926 - jedná se o oblast jižně od Ostrého a louky v okolí obce Skalice na horním toku potoka Granátka a Modla. Ve dvou případech byly navštíveny lokality s výskytem lesních, vodou ovlivněných stanovišť biotopu L 2.2 Údolní jasanovo-olšové luhy (Hrobčice, myslivna Baková). Vyhodnocení 1.etapy terénních prací v roce 2007 Na základě přípravné fáze zahrnující shromáždění potřebných podkladů (materiály AOPK ČR, sdělení spolupracujících odborníků, vlastní poznatky z předchozího mapování aj.) proběhl ve dnech 19.5 - 21.5. 2007 terénní průzkum vytipovaných lokalit. Cílem průzkumu bylo: 1) provést obecnou charakteristiku porostů (tj. bez detailnějšího rozboru vyskytujících se společenstev) 2) zjistit možnosti ohrožení porostů (místní antropické vlivy, sukcese apod.) 3) stanovit zásady péče o jednotlivé lokality a potřebné praktické kroky (včetně hrubého odhadu jejich náročnosti). Při provádění průzkumu byl též zaznamenáván výskyt zvláště ohrožených druhů dle vyhlášky č.395/92Sb. a černého a červeného seznamu cévnatých rostlin ČR (Procházka a kol.2001), u rodu kavyl (Stipa sp.) však nebyla prováděna druhová determinace (především z časových důvodů). Průzkum byl zaměřen především na zjišťování vědomostí a znalostí potřebných pro praktickou realizaci projektu, tj. vybrání vhodných lokalit a následnou péči o ně. Průzkum provedl tým ve složení: mgr. František Kraus, ing.Čestmír Vitner, Tomáš Veselý a Daniel Sajdl. Navštíveno bylo 21 lokalit, které byly poté označeny pořadovými čísly 1 - 21. Lokality byly zakresleny do základních map ČR v měřítku 1:10 000. Během terénních prací ve dnech 19- 21.5. 2007 byly na zkoumaných lokalitách objeveny či potvrzeny tyto vzácné druhy rostlin: (kategorizace zvláště chráněných druhů § dle vyhlášky č.395/92Sb., druhů černého a červeného seznamu cévnatých rostlin ČR C1-C4a dle: Procházka F. a kol. 2001) bělozářka liliovitá (Anthericum liliago) - § ohrožený druh, C3; bělozářka větevnatá (Anhericum ramosum) - C4a; hlaváček jarní (Adonis vernalis) - § ohrožený druh, C2; hořeček nahořklý (Gentianella amarella) - § silně ohrožený druh, C1; jetel podhorní (Trifolium alpestre ) - C4a; kavyl Ivanův (Stipa joanis) - § ohrožený druh, C3; kavyl vláskovitý (Stipa capilata) - C4a; koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica) - § silně ohrožený druh, C2; kozinec rakouský (Astragalus austriacus) - § silně ohrožený druh, C3; kozinec bezlodyžný (Astragalus excapus) - § silně ohrožený druh, C2; kozinec dánský (Astragalus danicus) - § ohrožený druh, C3; pelyněk pontický (Artemisia pontica) - C3; prstnatec (vstavač) májový - (Dactylorhiza majalis) - § ohrožený druh, C3; prvosenka jarní (Primula veris) - C4a; upolín evropský (Trollius altissimus) - § ohrožený druh, C3; vlnice chlupatá (Oxytropis pilosa) - C3. Byl též zjištěn výskyt loňských (odkvetlých) uschlých lodyh kriticky ohroženého hořečku nahořklého (Gentianella amarella) - § silně ohrožený druh - C1 na lokalitě Hrádecké údolí. Navštívené byly lokality rozděleny do třech skupin: 1) skupina A - lokality určené pro další průzkum a vyhledávání údajů - tj. na nichž bude zvažováno provádění péče; 2) skupina B - biologicky či ochranářsky zajímavé lokality, kde však není počítáno s prováděním péče pozemkovým spolkem Bořena; 3) skupina C - historické lokality, jejichž dnešní stav je velmi neuspokojivý až s nemožností vrátit je do původního stavu. Skupina A tedy zahrnuje lokality, které budou předmětem druhé fáze projektu - u kterých budou zjišťováni vlastníci parcel, případně bude s nimi jednáno jejich možném pronájmu pozemkovému spolku, čímž bude zajištěna péče o ně a podmínky pro další existenci rostlinných druhů, příp. jejich rozšíření a zmnožení jejich populací. Prioritní skupina A zahrnuje tyto lokality: 1. Hrádecké údolí Poloha, expozice: území se nachází cca 0,4km JVV od Hrádku u Rané; má JV a SZ expozici; nachází se v nadmořské výšce 230-245m.n.m. Popis a obecná charakteristika: území se nachází mezi obcemi Hrádek a Břvany v údolí Hrádeckého potoka, který zde tvoří výrazný geomorfologický a krajinný prvek. Dno údolí tvoří nevyužívaná údolní niva bez významnější vegetace, předmětem zájmu jsou exponované stráně na levé i pravé straně údolí JVV od Hrádku. Významnější jsou porosty na levé straně. Vegetaci na pravé straně tvoří především širokolisté suché trávníky s převládajícím sveřepem vzpřímeným v bylinném patru, stráň je více či méně zarostlá křovitými dřevinami - převažuje hloh. Nejméně zapojené je keřové patro na exponovaném ohybu, nevýrazně vybíhajícím do údolí. Bylinné patro je zde pestřejší, s výskytem bělozářky liliovité (Anthericum liliago). Ze zajímavějších druhů byl na pravé straně údolí blíže Hrádku zjištěn kavyl (několik trsů). Vlevo (ve směru na Břvany) ležící stráň je rozdělena silnicí na dvě části. Část blíže Hrádku je charakteristická výrazným, až cca 60° sklonem, s výraznými opukovými sutěmi. Charakteristickou rostlinou těchto sutí je kapradina bukovník vápencový, směrem k Hrádku se sklon svahu snižuje, floristicky a ochranářsky významná plocha končí u skupiny bříz. Tato plocha je významná výskytem hořečku nahořklého (Gentianella amarella). V minulosti (70. a 80. léta 20.století) zde byl zaznamenán i hořec brvitý (Gentianopsis ciliata) - je pravděpodobné, že zde roste i nyní. Za touto plochou se vyskytují silně pozměněné až ruderalizované porosty navazující na urbanizovanou část Hrádku. Druhá část stráně po levé straně je nejzajímavější nad silnicí, s výskytem bělozářky větevnaté (Anhericum ramosum). Bylinné patro je tvořeno širokolistými suchými trávníky s vyvinutým křovitým patrem s převahou hlohu. Keřové patro se směrem k Břvanům rychle zahušťuje. Zjištěný výskyt vzácnějších druhů rostlin: bělozářka liliovitá (Anthericum liliago) - cca 20 nakvétajících rostlin, hořeček nahořklý (Gentianella amarella) - výskyt loňských plodných rostlin zjištěn na stráni na levé straně údolí na opukových sutích a trávnících pod skupinou bříz - řádově desítky rostlin, bělozářka větevnatá (Anhericum ramosum) - roztroušeně na stráních nad silnící na levé straně údolí v místech, kde ho přetíná silnice. Ohrožení: sukcese, antropické vlivy (obohacování půdy živinami, skládkování, následná ruderalizace ploch, postup konkurenčně silných či ruderálních druhů od urbanizovaných ploch); samotná plocha výskytu hořečku nahořklého se zdá v porovnání se stavem v 70. či 80 letech poměrně stabilní (zjištění ing.Č.Vitnera). Navrhovaná péče a zásady: levá strana - likvidace dřevin, zejména jasanu ztepilého na lokalitě (včetně okrajových částí) hořečku nahořklého - u ostatních dřevin zde průběžně likvidovat stromy nižší jak 3m a keřové patro; pravidelné sečení okraje lokality hořečku nahořklého směrem ke Hrádku; sledování populace hořečku nahořklého - v případě potřeby narušování povrchu půdy v místě výskytu plodných rostlin; pravá strana - snižování zápoje keřového patra - nejprve na lokalitě bělozářky liliovité. Doplňující informace: ve směru na Břvany je za potokem na asfaltované odbočce od silnice rozsáhlá černá skládka. 2. Suché trávníky pod Milou Poloha, expozice: území se nachází 1,5km V od obce Milá; má J-JV expozici; nachází se v nadmořské výšce 253-264 m.n.m. Popis a obecná charakteristika: jde o suché trávníky na stráni s mírným sklonem, lokalita tvoří spodní část úpatí vrchu Milá směrem k Rané. Zčásti se jedná o opuštěný třešňový sad, jinak je tato část území zatím na rozdíl od západněji ležících pozemků nezarostlé stromy a křovinami. Horní část má výrazně stepní charakter s výskytem suchých úzkolistých trávníků, na skladbě bylinného patra se podílí i kavyly. V bylinném patře se zde vyskytuje kozinec bezlodyžný (Astragalus excapus), kozinec rakouský (A.austriacus), hlaváček jarní (Adonis vernalis). Směrem dolů tvoří porosty druhově chudé širokolisté suché trávníky s převládajícím sveřepem vzpřímeným. Na spodní části lokality se nachází tzv“ bílé stráně“ charakteristické velmi řídkým bylinným patrem (pod 50%) a obnaženou těžkou půdou výrazně bílé barvy. Vyskytuje se zde krvavec menší, kozinec rakouský (A.austriacus), sesel (Seseli sp.) a další taxóny. Směrem k níže ležícím polím navazují na bílé stráně opět bylinno-travinná společenstva širokolistých trávníků s hojným výskytem hlaváčku jarního (Adonis vernalis). Zjištěný výskyt vzácnějších druhů rostlin: hlaváček jarní (Adonis vernalis) - v horní části cca 20 trsů, v dolní části stráně pod tzv. „bílou stráni“ hojně (desítky trsů); kozinec rakouský (Astragalus austriacus) - roztroušeně v méně zapojených suchých trávnících; kozinec dánský (A.danicus) - roztroušeně až jednotlivě (vzácně) v porostech svazu Bromion erecti , kozinec bezlodyžný (A.excapus) - výskyt v horní části stráně, řádově několik desítek rostlin na ohraničeném prostoru. Ohrožení: sukcese; zahušťování trávníků - zejména v důsledku ukládání živin z ovzduší ve spodní části lokality, zánik volných prostorů pro generativní šíření vzácných druhů. Navrhovaná péče a zásady: sečení širokolistých trávníků s hojným výskytem hlaváčku jarního ve spodní části lokality, případně i v jejich dalších částech; likvidace křovin v horní části a při J a JZ okraji trávníků. Doplňující informace: --------- 3. Bílé stráně u Třtěna (PP Třtěnské stráně, vyhlášeno 2002) Poloha, expozice: území se nachází cca 0,8km SVod Třtěna; má jižní expozici a nachází se v nadmořské výšce 220-235 m.n.m. Popis a obecná charakteristika: jedná se o rozsáhlý soubor tzv “ bílých strání“, dnes bohužel silně zarostlých keři, zejména trnkou; místy se vyskytují i výsazy borovice lesní. Z biotopů převažují širokolisté suché trávníky a vysoké mezofilní a xerofilní křoviny (biotop K3). Jde o významnou botanickou lokalitu, jejíž zánik sukcesí by byl bezesporu velkou ztrátou. V Ústředním seznamu ochrany přírody je udáván výskyt jitrocele přímořského, kozince rakouského, lnu tenkolistého a zlatovlásku obecného. Zjištěný výskyt vzácnějších druhů rostlin: bělozářka liliovitá (Anthericum liliago) - velmi silná a početná populace (řádově stovky, možná tisíce rostlin), největší četnost ve střední části. Ohrožení: sukcese Navrhovaná opatření a zásady péče: postupné odstraňování křovin a výmladků, likvidace pálením v zimních měsících na zamrzlé půdě od prosince do února. Doplňující informace: lokalita je dopravně velmi obtížně dostupná, likvidaci odstraněné biomasy bude nutno provádět na místě (nejlépe na sousedících polích). 4. Step u Třtěna Poloha, expozice: území se nachází cca 0,2km SZ od Třtěna; má nevýraznou Z-SZ expozici; nachází se v nadmořské výšce cca 202-210m.n.m. Území je charakteristické velmi mírným až mírným sklonem a převážně plochým reliéfem. Popis a obecná charakteristika: jedná se o velmi pěkně zachovalé suché úzkolisté trávníky s výrazně stepním charakterem porostů nad hřbitovem v obci Třtěno. V bylinném patře se vyskytuje pelyněk pontický (Artemisia pontica), kavyly (Stipa sp.), kozinec bezlodyžný (Astragalus excapus), kozinec rakouský (A.austriacus), vlnice chlupatá (Oxytropis pilosa), koniklec luční (Pulsatilla pratensis), len rakouský (naštěstí pouze roztroušeně) a další taxony. Zjištěný výskyt vzácnějších druhů rostlin: kozinec bezlodyžný (Astragalus excapus) - roztroušeně až hojně, kozinec rakouský (A.austriacus) - roztroušeně, pelyněk pontický (Artemisia pontica) - hojně, koniklec luční (Pulsatilla pratensis) - v severní části lokality nalezeno cca 20-30 odkvetlých rostlin, vlnice chlupatá (Oxytropis pilosa) - vzácně až roztroušeně. Ohrožení: porosty jsou ve velmi dobrém stavu, bezprostřední ohrožení jsme nezjistili. Navrhovaná péče a zásady: v současné době je nejdůležitější zajištění ochrany lokality do budoucna - tj. lokalitu na věcně příslušných pracovištích státní správy ochrany přírody a AOPK zanést do registrů (v případě, že tomu tak není), nepovolovat v území ani v jeho okolí stavební činnost, zřizování jakýchkoliv skládek apod. Dále je důležité alespoň 1x ročně zkontrolovat ve vegetační sezóně stav lokality a populací vzácných druhů rostlin. Praktická péče bude v budoucnu spočívat v průběžné likvidaci případných náletů stromů a křovin, v případě degradace porostů (jež nyní podle našeho názoru nehrozí) by byla nejvhodnějším typem péče občasná extenzivní toulavá pastva ovcí a koz. Doplňující informace: -------- 5. JZ svah Syslíku (285 m.n.m) Poloha, expozice: území se nachází cca 0,5 km SZZ od okraje obce Třtěno, má JZ expozici, rozkládá se v nadmořské výšce 230-270 m.n.m. Popis a obecná charakteristika: jedná se o exponovaný, zpočátku příkrý svah (sklon až 65-70°) vrchu Syslík (285 m.n.m). V místech s největším sklonem se vyskytují drobné skalky. Kromě stepní vegetace se proto na lokalitě vyskytují i společenstva skal a skalních stepí. Nejzajímavější je právě nejpříkřejší část svahu přiléhající k lesu nacházejícímu se na SZ svahu. Roztroušeně se však zde vyskytují křoviny, zejména trnka. Blíže k obci se sklon svahu snižuje, vegetaci tvoří porosty stepního charakteru s hojnými kavyly. Zjištěný výskyt vzácnějších druhů rostlin: bělozářka liliovitá (Anthericum liliago) - roztroušeně v nejpříkřejších partiích, kozinec bezlodyžný (Astragalus excapus) - roztroušeně, kozinec rakouský (A.austriacus) - roztroušeně. Ohrožení: porosty jsou ohroženy především zarůstáním keři a rozšiřováním lesních porostů Navrhovaná péče a zásady: likvidace křovin s následným pálením v zimním období (prosinec-únor) Doplňující informace: jde o floristicky velmi zajímavou lokalitu, velmi pravděpodobný je výskyt dalších chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Svahy se stinnější SZ až V expozicí jsou zarostlé lesem, ohrožení lokality sukcesí je poměrně akutní. 6. Plešivec Poloha, expozice: území se nachází cca 1,1 km V od Měrunic; zahrnuje vrchol (509 m.n.m) a svahy vrchu Plešivec s různou expozicí (chybí pouze Z a JZ expozice), lokalita se nachází v nadmořské výšce cca 590 - 509m.n.m. Popis a obecná charakteristika: jedná se o nepříliš výrazný plochý pahorek protáhlého tvaru ve směru Z - V. Na mírných svazích s J až V expozicí stromy a keře rostou zatím pouze jednotlivě či ve skupinkách a netvoří souvislejší porosty. Vyskytují se zde velmi pěkné širokolisté suché trávníky s hojným výskytem kozince dánského (Astragalus danicus), ve vrcholových partiích byl zjištěn výskyt koniklece lučního českého (Pulsatilla pratensis sp. bohemica). Svahy se stinnější SZ - SV expozicí jsou zčásti či úplně (svah se S expozicí) zarostlé křovinami (hlohy, trnky aj.). Roztroušeně zde roste prvosenka jarní (Primula veris). Jde o velmi zajímavou lokalitu s přirozeným charakterem porostů, velmi různou expozicí a tím i značnou biodiverzitou. V případě trvalejšího sledování a provádění péče předpokládáme objevení dalších vzácnějších taxonů. Zjištěný výskyt vzácnějších druhů rostlin: koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica) - nalezeno cca 10 odkvetlých či sterilních rostlin; kozinec dánský (Astragalus danicus) - v širokolistých trávnících hojně až velmi hojně; prvosenka jarní (Primula veris) - roztroušeně v mozaice bylinno-travinných a keřových biotopů na svazích se stinnější expozicí. Ohrožení: sukcese, zánik volných prostorů pro generativní šíření vzácných druhů (koniklec luční), pronikání konkurenčně silnějších travin do širokolistých trávníků. Navrhovaná péče a zásady: vyřezávání křovin na svazích se SZ a SV expozicí, aby nedošlo k jejich zapojení; sečení trávníků; případně extenzivní toulavá pastva ovcí a koz ve vrcholových partiích. Doplňující informace: lokalita je velmi dobře dopravně (odvoz hmoty) přístupná od silnice Měrunice - Řísuty. 7. Bílá stráň u Lužice Poloha, expozice: území se nachází cca 0,85km SVV od Lužice, má JJZ expozici, mírný sklon a nachází se v nadmořské výšce 290-300m.n.m. Popis a obecná charakteristika: jedná se o úzký (cca 15-20m) suchých trávníků táhnoucích se ve směru SZZ-JVV východně od vodní nádrže Lužice I. Na lokalitě se vyskytují širokolisté trávníky se sveřepem vzpřímeným a válečkou prapořitou, ale i (v menší míře) úzkolisté trávníky s ostřicí nízkou (Carex humilis). V bylinném patře dále roste kozinec rakouský (Astragalus austriacus), ledenec přímořský, vítod obecný a další druhy. Stráň zarůstá stromy a křovinami, zejména ptačím zobem. V případě trvalé péče lze předpokládat objevení dalších zajímavých a vzácných druhů, jde o druhově bohatou lokalitu. Zjištěný výskyt vzácnějších druhů rostlin: ostřice nízká (Carex humilis) - na části roztroušeně, kozinec rakouský (Astragalus austriacus) - roztroušeně. Ohrožení: sukcese Navrhovaná péče a zásady: odstraňování náletů - nejdříve nižších křovin, odstraněné nálety likvidovat pálením mimo vlastní bílou stráň (pod ní) v zimě (prosinec -únor). Doplňující informace: ve spodní části navazují na lokalitu další, poměrně zachovalé travinné porosty (svaz Bromion erecti, Arrhenatherion) - péči (v tomto případě sečení) lze případně rozšiřovat tímto směrem; lokalita je relativně dobře přístupná a nachází se pouhých 5 km jižně od Bíliny, v okolí se nachází zajímavé vodní ekosystémy. 8. Koniklecový hřeben u silnice Lužice-Dobrčice Poloha, expozice: území se nachází cca 0,8 km JV od Lužice u silnice Lužice -Dobrčice (západně od ní); má SV-SZ expozici; nachází se v nadmořské výšce 330-340 m.n.m. Popis a obecná charakteristika: jde o úzký a relativně krátký (několik desítek metrů) hřeben vybíhající ve směru SZ- JV podél silnice. Na hřebeni se vyskytují úzkolisté trávníky (tvořené především kostřavami) a fragmenty společenstev skalních stepí. Na svazích spadajících z hřebene se díky SZ a SV expozici vyskytují mezofilnější porosty svazu Arrhenatherion, konkurenčně silné druhy (ovsík vyvýšený aj.) pak pronikají do těsné blízkosti vyskytující se populace koniklece lučního českého (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica). Zjištěný výskyt vzácnějších druhů rostlin: koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica) - na hřebeni zjištěno okolo 30 odkvetlých či sterilních rostlin; kozinec rakouský (Astragalus danicus) - roztroušeně; prvosenka jarní (Primula veris) - pod hřbítkem na stráni orientované k silnici roztroušeně až hojně. Ohrožení: sukcese, šíření konkurenčně silných druhů a společenstev. Navrhovaná péče a zásady: likvidace stromů (zejména z orientačních důvodů ponechat jednu z bříz pod hřebenem) a křovin; sečení. Doplňující informace: v tomto případě jde zejména o péči se zaměřením na druhovou ochranu koniklece lučního, jehož populace je zde poměrně silná a lze očekávat poměrně rychlé pozitivní efekty učiněných opatření (zvýšení vitality druhu; zvětšení populace a zvětšení mikroareálu druhu na lokalitě, případně jeho šíření na hranici mezofilnějších porostů - tj. mimo vlastní nejexponovanější části hřebene); potlačením ovsíku vyvýšeného a dalších konkurenčně silných druhů umožní expandovat dalším vyskytujícím se vzácnějším druhům. Lokalita je dopravně poměrně dobře přístupná a nachází se obdobně jako předchozí blízko Bíliny či Mostu. 9. Holý vrch u Červeného Újezda Poloha, expozice: území se nachází 0,5 km SV od Červeného Újezda, JZ od vrchu Ostrý (719 m.n.m); sledovaná lokalita je exponována k JZ - Z,; nachází se v nadmořské výšce 570- 605 m.n.m. Popis a obecná charakteristika: jedná se o z větší části dřevinami zarostlý svah se sklonem okolo 45° a část sečených luk na plošině nad tím svahem. V JV části lokality se nachází opuštěný čedičový lom, místy se sloupcovou odlučností horniny. Nejzajímavější jsou sečené trávníky na výběžku luk na začátku vybíhajícího hřebene ve směru JZZ-SSV (V) a svahy tohoto hřeben s JZ expozicí s mozaikou suchých trávníků a křovin. Na sečených lukách, evidentně extenzivně využívaných (nehnojených), roste prvosenka jarní (Primula veris), kozinec dánský (Astragalus danicus) a další floristicky zajímavé druhy. Jedná se o mezofilní až semixerotermní traviny, náležící nejspíše ke svazu Arrhenatherion - místy přecházející v suché trávníky, o čemž svědčí výskyt suchomilných kostřav. Vegetace na níže ležícím svahu s JZ až Z expozicí má již zcela semixerotermní charakter o čemž svědčí výskyt jetele podhorního (Trifolium alpestre). Vegetace křovin (převládá trnka) a suchých trávníků tvoří zajímavou mozaiku, je však nutno zajistit, aby se keřové patro zcela nezapojilo a nedošlo k zániku trávníků. Roztroušeně až hojně se zde vyskytuje prvosenka jarní (Primula veris). Lom je opuštěný, nachází se zde nesouvislá černá skládka menšího rozsahu- zatím relativně snadno zlikvidovatelná. Na stěnách lomu jsou pěkné ukázky struktury čediče. V případě vyčištění lomu by bylo nutné prostor uzavřít železnými závorami (ty případně zavařit) - v okolí se nachází velké množství k rekreaci využívaných objektů (chat či rekonstruovaných vesnických stavení (Mukov, Červený Újezd, Dřevce, Skalice, mezi Mukovem a Červeným Újezdem apod.). Zjištěný výskyt vzácnějších druhů rostlin: jetel podhorní (Trifolium alpestre) - v suchých trávnících na svahu s JZ-Z expozicí roztroušeně až hojně, kozinec dánský (Astragalus danicus) - na sečených lukách několik trsů, prvosenka jarní (Primula veris) - s výjimkou zcela zapojených křovin roztroušeně až hojně. Ohrožení: sukcese, lom s černou skládkou Navrhovaná péče a zásady: podporovat extenzivní využívání luk, na svahu odstraňování křovin (ne zcela úplně) a jejich likvidace pálením ve spodní třetině svahu v zimních měsících (prosinec-únor), ve spodní třetině sečení trávníků spojené s likvidací pokosené hmoty mimo lokalitu. Doplňující informace: v případě péče o lokalitu lze očekávat objevení dalších zajímavých druhů rostlin či živočichů. Objekt lomu by po vyčištění mohl sloužit jako demonstrační geologický ukázka vyvřelin České středohoří a jejich struktury, případně jako základna pro další průzkum. Do skupiny B byly zahrnuty tyto lokality: 10. Stráň u Nečich Drobná lokalita nacházející se cca 0,3 km JZ od Nečich s bývalým lůmkem a fragmenty tzv. „bílých strání“, na JZ úpatí vrchu Podivák (272 m.n.m). Má JZ expozici a nachází se v nadmořské výšce 230-240 m.n.m. Na části se nachází kvalitní krátkostébelné trávníky s výskytem vítodu obecného a dalších, v kulturní krajině méně častých druhů rostlin. Pravděpodobný je výskyt hořce brvitého (Gentianopsis ciliata). Z významnějších druhů bylo zjištěno několik nakvétajících bělozářek liliovitých (Anthericum liliago), v několika trsech se zde vyskytoval kavyl. Při podrobnějším a častějším sledování lokality je pravděpodobné nalezení dalších, floristicky či ochranářsky významných druhů. V horní části se nachází polorozbořená kůlna. Případná péče o lokalitu by spočívala hlavně v úklidu, vyřezávání náletových křovin a pravidelném sečení. 11. Jižní a JV svahy Odolického vrchu Lokalita se nachází cca 0,7 km JJZ od Odolic v nadmořské výšce 310-350m.n.m. a má JV-J expozici. Suchomilná vegetace je tvořena především kostřavovými trávníky, z bylin zde roste černýš rolní, šalvěj lékařská, šalvěj přeslenitá, tužebník obecný, krvavec menší, bělolist obecný, máčka ladní a jiné druhy. Na malé části (řádově arů) jsou erozí obnaženy bílé půdy, bez významnější vegetace. V horní části svahu s jižní expozicí se vyskytují fragmenty stepí s kavyly a jednotlivým výskytem kozince bezlodyžného (Astragalus excapus), z vzácnějších druhů se dále vyskytuje pelyněk pontický (Artemisia pontica). 12. Traviny na Z úpatí vrchu Líska (534 m.n.m) u Řísut Na Z úpatí vrchu Líska (534 m.n.m) cca 0,65 km JZZ od Řísut byly v opuštěném sadu v nadmořské výšce cca 450 m.n.m objeveny ochranářsky významné suché trávníky s výskytem hlaváčku jarního (Adonis vernalis) - zjištěno cca 15-20 trsů, kozince dánského (Astragalus danicus) - roztroušeně trsy až malé polštáře druhu; prvosenky jarní (Primula veris) - roztroušeně. Na severozápad, směrem k vrchu Hradištko trávníky pokračují, v širokolistých trávnících svazu Bromion erecti se hojně vyskytuje kozinec dánský (Astragalus danicus). Z hlediska péče o lokalitu by bylo vhodné vysekat náletové křoviny a lokalitu pravidelně kosit, aby nedošlo k potlačení současné populace hlaváčku jarního. Východně od lokality směrem k Řísutům jsou trávníky již silně degradované, s výskytem ruderálních druhů. Jde tedy o to, aby degradace nepokračovala dále, směrem k objevené lokalitě. 13. Sveřepové trávníky SVV od Lužice Jde o velmi chudou variantu tzv.“bílých strání“ s dominantním sveřepem vzpřímeným cca 0,65 km SVV od obce Lužice nad hrázi nádrže Lužice I poblíže cyklostezky Lužice -Měrunice. Lokalita zarůstá nálety dřevin, žádný významnější druh rostlin zde nebyl nalezen. Péče o tuto lokalitu by spočívala v odstraňování a likvidaci (pálením) stromů a křovin. 14. Lesy na JJZ úbočí Ostrého Jedná se o světlé listnaté lesíky na JJZ úbočí Ostrého, místy rozvolněnější. Území se nachází na svahu s J expozicí v nadmořské výšce 638-656 m.n.m. Jednotlivě zde byla nalezena lilie zlatohlávek (Lilium martagon), lze očekávat výskyt dalších vzácných druhů včetně orchidejí (Platanthera bifolia, Cephalanthera alba či C.longifolia, případně dalších). Případné zásahy závisí na výsledku detailnějších průzkumů, zásadně je však nutno podporovat obnovu přirozeným způsobem, bez jehličnanů a stanovištně neodpovídajících dřevin. 15. Lesní prameniště západně samoty Ostrý Jedná se o lesní prameniště cca 1,2 km SVV od Červeného Újezda s roztroušeným výskytem upolínu evropského (Trollius altissimus) v nadmořské výšce cca 618 m.n.m. Na lokalitě není nutno zasahovat, pro zachování výskytu upolínu je nezbytné neporušit hydrologicko-půdní podmínky na stanovišti (neodvodňovat) a současný charakter lesního porostu. 16. Traviny pod Holým vrchem Jedná se o mozaiku křovin luk mezi Červeným Újezdem a samotou Ostrý nacházející se východně od obce Červený Újezd v nadmořské výšce 580-630 m.n.m. V minulosti (70.léta 20.století) zde rostl prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), jehož znovuobjevení v oblasti Holého vrchu a přilehlých území nelze vyloučit. Území bylo prohlédnuto jen velmi zběžně, bez potvrzení výskytu této orchideje (hledávání druhu bylo poměrně komplikované z důvodu pozdní návštěvy lokality, např. v roce 1974 zde prstnatec bezový kvetl 9. května - údaj Č.Vitnera). V případě pokračování projektu v dalších letech doporučujeme v průzkumu oblasti pokračovat. 17. Louka u Solanské hory Jedná se o podmáčenou část louky mezi dvěma remízky JVV od Skalice cca 0,6 km SZZ od vrcholu Solanské hory (vzdušnou čarou) v nadmořské výšce cca 478 m.n.m. Jde o silně degradované porosty svazu Calthion. Vyskytuje se zde však početná populace upolínu evropského (Trollius altissimus), která je utlačován konkurenčně silnými či ruderálními druhy vyššího vzrůstu. Vegetace je zde v důsledku toho druhově chudá. Pro zachování, případně zvětšení populace upolínu je nezbytné sečení lokality. Vzhledem k poměrně četnému výskytu tohoto chráněného druhu by bylo vhodné zabránit další degradaci porostů jejich pravidelným sečením. 18. Louka u Pákové hory Jde o zarůstající podmáčenou louku v okolí zarůstajícího mokřadu mezi dvěma remízky cca 0,75 km JZ od obce Lhota jižně od Pákovy hory v nadmořské výšce cca 476 m.n.m. Během mapování zde byly zjištěny 2 kvetoucí prstnatce (vstavače) májové (Dactylorhiza majalis) a několik úpolínů evropských (Trollius altissimus), z floristicky zajímavějších druhů pak ocůn jesenní. Jedná se o malou část rozsáhlých nesečených luk, z nichž většina je oplocena, na části oplocených ploch pak dochází k jejich zalesňování či samovolné sukcesi. Zkoumaná část oplocena nebyla. Péče o lokalitu by spočívala v její sečení. Vegetace je zde poměrně vysokého vzrůstu, hmotu by při jejím odvozu bylo nutno vynášet řádově cca 100m, možná i na větší vzdálenost. 19. Prameniště Modly Prameniště potoka Modly se nachází cca 1,2 km (vzdušnou čarou) východně od vrcholu Hradišťan (752 m.n.m) nedaleko křižovatky silnice Skalice-Štěpánov a Lhota-Štěpánov. Lokalita leží v nadmořské výšce cca 530 m.n.m. Jedná se o listnatý porost s převahou jasanu ztepilého, který je výškově diferencovaný. Výraznou dominantou bylinného patra je ostřice třeslicovitá, hojně se vyskytuje kuklík potoční a další druhy. Jedná se o přirozený porost lesních pramenišť s poměrně bohatým bylinným patrem. Zajímavý bude jarní aspekt, lze předpokládat možnost výskytu bledule jarní či dalších, floristicky zajímavých druhů kvetoucích v tomto období. V tomto území není nutný žádný zásah. Bylo by vhodné přesvědčit se, zda je tato lokalita zaevidována ochranou přírody. Do skupiny C byly zahrnuty tyto lokality: 20. Mořická stráň u Lužehrad Jedná se o prudkou stráň nad nivou řeky Ohře mezi Louny a Vršovicemi cca 1,8 km SZZ od Vršovic. Stráň má JZ expozici a rozkládá se v nadmořské výšce 180-200 m.n.m. Jedná se o nejníže položenou lokalitu. Je poměrně špatně dostupná a v současné době, až na několik arů, zarostlá křovinami. Při mapování zde nebyly nalezeny žádné významnější druhy rostlin. Tato stráň nemá příliš velkou budoucnost a nejspíše úplně zaroste stromovou a keřovou vegetací. V minulosti (70. léta minulého století) zde rostla bohatá populace lnu tenkolistého (Linum tenuifolium) - vlastní pozorování ing.Č.Vitnera. 21. Jižní svah Dubického vrchu u Velemína V 70.letech 20.století zde v opuštěném třešňovém sadu a přilehlé křovinaté stráni rostla početná populace prstnatce bezového (Dactylorhiza sambucina) - 17.5.1975 zde kvetlo 50 rostlin v nadmořské výšce cca 420 m.n.m. (vlastní zjištění Č.Vitnera). Při návštěvě lokality bylo konstatováno, že dnes již zcela zanikla. Bylo nalezeno několik rostlin lilie zlatohlávek (Lilium martagon). Závěr Výsledkem provedených terénních prací a následného rozboru je vytipování několika nejzajímavějších ploch pro získání do pronájmu. Ze zjištěných lokalit se jeví jako botanicky a ochranářsky nejzajímavější lokality v okolí: Hrádku a Milé, tj.lokalita č. 1 a č. 2 - Hrádecké údolí, stráně pod Milou (výskyt hořečku nahořklého, hlaváčku jarního, kozince bezlodyžného a dalších druhů); Třtěna, tj.lokalita č. 3 a č. 4 - Step u Třtěna, Třtěnské stráně (výskyt koniklece lučního načernalého, kozince bezlodyžného a kozince rakouského; na bílé stráni velmi bohatá populace bělozářky liliovité); Měrunic: tj. lokalita č. 6 - Plešivec (výskyt kozince bezlodyžného, koniklece lučního českého); Červeného Újezda - tj. lokalita č. 9 - Holý vrch u Červeného Újezda (výskyt jetele podhorního, prvosenky jarní) a Lužice, tj. lokalita č. 7 a č. 8 - Bílá stráň u Lužice, Koniklecový hřeben u silnice Lužice - Dobrčice (výskyt kozince rakouského, ostřice nízké, koniklece lučního českého, prvosenky jarní). Z hlediska efektu péče spočívající v pravděpodobném objevení dalších vzácných druhů v důsledku prováděných zásahů se jeví jako nejperspektivnější lokality č. 6, č. 7 a č. 9. Z hlediska viditelného a zřetelně dokladovatelného efektu opatření spočívající v posílení již dnes poměrné početného výskytu zvláště chráněných či dalších vzácných druhů se jeví jako nejperspektivnější lokality č. 2, č. 4, č. 6 a č. 8. Z hlediska důležitosti lokalit dle vzácnosti vyskytujících se druhů je nejvýznamnější lokalitou lokalita č. 1 - Hrádecké údolí. Z hlediska náročnosti péče je nejméně časově náročná péče o lokalitu č. 1. Z hlediska vzdálenosti od sídla týmu Bořena jsou nejvhodnější lokality č. 7 a č. 8. U lokality č. 4 je nutno vzít v úvahu, že je zde již vyhlášeno ZCHÚ a péče zde bude pravděpodobně prováděna z prostředků Ústeckého kraje či AOPK. Pro další sledování, zjišťování údajů katastru nemovitostí a jednání s vlastníky o případném pronájmu navrhujeme lokality č.1, č.2, č.6, č.7, č.8 a č.9; případně i č.4 (bílé stráně u Třtěna) - tj. sedm z navštívených dvaceti jedna lokalit. Zpracoval: ing. Čestmír Vitner, mgr. František Kraus, 29.6.2007. Použitá literatura: BALATKA B. et al. 1968: Československá vlastivěda. Díl I. Příroda. Svazek 1. Geologický zeměpis. Orbis, Praha, 785 pp. DOSTÁL J. 1989: Nová květena ČSSR 1,2. Academia, Praha, 1548 pp. CHYTRÝ M., KUČERA T., KOČÍ M. (ed.) 2001: Katalog biotopů České republiky. AOPK ČR, Praha, 307 pp. KUBÁT K. (ed.) 2002: Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha, 928 pp. MORAVEC J. (ed.) 1995: Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. 2. vydání. Severočeskou přírodou (Litoměřice), Příl. 1995: 1-206. PETŘÍČEK V. (ed.) 2001: Péče o chráněná území. I. Nelesní společenstva. AOPK ČR, Praha, 452 pp. PROCHÁZKA F. (ed.) 2001: Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). Příroda (Praha), 18: 1-166. SLAVÍK B. [1987]: Regionálně fytogeografické členění ČSE, 1 mp. In: HEJNÝ S. & SLAVÍK B. (ed.) 1988: Květena České socialistické republiky 1. Academia, Praha, 557 pp. + 1 mp. VITNER Č. 1975: Příspěvek k rozšíření rostlin čeledi Orchidaceae v ČSSR. Msc., dep .v archivu autora, Praha, 75 pp. České středohoří - západ, turistická mapa v měřítku 1 : 50 000, vydala Trasa s.r.o. v srpnu 2006, 4.vydání, redakční uzávěrka červenec 2006, Praha. Vyhláška č. 95/92.Sb.